Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Cytopatologie mezotelu – II/II (nádorové afekce) Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK a VFN, Universita Karlova, Praha

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Cytopatologie mezotelu – II/II (nádorové afekce) Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK a VFN, Universita Karlova, Praha"— Transkript prezentace:

1 Cytopatologie mezotelu – II/II (nádorové afekce) Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK a VFN, Universita Karlova, Praha

2 Obecné rysy maligních výpotků – 1.  většina jsou exudáty  spíše chronický infiltrát  neutrofily neobvyklé - u nekrózy (nejen – jd)  MOHOU TO BÝT TRANSUDÁTY – 20% !!  cizorodá buněčná populace ??  ne vždy dvě buněčné populace někdy dominuje jedna – nádorová někdy dominuje jedna – nádorová může dominovat a podobat se mezotelu (ovarium, plíce) může dominovat a podobat se mezotelu (ovarium, plíce) může jít o nádorový mezotel může jít o nádorový mezotel  jednotlivý znak neexistuje – diagnóza sumací

3 Obecné rysy maligních výpotků – 2.  architektura – malé zvětšení  bb. koule (cell balls)  velké agregáty – myslet na meta, mezoteliom  benigní mezotelie velké formace zpravidla netvoří – ale mohou  nekohezivní neoplázie (lymfomy, melanom, lobul. ca…)  kontury shluků  u karcinomů oblé  mezotelie květinovité  může to být naopak  tvar buněk  většina buněk se v tekutině zakulacuje  abnorm. tvar indikuje malignitu!  nádorové buňky ve výpotku proliferují a mohou se lišit od pův. nádoru

4 Obecné rysy maligních výpotků – 3.  hranice buněk  u nádorových buněk tendence k ohraničení  cilie svědčí proti nádoru  microvilli ( např. u ca ovarii ) mohou napodobit cilie  cytoplazma  deg. vakuoly vodojasné  hlenotvorba  melanin  keratinizace  příčné pruhování  jádra  zvětšená  n/c poměr zvýšen  chromatin hrubý – ne vždy, kontury, nucleolemma, nukleoly  abnorm. tvar indikuje malignitu!  rýhy, pseudoinkluze KAŽDÝ ZE ZNAKŮ MŮŽE U UVAŽOVANÉHO NÁDORU CHYBĚT

5 Benigní výpotky s výraznou mezoteliální reaktivní atypií  jaterní onemocnění „liver damage picture“  urémie  dlouhodobá dialýza (pleura, perikard)  akutní pankreatitis - (pleura)  radiace, chemoterapie  tbc  plicní infarkt  SLE  revmatoidní artritis  endometrioza  hydrocele  fistula R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

6 Diferenciálně diagnostické pomůcky  Nedělejte diagnózu malignity z degenerovaných buněk  Zvažte anamnézu  V transudátu je malignita nepravděpodobná (ale ne vyloučena)  Výrazný zánět malignitu zpravidla nedoprovází  Při nejistotě může pomoci druhý odběr, pokud se tekutina po evakuaci znovu objeví  Buňky:  aciny a papily – vyloučit malignitu  denzita jádra a cytoplazmy : obdobná – mezotelie jádro mnohem tmavší – metastatický ca  pozitivita epit. hlenu - adenokarcinom R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

7 Dlaždicobuněčné karcinomy ve výpotku  představují pouze asi 5% karcinóz na serózách – mnohem častěji adenoca  jádra jsou oproti adenoca tmavá  jadérka zpravidla nezřetelná  cytoplasma oproti adenoca spíše eozinofilní  rohovějící jsou ve výpotku méně časté  rohovění však může být výraznější než v tumoru samotném  zdrojem často ca hlavy a krku

8 Výpotky s nádory z „malých“ buněk  lymfomy / leukemie  prs  malobuněčný karcinom plic  Ewingův sarkom  neuroblastom  embryonální rabdomyosarkom  nefroblastom (Wilms)

9 Hemoblastomy: zánět nebo nádor ?  nezralé formy lymfocytů s nukleoly jsou v zánětu zastoupeny velmi málo  někdy hrubší chromatin  u nádorů z malých lymfocytů anizokaryoza a mikronukleoly  dif. dg. oproti malobuněčným ca (prs, bronchogenní): hledat projevy reziduální koheze Melamed MR

