Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dynamika obyvatelstva. PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK, TEMPO RŮSTU OBYVATELSTVA PP = HMP – HMÚ (%0) roční přírůstky obyvatelstva: r = B2-B1/B1 (%0)r = (Pn/P0) –

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dynamika obyvatelstva. PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK, TEMPO RŮSTU OBYVATELSTVA PP = HMP – HMÚ (%0) roční přírůstky obyvatelstva: r = B2-B1/B1 (%0)r = (Pn/P0) –"— Transkript prezentace:

1 Dynamika obyvatelstva

2 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK, TEMPO RŮSTU OBYVATELSTVA PP = HMP – HMÚ (%0) roční přírůstky obyvatelstva: r = B2-B1/B1 (%0)r = (Pn/P0) – 1

3 DEMOGRAFICKÁ REVOLUCE (CYKLUS, PŘECHOD) součást globální revoluce moderní doby poprvé použil PEARL (1938), analogie s cyklem života člověka přechod od extenzívního k intenzivnímu způsobu reprodukce 5 fází tři základní typy: francouzský, anglický, mexicko-japonský začala v Británii a probíhala v l a formou geografické difúze se šířila po celé Evropě čím později začne, tím rychlejší má průběh ( let u vyspělých zemí, let u rozvojových zemí) druhý demografický přechod – protnutí křivky porodnosti a úmrtnosti (van der Kaa, 1988)

4 Demografický přechod

5 Příklady typů dem. revoluce

6

7

8 POPULAČNÍ POLITIKA součást státní politiky v oblasti populačního vývoje široké pojetí – všechna opatření, která ovlivňují pop. vývoj (bez ohledu na prioritu a cíl) užší pojetí – opatření přímo na ovlivnění demografické reprodukce nejužší pojetí – natalitní politika (často pop. politika v užším slova smyslu) vychází ze stanovení populačního optima, spojena se státní ideologií často dochází k protisměrnému působení (nejsou-li dostatečně teoreticky podložena)

9 POPULAČNÍ POLITIKA PRONATALITNÍ X ANTINATALITNÍ přírodní národy (kojení, byliny, utrácení dětí), v moderní době průkopníkem Francie příklady antinatalitní politiky: hlavně rozvojové země – Čína, Indie, JV Asie, Lat. Amerika (často velmi úspěšná) příklady pronataliní politiky: totalitní režimy (fašistické Německo, komunisitcké země, ale i některé západoevropské země), celkově odklon – opatření mají pouze krátkodobý charakter

10 POPULAČNÍ TEORIE původně součást náboženství, pozdějí státovědních konceptů a doktrín makrospolečenské a mikrospolečenské Merkantelismus Malthuziánství Neomalthuziánství Teorie populačního optima (E. Cannan, 1888), t. zaměstnanosti žen, t. blahobytu, t. vzdělanosti, urbanizační t., voluntaristické t.

11 Prognózy vývoje počtu obyvatel únosnost (úživnost ) Země je mld. obyv. MEADOWS – Meze růstu (standardní X stabilizovaný vývoj) Verhulstova (logistická) křivka : Lt= Ln / 1 + ef(t) kde f(t)= b0 + b1t + b2t základní komponenty – přirozená měna a migrace TYPY Prognóz: A) podle velikosti regionu: lokální, regionální, celostátní, globální B) podle časového horizontu: krátkodobé – do 5 let, střednědobé – 10 až 20 let, dlouhodobé – nad 20 let C) podle variant: nízká, střední, vysoká

12

13

14

15

16

17

18

19 Odhady změn podílu světové populace podle kontinentů

20 Anamorfóza 2000 a 2050

21 Dlouhodobé prognózy růstu světové populace - varianty

22 Vývoj abs. a relat. přirozeného přírůstku světové populace max.

23 Prostorová mobilita obyvatelstva předmět studia více disciplín (geografie, demografie, sociologie) mobilita: prostorová, sociální nejdůležitější znaky PMO: 1) periodicita a délka trvání: a) trvalé b) dočasné (denní, týdenní, měsíční, sezónní) 2) směr pohybu: koncentrační, dekoncentrační, neutrální 3) organizace pohybu: živelný, plánovaný, řetězová migrace

