Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího."— Transkript prezentace:

1 Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný zdroj je na jedné straně čočky a na druhé straně je pohyblivé bílé stínítko. V určité poloze zdroje a stínítka, dojde k zaostření diod zdroje na stínítko. Zdroj světla se také může pohybovat ve vertikální poloze nahoru a dolů. Na stínítku je pak dobře vidět, že se obraz pohybuje opačným směrem než zdroj.

2

3 Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí • Světlo se pohybuje vodou pomaleji než vzduchem. • Pro srovnání je rychlost světla ve vodě 3/4 rychlosti světla ve vzduchu. • Světelné paprsky diod jsou ohýbány na rozhraní dvou optických prostředí vody a vzduchu. Podíl rychlosti šíření světla ve vzduchu (vakuu) ku rychlosti šíření světla ve vodě vyjadřuje index lomu vody. • Velikost indexu lomu určuje, jak moc se světelný paprsek na rozhraní dvou optických prostředí láme.

4 Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí • Protože se paprsky po průchodu vodní kulovou čočkou sbíhají, jedná se o spojnou čočku. Pokud se zdroj světla pohybuje ve vzdálenosti větší nebo stejné, než jaká je ohnisková vzdálenost vodní čočky, vzniká obraz skutečný a převrácený. • Vzdálenost zdroje od čočky ovlivňuje také velikost obrazu. • Frekvence záření se při průchodu různými látkami nemění. Toto však neplatí pro vlnovou délku, ta se mění.

5 Odraz světla - reflexe • V místě dopadu světla na rozhraní vztyčíme kolmici, kterou nazýváme kolmice dopadu. Úhel α, který svírá paprsek dopadajícího světla s kolmicí dopadu, je úhel dopadu; úhel α´, který svírá paprsek odraženého světla s kolmicí dopadu, je úhel odrazu.

6

7 Odraz světla - reflexe • Pro odraz světla platí zákon odrazu: • Velikost úhlu odrazu α´ se rovná velikosti úhlu dopadu α. • Úhel odrazu nezávisí na frekvenci světla. Pro daný úhel dopadu se světlo odráží pod stejným úhlem pro všechny frekvence. Při odrazu se také nemění rychlost světla, neboť celý děj probíhá v jednom prostředí. Podmínka α = α´ souvisí právě se stejnou rychlostí světla před odrazem i po odrazu. Při kolmém dopadu je dopadající paprsek je sám kolmicí dopadu a je vlastně i odraženým paprskem. Platí tedy α = α´= 0 o.

8 Lom světla (refrakce) • K lomu světla dochází na rozhraní dvou prostředí, proniká-li světlo z jednoho prostředí do prostředí druhého. Úhel dopadu označíme α, úhel β, který svírá lomený paprsek s kolmicí dopadu, je úhel lomu. Lom světla jako první popsal Klaudios Ptolemaios, který sestavil tabulku s úhly lomu při určitých úhlech dopadu světelného paprsku na rozhraní vzduchu a vody.Klaudios Ptolemaios

9

10 Lom světla (refrakce) • O lomu světla se můžeme jednoduše přesvědčit. Postavíme-li na černou linku prázdnou sklenici a sklenici naplněnou vodou, pak budeme pozorovat, že přímka, na kterou se díváme skrz vodu, nenavazuje na konce jdoucí z pod sklenice. Je to proto, že se světlo ve vodě láme a naše oko vidí skrz vodu lomený paprsek.

11

12 Lom světla (refrakce) • Dalším příkladem může být tužka ponořená do sklenice s vodou. Jsou vidět dva konce tužky, jeden, na který se díváme skrz hladinu, a druhý, pozorovaný skrz skleněnou stěnu sklenice.

13

14 Rovinné zrcadlo • Nejjednodušším optickým zobrazovacím prvkem je rovinné zrcadlo. • Světelný paprsek dopadá na rovinné zrcadlo v bodě dopadu. Paprsky dopadající na rovinné zrcadlo se řídí zákonem odrazu. Odražený paprsek proto leží v rovině dopadu. Na obrázku je bod A´ zdánlivým obrazem bodu A. V rovinném zrcadle vzniká přímý, stranově převrácený, nezmenšený, neskutečný (zdánlivý) obraz. Rovinná zrcadla jsou součástí periskopů nebo fotoaparátů zrcadlovek.zákonem odrazu

15

16 Kulová zrcadla • V dutém zrcadle o poloměru r se paprsky rovnoběžné s optickou osou po odrazu sbíhají do jednoho bodu, tzv. ohniska F. Střed kulové plochy, jejíž částí je zrcadlo, označujeme jako střed křivosti zrcadla S. Ohniskem a středem křivosti zrcadla prochází optická osa zrcadla. Průsečík optické osy zrcadla se zrcadlem je vrchol zrcadla V. Vzdálenost ohniska od vrcholu zrcadla je ohnisková vzdálenost f. Ohnisková vzdálenost je rovna polovině poloměru příslušné kulové plochy zrcadla.

17

18 Kulová zrcadla • Do ohniska se odrážejí všechny paprsky rovnoběžné s optickou osou, tedy všechny paprsky vycházející z velmi vzdáleného zdroje světla (Slunce). Rovnoběžné sluneční paprsky se po odrazu od dutého zrcadla soustředí v ohnisku, kde vlastně vzniká obraz Slunce. Zde se také soustředí energie, kterou přenáší sluneční záření. Když umístíme do ohniska hlavičku zápalky, zápalka se vznítí. Tento jev dal ohnisku název.


Stáhnout ppt "Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího."

Podobné prezentace


Reklamy Google