Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výběr dárce k transplantaci hematopoetických kmenových/progenitorových buněk Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D. Oddělení molekulární biologie a patologie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výběr dárce k transplantaci hematopoetických kmenových/progenitorových buněk Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D. Oddělení molekulární biologie a patologie."— Transkript prezentace:

1 Výběr dárce k transplantaci hematopoetických kmenových/progenitorových buněk Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D. Oddělení molekulární biologie a patologie buňky 3.LF UK

2 Kritéria výběru dárce HLA kompatibilita Je-li možnost výběru mezi více dárci, přihlíží se: k věku mladší vhodnější, obvykle ne dárce > 60 let ČNRDD: Věk dárce při zařazení do registru musí být mezi 18 – 35 lety. k pohlaví žena muži TKD – riziko GvHD zvláště, je-li žena aloimunizována proti H-Y a jiným antigenům minoritního histokomp. systému muž ženě s SAA TKD – větší riziko rejekce

3 Je-li možnost výběru mezi více dárci, přihlíží se: k AB0- a Rh- skupinám nejde o významný rizikový faktor, ale třeba znát při inkompatibilitě odstranit erytrocyty a plazmu k imunitě proti CMV nebezpečí přenosu infekce, pokud dárce poz. a příjemce neg. CMV pozitivita → nepříznivé ovlivnění vzniku a průběhu GvHD i pokud nevznikne klinický obraz infekce Kritéria výběru dárce

4 Kontraindikace k dárcovství infekční nemoci přenosné krví vyšetření na protilátky: syfilis, hepatitida B, C, HIV-1/HIV-2, CMV (IgM, IgG) kvůli celkové anestezii hlavně: cerebrovaskulární onemocnění čerstvý infarkt myokardu respirační nedostatečnost malignita těhotenství

5 HLA systém histokompatibility obrovský polymorfismus genů Tx důležité antigeny HLA I. třídy A, B, C HLA II. třídy DR, DP, DQ

6 HLA I. třídy exprese na povrchu jaderných buněk, trombocytů prezentace antigenů CD8+ T lymfocytům asi 20 genů, nejdůležitější HLA A, B, C HLA II. třídy exprese na antigen prezentujících buňkách (DC, B lymfo, makrofágy) prezentace antigenů CD4+ T lymfocytům 3 páry genů kódující  a  řetězce: HLA DR, DP, DQ HLA DR:  řetězec monomorfní, navíc gen pro  řetězec

7 Polymorfismus HLA lokusAntigenní variantyDNA varianty HLA-A2583 HLA-B53186 HLA-C1142 HLA-DR (pouze  řetězec) HLA-DQ (  a  řetězce) 949 HLA-DP (  a  řetězce) 688 antigenní varianty (specifity) – některé důsledkem odlišností v AMK složení v určitém  nebo  řetězci, určené serotypizační metodou DNA varianty – u HLA alel definovaných serologicky zjištěny další varianty v DNA sekvenci Př. alela HLA B27 serologicky jedinečná, nalezeno 12 různých variant nukleotidových sekvencí Klinická genetika, 2001

8 Nomenklatura HLA systému HLA A*0101 lokusserologická specifita specifická alela určená sekvenací nukleotidů Př. HLA A*0101, HLA A*0102 – stejná serologická specifita A1 odlišující se v nukleotidových sekvencích HLA DRB1*0401 třídarodinařetězec  /  číslice označující konkrétní gen serologická specifitaspecifická alela označení w = pracovní (working) označení

9 obrovský počet polymorfismů (ne všechny!) příčinou variability ve struktuře povrchových HLA proteinů HLA alely přenášeny společně jako haplotypy každý rodič má 2 exprimované haplotypy dítěti předá jeden nebo druhý → existuje 25% šance, že dva sourozenci zdědí stejný haplotyp od jednoho z rodičů AB + CD → AC / AD / BC / BD značná variabilita v profilu a frekvenci HLA variant např. HLA A2 nejčastější ve všech populacích HLA A24 u kavkazských, ale ne u afro-Američanů a Asiatů etnicky odlišná distribuce jednotlivých HLA alel i haplotypů Polymorfismus a dědičnost HLA haplotypů

