Právo na tělesnou integritu Obsah tohoto práva, některé otázky medicínského práva a další problémy © Vladimír Plecitý, 2007.

Prezentace na téma: "Právo na tělesnou integritu Obsah tohoto práva, některé otázky medicínského práva a další problémy © Vladimír Plecitý, 2007."— Transkript prezentace:

1 Právo na tělesnou integritu Obsah tohoto práva, některé otázky medicínského práva a další problémy © Vladimír Plecitý, 2007

2 Občanský zákoník hovoří v § 11 o životě, zdraví (a tím i tělu) jako o základních hodnotách souhrnně označovaných jako právo na tělesnou integritu a její nedotknutelnost. Tělo člověka tvoří integrální součást jeho osobnosti jako právního subjektu. Právo na tělesnou integritu se neomezuje pouze na ochranu života a zdraví, tj. živého těla, ale působí i vůči mrtvému tělu a jeho jednotlivým částem. Obsah práva na tělesnou integritu Negativní vymezení = obecný zákaz neoprávněných zásahů všech jiných občanskoprávních subjektů do tělesné integrity Pozitivní vymezení = zajištění užívacího a dispozičního práva jejímu subjektu Omezení práva na tělesnou integritu v rámci soudního a správního řízení - viz některá ustanovení trestního řádu, občanského soudního řádu a zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

3 Problematika preventivní a léčebné péče Zdravotní péče se poskytuje zásadně se souhlasem osoby, jíž se tato péče týká. Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného anebo lze-li tento souhlas nemocného předpokládat. Poučení a souhlas nemocného - § 23 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů (1)Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popř. členy jeho rodiny o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče. (2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers). (3) Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.

4 Pro souhlas k vyšetřovacímu nebo léčebnému výkonu není předepsána žádná forma. Jednou daný souhlas lze kdykoliv odvolat. Předpokládaný souhlas = míří na případy, ve kterých lze k jejich okolnostem takový souhlas předpokládat. Tato vyvratitelná domněnka nastupuje jen tehdy, nelze-li zjistit souhlas a to ani z konkludentního jednání. Jestliže pacient, ač řádně poučen potřebnou péči odmítne,vyžádá si o tom lékař písemné prohlášení, tzv. negativní revers (§ 23 odst.2 ZPZL). Kdy je možné převzít nemocného do ústavní péče bez jeho souhlasu, upravuje ust. § 23 odst.4 ZPZL. V případě, kdy nemocnému hrozí nebezpečí bezprostřední smrti a ten i přes náležité poučení při plném vědomí a vůli odmítá lékařskou péči, převládá v právní oblasti názor, lékařskou pomoc poskytnout po právu i proti projevené vůli pacienta, a to za podmínek krajní nouze podle § 14 TZ, resp. § 418 odst. 1 OZ. Provedení výkonu za dodržení těchto podmínek zůstává i přes odmítnutí lékařské péče výkonem provedeným lege artis, a tedy i výkonem po právu.

5 Od listopadu r. 2006 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví podle které ke každému většímu zákroku musí dát pacient písemný souhlas. Bude se to týkat např. všech operací či endoskopických vyšetření a v budoucnu možná i odběrů krve. Lékař musí pacientovi zákrok podrobně vysvětlit, popsat jeho rizika, výhody i alternativy. Pacient se pak rozhodne, zda zákrok podstoupí či nikoli, popř. jaký. Za děti podepisují souhlas zákonní zástupci. Pacient současně určí, koho lékař bude informovat o jeho zdravotním stavu. Nikdo jiný, než koho pacient určí, nesmí od lékaře informace dostat. Zásahy do tělesné integrity k jiným účelům než preventivním a léčebným Kosmetické operace Zásahy tohoto druhu mohou být prováděny výlučně se souhlasem subjektu práva, který dáním tohoto souhlasu realizuje své dispoziční právo. Nesmí jít však o případy, kdy nebezpečí (riziko) spojené s takovým výkonem pro zdraví nebo život neúměrně převažuje naději na příznivý výsledek zákroku a jeho význam.

6 Umělé přerušení těhotenství - Upraveno zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství a prováděcí vyhláškou MZ č. 75/1986 Sb., s účinností od 1.1. 1987 Platná právní úprava je v souladu s principy osobnostně právní ochrany a nevyvolává pochybnosti. Sterilizace - Lékařský výkon, který zabraňuje trvale plodnosti, aniž jsou odstraněny pohlavní žlázy. Představuje závažný zásah nejen do tělesné integrity, ale i do celé osobnosti fyzické osoby, neboť může vést k jejím vážným změnám. Platné české právo nezná nucenou sterilizaci – pouze dobrovolná! Rozlišuje se mezi důvody pro indikaci zdravotní a důvody pro indikaci sociální. Upraveno ZPZL a směrnicí MZ č. 1/1972 Věst. MZ Lékařský pokus na živých lidech (experiment) a)Pokusy klinické (terapeutické) b)Pokusy badatelské Upraveno ZPZL - § 27b

