Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská sociální etika Jabok 2008. 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20082. 10. KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská sociální etika Jabok 2008. 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20082. 10. KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA."— Transkript prezentace:

1 Křesťanská sociální etika Jabok 2008

2 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA

3 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství (GS II-3) Práce Rodina (GS II-1) Vzdělání, kultura, média (GS II-2) Úroveň globální: Ekologie Mír (GS II-5,1) Sociální spravedlnost (GS II-5,2)

4 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Pojem a teorie kultury Axiologické (hodnotové, subjektivní) pojetí kultury považuje za kulturu vrcholné projevy lidského ducha (věda, umění, vzdělání) Axiologické (hodnotové, subjektivní) pojetí kultury považuje za kulturu vrcholné projevy lidského ducha (věda, umění, vzdělání) Antropologické (objektivní) pojetí kultury: Kultura jsou významy a hodnoty sdílené určitou skupinou. Antropologické (objektivní) pojetí kultury: Kultura jsou významy a hodnoty sdílené určitou skupinou. V širším smyslu lze chápat kulturu jako souhrn duchovních a materiálních, intelektuálních a afektivních rozlišujících rysů, které charakterizují nějakou společnost nebo sociální skupinu. Kultura pak zahrnuje nejen umění a literaturu, ale také způsoby života, základní práva lidské bytosti, hodnotové systémy, tradice a náboženství. V širším smyslu lze chápat kulturu jako souhrn duchovních a materiálních, intelektuálních a afektivních rozlišujících rysů, které charakterizují nějakou společnost nebo sociální skupinu. Kultura pak zahrnuje nejen umění a literaturu, ale také způsoby života, základní práva lidské bytosti, hodnotové systémy, tradice a náboženství. Žijeme v době multikulturní: každá lidská skupina má právo na svou kulturu, žádná lidská kultura není hodnotnější než jiná (doktrína plurality a relativity kultur x etnocentrismus) Žijeme v době multikulturní: každá lidská skupina má právo na svou kulturu, žádná lidská kultura není hodnotnější než jiná (doktrína plurality a relativity kultur x etnocentrismus) Enkulturace (vrůstání individua do vlastní kultury), akulturace (vzájemné působení kultur) – transkulturace (přijetí prvků jedné kultury většinou kultur ostatních), dekulturace (zničení jedné kultury převahou kultury jiné); Huntington – současné kultury (rovina globální – národní – místní = subkultury) Enkulturace (vrůstání individua do vlastní kultury), akulturace (vzájemné působení kultur) – transkulturace (přijetí prvků jedné kultury většinou kultur ostatních), dekulturace (zničení jedné kultury převahou kultury jiné); Huntington – současné kultury (rovina globální – národní – místní = subkultury)

5 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Základní prvky kultury Každou kulturu lze charakterizovat pomocí pěti základních prvků, jimiž jsou jazyk, zvyky, technologie, hodnoty a instituce. Tyto prvky popisují všechny podstatné dimenze života dané kultury: Každou kulturu lze charakterizovat pomocí pěti základních prvků, jimiž jsou jazyk, zvyky, technologie, hodnoty a instituce. Tyto prvky popisují všechny podstatné dimenze života dané kultury: jazyk vyjadřuje dimenzi symbolickou, jazyk vyjadřuje dimenzi symbolickou, zvyky ukazují dimenzi etickou, zvyky ukazují dimenzi etickou, technologie objasňují dimenzi ekonomickou, technologie objasňují dimenzi ekonomickou, hodnoty dimenzi axiologickou, hodnoty dimenzi axiologickou, instituce popisují dimenzi politickou. instituce popisují dimenzi politickou. Součástí každé kultury je také náboženství, to však nelze zařadit jako další prvek k uvedeným pěti – náboženství totiž zasahuje zásadním způsobem do všech těchto oblastí a lze ho proto považovat spíše za jakési jednotící pojítko, které stojí v základu každé kultury. Podle G. Van der LEEWA byl dokonce kult první kulturou a „nachází se v počátku každé kultury“. Součástí každé kultury je také náboženství, to však nelze zařadit jako další prvek k uvedeným pěti – náboženství totiž zasahuje zásadním způsobem do všech těchto oblastí a lze ho proto považovat spíše za jakési jednotící pojítko, které stojí v základu každé kultury. Podle G. Van der LEEWA byl dokonce kult první kulturou a „nachází se v počátku každé kultury“.