10 Inkompatibilita při Tx může vést k selhání štěpu role neshody v HLA-A, -B, -C, -DR, celkový počet neshod ovlivňuje riziko selhání vznik GvHD zvýšení rizika vzniku aGvHD při neshodách v I. a/nebo II. třídě HLA snížení přežití neshody v HLA-A, -B, -C, -DR ale ne -DQ, -DP snižují přežití dle U.S. studie jednotlivé studie se ale ve výsledcích různí

11 HLA typizace Serotypizace stanovení HLA I. i II. třídy odlišení molekul proteinů na základě rozdílů v antigenních charakteristikách pomocí panelu typizačních antisér, zdrojem krev matek po 2 a více porodech (1 otec) – sérum obsahuje dostatek protilátek proti HLA molekulám plodu zděděných po otci velmi pracný postup časově méně náročný než genotypizace určitá míra nepřesnosti

12 HLA typizace Serotypizace Rutinní typizace HLA I.třídy: 120 typizačních sér v mikrotitrační destičce přidány testované T lymfocyty, po inkubaci přidán komplement pozitivita = vazba protilátky séra na T lymfocyty, komplement je zlyzuje hodnocení pomocí fluorescenční mikroskopie (vazba barviva na DNA v lyzované buňce) Rutinní typizace HLA II.třídy: panel 60 typizačních sér přidány testované B lymfocyty, mikrocytotoxický test testování HLA DR, DQ

13 HLA typizace Genotypizace (DNA typizace) pomocí PCR a specifických primerů pro konkrétní alelu, izolace DNA z krve 2 přístupy: nízké rozlišení – identifikace skupiny alel sdílející stejné polymorfní sekvence („2-digits) vysoké rozlišení – identifikace individuálních alel („4-digits) větší časová náročnost jednoduchá technika, snadná automatizace citlivější metoda Př. serotypizací se určí A*02, dalších 64 známých alel (A* ) genotypizace definuje alelu A*0201 Klinický přístup obvykle: HLA I.třídy serotypizačně, HLA II.třídy genotypizačně

14 HLA typizace - příklad Serotypizace určí serotyp jedince: A1,A3,B7,B8,DR3,DR15(2),DQ2,DQ6(1) Genotypizace dourčí HLA fenotyp jedince: A*0101, *0301, Cw*0701,*0702, B*0702,*0801, DRB1*0301,*1501, DQA1*0501,*0102, DQB1*0201,*0602 složen ze 2 haplotypů od rodičů: A*0101 : Cw*0701 : B*0801 : DRB1*0301 : DQA1*0501 : DQB1*0201 (serotypizačně A1-Cw7-B8-DR3-DQ2) A*0301 : Cw*0702 : B*0702 : DRB1*1501 : DQA1*0102 : DQB1*0602 (serotypizačně A3-Cw7-B7-DR15-DQ6)

15 HLA typizace pokrevních příbuzných Typizace pacienta a příbuzného dárce většinou dostatečná typizace HLA-A, -B, -DR dvou číslic za * pro určení haplotypu od matky a otce potvrzení genetické identity ve všech HLA genech (A,B,C,DR,DP,DQ) na obou chromozómech = shoda 12/12 HLA-DP se obvykle netestuje – shoda 10/10

16 HLA typizace pokrevních příbuzných ÚHKT, Národní referenční laboratoř pro DNA diagnostiku Oddělení HLA analýzy genotypizace vždy při indikaci HSCT, současně odběr přímých pokrevních příbuzných (sourozenci, rodiče, příp. dětí pacienta) standartně HLA-A, -B, -DRB1 na úrovni určení alelických skupin (nízké rozlišení) a stanovení obou haplotypů = serologie HLA I.třídy a genotypizace HLA II.třídy na úrovni „2- digits“ při nejasnostech v určení haplotypů genotypizace na úrovni určení jednotlivých alel (vysoké rozlišení, „4-digits“)