7 Klinický pokus je zásahem do tělesné integrity, který vedle své badatelské hodnoty, slouží k možnému obnovení či zlepšení zdraví pokusné osoby, neboli je ku prospěchu a v zájmu osoby, na které má být proveden. Badatelský pokus je zásahem do tělesné integrity,který pro zdraví pokusné osoby znamená nikoliv prospěch, nýbrž určitou újmu, kterou trpí v zájmu lidské solidarity, výzkumu a pokroku. U nezletilců je badatelský pokus zcela vyloučen! Umělé oplodnění - přesněji asistovaná reprodukce - dvě základní formy umělého oplodnění, tj. umělá inseminace (homologní nebo heterologní) a implantace embrya U nás v současné době upravena forma umělé inseminace (Směrnice MZ č. 18/1982 Věst. a registr. pod č. 8/1983 Sb.) Pokud se jedná o určení otcovství – řešeno ZR § 58 odst. 2 Matkou dítěte je žena, která dítě porodila - § 50a ZR

8 Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů § 3 – odběr tkání a orgánů od žijících dárců – upraveny podmínky, za kterých je možné odběr realizovat a za kterých to provést nelze. Zvlášť upravena ochrana nezletilých osob, osob zbavených způsobilosti k právním úkonům a osob, které s ohledem na svůj momentální zdravotní stav nejsou schopny zvážit veškeré důsledky provedení odběru obnovitelné tkáně pro vlastní zdraví (§ 4). Zákon zřizuje etické komise, které mohou být ustanoveny jako stálé komise nebo podle potřeby k jednotlivým případům. Etická komise je nezávislá komise, kterou ustavuje a zrušuje statutární orgán zdravotnického zařízení provádějícího odběr orgánu nebo obnovitelné tkáně. Má nejméně 5 členů a je tvořena lékaři, jedním klinickým psychologem a právníkem. Nejméně dvě třetiny členů etické komise nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke zdravotnickému zařízení, které ji zřídilo.

9 Za posouzení zdravotní způsobilosti dárce k darování tkání nebo orgánů je odpovědno zdravotnické zařízení, které provádí odběr. Úplné poučení a souhlas - § 7 Lékař posuzující zdravotní způsobilost žijícího dárce je povinen poskytnout dárci úplné poučení o účelu, povaze a důsledcích darování tkáně nebo orgánu a o možných rizicích s tím spojených, včetně rizik dlouhodobých. Poučení musí být srozumitelné. Souhlas dárce nebo zákonného zástupce musí být svobodný, informovaný a konkrétní. Musí být proveden písemnou formou, stvrzen podpisem a datem a založen ve zdravotnické dokumentaci dárce. Dárce nebo zákonný zástupce může svůj souhlas kdykoliv odvolat. Lékař provádějící odběr je povinen toto odvolání respektovat, pokud nebyly provedeny při odběru nevratné úkony, jejichž přerušení by znamenalo ohrožení zdraví nebo života dárce.

10 Podmínění odběru od žijícího dárce - § 8 Odběr orgánu od žijícího dárce lze provést pouze ve prospěch osoby, kterou dárce určil. Odběr od zemřelých dárců - § 10 přípustnost odběru od zemřelého dárce a náležitosti zjištění smrti Smrt se zjišťuje prokázáním : a)Nevratné zástavy krevního oběhu b)Nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle. Zjištění smrti možného dárce musí být vždy prováděno nejméně dvěma k tomu odborně způsobilými lékaři, kteří dárce vyšetřili nezávisle na sobě. Lékaři, kteří zjišťují smrt, se nesmějí zúčastnit odběru od zemřelého dárce nebo transplantace a nesmějí být ošetřujícími lékaři uvažovaného příjemce. Nepřípustnost odběru od zemřelého dárce - § 11

11 Nesouhlas s odběrem - § 16 Odběr z těla zemřelé osoby lze uskutečnit, pouze pokud s tím zemřelý za svého života nebo zákonný zástupce nezletilé osoby nebo zákonný zástupce osoby zbavené způsobilosti nevyslovil prokazatelně nesouhlas. Nesouhlas se považuje za prokazatelně vyslovený, pokud : a)Je zemřelý evidován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, nebo b)Zemřelý ještě za svého života přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem v případě své smrti, nebo c)Zákonný zástupce nezletilé osoby nebo zákonný zástupce osoby zbavené způsobilosti přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem; toto prohlášení lze učinit pro případ smrti nezletilé osoby nebo osoby zbavené způsobilosti ještě za jejího života nebo i po smrti této osoby. Jinak se vychází z tzv. předpokládaného souhlasu ! Pokud nebylo prokázáno, že zemřelý vyslovil za svého života prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem, platí, že s odběrem souhlasí.

12 Národní zdravotní registry 1)Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů 2)Národní registr dárců tkání a orgánů 3)Národní registr osob čekajících na transplantaci orgánů 4)Národní registr provedených transplantací tkání a orgánů Tyto registry zřizuje Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o péči o zdraví lidu. Zákaz finančního prospěchu nebo jiných výhod a obchodování s tkáněmi a orgány - § 28 Lidské tělo a jeho části nesmějí být jako takové zdrojem finančního prospěchu nebo jiných výhod. Dárce ani jiné osoby nesmí uplatňovat vůči příjemci žádné nároky. Obchodování s tkáněmi a orgány odebranými za účelem transplantace je zakázáno.