6 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Kultura a evangelium Křesťanství často vcházelo do kontaktu s cizími kulturami a ovlivňovalo je: buď dialog a vzájemné působení (Řecko, Řím, Keltové, Slované…) nebo pocit nadřazenosti a vnucování vlastní kultury (Indie, Latinská Amerika…). Křesťanství často vcházelo do kontaktu s cizími kulturami a ovlivňovalo je: buď dialog a vzájemné působení (Řecko, Řím, Keltové, Slované…) nebo pocit nadřazenosti a vnucování vlastní kultury (Indie, Latinská Amerika…). Jako zásadní problém to však začíná chápat až tehdy, když se musí konfrontovat s kulturou, kterou samo vytvořilo a dnes na ni ztrácí vliv. Jako zásadní problém to však začíná chápat až tehdy, když se musí konfrontovat s kulturou, kterou samo vytvořilo a dnes na ni ztrácí vliv. Původ rozporu: vývoj posledních dvou století, kdy se společnost emancipovala od vlivu církve a církev soustavně odmítala moderní vývoj. Původ rozporu: vývoj posledních dvou století, kdy se společnost emancipovala od vlivu církve a církev soustavně odmítala moderní vývoj. Podstata rozporu: Křesťanské hodnoty jsou často nabízeny takovým způsobem a v takové podobě, v jaké je člověk pro svůj život nepotřebuje – jsou v rozporu se současnou kulturou: Podstata rozporu: Křesťanské hodnoty jsou často nabízeny takovým způsobem a v takové podobě, v jaké je člověk pro svůj život nepotřebuje – jsou v rozporu se současnou kulturou: úkony a rituály (x vnitřní, subjektivní spiritualita), úkony a rituály (x vnitřní, subjektivní spiritualita), autoritativní moralismus (x autonomní, dospělá, odpovědná, individualistická etika), autoritativní moralismus (x autonomní, dospělá, odpovědná, individualistická etika), dualismus přirozena a nadpřirozena dualismus přirozena a nadpřirozena Nástroj: papežská rada pro kulturu (založena 1982) Nástroj: papežská rada pro kulturu (založena 1982)

7 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Gaudium et spes 56: Člověk, jenž cítí svou odpovědnost za pokrok kultury, živí v sobě velké naděje, ale také s úzkostí pohlíží na četné rozpory, které musí řešit: 56: Člověk, jenž cítí svou odpovědnost za pokrok kultury, živí v sobě velké naděje, ale také s úzkostí pohlíží na četné rozpory, které musí řešit: Co dělat, aby častější kulturní styky, které by měly vést k opravdovému plodnému rozhovoru mezi různými skupinami a národy, neuváděly v nepořádek život těchto společností, nerozvracely moudrost předků a neohrožovaly osobitou povahu jednotlivých národů? Co dělat, aby častější kulturní styky, které by měly vést k opravdovému plodnému rozhovoru mezi různými skupinami a národy, neuváděly v nepořádek život těchto společností, nerozvracely moudrost předků a neohrožovaly osobitou povahu jednotlivých národů? Jak uvolňovat cestu dynamice a šíření nové kultury, aniž tím vezme za své živá věrnost zděděným tradicím? To je zvlášť naléhavé tam, kde se kultura vznikající z nesmírného pokroku vědy a techniky má uvést v soulad s intelektuálním vzděláním, které žije ze studií odpovídajících různým klasickým tradicím. Jak uvolňovat cestu dynamice a šíření nové kultury, aniž tím vezme za své živá věrnost zděděným tradicím? To je zvlášť naléhavé tam, kde se kultura vznikající z nesmírného pokroku vědy a techniky má uvést v soulad s intelektuálním vzděláním, které žije ze studií odpovídajících různým klasickým tradicím. Jak srovnat rychle pokračující rozrůzňování jednotlivých vědních oborů s nutností vytvářet jejich syntézu a udržet v lidech schopnost nazírání a obdivu, jimiž vede cesta k moudrosti? Jak srovnat rychle pokračující rozrůzňování jednotlivých vědních oborů s nutností vytvářet jejich syntézu a udržet v lidech schopnost nazírání a obdivu, jimiž vede cesta k moudrosti? Co je třeba dělat, aby všichni lidé na světě mohli mít účast na kulturních hodnotách, když se přitom kultura vzdělanců stává stále nepřístupnější a složitější? Co je třeba dělat, aby všichni lidé na světě mohli mít účast na kulturních hodnotách, když se přitom kultura vzdělanců stává stále nepřístupnější a složitější? Jak konečně oprávněně přiznat kultuře autonomii, na kterou si dělá nároky, bez sklouznutí do humanismu pouze pozemského nebo dokonce nepřátelského vůči náboženství? Jak konečně oprávněně přiznat kultuře autonomii, na kterou si dělá nároky, bez sklouznutí do humanismu pouze pozemského nebo dokonce nepřátelského vůči náboženství?

