Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praha, Žofínské fórum listopad 2014 Potřeba kohezní politiky pro Českou republiku v období 2014 – 2020: Zdůvodnění, poučení, vyhlídky Petr Zahradník.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praha, Žofínské fórum listopad 2014 Potřeba kohezní politiky pro Českou republiku v období 2014 – 2020: Zdůvodnění, poučení, vyhlídky Petr Zahradník."— Transkript prezentace:

1 Praha, Žofínské fórum listopad 2014 Potřeba kohezní politiky pro Českou republiku v období 2014 – 2020: Zdůvodnění, poučení, vyhlídky Petr Zahradník

2 Struktura Důvod a smysl kohezní politiky EU v období 2014 – 2020 Vývoj a nové prvky v nástrojích kohezní politiky EU v období 2014 – 2020 Priority České republiky v období 2014 – 2020 Poučení z předcházejícího období 2007 – 2013 Přínosy Očekávání Alokace

3 Důvod a smysl kohezní politiky EU v období Důvod a smysl: -Stále existuje, nejen z důvodů pro kohezní politiku tradičních a neměnných, ale též v důsledku potřeby reagovat na ekonomickou krizi a na naplnění nových výzev (infrastruktura, energetika, konkurenceschopnost); -Tradiční důvod: přílišná ekonomická roztříštěnost EU a dramatické rozdíly ve vyspělosti neumožňují některým regionům se plnohodnotně zapojit do prostředí Jednotného vnitřního trhu a dalších aktivit a procesů v rámci EU, čímž jsou tyto handicapovány; -„Nové“ důvody: ekonomická krize v řadě případů vyvolala další divergentní vývoj mezi regiony; v souladu s principem subsidiarity i významným technologickým pokrokem se objevují nové výzvy a potřeby v oblasti především infrastruktury, energetiky, kvality podnikatelského prostředí a rozvoje konkurenceschopnosti, ale i v sociálních záležitostech a oblastech životního prostředí; již nejen vyrovnávat vyspělost regionů, ale též akcelerovat ekonomický výkon a zajistit návratnost vynaložených zdrojů

4 Důvod a smysl kohezní politiky EU v období Důvod a smysl: -V EU po rozšíření o Chorvatsko existuje 272 regionů NUTS 2, jež stále představují základní jednotku pro uvažování o obsahu a zaměření kohezní politiky. -HDP/ obyv./PPS (EUR) Severozapaden (BG) 29% Inner London (UK) 321% Nord-Est (RO) 29%

5 Důvod a smysl kohezní politiky EU v období Důvod a smysl: -Rozdíly v ekonomické výkonnosti existují nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale taktéž uvnitř těchto členských států: regionálně homogenní versus nehomogenní členské státy – homogenní jsou například bohaté státy menší a střední velikosti (severské země Švédsko, Dánsko, Finsko; dále Rakousko či Nizozemsko), ale též většina méně vyspělých zemí střední a východní Evropy (kde většinou vyčnívá pouze metropole, s výjimkou Slovinska; nejbohatší teritorium je většinou tvořeno právě metropolí, s výjimkou Itálie, Německa, Nizozemska, Španělska a Chorvatska); k nejméně homogenním pak patří Velká Británie, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Portugalsko, Belgie nebo Irsko; -I přes razantní dopad krize je dělítko Evropy na bohatou severozápadní část a chudší jihovýchodní část stále patrné; na straně druhé: některé země vykazují velmi zásadní konvergenční vývoj (nyní především Polsko, Malta, Slovensko), který by mohl v delším časovém horizontu vést k prolomení této tradiční linie

6 Důvod a smysl kohezní politiky EU v období Důvod a smysl: -Česká republika -Konvergenční změna (2007 – 2011) Česká republika 81% Praha171%Severovýchod67% Střední Čechy 73%Jihovýchod73% Jihozápad 70%Moravskoslezsko71% Severozápad 63%Střední Morava66% CZ: +1PL: +11SK: +7H: +4

7 Důvod a smysl kohezní politiky EU v období Důvod a smysl: Kohezní politika: specifická součást komplexně pojaté hospodářské politiky, spočívající v provádění cílených aktivit, zaměřených na příspěvek ke snížení zásadních meziregionálních rozdílů v rámci EU takového typu, kdy tyto rozdíly handicapují ekonomický, sociální a teritoriální rozvoj příslušného regionu a jeho zapojení do procesů Jednotného vnitřního trhu a dalších procesů integrace EU; tato politika je financována ze zdrojů Rozpočtu EU s přispěním subjektů ze členských států; je založena na koordinaci pravomocí mezi institucemi Unie (stanovení „pravidel hry“ daných nařízeními) a implementací na úrovni členských států v duchu jejich priorit a specifik; je uskutečňována na bázi programů a projektů a realizována v rámci programovacích období; v poslední vývojové etapě vykazuje pozvolný odklon od „pouhého“ vyrovnávání rozdílů k podpoře aktivit a projektů založených na dynamice rozvoje a návratnosti, nikoliv pouhém překonávání minulých handicapů.

