Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2011 Marek Vácha.  Albert Schweitzer: myslitelé minulosti žárlivě dbali na to, aby „v etice nepobíhala zvířata“

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2011 Marek Vácha.  Albert Schweitzer: myslitelé minulosti žárlivě dbali na to, aby „v etice nepobíhala zvířata“"— Transkript prezentace:

1 2011 Marek Vácha

2  Albert Schweitzer: myslitelé minulosti žárlivě dbali na to, aby „v etice nepobíhala zvířata“

3 Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní?  má svobodu  Scheler: člověk je „vyvázán z okolí“, je „otevřen světu“  Herder: člověk je „propuštěnec přírody“  možná nás ale příroda tak docela nepropustila  human beings distinguish good and bad, have opinions and care about their difference, and constitute their whole life in the light of this distinction  Kant: příroda není ani tak naše „mother“ jako spíše „stepmother“  má vůli  Nietzsche: člověk je zvíře, jež může slíbit

4 Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní?  má jazyk  Wilhelm von Humboldt: člověk je člověkem jen skrze řeč  zvířata jsou „němé tváře“  we cannot speak unless we are spoken to  all speech is response  dítě se učí mluvit tím že slyší  má sebe-vědomí (zrcadlový test)

5 Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní?  tvoří umění  umí slavit  pohřbívá  hledá smysl věcí (Jonathan Sacks)  stanovuje si zákony a dodržuje je (Leon Kass)  směje se (Roger Scruton)

6 "God-like animal"  image of God si můžeme zkusit promyslet aniž bychom řešili otázku, zda Bůh existuje nebo neexistuje  "biblická" argumentace může být relevantní i pro ateisty, neboť nejde o to vyřešit problém Boha, ale problém člověka  pravda určitých biblických pasáží nespočívá v jejich božském původu, nýbrž v jejich logice  člověk je "god-like" právě proto, že si takovéto otázky klade, že se ptá po smyslu  člověk je "God-like" aniž bychom museli nutně věřit, že jej Bůh udělal "God-like"

7 Sebeuvědomování  zrcadlovým testem prošli úspěšně  šimpanzi  orangutani  sloni  delfíni  krkavcovití  makak rhesus

8 Sebeuvědomování – Makak rhesus … A more likely explanation, however, is that behaviors indicative of mirror self-recognition are learned by establishing a contingency between self-produced movement and the reflection /journal.pone #pone s002

9

10 Jazyk  pro Goulda je to „spandrel“  mozek se zvětšuje pomocí přirozeného výběru; jazyk, mysl a umění jsou produkty evoluce, ale nepodléhají evolučním zákonům  podobně když nechceme nic než počítač co umí word  počítač už musí být tak složitý, že bude umět i celou řadu jiných funkcí  pro Pinkera a Dennetta jazyk, mysl etc. podléhají přirozenému výběru  přirozený výběr zcela vysvětluje jazyk, mysl, náboženství, kulturu etc.

11 Postavení člověka v přírodě  Jared Diamod: „Třetí šimpanz“  Opačný extrém: pro člověka je třeba založit šestou říši

12 Křesťanství  odmítá antropocentrickou vizi člověka jako neomezeného vládce přírody  odmítá rovněž vizi New Age, člověka jako naprosto rovnocenného ostatním organismům a nemůže si dělat neoprávněný nárok na výjimečné postavení v přírodě.

13 Zvířata stvořena kvůli člověku…?  apes and parrots have been ordained for man´s mirth  singing birds on purpose to entertain and delight mankind  cattle and sheep were given life so as to keep their meat fresh till we have need to eat them  (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 160)

14 Postavení člověka v přírodě  „Bůh řekl Noemu a jeho synům: „Hle, já ustanovuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře. Ustavuji s vámi smlouvu.“ (Gen 9, 8-11)

15 Postavení člověka v přírodě  „Říkám si v srdci o lidských dětech: to proto, aby je Bůh zkoušel a ukázal jim, že jsou zvířata. Vždyť úděl člověka a úděl zvířete je týž úděl: jako umírá on, tak umírá ono a oba mají týž dech. Člověk není v ničem zvířeti nadřazený, vždyť všechno je marnost.“(Kaz 3,18-19) Ritualizované předávání potravy (Macaca fuscata)

