Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Globalizace. Globalizace jako „velké sociologické téma“

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Globalizace. Globalizace jako „velké sociologické téma“"— Transkript prezentace:

1 Globalizace

2 Globalizace jako „velké sociologické téma“

3 Globalizace Debaty týkající se globalizace se v sociologii točí okolo peti klíčových otázek –Opravdu existuje něco takového jako globalizace? –Pokud existuje, je její součástí konvergence (kultur, společností, systémů vlády)? –Podkopává autoritu států? –Je globalizace součástí procesu modernizace, nebo jde již o něco jiného? –Vzniká něco jako globální kultura?

4 Globalizace čeho? Ekonomická –Průmyslová –Globalizace služeb –Globalizace pracovní síly –Finanční Politická Informační Ekologická Kulturní Společenská Technická Právní

5 Mezi klasiky sociologie bylo časté přemýšlení na globální úrovni – byl to důsledek ambicí a univerzalizmu tehdejšího myšlení o společnosti – nešlo jim jen o konkrétní lokalizovanou společnost, ale o lidstvo jako celek –Comte uvažoval o vývoji lidstva jako celku –Evolucionismus (např. v pracích Spencera) bral za samozřejmé, že společnosti jdou po stejné vývojové cestě –Marx s Engelsem viděli v kapitalismu sílu, která sjednocuje svět – nejenom, že boří obchodní hranice, ale v důsledku ničí i hranice a rozdíly kulturní

6 Sociologie konce 19. a převážné části 20. století se od tohoto globální pohledu odvrátila a soustředila se na konkrétní společnosti (splývající většinou s hranicemi národních států) Příčiny: –Vzestup nacionalismu –Reálné posílení hranic mezi státy –Odklon od všeobecných a teorií v sociologii majících platit pro celé lidstvo

7 I návrat globálního přemýšlení do sociologie má své příčiny –Posilování mezinárodního obchodu –Nové prostředky komunikace –Pokračující diferenciace společností (Niklas Luhmann – na významu ztrácí prostorová diferenciace a naopak narůstá význam diferenciace funkční) –Konec bipolárního světa

8 Marshal McLuhan (1911 – 1980) Spíše vizionář než systematický myslitel Mezi jeho „vize“ patří i představa „globální vesnice“ (poprvé rozpracoval v Guthenberg galaxy – 1962) –Pro tištěnou kulturu byl typický individualismus, elektronická kultura přinese nový kolektivismus a „tribalismus“ - globální vesnice znamená na úrovni společenské struktury oslabení státu a průmyslového společenského uspořádání –Globální vesnice neznamená kulturní homogenizaci, ale spíš prolínaní kultur a „hybridizaci“ –Později McLuhan mluvil spíše o „globálním divadle“ než o globální vesnici. Globální divadlo pro něj znamenalo posun od kultury založené na pevných společenských pravidlech a stabilní struktuře ke společnosti založené spíše na proměnlivosti zařazení každého člověka ve společnosti a na trhu práce a také posun k důrazu na sebeprezentaci (estetizace každodenního života)

9 Globální kultura sociolog Leslie Sklair – šíří se globální kultura konzumerizmu anthropolog Arjun Appadurai oproti tomu argumentuje, že jednotlivci a skupiny připojují globální kulturní významy k těm, které patří do jejich kultur a současně „globální kultura“ je využívána selektivně, často ironicky a také se stává předmětem odporu – lidé zkrátka nejsou ovce ovládané nějakou globální mocí Georg Ritzer – McDonaldizace charakteristiky: –1) efektivnost –2) kvantifikovatelnost a zkalkulovatelnost –3) předvídatelnost –4) účinná kontrola

10 Georg Ritzer – McDonaldizace Inspirace ve Weberově pojetí modernizace a racionalizace charakteristiky: –1) efektivnost –2) kvantifikovatelnost a zkalkulovatelnost –3) předvídatelnost –4) účinná kontrola

11 McDonaldizace a globalizace McDonaldizace odpovídá na poptávku konzumní kultury a dále ji podporuje Narušuje lokální tradice a hodnoty Vytváří jednotnou kulturu všude na světě V tomto je v těsném vztahu s některými teoriemi globalizace (nebo „amerikanizace“)

12 Roland Robertson - glokalizace Globalizace znamená „stlačení světa“ a zesílení planetárního vědomí“ - svět se stává „jedním místem“ To podle Robertsona neznamená, že všude existuje jedna kultura, ale že globální a lokální se propojuje a že lokální kultury existují v kontextu globální komunikace a výměny Glokalizace jde ruku v ruce s relativizací a mísením kultur stejně jako s odporem proti globalizaci

13 V souladu s Robertsonem je antropolog Arjun Appadurai, který argumentuje, že jednotlivci a skupiny připojují globální kulturní významy k těm, které patří do jejich kultur a současně „globální kultura“ je využívána selektivně, často ironicky a také se stává předmětem odporu – lidé zkrátka nejsou ovce ovládané nějakou globální mocí Oproti tomu sociolog Leslie Sklair – šíří se globální kultura konzumerizmu

