Vývoj českého pravopisu

Prezentace na téma: "Vývoj českého pravopisu"— Transkript prezentace:

1 Vývoj českého pravopisu
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Vývoj českého pravopisu
11. – 12. století se v latinských textech objevují ojedinělá česká slova – bohemika, vpisky- glosy. Pravopis primitivní – 13. století České hlásky, které latina neměla, se označují písmeny pro hlásky zvukově nejbližší (Pauel – Pavel; gest – jest). Pravopis spřežkový – 14. století Hlásky, které měla čeština oproti latině navíc, se označují spřežkami, tj. spojením dvou či více latinských písmen (cz – č; rz – ř; ss – š; sz – ž; vslyssyz – uslyšiž, czas – čas).

3 Pravopis diakritický (rozlišovací) – 15. století:
zavedl ho Jan Hus; spřežky jsou nahrazeny písmeny s diakritickými (rozlišovacími) znaménky; nabodeníčko dlouhé – délka samohlásky (dnešní čárka); nabodeníčko krátké – tečka - měkkost souhlásky (dnešní háček); ktoż, budeṡ, ċeské. Pravopis bratrský (humanistický) – 17. století: vzorem češtiny byl jazyk Bible kralické; zaveden háček místo teček nad souhláskami; pro š zůstává spřežka ʃʃ, j se označuje písmenem g (mág = máj); v se označuje písmenem w (wěc), písmeno v na začátku slova označuje u (vslyš = uslyš), í – j (gegj – její ); po s, z, c, a ve spojce i vždy y (cyzý – cizí, gá y ty = já i ty).

4 Dobrovského analogická oprava pravopisná – přelom 18. a 19. stol.:
Josef Dobrovský – Zevrubná mluvnice jazyka českého; po c a ve spojce se vždy píše i; po s, z i nebo y podle analogie ( 1. p. páni – psi, 4. a 7. p. pány – psy). Šafaříkova pravopisná oprava skladná (1842): k označ. hlásek í, j, g se přestává používat j, g, ğ; zavádí se dnešní způsob (gegj – její); místo w –v (wítr – vítr), místo au – ou (mauka – mouka). Novodobý pravopis pol. 19. století: Jan Gebauer – napsal mluvnici a první pravidla pravopisu (1902); poslední větší reforma pravopisu v r

5 Máj v přepisu původního dobového rukopisu:
Byl pozdnj wečer – prwnj mág – Wečermj mág – byl lásky čas. Hrdliččin zwal ku lásce hlas, Kde borowý zawáněl hág. O lásce šeptal tichý mech; Kwětaucj strom lhal lásky žel, Swau lásku slawjk růži pěl, Růžinu gewil wonný wzdech.

6 Portrét J. Dobrovského od J. Vilímka (1884)
Jan Gebauer

7 Vývoj českého pravopisu
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Baláček, Václav: Český jazyk k maturitě, Infoa, Dubicko 2001 Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva, Petra Velanová, Třebíč 2005 Mužíková, Olga a kol.: Odmaturuj z českého jazyka, DIDAKTIS, Brno 2007 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007