Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky ANTICKÉ ŘECKO II.

Prezentace na téma: "Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky ANTICKÉ ŘECKO II."— Transkript prezentace:

1 Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky ANTICKÉ ŘECKO II.

2 ARCHAICKÁ DOBA

3 MYKÉNY

4 TIRYNS

5 ANTICKÉ ŘECKO / OBDOBÍ před n.l. / pevninské Řecko, ostrovy v Egejském moři a pobřeží Malé Asie, kolonie – Sicílie a jižní Itálie, Černé moře před n.l. / období helénismu – vznik velké nesourodé říše (spojeno s osobností Alexandra Velikého, míšení s orientálními kulturami Egypta, Mezopotámie a Persie) 146 před n.l. – 395 n.l. vojenské a politické pohlcení Římem, který vstřebal řeckou kulturu a techniku a zdokonalil je

6 DůLEŽITÁ DATA (vše před n.l.)
Klasické období 753 založení Říma 5.-4. stol.př.n.l. / počátek charakterizován povstáním maloasijských Řeků proti perské moci, která se tlačila západním směrem a polovině 6.stol.př.n.l. ovládla celý Přední východ (Kyros II.). První porážka Peršanů v bitvě u Marathónu a velké vítězství Řeků v bitvách u Salaminy (480 př.n.l.), Plataje a Mykalé (479 př.n.l.), v roce 449 př.n.l. uzavření Kalliova míru a konec perské nadvlády vrcholné období řecké Atiky - demokratický způsob vlády obcí (athénská demokracie – tzv.“přímá demokracie“) Helénistické období 3.-1. stol.př.n.l. pozdní období řecké atiky - vláda Alexandra Makedonského (Velikého) v letech 336 až 323 př.n.l. a jeho nástupců úpadek řecké polis a postupné ovládnutí Římem

7 ANTICKÉ ŘECKO / ROZSAH

8 ANTICKÉ ŘECKO / ROZSAH

9 ANTICKÉ ŘECKO / ROZSAH

10 ALEXANDR VELIKÝ 356 – 323 před n.l. 331 bitva u Gaugamel

11 HELÉNISMUS / ROZSAH

12 ARCHAICKÁ DOBA

13

14 ANTICKÉ ŘECKO / DATA 11. až 4.století před n.l. – pevninské Řecko a ostrovy v Egejském moři, pobřeží Malé Asie, kolonie – Sicílie a jižní Itálie, Černé moře polovina 4.století – konec 1.století před n.l. - období helénismu (spojeno s osobností Alexandra Velikého, míšení s orientálními kulturami) postupné politické a vojenské pohlcení Římem, který vstřebal řecké kulturní vlivy

15 ANTICKÉ ŘECKO / VLIVY Starověký Egypt > minojská kultura (Kréta) > mykénská kultura Přední východ / Fénicie a Mezopotámie Persie (řecko-perské války) Střední Asie a Indie (tažení Alexandra Velikého)

16 TYPY STAVEB Chrámy Veřejné stavby Obytné domy Inženýrské stavby

17 CHRÁMY

18 CHRÁMY Řecký chrám třístupňová podezdívka (krépidoma)
časté vnější sloupořadí, které většinou vytvářelo ochoz (peristylos) uzavřený vnitřní prostor, tvořený předsíní (pronáos), vlastní celou (náos) a někdy i zadní síní (epináos) obvyklá orientace: hlavní průčelí na východ Dělení podle počtu sloupů v průčelí: 2 – distylos / 4 – tetrastylos / (5 – pentastylos/vyjímečně) / 6 – hexastylos / (7 - septastylos / vyjímečně) / – oktastylos / (9 - nonastylos / vyjímečně) / dekastylos

19 CHRÁMY

20 CHRÁMY Dělení podle půdorysu: in antis

21 CHRÁMY Dělení podle půdorysu: dipteros peripteros

22 CHRÁMY Dělení podle půdorysu: monopteros

23 AKROPOLIS

24 AKROPOLIS / PARTHENON chrám Pallas Athény před n.l. dórský řád

25 AKROPOLIS / PARTHENON

26 AKROPOLIS / PARTHENON

27 SLOUPOVÉ ŘÁDY

28 SLOUPOVÉ ŘÁDY Charakteristické znaky
Kánonická estetika (míra, harmonie, eurytmie) - realistická a ideální Požívání kánonu a modulu Tvoří výrazný půdorys antického chrámu Dokonale propracovaný architrávový systém (podpora a kladí) Dokonalé vyjádření působení sil v tvarosloví Postupný důraz na odlehčení stavby sloupořadím

29 SLOUPOVÉ ŘÁDY Dórský sloupový řád (mužský)
dvojdílný sloup: kanelovaný dřík, hlavice sestává z krčku, echinu a abaku trojdílné kladí: hladký architráv, vlys členěný na triglyfy a metopy, římsa s mutuly