8 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Inkulturace „Inkulturace je dynamický vztah mezi křesťanskou výzvou a kulturou nebo kulturami; vřazení křesťanského života do kultury; pokračující proces jejich oboustranné a kritické interakce a asimilace.“ (AZEVEDO). Ovlivňování kultury hodnotami evangelia, aniž by se vnucovala lidem institucionální kultura (subkultura?) církve. „Inkulturace je dynamický vztah mezi křesťanskou výzvou a kulturou nebo kulturami; vřazení křesťanského života do kultury; pokračující proces jejich oboustranné a kritické interakce a asimilace.“ (AZEVEDO). Ovlivňování kultury hodnotami evangelia, aniž by se vnucovala lidem institucionální kultura (subkultura?) církve. Pojem inkulturace v katolické církvi (v protestantských se uvažuje podobně, ale neujal se tento pojem): Catechesi tradendae (CT, 1981, čl. 52): „inkulturace znamená intimní proměnu autentických kulturních hodnot prostřednictvím začlenění do křesťanství a zakořenění křesťanství v různých kulturách.“ Slavorum apostoli (SA, 1985, čl. 21): "vštěpení evangelia do domácí kultury spolu se začleněním této kultury do života církve." Pojem inkulturace v katolické církvi (v protestantských se uvažuje podobně, ale neujal se tento pojem): Catechesi tradendae (CT, 1981, čl. 52): „inkulturace znamená intimní proměnu autentických kulturních hodnot prostřednictvím začlenění do křesťanství a zakořenění křesťanství v různých kulturách.“ Slavorum apostoli (SA, 1985, čl. 21): "vštěpení evangelia do domácí kultury spolu se začleněním této kultury do života církve." Pokoncilní církev považuje inkulturaci za nový teologický model pro komunikaci církve s náboženstvími, kulturami a sociálními skupinami, které se nepovažují za křesťanské. Pokoncilní církev považuje inkulturaci za nový teologický model pro komunikaci církve s náboženstvími, kulturami a sociálními skupinami, které se nepovažují za křesťanské. dvojí směr inkulturačního procesu: církev se mění, když přijímá prvky kultury, které nejsou cizí evangeliu – kultura se mění, když přijímá hodnoty evangelia, které jí nejsou cizí. dvojí směr inkulturačního procesu: církev se mění, když přijímá prvky kultury, které nejsou cizí evangeliu – kultura se mění, když přijímá hodnoty evangelia, které jí nejsou cizí.

9 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Teologie inkulturace Boží zjevení – sebesdílení Boha: má dějinný charakter a je vyjádřeno jednáním Božím, kdy on sám vstupuje skrze události a osoby do konkrétní lidské kultury a využívá jejích komunikačních vzorců k tomu, aby lidem, kteří v ní žijí, předal své poselství. V obou těchto situacích, vzájemně od sebe neodlučitelných, jedná sám Bůh metodou inkulturace. Boží zjevení – sebesdílení Boha: má dějinný charakter a je vyjádřeno jednáním Božím, kdy on sám vstupuje skrze události a osoby do konkrétní lidské kultury a využívá jejích komunikačních vzorců k tomu, aby lidem, kteří v ní žijí, předal své poselství. V obou těchto situacích, vzájemně od sebe neodlučitelných, jedná sám Bůh metodou inkulturace. Inkarnace – vtělení = základní princip křesťanství: Bůh se stal člověkem, přijal na sebe vše lidské kromě hříchu, aby nám byl blízko, abychom nemohli mít dojem, že člověku nerozumí. Plně přijal tělesnou omezenost člověka, včetně bolesti a smrti, stejně jako kulturu, v níž žil. Mohl ji přetvořit právě tím, že se stal její součástí. Inkarnace – vtělení = základní princip křesťanství: Bůh se stal člověkem, přijal na sebe vše lidské kromě hříchu, aby nám byl blízko, abychom nemohli mít dojem, že člověku nerozumí. Plně přijal tělesnou omezenost člověka, včetně bolesti a smrti, stejně jako kulturu, v níž žil. Mohl ji přetvořit právě tím, že se stal její součástí. Analogicky církev: napřed byla součástí židovské kultury, později římské, pak dalších, kam přicházela. Přetvářela každou kulturu tím, že se napřed plně stala její součástí. Jeruzalémský sněm – zásadní inkulturační rozhodnutí: odmítnutí nadbytečných židovských náboženských praktik pro křesťany nežidy. Analogie dnes: odmítnutí nepodstatných náboženských praktik pro nové křesťany (prvky lidové zbožnosti…) Analogicky církev: napřed byla součástí židovské kultury, později římské, pak dalších, kam přicházela. Přetvářela každou kulturu tím, že se napřed plně stala její součástí. Jeruzalémský sněm – zásadní inkulturační rozhodnutí: odmítnutí nadbytečných židovských náboženských praktik pro křesťany nežidy. Analogie dnes: odmítnutí nepodstatných náboženských praktik pro nové křesťany (prvky lidové zbožnosti…)