16 JOB, 40,  15"Behold, Behemoth, [a] which I made as I made you; he eats (A) grass like an ox. 16Behold, his strength in his loins, and his power in the muscles of his belly. 17He makes his tail stiff like a cedar; the sinews of his thighs are knit together. 18His bones are tubes of bronze, his limbs like bars of iron.aA  19"He is (B) the first of (C) the works [b] of God; let him who made him bring near his sword! 20For the mountains yield food for him where all the wild beasts play. 21Under the lotus plants he lies, in the shelter of (D) the reeds and in the marsh. 22For his shade the lotus trees cover him; the willows of the brook surround him. 23Behold, if the river is turbulent he is not frightened; he is confident though Jordan rushes against his mouth. 24Can one take him by his eyes, [c] or pierce his nose with a snare?BCbDc

17 Job 40,  we see as beautiful, what we first though to be ugly  in biblical christianity, the value of creatures derives ultimately not from their utility, market price, cuteness, or charm. Instead, their value derives from their Creator.

18 Postavení člověka v přírodě  Alkmaión: rozdíl mezi člověkem a zvířetem je v tom, že někteří lidé jsou chápavější  starověk: otrok = mluvící zvíře  A slave, says Aristotle in the Politics, is an animate machine.  Canguilhem, G., (2008) Knowledge of Life. Fordham University Press, New York, p. 80)  přírodní národy: není rozdílu  křesťanství: existuje kvalitativní rozdíl – jen člověk má duchovou duši  osvícenství: duše člověka neexistuje  20. století: zvířata mají širokou škálu emocí, komunikují, užívají nástroje…  …diference není jasná

19 Postavení člověka v přírodě  …ovšem jen člověk tvoří umění, oslavuje a pěstuje vědění pro vědění…  …diference je očividná  „Mít rozum není totéž co mít nějaký další smysl nebo „schopnost“: je to systematická odlišnost kvality. Rozum prostupuje naši přirozenost, mění dokonce i naše bolesti a potěšení ve stavy, které jsou charakteristické jen pro nás.“ (Scruton, R., (2005) Estetické porozumění. Eseje o filozofii, umění a kultuře. Barrister & principal, Brno, str. 81)

20 Šimpanzi užívají nástroje  v přírodě k lovu termitů  nástroj je někdy třeba si vyrobit dopředu  též  kameny na roztloukání ořechů  rozžvýkané listí jako houbička na získání vody ze stromových dutin  rovněž obstávají v zrcadlovém testu a jsou schopni komunikovat znakovou abecedou…  …a spontánně ji učit svá mláďata

21 Šimpanzi používají nástroje

22

23 Šimpanzi používají nástroje …a učí to svá mláďata

24 Šimpanzi používají nástroje … a učí tomu svá mláďata

25 Šimpanzi se radují z nástupu období dešťů

26 Šimpanzi užívají nástroje  insight: šimpanz bez předchozí zkušenosti chvíli pozoruje novou situaci a pak napoprvé sestrojí pomůcku pro získání pamlsku

27 Gorily užívají nástroje  gorily v přírodě byly pozorovány, jak užívají hole k prozkoumání hloubky vody a jako pomůcky pro přechod přes řeku

28 Další příklady jjaponské vrány si nechávají rozbíjet ořechy projíždějícími auty aaustralští luňáci vybírají popelnice a takto získanou potravu užívají jako návnadu na lov raků jjaponští makaci si omývají v moři brambory a oddělují ve vodě zrní od písku

29 ssýkorky modřinky rozklovávají staniolová víčka na lahvích s mlékem zzvyk vznikl v Anglii a rozšířil se přes La Manche i na kontinent ……až jej zastavila železná opona, neboť v socialistických zemích nebyl zvyk doručovat ráno lahve s mlékem ke dveřím domů

30  některé volavky pouští ze zobáku do vody větvičky, čímž lákají ryby  delfín v akvaparku viditelně napodobuje plavání želv a tučňáků či vypouští bubliny vzduchu, čímž zřejmě paroduje potápěče  z pohledu člověka by se jednalo o vtip