30 AKROPOLIS / PARTHENON dórský řád

31 HÉŘIN CHRÁM / PAESTUM

32 POSEIDONůV CHRÁM / PAESTUM

33 SLOUPOVÉ ŘÁDY Iónský sloupový řád (ženský)
attickoiónský a asijskoiónský sloupový řád trojdílný sloup (někdy nahrazen karyatidou): patka obyčejně ze tří částí, kanelovaný dřík s otupenými hranami, hlavice sestává z echinu, balteu, abaku. a krčku trojdílné kladí: trojdílný architráv s kymatem, vlys nečleněný, římsa se zubořezem (Dvojdílné kladí: trojdílný architráv s kymatem, římsa se zubořezem

34 AKROPOLIS / ERECHTEION
před n.l. iónský řád

35 AKROPOLIS / ERECHTEION
iónský řád

36 SLOUPOVÉ ŘÁDY Korintský řád
trojdílný sloup: patka obyčejně ze tří částí, kanelovaný dřík s otupenými hranami, hlavice sestává z komolého kužele s použitím akantových listů ve 2-3 řadách, nárožních akant s volutami a konkávního abaku trojdílné kladí: dvoj-trojdílný architráv s římsou, vlys rovný kymovitě vylehčený, silně vyložená římsa se zubořezem

37 SLOUPOVÉ ŘÁDY

38 SLOUPOVÉ ŘÁDY

39 VEŘEJNÉ STAVBY Hlavní veřejné budovy
Agora (shromaždiště) v podobě náměstí a kolem ní: Búleutérion - poradní síň , Prytaneion – shromáždění členů městské rady, Ekklésiastérion - budova pro veřejné shromáždění lidu, Stoa – reprezentační, úřední i obchodní prostor ve formě kryté kolonády

40 VEŘEJNÉ STAVBY Ostatní veřejné budovy Oltáře Pokladnice
Propylaje - monumentální vstup do posvátného okrsku Divadla Ódeion – recitační a hudební produkce, někdy též k soudnímu řízení Gymnasion – k tělesnému cvičení Hippodrom – závodiště pro jízdu koňmo a na vozech Stadio - upravená běžecká dráha (dromos) se stupňovitě stoupajícím hledištěm po obou stranách Enneakrunos – budova kryjící pramen

41 AGORA / ATHÉNY

42 DIONÝSOVO DIVADLO / EPIDAUROS

43 DIONÝSOVO DIVADLO / EPIDAUROS

44 STADIO / OLYMPIA

45 STADIO / OLYMPIA

46 STAVEBNÍ MATERIÁLY Dřevo původně sloupy a stropy i monumentálních staveb, později obklady Kámen od 6.stol.před n.l. převážil u veřejných staveb na všechny konstrukce. V helénistické době obklady z mramoru Hlína cihly nepálené i pálené Pálená hlína (terakota) střešní tašky, dlažby Štuk omítání dřevěných, někdy i kamenných sloupů Kovy zlatý plech - v helénistické době obklady spojovací prvky dřevěných a kamenných konstrukcí Sklo v helénistické době obklady

47 STAVEBNÍ KONSTRUKCE Svislé nosné konstrukce (zdi)
ZDIVO – cihelné nebo kamenné zdivo LOMOVÉ ZDIVO – použití převážně na základy KVÁDROVANÉ ZDIVO – na sucho, spojované skobami, použití převážně na podstavce chrámů (krepidomy) ŘÁDKOVÉ ZDIVO – použití u běžných staveb ZDIVO Z JEDNOTNÝCH BLOKŮ – použití u významných staveb ZDIVO Z POLYGONÁLNÍCH BLOKŮ – použití u hradeb ZDIVO SMÍŠENÉ (opus mixtum) – líc z kvádrů, vnitřek z lomového kamene

48 STAVEBNÍ KONSTRUKCE Svislé nosné konstrukce SLOUPY
zpočátku dřevěné oštukované, později kamenné z válcových tamburů trojdílnost sloupu - patka, dřík a hlavice s abakem (dórský sloup - bez patky).

49 STAVEBNÍ KONSTRUKCE Vodorovné nosné konstrukce
KLENBY – málo používané, známy přečnělkové klenby (nepravé) i pravé valené STROPY DŘEVĚNÉ - pro běžné stavby STROPY KAMENNÉ - významné stavby - kamenné kazetové stropy (kalymny a strotery). Šikmé nosné konstrukce KROVY – převážně dřevěné s kamennou nebo terakotovou střešní krytinou

50 TECHNIKA poprvé použití termínu technika / techné
předpokládají se teoretické spisy - nedoloženo základy soustavy věd - geometrie (Eukleidés, Pythagoras), mechanika (Archimédés), filosofie a přírodověda (Aristotelés) důležitost řeckého písma, neměli arabské číslice

51 TECHNIKA různé filosofické školy – Platón x Aristoteles souvislost a prolínání jednotlivých oborů rozvoj vědy a techniky v helénském období – alexandrijská knihovna s tisící svazků (shořela) první využití páry – Hérón z Alexandrie vodní hodiny, navigační přístroje

52 Archimedes žil v sicilských Syrakusách 287 – 212 př.n.l.
matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom

53 Archimedes / fyzika Archimédův šroub Archimédův zákon

54 Archimedes / vojenství

55 Archimedes / fyzika

56 Heron z Alexandrie

57 LITERATURA