24 příčiny a motivace: ekonomické a mimoekonomické (politické, kulturní, náboženské, environmentální…), push a pull faktory početnost skupin: individuální, skupinové, masové prostorový průběh: přímé, po etapách, hierarchický charakter

25 Typy prostorové mobility: migrace denní dojížďka nedenní dojížďka nepravidelné pohyby (sezónní,…) všechny druhy PMO mají výrazný vliv na vytváření sociálně geografických regionů

26 MIGRACE relativně nevratný pohyb, změna trvalého bydliště (místa obvyklého pobytu) v 2. pol. 20. st. růst velkého množství přechodných forem IMIGRACE, EMIGRACE, REPATRIACE, UPRCHLICTVÍ zakladatel: RAVENSTEIN (1883) Law of Migration

27 Základní charakteristiky migrace počet přistěhovalých (I), počet vystěhovalých (E) migrační saldo: MS=I-E/S, migrační objem MO=I+E/S, efektivnost migrace: ME=MS/MO Migrace: vnitřní a zahraniční – rozdíl v metodikách zjišťování, spolehlivosti dat, způsobech evidence, různá kvalita dat a jejich problematická srovnatelnost

28 Vnitřní migrace registruje se v ČR od r hlášení o stěhování čtvrtletní publikace v Pohybech obyvatelstva stěhování přes hranice obcí a v Praze přes hranice urbanistických obvodů

29

30 MEZINÁRODNÍ MIGRACE PŘÍČINY MIGRACÍ se mění v čase, obecně roste význam ekonomických, ekologických a politických příčin sociálními, psychologickými a ekonomickými příčinami migrací se BEHAVIOURALNÍ GEOGRAFIE DŮSLEDKY MIGRACÍ: zabývá mění se celosvětové rozmístění obyv., jeho struktura rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický, ekonomický) – jaký??? organizace a servery zabývající se migracemi: UN.org/popin, IOM.int, IOM.cz, UNHCR.ch, cizinci.cz, migraceonline.cz

31 Historie migrací pravěké a středověké migrace – máme pouze nepřímé důkazy o jejich průběhu a příčinách (pro Evropu důležité „stěhování národů“ v 5. st., důsledky změny klimatu) novověké migrace: význam volného pohybu prac. sil, demogr. rev. v Evropě a kapitalistického vývoje Evropa: vysoká dynamika populace a její význam pro migraci 19. a 20. st. Asie: vysoká stabilita populací – nucené migrace Číňanů a Indů do JV Asie, Korejců do Japonska a židé do Izraele Afrika: nucené migrace do USA a Karibiku (pokles podílu Afriky na svět. ob.: ,5% a ,3%) především osídlování Ameriky – 16./17. st. Španělé a Portugalci, od 17. st. Sev. Am. (USA hlavně od 19. st.) fáze přistěh. vln do USA ( cca 45 mil.) podle dominujících národností: 1. pol. 19. st. – Británie, Skandianávie, Benelux, kolem r – Německo, – Itálie, poč. 20. st. již. Evropa a R-U, 20, léta 20. st. – Balkán a stř. Evropa (ČSR – zvl. Slovensko) po 2. sv. v. Asie a Hispánci OLD IMIGRATION DO R. 1883, NEW IMIGRATION PO R (viz tabulka)

32 Emigrační vlny do USA PŮVOD EMIGRANTŮ (%) (%) (%) (%) stará evropská imigrace91,276,025,037,3 nová evropská imigrace0,711,563,321,0 EVROPA CELKEM91,987,588,358,3 AMERIKA3,69,68,437,0 ASIE0,82,52,83,6 AFRIKA A OST.3,70,40,51,1

