Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MŮŽEME POCHOPIT VESMÍR, VE KTERÉM ŽIJEME? Doc. Ing. Milan KÁLAL, CSc. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT v Praze Přednáška pro studenty Univerzity.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MŮŽEME POCHOPIT VESMÍR, VE KTERÉM ŽIJEME? Doc. Ing. Milan KÁLAL, CSc. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT v Praze Přednáška pro studenty Univerzity."— Transkript prezentace:

1 MŮŽEME POCHOPIT VESMÍR, VE KTERÉM ŽIJEME? Doc. Ing. Milan KÁLAL, CSc. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT v Praze Přednáška pro studenty Univerzity třetího věku

2 Metodologie vědeckého poznání Pozorování konkrétního jevu v příroděPozorování konkrétního jevu v přírodě Snaha o jeho vysvětlení na základě dosavadních znalostí – fyzikální modelSnaha o jeho vysvětlení na základě dosavadních znalostí – fyzikální model Formulace matematického vyjádřeníFormulace matematického vyjádření Porovnání výsledků výpočtu s realitouPorovnání výsledků výpočtu s realitou Pokud souhlasí, považujeme model za OKPokud souhlasí, považujeme model za OK Pokud nesouhlasí, musíme hledat jiný způsob vysvětlení (jiný fyzikální model)Pokud nesouhlasí, musíme hledat jiný způsob vysvětlení (jiný fyzikální model)

3 KARDINÁLNÍ OTÁZKA PROČ ?

4 Příklad: odhalení gravitace Nebeská klenba – stálice vs planetyNebeská klenba – stálice vs planety Geocentrický model (Země středem vesmíru): Ptolemaios (85-165) velmi složitý popis pohybu planetGeocentrický model (Země středem vesmíru): Ptolemaios (85-165) velmi složitý popis pohybu planet Heliocentrický model (Slunce středem vesmíru): Nicholas Copernicus ( ) zásadní zjednodušení popisuHeliocentrický model (Slunce středem vesmíru): Nicholas Copernicus ( ) zásadní zjednodušení popisu Detailní pozorování pohybu planet: Tycho de Brahe ( ) Johanes Kepler ( )Detailní pozorování pohybu planet: Tycho de Brahe ( ) Johanes Kepler ( ) Gravitační zákon: Isaac Newton ( )Gravitační zákon: Isaac Newton ( )

5 Tycho de Brahe ( )

6 Tycho de Brahe * Knutstorpa ve Scanii (Dánsko) † Praha Astronom pocházející z dánské větve starobylého skandinávského šlechtického rodu. V Kodani studoval rétoriku a pak filozofii, v Lipsku (1562–65) práva. Po návratu do Dánska kvůli dědictví pobýval v Rostocku (1566 měl souboj s Manderupem Pasbergerem, při němž ztratil část ucha a nosu: opatřil si náhražku ze slitiny zlata a stříbra), poté ve Wittemberku a v Augsburgu. V r se opět vrátil do Dánska, kde mu po smrti otcově zařídil strýc Sten Bille chemickou laboratoř a astronomickou observatoř v Herischwadtu. Záhy znovu cestoval po Německu, severní Itálii a Švýcarsku. Pobýval v Řezně v době korunovace Rudolfa II. císařem a seznámil se tu s Tadeášem Hájkem z Hájku. V l. 1575– 97 pobýval v Dánsku. Král Fridrich II. mu udělil v r roční důchod 500 tolarů a daroval ostrov Hven v Öresundu, kde si s vynaložením 100 tisíc tolarů vybudoval observatoř Uranienborg. Po smrti krále Fridricha II. převládli v okolí jeho nástupce Kristiána IV. Brahovi nepřátelé. Proto B. přešel na výzvu Tadeáše Hájka z Hájku do Čech, převezl si sem přístroje z Uranienborgu a konal astronomická pozorování v Benátkách nad Jizerou a pak v Praze. Pracoval v Čechách pouze 4 roky. Zemřel náhle při hostině u Petra Voka z Rožmberka. Byl v první řadě vynikajícím konstruktérem astronomických přístrojů. Zvětšil několikanásobně jejich rozměry a tím dosáhl kvalitativně vyšší přesnosti pozorování. Rozpracoval kompromisní geoheliocentrickou soustavu: Země v ní byla sice nehybným středem planetární soustavy, kolem ní však v této soustavě obíhal pouze Měsíc a Slunce, všechny ostatní planety však obíhaly Slunce. Údaje B. matematicky vyhodnocoval Jan Kepler, který z nich vypočetl oběhové zákony planet v rámci heliocentrické soustavy. B. synkreze geocentrismu a heliocentrismu byla vědecky fukční až do dob Isaaca Newtona.

7

8 Johanes Kepler ( )

9 Keplerovy zákony 1. Keplerův zákon - Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. 2. Keplerův zákon - Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké. Slunce) za stejný čas jsou stejně velké. 3. Keplerův zákon - Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich velkých poloos stejný jako poměr třetích mocnin jejich velkých poloos (středních vzdáleností těchto planet od Slunce). (středních vzdáleností těchto planet od Slunce).

10 Keplerovy zákony: - byly získány na základě pozorování - byl jim dán matematický tvar - celkem dobře popisovaly realitu Kepler ale nedokázal odpovědět na otázku: PROČ jsou tyto zákony právě takové, jaké jsou? Na tuto otázku našel odpověď až Isaac Newton postulováním principu gravitace !!!

11 Isaac Newton ( )

12 Newtonův gravitační zákon Každá dvě tělesa se přitahují silou, která je přímo úměrná součinu jejich hmotnosti a nepřímo úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti: kde: F je velikost gravitační síly mezi dvěma hmotnými body ϰ je gravitační konstanta m1 je hmotnost prvního hmotného bodu m2 je hmotnost druhého hmotného bodu r je vzdálenost obou hmotných bodů Vektor této síly leží na spojnici hmotných bodů těchto těles. Síla je centrální. Síla, kterou se přitahují každá tělesa, se nazývá gravitační síla.

13 A Brief History of Astronomy

14 KARDINÁLNÍ OTÁZKA PROČ SE DVĚ HMOTY PŘITAHUJÍ?


Stáhnout ppt "MŮŽEME POCHOPIT VESMÍR, VE KTERÉM ŽIJEME? Doc. Ing. Milan KÁLAL, CSc. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT v Praze Přednáška pro studenty Univerzity."

Podobné prezentace


Reklamy Google