31 …dokonce i ptáci

32 Všeobecná deklarace lidských práv OSN: New York 1948  Článek 2 Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.

33 Člověk  „Rostliny jsou určeny pro zvířata a ostatní živočichové pro lidi, krotcí jednak k jiné potřebě, jednak k výživě; z divokých pak, i když ne všichni, tak alespoň většina jich pro výživu a pro jiný užitek, aby se z nich zhotovovaly šaty a jiné nástroje. Jestliže tedy příroda nečiní nic ani nedokonalého, ani bezúčelně, nutně to všechno učinila pro lidi.“ (Aristoteles: Politika)  (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, tsr. 53)

34 Člověk  „Středověká morální teologie nepovažovala vztah člověka k přírodě za etické téma a obvykle vycházela z antropocentrického pojetí, podle něhož má člověk dominium nad živou i neživou přírodou. Toto pojetí sice není autenticky biblické, ale přesto z něho tradiční teologie někdy vycházela. (S.th. I,q.96 a. 1 o: Omnia animalia sunt subjecta homini) Týrání zvířat není podle Tomáše Akvinského dovoleno, ale nikoli pro jejich vnitřní hodnotu, ale proto, že týrání zvířat vyvolává v člověku agresivitu, která by se následně mohla obrátit proti lidem. Morální vztahy se omezovaly na vztahy člověka k Bohu a na vztahy lidí navzájem.  (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 52)

35 Člověk  Petr Lombardský: Jako člověk stvořen kvůli Bohu, aby mu sloužil, tak je svět stvořen kvůli člověku, aby mu sloužil  Kalvín: zvířata (...) jsou dána člověku k jídlu

36 Židovství  má na rozdíl od středověkého křesťanství diferencovaný postoj  člověk je spíše správcem či pastýřem stvoření  Maimonides: není tomu tak, že všechny ostatní bytosti existují jen kvůli člověku; existují kvůli sobě

37 Šabat stvoření  člověk má být spíše Homo festivus než Homo faber  slavení je typicky lidská činnost  relativizace práce  jídlo, dary, květiny, hudba, tanec  den zasvěcený Jahvemu  odpočinek  oslava šabatu vede ke zvýšené schopnosti vnímání krásy všech věcí, jídla, oblečení, těla i duše, protože samo bytí je nádherné.Otázky po možnostech práce a užitku jsou zapomenuty vzhledem ke kráse všech tvorů, kteří jsou smysluplní sami v sobě.  (Moltmann, J., Sabat – svátek stvoření. in Teologický sborník, Ekologické výzvy teologii.str. 29)

38 Šabat stvoření  člověk se má na chvíli osvobodit od honby za štěstím a touhy po výkonech

39 Morální status zvířete  zvíře určitě není věc  pro Singera není rozdílu mezi vědomým člověkem a vědomým zvířetem  Singer souhlasí s pokusy na zvířatech pouze za podmínky, že bychom tentýž pokus bez rozpaků dělali na lidech  1975 píše „Animal liberation!“

40 Morální status zvířete  pro křesťana se někdy status zvířete odvozuje spíše z představy života jako daru Ducha Svatého, než z inherent worth  Bůh není jen ve všem, nýbrž nade vším

41  Tito čtyři jsou na zemi nejmenší, a přece znamenití mudrci: mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm; damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách; kobylky, které nemají krále, a přece vytáhnou všechny válečně seřazeny; ještěrka, kterou můžeš vzít do ruky, a přece bývá v královských palácích  Přísloví 30,

42 Deklarace o lidoopech  Jako první zakotvil práva pro lidoopy do svého právního řádu v roce 1999 Nový Zéland.  Deklarace stanoví, že nikdo z příslušníků "společenstva rovnocenných„ (šimpanzi, gorily, orangutan, člověk)  nesmí být zabit (s výjimkou zabití v sebeobraně) a  nesmí mu být způsobována újma ani v případě, že by tím prospěl jiným příslušníkům "společenství". Naplnění druhého z požadavků by postavilo mimo zákon jakékoli pokusy na lidoopech.