10 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Etika a kultura Právo na kulturu Právo na kulturu VDLP 27 (1): „Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.“ VDLP 27 (1): „Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.“ Listina základních práv a svobod (25): „Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích.“ Listina základních práv a svobod (25): „Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích.“

11 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Stát a kultura Stát má etickou povinnost vytvářet právní rámec pro podporu kultury: Stát má etickou povinnost vytvářet právní rámec pro podporu kultury: Podpora kulturní identity většiny, ale i všech menšin Podpora kulturní identity většiny, ale i všech menšin Podpora účasti všech na vytváření vlastní kultury Podpora účasti všech na vytváření vlastní kultury Ochrana národního kulturního dědictví (památky, muzea, turistické objekty…) Ochrana národního kulturního dědictví (památky, muzea, turistické objekty…) Podpora rozvoje vědy, umění a vzdělávání Podpora rozvoje vědy, umění a vzdělávání V ČR jsou také církve zařazeny do kompetence Ministerstva kultury. V ČR jsou také církve zařazeny do kompetence Ministerstva kultury.

12 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Různost kultur – příklad Latinské Ameriky V oblasti Mezoameriky žije kolem 50 indiánských kultur V oblasti Mezoameriky žije kolem 50 indiánských kultur V Mexiku (105 mil. obyvatel) se počet lidí s převážně domorodým původem odhaduje na 15 – 25 mil. Více než 8 mil. uvádí jako svůj mateřský jazyk některý z indiánských jazyků. V Mexiku (105 mil. obyvatel) se počet lidí s převážně domorodým původem odhaduje na 15 – 25 mil. Více než 8 mil. uvádí jako svůj mateřský jazyk některý z indiánských jazyků. Téměř dvě třetiny z 12 mil. obyvatel Guatemaly jsou mayského původu, celkem je Mayů asi 10 – 12 mil. Téměř dvě třetiny z 12 mil. obyvatel Guatemaly jsou mayského původu, celkem je Mayů asi 10 – 12 mil. V hornaté oblasti na jižním pobřeží Mexika a Guatemaly existuje nejméně třicet mayských jazykových podskupin, z nichž mnohé nejsou vzájemně srozumitelné. V rámci těchto podskupin se vydělují stovky dialektů a místních variant. V hornaté oblasti na jižním pobřeží Mexika a Guatemaly existuje nejméně třicet mayských jazykových podskupin, z nichž mnohé nejsou vzájemně srozumitelné. V rámci těchto podskupin se vydělují stovky dialektů a místních variant. Změna v chápání místních kultur - např. mexická ústava 1995: „Mexický národ má multikulturní charakter, opírající se zejména o indiánské skupiny. Zákon bude chránit a podpoří rozvoj jejich jazyků, kultur, zvyků, zdrojů a forem sociální organizace a zajistí jejich členům účinný přístup k právnímu systému země. V rozhodovacích procesech a správních a soudních řízeních v oblasti zemědělství, které se jich týkají, budou zváženy jejich právní normy a zvyky v mezích stanovených zákonem“ (Ústava, čl. 4). Změna v chápání místních kultur - např. mexická ústava 1995: „Mexický národ má multikulturní charakter, opírající se zejména o indiánské skupiny. Zákon bude chránit a podpoří rozvoj jejich jazyků, kultur, zvyků, zdrojů a forem sociální organizace a zajistí jejich členům účinný přístup k právnímu systému země. V rozhodovacích procesech a správních a soudních řízeních v oblasti zemědělství, které se jich týkají, budou zváženy jejich právní normy a zvyky v mezích stanovených zákonem“ (Ústava, čl. 4).

