Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd."— Transkript prezentace:

1 Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd.

2 Úvodem: POTRAVNÍ SÍTĚ

3 Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích

4 Rott & Godfray 2000, J. Anim. Ecol. 69:274 Memmott J Ecol. Letters 2: 279. Vztahy mezi rostlinami a opylovači v Anglii každý segment představuje jeden druh, jeho velikost odpovídá hojnosti druhu, šířka spojnic mezi parazitickými a hostitelskými druhy odpovídá frekvenci dané interakce Příklady ze skutečného světa: Potravní vztahy mezi minujícími druhy Phyllonycter a jejich parazitoidy v Anglii parazitoidi minující druhy

5 Každý bod představuje minující druh. Spojnice mezi nimi představuje sdílený druh parazitoida. Minující druhy jsou funkčně propojeny sdílenými parazitoidy, neboť jejich měnící se početnost i preference pro různé hostitele propojuje i populační dynamiku těchto hostitelů. Potravní vztahy propojují druhy na téže trofické úrovni do jednoho dynamického systému

6 Potravní sítě: základní pojmy a parametry guild: skupina druhů využívající stejný typ potravy stejným způsobem (např. minující druhu v listech rostlin) taxon-guild: taxonomicky omezená část guild (např. minující brouci) potravní úrovně (trophic levels): od producentů přes primární, sekundární atd. konzumenty, jejich počet charakterizuje potravní síť propojenost (connectance): podíl potravních vztahů existující v potravní síti ze všech teoreticky možných vztahů bazální, intermediální a vrcholové (basal, intermediate, top) druhy: počet druhů na první, středních a nejvyšší trofické úrovni počet druhů kořisti na druh predátora počet hostitelských druhů na druh konzumenta (herbivora, parazita) počet omnivorních druhů (t.j. druhů živících se druhy z více než jedné trofické úrovně) délka potravního řetězce (spojující bazální a vrcholové druhy) počet druhů jež jsou součástí smyček, t.j. potravních řetězců obsahujících jeden druh dvakrát (např. druh A žere druh B, ten ale žere recipročně i druh A) kompartmentalizace, rozdělení potravní sítě do několika uvnitř silně propojených, ale navzájem jen slabě propojených modulů

7 vrcholové druhy střední druhy bazální druhy Potravní sítě: základní pojmy Omnivorie - druh se živí druhy z >1 potravní úrovně Smyčka - reciproční potravní vztahy Bazální trofická úroveň Potravní vztahy

8 xxxxxxxxx Propojenost (connectance) = počet existujících / maximální počet možných vztahů, Kompartmentalizace

9 Propojenost (connectance) často klesá s rostoucí druhovou diverzitou sítí Potravní sítě v nálevkách láčkovek Nepenthes

10 Nepřímé vztahy: v potravních sítích, kde jsou druhy propojené vzájemnými vztahy, je velký potenciál i pro nepřímé vztahy mezi dvěma druhy, zprostředkované řetězem vztahů, např. typu “nepřítel mého nepřítele je mým přítelem” Herbivoři snižují populace rostlin, takže jejich predátoři mají zporostředkovaně kladný vliv na populace rostlin, zatímco parazité predátorů mají na rostliny zproestředkovaně negativní

11 interakce vedoucí k úmrtnosti (např. mravenci zabíjejí housenky) interakce vedoucí ke vzrůstu abundance (např. pepřovník vyživuje housenky) Dyer et al Oecologia 119:265 Složité interakce v neotropickém pralese: Pepřovník je požírán housenkami píďalek a také hostí mutualistické specializované mravence r. Pheidole, kteří jsou rostlinou částečně vyživováni (potravní tělíska). Tito mravenci požírají také housenky píďalky a zároveň jsou napadány brouky r. Tarsobaenus.

12 Aparentní kompetice Aparentní kompetice je nepřímá interakce druhů na stejné trofické úrovni, propojených nikoli sdíleným zdrojem potravy (jako při klasické kompetici), ale sdíleným predátorem nebo parazitem (a) Růst populace druhu A vede k růstu predátora P, což vede k vyšší predaci druhu B (b) Růst A vede k tomu, že P se na A specializuje jako na běžnější kořist, což nakonec vede k poklesu A a vzestupu B

13 Morris et al Nature 428:30 Aparentní kompetice meni minujícími herbivory zprostředkovaná jejich parazitoidy v tropickém lese v Belize Odstranění jednoho minujícího druhu (Calycomyza) ze systému přímo ovlivnilo 7 druhů jeho parazioidů, a nepřímo dalších 10 druhů minujících druhů, patřících k hostitelům těchto parazitoidů odstraněný druh druhy ovlivněné aparentní kompeticí parazitoidi na odstraněném druhu hostitele

14 Potravní sítě přes hranice ekosystémů Třezalky v okolí vodních nádrží s rybami měly více opylovačů než u nádrží bez ryb, neboť ryby loví larvy vážek, což má nepřímý kladný vliv na populace opylovačů, jinak lovené dospělými vážkami Více opylovačů u nádrží s rybami

15 Top-down regulace populací: predátoři mohou udržovat populace potenciálně kompetujících druhů na nízké úrovni a tak omezit kompetici a umožnit koexistenci těchto druhů Odstranění predátora, hvězdice Pisaster, z mořského ekosystému vedlo k tomu, že slávka r. Mytilus kompetičně převládla, což vedlo k vyhynutí ostatních druhů

16 Následky introdukce dravé ryby Cichla ocellaris, z Amazonky do jezera Gatůn v Panamě: výrazná redukce diverzity Introdukce vrcholového predátora může vést i ke zjednodušení potravní sítě dříve nyní

17 O’Dowd et al zavlečení mravence Anoplolepis gracilipes vyhynutí kraba Gecarcoidea natalis Rozmach vegetace v lesním podrostu, dříve likvidované krabem Nepřímý vliv predátora na rostliny: Velikonoční ostrov

18 Proč mají potravní řetězce jenom 3-4 články ? Omezení dosažitelnou energií: při přechodu z jedné potravní úrovně na druhou ze ztrácí 90% energie (ale: řetězce v produktivnějších ekosystémech nejsou delší) Omezení stabilitou populací: proměnlivost populací se kumuluje přes všechny články řetězce, takže dlouhé řetězce by měly nestabilní populace na vyšších potravních úrovních Omezení designu organismů: predátoři jsou obvykle větší než jejich kořist a parazité menší než hostitel, a tyto trendy ve velikosti těla nemohou pokračovat do extrémů

19 Rozdíly mezi potravními sítěmi suchozemckých a vodních ekosystémů: Šipky znázorňují přesuny organického uhlíku a čtverce jeho zásobníky. Červeně jsou zvýrazněny rozdíly mezi suchozemskými a vodními ekosystémy: vodní ekosystémy mají menší biomasu autotrofních producentů, vyšší herbivorii, a menší biomasu dekompozitorů než suchozemské ekosystémy VODNÍ SUCHOZEMSKÉ

20 Suchozemské ekosystémy: herbioři konzumují jen malou část primární produkce


Stáhnout ppt "Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd."

Podobné prezentace


Reklamy Google