8 Vývoj a nové prvky v nástrojích kohezní politiky EU v období Vývoj a nové prvky: -Charakter a okolnosti financování kohezní politiky již částečně naznačují změny učiněné v rámci Víceletého finančního rámce 2014 – 2020: -Určitý úbytek prostředků na kohezi; přesto míra solidarity zůstává vysoká (-8,5%); -Nárůst prostředků na podporu konkurenceschopnosti a růst zaměstnanosti mimo kohezi (+37,2%); -Výraznější redukce prostředků na Společnou zemědělskou politiku (-12,9%)

9 Vývoj a nové prvky v nástrojích kohezní politiky EU v období Vývoj a nové prvky: -1. Kohezní investice zaměřeny na všechny regiony EU (v závislosti na regionální vyspělosti; zavedení nové kategorie regionů – přechodový region 75 – 90% průměru EU); -2. Tematická koncentrace: zaměření finančních prostředků na zásadní prorůstová opatření (ERDF: investice a výzkum, digitální agenda, podpora malých a středních podniků, nízkouhlíkové hospodářství; CF: prioritní transevropská dopravní spojení, důležité environmentální projekty infrastrukturního typu; ESF: odborná příprava a celoživotní vzdělávání a učení, vzdělávací proces, sociální začleňování); -3. Jasné, transparentní, měřitelné a splnitelné cíle orientované na výsledky; -4. Kondicionality (předběžné podmínky) – makroekonomické, tematické, obecné; -5. Posílený integrovaný přístup v oblasti programování; společná strategie pro větší koordinaci v rámci strukturálních a investičních fondů a omezení přesahu mezi nimi (podoba Společného strategického rámce a Dohod o partnerství → vazby na Horizon 2020, COSME, CEF, Program pro zaměstnanost a sociální inovace apod.);

10 Vývoj a nové prvky v nástrojích kohezní politiky EU v období Vývoj a nové prvky: -6. Omezení byrokracie a jednodušší využívání investic EU; -7. Posílení městského rozměru kohezní politiky cestou integrovaných projektů; -8. Posílená přeshraniční spolupráce; -9. Propojenost kohezní politiky s hospodářskými politikami EU a zesílenou governance; -10. Podpora zvýšeného využívání finančních nástrojů

11 Vývoj a nové prvky v nástrojích kohezní politiky EU v období Vývoj a nové prvky: -Tematické cíle v souladu se Strategií Evropa 2020: 1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací. 2. Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií. 3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EAFRD) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě EMFF). 4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. 5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik. 6. Zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů. 7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách. 8. Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil. 9. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci. 10. Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení. 11. Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě.

12 Priority České republiky v období Priority: -1. Konkurenceschopnost ekonomiky: trh práce; vzdělávání; výzkumný a inovační systém; konkurenceschopné podniky; -2. Infrastruktura: dopravní, ICT, energetická; -3. Veřejná správa: efektivita veřejné správy; -4. Sociální začleňování, boj s chudobou a péče o zdraví; -5. Životní prostředí: ochrana životního prostředí, změna klimatu

13 Priority České republiky v období Priority: Tematické cíle EUpříslušné fondy ESIOP v České republice TC 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací ERDF OPPIK, OPVVV, OPPPR TC 2: Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií (ICT) ERDFOPPIK, IROP TC 3: Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků ERDF OPPIK, IROP TC 4: Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích ERDF, CF OPPIK, OPŽP, IROP, OPPPR TC 5: Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům ERDF, CF OPŽP, IROP TC 6: Ochrana životního prostředí a podpora udržitelného využívání zdrojů ERDF, CF OPŽP, IROP TC 7: Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách ERDF, CFOPD, IROP TC 8: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil ESF, ERDFOPZ, IROP

14 Priority České republiky v období Priority: Tematické cíle EUpříslušné fondy ESIOP v České republice TC 9: Podpora sociálního začleňování, boj proti chudobě a jakékoliv diskriminaci ESF, ERDFOPZ, OPVVV, IROP, OPPPR TC 10: Investice do vzdělávání, školení a odborné přípravy k získávání dovedností a do celoživotního učení ESF, ERDFOPVVV, IROP, OPPPR TC 11: Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran a účinné veřejné správy ERDF, ESFOPZ