13 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Výchova a vzdělání Nejdůležitější projev kultury, hlavní způsob jejího předávání a rozvíjení. „Každá osoba má právo na výchovu“ (VDLP 26). Nejdůležitější projev kultury, hlavní způsob jejího předávání a rozvíjení. „Každá osoba má právo na výchovu“ (VDLP 26). Za výchovu a vzdělání svých dětí jsou na prvním místě odpovědní jejich rodiče. Za výchovu a vzdělání svých dětí jsou na prvním místě odpovědní jejich rodiče. Stát je povinen zajistit výchovu, jestliže toho nejsou schopni rodiče. Stát je povinen zajistit výchovu, jestliže toho nejsou schopni rodiče. Vzdělání je dnes nejdůležitější ekonomickou hodnotou, která však nemůže být nabízena na komerční bázi. Proto musí být jeho hlavním garantem stát. (U nás kritická situace – výdaje na vzdělání jsou nižší než v ostatních vyspělých státech, jsme na 27. místě ze 30 států).) Vzdělání je dnes nejdůležitější ekonomickou hodnotou, která však nemůže být nabízena na komerční bázi. Proto musí být jeho hlavním garantem stát. (U nás kritická situace – výdaje na vzdělání jsou nižší než v ostatních vyspělých státech, jsme na 27. místě ze 30 států).) Církev se účastní procesu výchovy a vzdělání: Církev se účastní procesu výchovy a vzdělání: Pastorací dětí, mládeže a rodin Pastorací dětí, mládeže a rodin Zřizováním vlastních škol a výchovných zařízení (zvláště významné v rozvojovém světě, kde tuto úlohu dostatečně neplní stát) Zřizováním vlastních škol a výchovných zařízení (zvláště významné v rozvojovém světě, kde tuto úlohu dostatečně neplní stát) Výukou náboženství na státních školách Výukou náboženství na státních školách

14 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Cíle a etika výchovy Cíle výchovy: Cíle výchovy: Formace osobnosti Formace osobnosti Přijetí kultury Přijetí kultury Socializace Socializace Etika výchovy: Etika výchovy: Každá lidská osoba má právo na výchovu. Základní vzdělání má být povinné a poskytované zdarma (VDLP 26). Každá lidská osoba má právo na výchovu. Základní vzdělání má být povinné a poskytované zdarma (VDLP 26). Výchova ke svobodě Výchova ke svobodě Výchova ke spravedlnosti Výchova ke spravedlnosti Výchova k občanství Výchova k občanství

15 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Odpovědnost za výchovu Rodina Rodina Výchovné a vzdělávací instituce Výchovné a vzdělávací instituce Stát – různá pojetí: Stát – různá pojetí: Stát plně ovládá celý výchovně-vzdělávací proces (totalita) Stát plně ovládá celý výchovně-vzdělávací proces (totalita) Plná autonomie výchovně vzdělávacích institucí s minimálním zasahováním státu (např. v udělování akademických titulů) Plná autonomie výchovně vzdělávacích institucí s minimálním zasahováním státu (např. v udělování akademických titulů) Autonomie výchovně vzdělávacích institucí, která je ale zákonem regulována a jejichž kvalita je státem kontrolována (akreditace…) Autonomie výchovně vzdělávacích institucí, která je ale zákonem regulována a jejichž kvalita je státem kontrolována (akreditace…)

16 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Církve ve školství v ČR Křesťanské církve jsou aktivními činiteli vzdělávacího systému ČR ve dvou základních formách: Křesťanské církve jsou aktivními činiteli vzdělávacího systému ČR ve dvou základních formách: vyučování náboženství na základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí vyučování náboženství na základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí zřizování a provozování církevních škol zřizování a provozování církevních škol Zákon 3/2002, § 7: (1) Registrovaná církev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv: Zákon 3/2002, § 7: (1) Registrovaná církev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv: a) vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu a) vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu b) pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, b) pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, c) být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností, c) být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností, d) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu, d) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu, e) zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu, e) zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu, f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem. f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem.

