Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Národní obrození. Anotace  Materiál tvoří 19 slidů, v nichž je zachyceno období Národního obrození  Autor: Mgr. Tomáš Kozák  očekávaný výstup: žák.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Národní obrození. Anotace  Materiál tvoří 19 slidů, v nichž je zachyceno období Národního obrození  Autor: Mgr. Tomáš Kozák  očekávaný výstup: žák."— Transkript prezentace:

1 Národní obrození

2 Anotace  Materiál tvoří 19 slidů, v nichž je zachyceno období Národního obrození  Autor: Mgr. Tomáš Kozák  očekávaný výstup: žák se seznámí s jednou nejdůležitějších etap vývoje moderního českého národa  použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia  průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek  následuje možnost zápisu do sešitu

3 Počátky národního obrození  NO = snaha o emancipaci národa v českých zemích  začátek už před VFBR  bylo umožněno především díky Tolerančnímu patentu a Patentu o zrušení nevolnictví  národní obrození dělíme do dvou fází:  I. fáze – 1815  II. fáze – 1848

4 I. fáze národního obrození  1781 – 1815  období „učeneckého zájmu“  zprvu bylo pouze několik učenců, kteří se zabývali vývojem a mluvnicí  studium starých literárních památek  sestavování česko-německých slovníků  zájem o kulturu, minulost národa, lidové umění a tradice  učenci jsou vedeni také láskou k vlasti  většina spisů je však napsána německy, protože:

5 I. fáze národního obrození důvody, proč byly rané spisy obrozenců psány německy:  sami autoři neumí dobře česky  čeština má nedostatek odborných výrazů, protože se využívá pouze jako hovorový jazyk a to pouze na vesnici, v měšťanských rodinách se hovoří více německy  autoři chtějí, aby jejich díla četlo co nejvíce odborníků jak v habsburské monarchii, tak i mimo ni – tito odborníci pochopitelně neumí česky

6 Představitelé českého národního obrození – I. fáze  Josef Dobrovský  učenec, jazykovědec  Václav Matěj Kramerius  nakladatel, založil nakladatelství Česká expedice, vydával české knihy nebo knihy do češtiny přeložené  vydával první české noviny – C. a K. Pražské poštovské noviny

7 Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Ďarmoty, nyní Balassagyarmat, Maďarsko – 6. ledna 1829 Brno) byl kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v českých zemích. Je považován za vzor kriticky důsledného, racionálního osvícenského vědce. Někdy bývá také považován za představitele tzv. 1. obrozenecké generace. Ačkoli nepsal česky a nevěřil v budoucnost českého jazyka, bývá řazen do české literatury, protože se na záchraně českého jazyka svými filologickými pracemi výrazně podílel. Někdy je mu přezdíváno "modrý abbé". Jako jeden z prvních evropských lingvistů rozpoznal existenci indoevropské jazykové rodiny a příslušnosti slovanských jazyků k ní, a dokumentoval ji pravidelnými podobnostmi.17. srpna1753Ďarmoty BalassagyarmatMaďarsko6. ledna 1829Brnoknězjezuitafilolog historikslavistikyabbé

8 Václav Matěj Kramerius Václav Matěj Kramerius (9. února 1753 Klatovy – 22. března 1808 Praha) byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Sám své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus9. února1753 Klatovy22. března1808Prahačeský

9 Krameriovy noviny – titulní strana

10 Václav Thám Jan Šimon Václav Thám (26. října 1765 Praha – okolo 1816 Halič) byl český básník, dramatik, překladatel, herec a režisér.26. října 1765Praha1816Halič českýbásníkdramatik překladatelherecrežisér

11 I. fáze národního obrození  velký význam českého divadla  kočovné společnosti – Václav Thám, Karel Ignác Thám  hrají se původní české hry i hry známých autorů přeložené do češtiny  české divadelní hry přispívají k šíření češtiny a budování národní hrdosti a sebevědomí  divadlo hrálo stejnou úlohu, jako dnes hraje televize nebo film, oslovovalo mnohem více lidí než literatura (mnoho lidí neumělo stále číst)  většina knih navíc vychází v němčině

12 II. fáze národního obrození  1815 – 1848  po roce 1815 národní hnutí zesiluje  národní tradice a kultura se šíří i mimo učenecké vrstvy  vznikají vlastenecké spolky, ve kterých se hovoří česky, česky se zde naučil i jeden z nejvýznamnějších obrozenců Josef Jungmann  Jungmann se spolu s Františkem Palackým stal nejvýznamnějším učencem této fáze NO

13 Josef Jungmann Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann, (16. července 1773 Hudlice – 14. listopadu 1847 Praha) byl český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel.16. července 1773Hudlice14. listopadu1847 Prahačeskýfilologlexikograf

14 Josef Jungmann  pracoval na povznesení češtiny na úroveň ostatních jazyků  překládal významná díla evropských i antických autorů  obohacoval slovní zásobu pomocí oživování starých slov i vymýšlením slov nových  stál tedy u zrodu moderního jazyka  stál u zrodu Matice české

15 František Palacký  historik, politik, jazykovědec  autor knihy Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě  založení druhého nejstaršího muzea na našem území – Národní muzeum v Praze 1818  Slezské zemské muzeum v Opavě (1814)  vlastenci zatím neuvažují o založení samostatného státu, jde jim o zrovnoprávnění jazyka českého s německým a o zavedení češtiny jako úředního jazyka  tato snaha pak trvá celou druhou polovinu 19. století

16 František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku otec národa.14. června1798Hodslavice26. května 1876Prahačeskýhistorik spisovateldějepisectví

17 Národní obrození – zápis NO = snaha o emancipaci národa 2 fáze: a 1815 – 1848 I. fáze = období učeneckého zájmu  zájem o historii, tradice, staré památky, láska k vlasti  J. Dobrovský, V. M. Kramerius, V. Thám  odborná díla v němčině  kočovné divadlo šíří češtinu a budují národní hrdost II. fáze = období rozšiřování češtiny  vznik vlasteneckých spolků  J. Jungmann – Česko-německý slovník (5 dílů), Fr. Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě  snaha povznést češtinu na evropskou úroveň  obohacování slovní zásoby  zrod moderního jazyka  založení Národního muzea v Praze – 1818, Slezského zemského muzea v Opavě – 1814  zatím nejde o snahu obrozenců o samostatný český stát, ale o zrovnoprávnění češtiny s němčinou a zavedení češtiny jako úředního jazyka

18 Národní obrození - shrnutí  Proč říkáme počátkům NO §období učeneckého zájmu“?  Čím se zabývali učenci v počátcích NO? Jakým jazykem svá díla psali a proč?  Proč byly pro šíření češtiny důležité noviny a divadlo?  Které události z českých dějin byly pro obrozence nejzajímavější?  Čím se mohly zabývat vlastenecké spolky?  Jak je možné, že řada českých vlastenců se musela česky učit?  Čím přispěli k NO Jungmann a Palacký?  Oč usilovali čeští vlastenci v první polovině 19. stol.?


Stáhnout ppt "Národní obrození. Anotace  Materiál tvoří 19 slidů, v nichž je zachyceno období Národního obrození  Autor: Mgr. Tomáš Kozák  očekávaný výstup: žák."

Podobné prezentace


Reklamy Google