43 zvířata? pohlaví národnosti (nacismus) bez rozdílu barvy pleti (válka Sever proti Jihu) lidé na stejném území kmen rodina

44 Zásady práce s pokusnými zvířaty „3R“  (1959) Russel a Burch  Refinement – zjemnění = dobrá obživa, adekvátní zacházení školenými pracovníky, prostor pro život, pokusy v anestézii  Reduction – zmenšení = počtu zvířat, délky pokusu, pokus se nesmí na stejném zvířeti znovu opakovat  Replacement – nahrazení = pokus se provádí na zvířeti jen tehdy, neznáme-li žádnou alternativu, jinak dáme přednost alternativě (tkáňové kultuře atd.)

45 Zásady práce s pokusnými zvířaty „3R“  tyto zásady ale neřeší důvody experimentu  mnohé experimenty zřejmě neměly být vůbec provedeny  vysoce sporné je používání experimentálních zvířat v kosmetickém průmyslu i za splnění „3R“

46 Zásady práce s pokusnými zvířaty „3R“  pokud to jde, mají se použít organismy z co nejnižších pater fylogenetického stromu  raději baktérie než myši  raději myši než primáti

47 Animal rights a Animal welfare  hnutí animal rights – no cages  tím, že děláme věci humánně nijak neovlivní fakt, že podstata věci je špatná  práva zvířat jsou víc než zájmy lidí  hnutí animal welfare – bigger cages  utrpení je třeba snížit na minimum

48 Tři postoje  „Animal rights“ zvíře = člověk, má stejná práva jako člověk (Singer)  „Animal welfare“  sem by patřila zásada „3R“  sem by patřilo i křesťanství  René Descartes: res cogitans a res extensa  je jen nehmotný rozuma a nerozumná hmota  na stranu nerozumné hmoty patří veškerá hmota, příroda, kus betonu i zvířata

49 Animal rights  na zvířatech by se nikdy neměly dělat žádné pokusy  non-human animals jsou vědomé bytosti, nikoli stroje nebo objekty  non-human animals mají své vlastní zájmy  lidské bytosti by měly respektovat zájmy non- human animals  lidské bytosti by neměly exploatovat non- human animals  lidské bytosti by neměly zacházet se zvířaty jako s věcmi

50 Animal rights  lidé by nikdy neměli zabíjet non-human animals  zvířata musí mít právo být nezabíjeny, protože pokud by zvířata toto právo neměla, všechna ostatní jejich práva je možno obejít tím, že zvíře zabijeme  unless non-human animals have the right not to be killed, any other rights are pointless since they can be circumvented by killing the animal  je třeba přijmout fakt, že non-human animals mají svá práva a že tato práva omezují práva lidí, a to dokonce i v situaci, kdy člověk (neprovedením experimentů na zvířatech) může zemřít, namísto toho, aby žil

51 Animal rights  lidé by měli se zvířaty zacházet vždy co nejlepším způsobem, i když tento způsob nebude lidem vyhovovat  zvířata nelze používat jako potravu, k oblečení, k experimentům

52 Animal rights  No experiments on animals  No breeding and killing animals for food or clothes or medicine  No use of animals for hard labour  No selective breeding for any reason other than the benefit of the animal  No hunting  No zoos or use of animals in entertainment

53 Animal welfare  the suffering of the animals is either eliminated or reduced to the minimum and there is no practicable way of achieving the same end without using animals.  utrpení zvířete je reálnou věcí a je třeba jej snížit na minimum

54 Jaká zvířata?  nikdo si nemyslí, že by všechny organismy na planetě měly tato práva  diskuse se vede o tom, kde narýsovat linii  ani sv. František ani Albert Schweitzer ovšem nerozlišují „jaké zvíře“  Schweitzer bude bojovat proti bakteriím!  při každé výrobě kynutého těsta nejprve eukaryotické kvasinky necháme v teplém mléce s cukrem mohutně namnožit – abychom pak na nich provedli kompletní genocidu v troubě!  práva mají ta zvířata, která mají biography, nikoli biology  tzn, zvířata s vědomím, pamětí, a plánují budoucnost tzn. „vyšší“ obratlovci