17 Po určení shody/neshody s příbuznými a)nalezen HLA shodný příbuzný dárce v úzké rodině (tj. sourozenec, rodič) odběry pro konfirmační vyšetření, genotypizace na úrovni určení alelických skupin (nízké rozlišení) v lokusech HLA-A,-B,-C,-DRB1,-DQB1 (před zahájením přípravného režimu před Tx) b)nenalezen vhodný dárce v úzké rodině hledání v širší rodině - strýc, sestřenice apod. (HLA-A,-B,-DRB1 nízké rozlišení) nebo indikace k nepříbuzenské HSCT (hledání v registrech) po nalezení dárce: konfirmační vyšetření genotypizací lokusů HLA-A,-B,-Cw,-DRB1,-DQB1 na úrovni určení jednotlivých alel (vysoké rozlišení)

18 HLA typizace nepříbuzných dárců musí se vyšetřit geny HLA- A*,B,Cw*, DRB1* a DQB1* stupeň shody vyjadřován jako např. 10/10, 9/10, 8/10 nepovinné vyšetření genů DPB1*, DRB3*-5* nebo DQA1* při větším počtu srovnatelně shodných dárců, kteří se shodují v: AB0, věk, pohlaví, CMV status shoda hodnocena dle výsledku "4-digits" typizace Pár - DRB1*1101 vs. DRB1*1103 je neshodný preference HLA neshod při možnosti výběru z více dárců: Cw*>A*B*,DQB1*>DRB1 Cw* nejvíce akceptovatelná neshoda, DRB1 nejméně akceptovatelná neshoda non-HLA neshody (krevní skupina, CMV) mohou mít větší vliv na výběr dárce než hierarchie HLA neshod, viz. příklad:

19 HLA typizace nepříbuzných dárců Příklad pacient: A*0201, B*3501,1501, Cw* 0401,0303… CMVneg, KS Aneg dárce #1: A*0201, B*3503, 1501, Cw*0401, 0303, CMVneg, KS Aneg dárce #2: A*0201, B*3501, 1501, Cw*0401, 0304, CMVpoz, KS Bpoz -> přes neshodu v HLA-B genu je preferován dárce č. 1 (CMV +ABO kompatibilita).

20 Vyhledávání v registrech dobrovolných dárců v ČR 3 registry Český registr dárců krvetvorných buněk (IKEM, Praha) Banka pupečníkové krve (ÚHKT, Praha) Český národní registr dobrovolných dárců (ČNRDD, Plzeň) -založen 1992 v Plzni Nadací pro transplantace kostní dřeně, vytvořena síť 7 dárcovských center v ČR spolupráce prostřednictvím Bone Marrow Donor Worldwide se sídlem v holandském Leidenu smlouva o spolupráci s americkým Národním programem dárců dřeně -do roku 1998 financován výhradně Nadací pro transplantace kostní dřeně uzavíraní smluv se zdravotními pojišťovnami – hrazení některých nákladů při vyhledávání dárců z registru a podrobnějším HLA vyšetřováním

21 Celosvětový registr dárců Bone Marrow Donor Worldwide 13,015,375 (last updated: 24-Mar-2009) 60 registrů KD ze 44 států + 42 registrů pupečníkové krve z 26 států Německo cca 3 mil dárců, ČR cca 60 tis USA – 14 registrů, kolem 5,5 mil dárců

22 Dárcovská centra v ČR Brno České Budějovice Hradec Králové Most Olomouc Ostrava Plzeň Praha Ústí nad Labem spolupráce s dalšími náborovými centry v regionech

23

24

25

26

27 AA - Praha BM - Brno CB - České Budějovice HK - Hradec Králové MO - Most OL - Olomouc OS - Ostrava PL - Plzeň UL - Ústí nad Labem

28 Anthony Nolan Trust první registr dárců kostní dřeně na světě založen 1974 ve Velké Británii (Westminster Children‘s Hospital) založen matkou Anthony Nolana (WAS, 1971 – 1979) v současnosti jeden z největších registrů na světě


Stáhnout ppt "Výběr dárce k transplantaci hematopoetických kmenových/progenitorových buněk Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D. Oddělení molekulární biologie a patologie."

Podobné prezentace


Reklamy Google