10 Lymfom / leukemie  zpravidla není první manifestací – známá dg.  výpotek nemusí být v přítomnosti nádoru plný nádorových buněk – někdy pouze blokáda lymf. uzlin a chylothorax  chybí koheze  buňky bez fibrinu – ten indikuje zánět  čím větší buňky, tím snazší dg.  malobuněčné – dif.dg. tbc  diskrétní jaderné atypie  anisokaryoza  karyorexe  nukleoly R. De May

11 Revize a analýza  Proti nádoru  absence zánětu  plošné formace  podobnost mezotelu  nízký n/p poměr  TTF1 negat v bio i cyto  Pro nádor  vysoká celularita pro transudát  fokální anizokaryoza  vakuolizace by vyšla alc. m.+ nebarveno

12 Imunohistochemické markery užitečné v diagnostice nádorových výpotků v coelomových dutinách Protilátka Mezoteliom Karcinom CEA negativní pozitivní (x) EMA pozitivní na membráně pozitivní v cytoplazmě a na membráně Cytokeratiny pozitivní nízko- i vysokomolekulární pozitivní pouze nízkomolekulární LeuM1 negativní někdy pozitivní CD15 negativní někdy pozitivní Ber EP4 negativní pozitivní Calretinin pozitivní negativní Thrombomodulin pozitivní negativní (x) u všech protilátek, u nichž je uvedeno prosté pozitivní, může samozřejmě část vyšetřovaných případů zůstat negativní. Navíc i v tabulce uvedený údaj negativní nevylučuje pozitivitu na malém procentu testovaných případů – např. u mezoteliomu a průkazu CEA.

13 Hodnocení reaktivních změn a prevence jejich nadhodnocení ve smyslu nádorovém ( C. Bedrossian )  anamnéza by měla směřovat k nádorovému onemocnění  výpotky s nižším obsahem bílkovin, než 3g snižují pravděpodobnost jejich nádorové povahy  při nedokonale zachovalé morfologii buněk je třeba se zdržet nádorové diagnózy  diagnóza nádoru je nepravděpodobná  jsou-li buňky a jádra monotónního vzhledu  je-li velikost jader pod hranicí 25 μm v průměru a nukleoplazmový poměr není zvýšen  chybí-li strukturální změny jaderné membrány a chromatinu, popř. nukleolů  jsou-li vyjádřeny rozsáhlé nekrotické a zánětlivé změny s účastí hojných neutrofilních granulocytů a makrofágů.

14 Leopold Koss Kdy nediagnostikovat malignitu  když nejsou izolované nádorové buńky  když je vzorek přebarven v důsledku špatné zachovalosti buněk  jsou-li přítomna psammomata bez zřejmě nádorových buněk

15 Závěrem…  Studiem problému na úrovni autorit i denní praxe jsme ověřili:  mezotel je velmi polymorfní  ve snaze definovat diagnostické znaky existuje vždy „ALE“ a to často vícečetné – diferenciální diagnóza  K řešení může přispět:  kombinace barvení v základním postupu  indikované použití dalších jednoduchých postupů (alc. modř, AgNOR, Fe - indikace na úrovni předpokládané histologické dg.)  imunocytochemie s protilátkami, jejichž reaktivita je v tekutém vzorku ověřena, i tak může (jako každá metoda) selhat  Při formulaci nálezu:  pokud nález není v rámci vzorku jednoznačný: diferenciální diagnóza s pravděpodobnostním řazením komunikace s klinikem komunikace s klinikem

16 Použitá literatura  Bedrossian C.W.M.: Malignant effusions. A multimodal approach to cytologic diagnosis. Igaku Shoin, New York, Tokyo, 1991, 275 stran  Butler E.B., Stanbridge C.M.: Cytology of body cavity fluids. Chapman and Hall, London, 1986  Koss L.G.: Diagnostic cytology and its histopathological bases. 4th ed. J.B. Lippincott, Philadelphia, 1992, 1657 stran.  Melamed M.R.: Cytology of effusions and its histologic bases. IAC slide sets, vol. XVI.,2nd ed  De May R.M.:The art & science of cytopathology. ASCP Press, Chicago, 1996


Stáhnout ppt "Cytopatologie mezotelu – II/II (nádorové afekce) Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK a VFN, Universita Karlova, Praha"

Podobné prezentace


Reklamy Google