55 Jaká zvířata?  a jaký by potom měl být náš vztah k predátorům, kteří hubí nonhuman animals!  ovšem predátoru nelze nadiktovat vegetariánství, samotná stavba jeho těla, vytříbená a formovaná eóny evoluční zkušenosti toto tělo vytvarovala do podoby „zabijáka“ (pozn. MV)  ochrana našich „mimolidských bližních“ antilop by tedy měla znamenat vyhubení lvů a levhartů, jenomže kdo se postaví za jejich práva…?

56 Jaká zvířata?  a proč se pak zastavovat u Singerových ústřic nebo Reganových savců, kteří jsou nám podobní schopností cítit bolest či mentální kapacitou?  proč se nepodívat na svět z pohledu rostliny – koho by nejspíše obdařily právy ony?  a co baktérie a houby?  a co skály a řeky – mají také zájmy?  nebo proč nepodat protest třeba proti Bohu, když nakonec všichni umřou?

57 Konsekvencionalismus  organismy je možno uspořádat do morální hierarchie. Nejnižší stupeň si nezasluhuje žádnou ochranu a každý vyšší si zasluhuje větší morální ohodnocení než nižší  Sentient organisms that are aware of their own existence and would prefer to continue to exist  Sentient organisms that are not self-aware and don't have any idea of continuing to exist in the future  Inanimate objects and insentient organisms

58 Sentient organisms které mají vědomí sebe  They experience pain and pleasure  They are aware of their own existence and context  They prefer to experience pleasurable lives  They prefer to stay alive  = lidé a „vyšší“ savci (což je velmi diskutabilní – pozn. M.V. – v zrcadlovém testu obstáli jen šimpanzi! – nověji snad i sloni a delfíni)

59 Sentient organisms které nemají vědomí sebe  mohou cítit bolest a radost  preferují vyhýbání se bolesti  dávají přednost zakoušení radosti  je špatné členům této skupiny způsobovat bolest  zabíjení a nahrazení zabitých jinými není signifikantní (morálně špatné), protože se jednotlivci nijak signifikantně od sebe neliší  = ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, mnozí savci, např. hlodavci

60 Sentient organisms které nemají vědomí sebe  tyto organismy tedy „mají zájmy“ ve smyslu vyhnout se bolesti a zakoušet radost  This kind of being is, in a sense, impersonal... in killing it; one does it no personal wrong, although one does reduce the quantity of happiness in the universe. But this wrong, if it is wrong, can be counterbalanced by bringing into existence a similar being which will live an equally happy life  (Peter Singer, Practical Ethics, Cambridge University Press, 1979)  = ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, mnozí savci, např. hlodavci

61 Insentient organisms  They can't feel  Nothing can matter to them  non-living things  plants  very simple organisms  insects  molluscs (zde pozor – nelze srovnávat gastropoda a cephalopoda! – pozn.M.V.)

62 Kritika tohoto přístupu  nikdy nevíme – a nebudeme vědět – co se odehrává v „mysli“ zvířete – mysl lva je pro nás zamčena  privátnost i našich vlastních pocitů (co to je „cítit bolest zubů“, „být zamilovaný“?)  má opravdu prastará sekvoj menší morální váhu než laboratorní myš?  má opravdu pes větší morální hodnotu než pacient v PVS? – nepochybně NE!

63 Jiný pohled – „centralistický“  za jistých podmínek je morálně přijatelné zvířata využívat, pokud budeme mít jistotu, že v průběhu procesu se se zvířaty bude zacházet „humánně“  zvířata nemají práva stejným způsobem, jakým je mají lidé  některá zvířata mají menší práva než jiná  cynici poukazují na fakt, že zvířata, která nejsou „roztomilá“ mají méně práv