33 Imigrační vlny do USA

34 Imigrační vlny do Izraele

35 Kanada: hlavně – 4,6 mil., vrchol imigrace po 2. sv.v. (hodně i z vých. Evropy), Lat. Amerika – Argentina, Chile a JV Brazílie – , i po 2. sv. válce, 7 mil. osob Austrálie a NZ – dominantní období po 2. sv. válce: při vzniku samost. států rozsáhlé migrace – Izrael, Indie x Pákistán odchod Němců ze St. a V Evropy (13 mil.), Poláci (6,5 mil.), Češi (2,1 mil.) od 60. let se západní Evropa stává imigrační obl. – dominuje pracovní migrace růst ilegální migrace ostatní regiony: USA: Mexiko, Karibik Pers. záliv: okolní státy a Indie, Pákistán, JAR: subsaharská Afrika Německo: mil. Gastarbeiterů, mil., poté omezení, nyní cca mil.

36 SOUČASNÉ TRENDY MEZINÁRODNÍ MIGRACE VE SVĚTĚ, V EVROPĚ A JEJÍ DOPADY NA ČESKOU REPUBLIKU SITUACE VE SVĚTĚ poč. 21 století žilo mimo svoji mateřskou zemi na světě 175 mil. lidí velmi nerovnoměrně rozmístěni – 1/2 ve vyspělých a 1/2 v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1/3!), v zemích západní Evropy cca 20 milionů ročně jich přibývá 2 – 4 miliony, podíl migrantů na celkovém obyv. Země asi 2 % většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou uprchlíci (podle Ženevské konvence)

37 Příčiny a důsledky mezinárodních migračních pohybů(tradiční rozdělení na push a pull faktory): tradiční rozdělení na bohatý Sever a chudý Jih a prohlubování těchto rozdílů v čase ekologické faktory, mnohde „demografický tlak“ politická nestabilita, konflikty a spory psychologické aspekty (modernizace společnosti, snaha poznávat nové …) vliv na cílovou populaci: na politické, ekonomické, sociální, demografické a kulturní prostředí „není nic trvalejšího, než dočasná pracovní migrace“ (Martin, 1994) díky procesu globalizace vyvstává potřeba koordinovat migrační politiku na nadnárodní, kontinentální úrovni

38 SITUACE V EVROPĚ Rozdělení Evropy na regiony s výrazně odlišným migračním chováním: země bývalé Jugoslávie, kromě Slovinska západní Evropa země Visegrádu, Slovinsko a Pobaltí ostatní postkomunistické země včetně býv. SSSR Rusko

39 Přístupy k integraci cizinců: multikulturní – Švédsko, Austrálie, Kanada – „všem stejná práva ve všech sférách“ – cizinci zůstávají i po několik generací neasimilováni diskriminační („differetial exclusion“) – Německo, Švýcarsko, Rakousko atd. – začlenění imigrantů do urč. společenské sféry (trh práce), ale znemožnění získání občanství, participace na veřejném životě asimilační model – Francie – příliš se neosvědčil – proces jednostranné adaptace

40 Vnitřní migrace v ČR – základní trendy viz prezentace

41 Další druhy prostorové mobility Dojížďka – za prací, do škol, za službami evidence v rámci SLDB od r u pracovní doj. a doj. do škol doj. za službami, za rekreací… – výběrová šetření nepravidelné pohyby: hlavně cestovní ruch komplexní pohled: přechod od relativně nevratným k přechodným formám

42 Zielinského model mobility ostatní pohyby vystěhovalectví migrace město-město migrace venkov-město Intenzita migračních pohybů Fáze


Stáhnout ppt "Dynamika obyvatelstva. PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK, TEMPO RŮSTU OBYVATELSTVA PP = HMP – HMÚ (%0) roční přírůstky obyvatelstva: r = B2-B1/B1 (%0)r = (Pn/P0) –"

Podobné prezentace


Reklamy Google