15 Poučení z předchozího v období Poučení: -Návrat k centrálnější struktuře OP („sloučení“ ROPů do IROP), jednotná vnitřní pravidla, způsob implementace, monitoring; one-stop shop přístup však stále dosud nenaplněn -Omezení počtu OP; -Odstraňování identifikovaných nedostatků (silná decentralizace systému, jež se poté obtížně koordinoval (?), nedostatečná institucionální kapacita na straně řídících a koordinačních orgánů, veřejné zakázky, zákon o státní službě – personální nestabilita, prohřešky na straně příjemců: netransparentnost, „vícepráce“ a spontánní změny projektů); -Tematické zaměření (volba priorit a nepodporování úplně všeho); -Formování strategie v souladu s pravidly a nastíněnými trendy (poziční dokument Evropské komise z října 2012)

16 Přínosy Přínosy: -V podmínkách České republiky: -- Makroekonomické – krátkodobé (především v podobě poptávkového stimulu; cca 0,8 p.b. k růstu HDP) - - dlouhodobé (především v podobě strukturálních opatření na nabídkové straně; cca 0,4 až 0,6 p.b. k růstu HDP) -- Fiskální – v podobě čisté pozice

17 Přínosy Přínosy: Makroekonomické: -České ekonomice se navíc proces oživování příliš nedaří (v porovnání s PL či SK) a potřebuje významný poptávkový stimul: 21,6 mld. EUR pro kohezi + cca 2,2 mld. EUR pro zemědělství, venkov a rybářství = celkem cca 19% HDP České republiky celkem, kumulativně = téměř 3% HDP České republiky ročně; -Žádný další podobný poptávkový stimul z jednoho zdroje, bez významného zatížení domácích veřejných financí, neexistuje; -Může mít ambice nejen momentálně poptávkově stimulovat, ale též opatřeními na nabídkové straně (dlouhodobější horizont) povznést strukturu a kvalitativní parametry české ekonomiky (odpovídající kvalita a struktura dopravní sítě, výzkum a vývoj, inovativní prostředí pro podnikání, šetrné nakládání se zdroji, energetická efektivnost)

18 Přínosy Přínosy: Fiskální – čistá pozice -Čistá pozice; významný rozvojový kontributor české ekonomice – v roce 2012: 73,8 mld. Kč; 2013: 84,1 mld. Kč; na vytvořené čisté pozici se ze 73,5% podílely prostředky z koheze + dalších téměř 25% prostředky ze zemědělství, rybářství a rozvoje venkova → obsahové vymezení Dohody o partnerství = téměř veškerá suma, kterou ČR má z Rozpočtu EU k dispozici; ALE … -Mohla by být ještě o něco vyšší zejména v kohezních oblastech; vůbec nevyužíváme prostor pro větší a velké mezinárodní projekty v kapitole 1a VFR.

19 Alokace Alokace: Stále ještě jedna z nejvyšších jak v absolutní částce, tak v přepočtu na obyvatele, přesto oproti období 2007 – 2013 poměrně výrazná redukce v nominálním vyjádření (vyšší, než redukce rozpočtu na kohezi v rámci VFR) 21,6 mld. EUR na kohezi v období 2014 – 2020, oproti 26,9 mld. EUR v období 2007 – 2013 (redukce o téměř 20% v nominálním vyjádření) Rozdělení alokace na OP v rámci kohezní politiky (mld. EUR): OP PIK4,3IROP4,6 OP VVV2,8OP Z2,1 OP ŽP2,6OP PPR0,2 OP D4,7OP TP0,2

20 Místo závěru: očekávání (přání) Očekávání: Významný a viditelný příspěvek konvergenčnímu procesu; Pořádek na výdajové straně rozpočtu, hospodaření s majetkem, čistota veřejných zakázek, účelné vynakládání veřejných zdrojů; Významný stimulační nástroj, podpora růstu a oživení; Současně potřeba respektovat fiskální disciplínu a pravidla

21 Děkuji za Vaši pozornost a za diskusi Petr Zahradník


Stáhnout ppt "Praha, Žofínské fórum listopad 2014 Potřeba kohezní politiky pro Českou republiku v období 2014 – 2020: Zdůvodnění, poučení, vyhlídky Petr Zahradník."

Podobné prezentace


Reklamy Google