14 Fáze globalizace podle Robertsona Počáteční fáze – od 15. století (počátek budování národní identity v dnešním slova smyslu, zámořské objevy) 18. a 19. nová úroveň mezinárodních vztahů a komunikace, posiluje se vědomí jednoty lidstva Mezi cca 1870 a 1920 velké zintenzivnění komunikace, obchodní výměny, výměny idejí atd. Od 20´ do 60´epocha boje o hegemonii Od šedesátých let epocha nejistoty

15 Ulrich Beck – zrod globální společnosti a globální politiky Globální problémy není možné řešit na pomocí tradičních prostředků, které poskytují státy a mezistátní organizace Je potřeba aby se rozvinula „světová občanská společnost“, která bude globální úroveň problémů chápat a bude iniciovat zrod nových politických úrovní a mechanismů a bude se na nich také podílet

16 Václav Bělohradský - Problémy vytváření globální občanské společnosti Příliš mnoho participantů pro vyjednávání řešení globálních problémů Velká specializace, kterou podporují modernizační tendence západu, vede k nekompetenci Odpolitizování globálních problémů Nedostatek sociálního kapitálu, zvláště nad úrovní národního státu

17 Naomi Klein Spíše novinářka a aktivistka než akademička – jde o neakademické psaní o globalizaci Drží se vysoko na žebříčcích „vlivných intelektuálů“ V posledních cca deseti letech napsala několik vlivných prací (diskutovány v médiích, přeloženy do mnoha jazyků)

18 Bez loga Kritika ekonomických korporací, ale současně i kritika současného životního stylu, posedlého nakupováním, fascinovaného okázalou spotřebou („logy“) – jde o odsouzení „značkově orientovaná spotřební společnosti“, kdy do pozadí ustupuje praktická funkce výrobků ve prospěch hodnoty založené na prestiži značky Korporace skrze jejich snahu dosáhnout stále většího zisku jednají tak, že se zhoršují životní podmínky řady lidí – pracovníků ve vyspělých zemích, kteří jsou propouštěni kvůli snižování nákladů, stejně jako pracovníků v zemích nových, kteří pracují za špatných podmínek a za velmi nízkou mzdu Na prestiž orientovaní konzumenti se nestarají o to, kde jimi koupené výrobky vznikly a za jakých podmínek

19 Šoková doktrína Neoliberalismus (představovaný pro Kleinovou především privatizací, deregulací a snižováním sociálních výdajů) se šíří i s využitím krizí a katastrof (války, přírodní katastrofy, teroristické útoky) Podle Kleinové jde prakticky o nový kolonialismus (maskovaný jako „rekonstrukce“). „obchodníky-politiky byla tsunami odpovědí na jejich modlitby, neboť doslovně vyčistila pobřežní oblasti od komunit, které před tím stály v cestě jejich plánům o střediscích zábavy, hotelích, kasinech a farmách garnátů. Pro ně jsou všechny tyto pobřežní oblasti otevřenou zemí“

20 Zygmunt Bauman Globalizace „zmatenost vysvětlení pojmu globalizace je daná tím, že jde o značné míry o pocit, že se nám věci vymkly z rukou“ pro Baumana globalizace (ve stejně nazvané knize) znamená především oslabování hranic národního státu (alespoň pro firmy a část obyvatelstva) a díky rozvoji komunikace ztrácejícímu se významu prostorových vzdáleností „Slabé státy, kvazistáty, lze snadno přimět k (užitečné) roli lokálních policejních okrsků zajišťujících onu trochu pořádku, jíž je třeba k podnikání, u níž však nehrozí, že by byla nějakou faktickou brzdou svobody globálních společností.“ Globalizace přinesla i novou podobu sociální stratifikace „Staří bohatí potřebovali chudé, kteří vytvářeli a udržovali jejich bohatství. Tato závislost ve všech dřívějších dobách mírnila střet zájmů a ponoukala k jistému, byť jen chabému úsilí a starosti. Noví bohatí už chudé nepotřebují“

21 Významným stratifikačním faktorem se stává schopnost mobility - mobilita znamená možnost uniknout a vyhnout se důsledkům svých jednání. Vždycky existují místa, kde se budou lokální strážci pořádku v případě střetu rádi a ochotně dívat stranou. Bauman rozlišuje mezi lidmi, kteří se přesouvají a stěhují „turisty“ a „tuláky“ – turisté (mezi které patří zejména elity a střední třídy bohatých zemí) cestují proto, že chtějí; tuláci proto, že nemají jinou snesitelnou volbu. Elity se od zbytku společnosti čím dál více izolují

22


Stáhnout ppt "Globalizace. Globalizace jako „velké sociologické téma“"

Podobné prezentace


Reklamy Google