17 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Církevní školy v ČR V roce 2007 existuje v ČR celkem 131 církevních škol všech stupňů, z toho 98 je zřízeno řím. kat. církví, 16 ČCE, 17 jinými církvemi. Společným koordinačním orgánem je Sekce církevního školství ČBK, zastřešujícím orgánem Asociace ředitelů církevních škol ČR. V roce 2007 existuje v ČR celkem 131 církevních škol všech stupňů, z toho 98 je zřízeno řím. kat. církví, 16 ČCE, 17 jinými církvemi. Společným koordinačním orgánem je Sekce církevního školství ČBK, zastřešujícím orgánem Asociace ředitelů církevních škol ČR. Dohoda mezi ČBK a ČCE o spolupráci v oblasti církevního školství (2001). Dohoda mezi ČBK a ČCE o spolupráci v oblasti církevního školství (2001). Zřizovateli církevních škol jsou církve a církevní právnické osoby, většina církevních škol byla v roce 2006 transformována na školské právnické osoby. Zřizovateli církevních škol jsou církve a církevní právnické osoby, většina církevních škol byla v roce 2006 transformována na školské právnické osoby.

18 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Dokumenty katolické církve o církevních školách Katolická škola - kongregace pro katolickou výchovu Katolická škola - kongregace pro katolickou výchovu Katolická škola na prahu třetího tisíciletí - kongregace pro katolickou výchovu Katolická škola na prahu třetího tisíciletí - kongregace pro katolickou výchovu Kodex křesťanského učitele - komise pro katechizaci a školství KBS Kodex křesťanského učitele - komise pro katechizaci a školství KBS Usnesení ČBK o církevním školství schválené na plenárním zasedání v dubnu Usnesení ČBK o církevním školství schválené na plenárním zasedání v dubnu Instrumentum Laboris - základní materiál Plenárního sněmu Katolické církve. (kap. 11, 2003) Instrumentum Laboris - základní materiál Plenárního sněmu Katolické církve. (kap. 11, 2003)

19 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Vyučování náboženství Zákon 561/2004, §15: Vyučování náboženství Zákon 561/2004, §15: Vyučování náboženství (1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách, a to i společně na základě jejich písemné dohody. (1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách, a to i společně na základě jejich písemné dohody. (2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním. (2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním. (3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu. Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství. (3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu. Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.

20 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Učitel náboženství Zákon 563/2004, § 14: Učitel náboženství Zákon 563/2004, § 14: Učitel náboženství Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a) v oblasti teologických věd, a) v oblasti teologických věd, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo c) v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství. c) v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství. Učitel náboženství musí mít také splňovat kritéria své církve a mít od ní pověření – v katolické církve uděluje biskup tzv. kanonickou misi. Učitel náboženství musí mít také splňovat kritéria své církve a mít od ní pověření – v katolické církve uděluje biskup tzv. kanonickou misi.

21 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Církve a média Média neukazují pouze samotnou realitu, ale výběrem informací a způsobem jejich podání vytvářejí novou, vlastní, virtuální realitu. Média neukazují pouze samotnou realitu, ale výběrem informací a způsobem jejich podání vytvářejí novou, vlastní, virtuální realitu. Dnes jsou média největší silou, která ovlivňuje myšlení a chování lidí. Dnes jsou média největší silou, která ovlivňuje myšlení a chování lidí. Média jsou považována za čtvrtou podobu moci (vedle legislatviní, výkonné a soudní). Média jsou považována za čtvrtou podobu moci (vedle legislatviní, výkonné a soudní). Média jsou prostředkem socializace: sdílením jejich obsahů dochází k začleňování individua do společnosti. Média jsou prostředkem socializace: sdílením jejich obsahů dochází k začleňování individua do společnosti. Křesťané si uvědomují mimořádnou moc médií a hledají etická kritéria k jejich využívání. Křesťané si uvědomují mimořádnou moc médií a hledají etická kritéria k jejich využívání.