64 Jiný pohled – „centralistický“  A more logical approach reduces the rights by criteria like these:  jednodušší zvířata mají méně práv než komplexnější zvířata  zvířata s méně aparentním vědomím mají méně práv než zvířata s jasněji pozorovatelným vědomím  zvířata s méně rozvinutým sociálním chováním mají méně práv než zvířata s rozvinutou sociální strukturou  zvířata, u kterých je méně možno pozorovat pociťování bolesti a strachu mají menší práva  zvířata, která způsobují lidem škodu mají menší práva (even though they are not morally responsible for the harm they do).  Endangered species have more right not to be killed than members of other species (this is not really a rights point - more a wish to preserve the diversity of the world)

65 Kritika „centralistického“ pohledu  vše posuzujeme z pohledu člověka  zvíře způsobující lidem škodu určitě není „horší“ než jiné  „pocity“ zvířata porovnáváme se svými – dojmou nás spíše chundelatí savci než ptáci  dojmou nás spíše „smutně koukající“ psi s mimikou tváře než medvědi bez mimiky tváře

66 Kritika „centralistického“ pohledu  termíny jednodušší, složitější, nižší, vyšší nejsou biologicky akceptovatelné  co třeba složitý a komplexní organismus, který po přechodu na parazitický způsob života se anatomicky velmi zjednodušil?  je schopnost pociťování bolesti a strachu tím nejšťastnějším kritériem?

67 Jiný pohled - The cruelty and kindness position  This view says that it is morally wrong for human beings to be cruel to animals, and morally good for human beings to be kind to animals.  Although this position isn't particularly clear intellectually, it works pretty well as a guide to the ethical treatment of animals.  Animals can be used or exploited to benefit human beings as long as they are treated humanely in the process.  Animals do not have rights  Animals can be used for the benefit of human beings providing:  Some consideration has been given to the interests of the animals concerned  There is a benefit to human beings  The animals concerned are treated humanely  Animals may therefore be used for food, clothing, experiment, entertainment and other purposes under appropriate circumstances

68 Současná situace v UK  Tuto petici na jaře 2006 podepsalo ve Velké Británii lidí:

69 Testování nových léčiv  po problémech s TGN1412 větší opatrnost  aby se celý proces zrychlil, zvířecí modely se užívají již při velmi raných fázích testování  užívají se i tak netradiční modely jako Drosophila, zebrafish nebo Caenorhabditis

70 Testování nových léčiv  TGN1412  měl léčit chronickou leukémii a revmatickou artritidu a roztroušenou sklerózu  byl zkoušen zcela podle protokolu  u pokusných zvířat testován bez následků  u pokusných šesti osob testován v 500x nižší dávce než u zvířat  během hodin po aplikaci u čtyřech z nich lék vyvolal pád krevního tlaku, prudké bolesti a dysfunkci mnoha orgánů a museli být hospitalizováni, u pátého vznikla rakovina

71 Testování nových léčiv  TGN1412  nejhůře postiženému muži musely být amputovány prsty na rukou a nohou

72 Testování nových léčiv  během těchto raných fází se obvykle vytvoří paleta chemikálií s drobnými odlišnostmi a všechny se aplikují na zvířata – studuje se pak farmakokinetika – jak je látka absorbována, distribuována, metabolizována a odstraněna  výsledky jdou co nejrychleji zpět k chemikům a celý postup se opakuje  před pokusem na lidských dobrovolnících musí být  vyzkoušeno na dvou druzích zvířat (zpravidla hlodavec – nehlodavec)  absorbce, distribuce, metabolismus a eliminace léčiva musí být podrobně popsána

73 Testování nových léčiv in vivo farmacology  zkoumá se rovněž akutní toxicita u zvířat a simulují se účinky v případném použití na lidech  cílem je stanovit poměr účinnost/toxicita  nevyhovující farmakokinetika blokuje 60 – 70% testovaných látek  toxicita eliminuje dalších 30%  dnes rovněž toxikogenomika využívající DNA microarrays, kde se ukáží změny mnohem rychleji než studování biochemických nebo fyziologických změn na zvířeti, které se projeví až za řádově 2 – 4 týdny


Stáhnout ppt "2011 Marek Vácha.  Albert Schweitzer: myslitelé minulosti žárlivě dbali na to, aby „v etice nepobíhala zvířata“"

Podobné prezentace


Reklamy Google