Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vliv zeměpisné polohy a klimatu na intenzitu a spektra slunečního záření A5M13VSO-2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vliv zeměpisné polohy a klimatu na intenzitu a spektra slunečního záření A5M13VSO-2."— Transkript prezentace:

1 Vliv zeměpisné polohy a klimatu na intenzitu a spektra slunečního záření A5M13VSO-2

2 r 0 = × 10 8 km Energie slunečního záření dopadajícího na povrch Země excentricita

3 21 června 21 prosince Pohyb slunce po obloze

4 solární deklinace δ. Úhel pod kterým dopadá sluneční záření na povrch atmosféry závisí na zeměpisné poloze a solární deklinaci

5 úhel mezi Sluncem a zenitem, θ ZS sluneční azimut, ψ S, úhel mezi Sluncem a horizontem, γ S zeměpisná šířka  východ slunce, ω S,

6 úhel γ S jako funkce slunečního azimutu ψ S. ω skutečný sluneční čas

7

8 odražené záření (albedo) je záření odražené od okolních předmětů - R přímé záření, paprsky světla, které nejsou ani odražené, ani rozptýlené - B difúzní záření, přichází z celé oblohy mimo sluneční kotouč- D celkové (globální) záření (přímé + difúzní + odražené). G = B + D + R Intenzita záření hustota výkonu dopadajícího na povrch (W/m 2) Solární konstanta B 0 = 1367 W/m 2

9 Energie dopadajícího slunečního záření (300 – 3000 nm) se měří pyranometrem Je možno měřit globální ozáření, difúzní ozáření Měření odraženého záření (albeda)

10 Záření (W/m 2 )Difúzní podíl (%) Modré nebe 800 – Zamlžené nebe 600 – 900 až 50 Mlhavý podzimní den 100 – Zamračený zimní den50100 Celoroční průměr až 60 Sluneční záření, jasnoOblačno Léto 7 – 8 kWh/m 2 2 kWh/m 2 Jaro / podzim 5 kWh/m 2 1,2 kWh/m 2 Zima 3 kWh/m 2 0,3 kWh/m 2

11 AM = 1/cos θ ZS = 1/sin γ S V ideálně homogenní a průzračné atmosféře je V případě jasné, bezmračné oblohy je možno vyjádřit intenzitu přímého dopadajícího záření pomocí koeficientu atmosférické masy G  B = B AM

12 Intenzita záření je ovlivňována klimatickými podmínkami oblačnost, prašnost, mlha apod. index průzračnosti K Tm, (počítaný pro každý měsíc) Mesíční střední hodnota energie dopadajíci na povrch atmosféry za jeden den H 0dm (0); energie dopadající na zemský povrch H dm (0) Střední hodnoty z dlouhodobého pozorování

13 13 Energie slunečního záření dopadající na zemský povrch za rok

14 Energie dopadající na zemský povrch za jeden rok (kWh/m 2 )

15 Česká republika Z hlediska energie dopadajícího slunečního záření jsou podmínky srovnatelné s Německem

16 Pro praktické aplikace je důležitá poloha Slunce vzhledem k rovině modulu Intenzita záření dopadajícího na FV modul

17 Nejčastěji se získává celková intenzita záření jako součet intenzit přímého, difúzního a odraženého záření dopadající na plochu odkloněnou o úhel α od jihu a o úhel β od horizontální roviny G(β, α) = B(β, α) + D(β, α) + R(β, α) B(β, α) = B (0) cos θ S přímé záření difúzní záření odražené záření ρ je odrazivost povrchu okolí

18 Odrazivost okolí může zvýšit celkovou energii slunečního záření, dopadající na plochu skloněnou vůči horizontální rovině

19 Globální ozáření v průběhu roku v lokalitě v blízkosti Prahy pro různé sklony plochy kolektoru vůči horizontální rovině Výrazně se projevuje vliv vysokého podílu difúzního záření, který zvýhodňuje menší úhly sklonu


Stáhnout ppt "Vliv zeměpisné polohy a klimatu na intenzitu a spektra slunečního záření A5M13VSO-2."

Podobné prezentace


Reklamy Google