22 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Historie Rozvoj médií od 19. století, první reakce církve: Rozvoj médií od 19. století, první reakce církve: Snaha o rozvoj katolického tisku jako protiváhy ke světskému (J. Bosco) Snaha o rozvoj katolického tisku jako protiváhy ke světskému (J. Bosco) Upozorňování na mravní nebezpečí ve filmu (Vigilanti cura – Pius XI. 1936) – církev by měla vydávat závazná stanoviska pro katolíky (srov. Index zakázaných knih). Upozorňování na mravní nebezpečí ve filmu (Vigilanti cura – Pius XI. 1936) – církev by měla vydávat závazná stanoviska pro katolíky (srov. Index zakázaných knih). Komplexní pohled až na koncilu a po něm: Komplexní pohled až na koncilu a po něm: Inter mirifica 1963 Inter mirifica 1963 Communio et Progressio 1971 (Pavel VI.) Communio et Progressio 1971 (Pavel VI.) Papežská rada pro sdělovací prostředky: Papežská rada pro sdělovací prostředky: Aetatis novae 1992: za "pastorační priority" ve vztahu k médiím považuje církev Aetatis novae 1992: za "pastorační priority" ve vztahu k médiím považuje církev 1. obranu lidských kultur, 1. obranu lidských kultur, 2. vývoj a podporu sdělovacích prostředků církve, 2. vývoj a podporu sdělovacích prostředků církve, 3. výchovu katolických pracovníků médií, 3. výchovu katolických pracovníků médií, 4. pastorační službu těm, kdo jsou činní v oblasti sdělovacích prostředků. 4. pastorační službu těm, kdo jsou činní v oblasti sdělovacích prostředků. Dokument Aetatis novae definitivně zavrhuje paradigma, ve kterém církev diktuje jedinou správnou cestu. Razí naopak cestu, na které je církev zkušeným průvodcem, který příjemci medializovaného sdělení doporučuje svůj názor, avšak nenutí jej k jeho přijetí. Dokument Aetatis novae definitivně zavrhuje paradigma, ve kterém církev diktuje jedinou správnou cestu. Razí naopak cestu, na které je církev zkušeným průvodcem, který příjemci medializovaného sdělení doporučuje svůj názor, avšak nenutí jej k jeho přijetí. Etika v médiích 2000 Etika v médiích 2000 Církev a internet 2002 Církev a internet 2002

23 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Etické principy Služba člověku a společnosti (Principy lidské důstojnosti a společného dobra) Služba člověku a společnosti (Principy lidské důstojnosti a společného dobra) Pravda jako základní východisko (problém: historičnost, resp. relativita pravdy a nutnost interpretace) Pravda jako základní východisko (problém: historičnost, resp. relativita pravdy a nutnost interpretace) Svoboda projevu spojená s odpovědností Svoboda projevu spojená s odpovědností Schopnost rozlišování – kvalifikovaného výběru Schopnost rozlišování – kvalifikovaného výběru

24 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Právo na informace Nikdy v historii nebylo k dispozici tolik informací jako v současné době – „informační věk“. Nikdy v historii nebylo k dispozici tolik informací jako v současné době – „informační věk“. VDLP, článek 19: „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ VDLP, článek 19: „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ Právo získávat informace je omezeno jinými lidskými právy: právem na čest a dobrou pověst, na intimitu a soukromí, na tajemství. Ochrana těchto práv je úkolem státu (Zákon o ochraně osobních údajů). Právo získávat informace je omezeno jinými lidskými právy: právem na čest a dobrou pověst, na intimitu a soukromí, na tajemství. Ochrana těchto práv je úkolem státu (Zákon o ochraně osobních údajů). Právo informovat vychází ze tří předpokladů: přístup k pramenům ze strany informátorů, svobodný oběh informací, jejich aktivní a odpovědné přijímání ze strany veřejnosti. Právo informovat vychází ze tří předpokladů: přístup k pramenům ze strany informátorů, svobodný oběh informací, jejich aktivní a odpovědné přijímání ze strany veřejnosti.

25 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Reklama Plní trojí funkci: informovat, orientovat, přesvědčit. Plní trojí funkci: informovat, orientovat, přesvědčit. Etickým problémem je funkce přesvědčovací, která je často primární a přerůstá ve snahu manipulovat potenciálního konzumenta. Jejím hlavním účelem je přesvědčit k nákupu, a tak se spíše než informací stává technikou svádění. Etickým problémem je funkce přesvědčovací, která je často primární a přerůstá ve snahu manipulovat potenciálního konzumenta. Jejím hlavním účelem je přesvědčit k nákupu, a tak se spíše než informací stává technikou svádění. Z morálního hlediska je třeba brát v úvahu obsah, cenu a metody reklamy: Z morálního hlediska je třeba brát v úvahu obsah, cenu a metody reklamy: obsah (nabízená věc) nesmí být nemorální; obsah (nabízená věc) nesmí být nemorální; cena nabízené věci nesmí neúměrně přesahovat běžné ceny; cena nabízené věci nesmí neúměrně přesahovat běžné ceny; metody reklamy musí respektovat důstojnost lidské osoby a nesmí přesahovat kritické schopnosti veřejnosti. metody reklamy musí respektovat důstojnost lidské osoby a nesmí přesahovat kritické schopnosti veřejnosti.

26 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Možnost zneužití médií Communio et progressio, 13: Sdělovací prostředky mohou být také použity k zablokování lidského společenství a k poškození obecného dobra lidí: děje se to odcizováním lidí, jejich odsouváním na okraj a izolováním, nebo tím, že je přitahují do negativních společenství zaměřených na falešné a destruktivní hodnoty. Média mohou rozdmýchávat nepřátelství a konflikty, démonizovat ostatní a utvářet mentalitu „nás“ proti „jim“, představovat to, co je nízké a degradující, v okouzlujícím světle a ignorovat nebo snižovat to, co lidi povznáší a zušlechťuje; šířit dezinformace a zavádějící informace, podporovat vulgárnost a banalitu. V médiích se bohužel šíří omezování na stereotypy, založené na rase a příslušnosti k různým etnikům, na pohlaví a věku a na dalších faktorech, mezi něž náleží také náboženství. Kromě toho sdělovací prostředky často zanedbávají to, co je skutečně nové a důležité, včetně radostné zvěsti evangelia, a soustřeďují se na to, co je módní či bizarní. K takovému zneužívání dochází v každém ze zmíněných sektorů (ekonomický, politický, kulturní, vzdělávací, náboženský).

27 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Zřizování (ovládání) médií Realita: monopol na média se soustřeďuje v rukou jednotlivců s velkým ekonomickým potenciálem. Nebezpečí: Realita: monopol na média se soustřeďuje v rukou jednotlivců s velkým ekonomickým potenciálem. Nebezpečí: Zaměření na vlastní zisk a ne na důstojnost člověka Zaměření na vlastní zisk a ne na důstojnost člověka Vznik informačního monopolu, ztráta pluralismu, důsledek: manipulace. Vznik informačního monopolu, ztráta pluralismu, důsledek: manipulace. Podobně negativní důsledky má i politizace médií – monopol státu. Podobně negativní důsledky má i politizace médií – monopol státu. Řešení – aktivní účast v médiích a jejich kontrola ze strany občanské společnosti; právní rámec k tomu musí vytvořit a garantovat stát: Řešení – aktivní účast v médiích a jejich kontrola ze strany občanské společnosti; právní rámec k tomu musí vytvořit a garantovat stát: Pluralita zřizovatelů (soukromí, neziskoví, církevní, veřejní) Pluralita zřizovatelů (soukromí, neziskoví, církevní, veřejní) Profesionalita a etická odpovědnost pracovníků Profesionalita a etická odpovědnost pracovníků Svoboda slova spojená s ochranou osobnosti (čest, dobré jméno, osobní údaje) Svoboda slova spojená s ochranou osobnosti (čest, dobré jméno, osobní údaje)

28 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Působení církve a křesťanů v médiích Církev by měla mít vlastní média k šíření svého poselství mezi věřícími i nevěřícími – média jako nástroj evangelizace. Církev by měla mít vlastní média k šíření svého poselství mezi věřícími i nevěřícími – média jako nástroj evangelizace. Křesťané by měli kvalifikovaně působit v médiích obecně, a tak skrze ně šířit křesťanské hodnoty. Křesťané by měli kvalifikovaně působit v médiích obecně, a tak skrze ně šířit křesťanské hodnoty. Křesťanský uživatel by měl odpovědně vybírat z nabídky a kriticky na ni reagovat (mediální pedagogika). Křesťanský uživatel by měl odpovědně vybírat z nabídky a kriticky na ni reagovat (mediální pedagogika). Křesťanská média v ČR: Křesťanská média v ČR: Nakladatelství (Portál, Karmelitánské n., Vyšehrad, Kalich, CDK…) Nakladatelství (Portál, Karmelitánské n., Vyšehrad, Kalich, CDK…) Periodika (většina církví + odborné) Periodika (většina církví + odborné) Rádio a TV (Proglas, Telepace, TV Noe, BMC) Rádio a TV (Proglas, Telepace, TV Noe, BMC) Internet (christnet, evangnet, cirkev, vira, signaly…) Internet (christnet, evangnet, cirkev, vira, signaly…)


Stáhnout ppt "Křesťanská sociální etika Jabok 2008. 11 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20082. 10. KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA."

Podobné prezentace


Reklamy Google