Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdroj:Kraft,J.: Ekonomie, TU Liberec, 20021 Fiskální politika, dirigismus, liberalismus a ekonomický růst Základy ekonomie Ing. Jana Holá,Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdroj:Kraft,J.: Ekonomie, TU Liberec, 20021 Fiskální politika, dirigismus, liberalismus a ekonomický růst Základy ekonomie Ing. Jana Holá,Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Zdroj:Kraft,J.: Ekonomie, TU Liberec, Fiskální politika, dirigismus, liberalismus a ekonomický růst Základy ekonomie Ing. Jana Holá,Ph.D

2 2 Fiskální politika Rozpočtová politika zahrnující proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů Tlumení negativních dopadů vyplývajícího z hospodářského cyklu Růst ekonomiky při nízké inflaci a vysoké zaměstnanosti Eliminace negativních důsledků působení tržního mechanismu na ekonomické subjekty Hlavním nástrojem je státní rozpočet

3 3 Fiskální politika Veřejné finance zahrnují státní rozpočet, rozpočty místních orgánů správy, speciální fondy a finance státních podniků Cílem fiskální politiky, která spravuje veřejné finance je regulace AD a tím regulace nestability ekonomiky Expanzivní fiskální politika zvyšuje úroveň AD, zvyšuje úroveň reálného produktu a zaměstnanosti, z dlouhodobého hlediska vyvolává růst cenové hladiny, úroveň reálného produktu a zaměstnanosti se nemění, trvale se zvyšuje úroveň úrokové míry Nástroje expanzivní fiskální politiky Snížení míry zdanění Růst vládních výdajů (větší multiplikační efekt) Nástroje restriktivní fiskální politiky jsou opačná opatření

4 4 Státní rozpočet (rozpočtový deficit a rozpočtový přebytek) Je to ekonomická kategorie ukazující hospodaření státu, má 3 základní funkce Alokační Redistribuční Stabilizační Příjmy – hlavním příjmem jsou daně (míra zdanění a daňový multiplikátor) Výdaje Transfery – veřejná spotřeba domácností Dotace odvětvím služeb pro domácnosti Veřejná spotřeba státu státní správa, obrana a bezpečnost, státní investice Y= G * 1/ 1-MPC Multiplikátor vládních výdajů Y= T * MPC/ 1-MPC T…čisté daně (-transfery)

5 5 Státní rozpočet ČR Příjmy Pojistné na sociální zabezpečení DPH Spotřební daně Daň z přijmu fyz. osob Daň z přijmu práv.osob Ostatní daně Nedaňové příjmy Clo Výdaje Transfery obyvatelstvu Důchody Investice Dotace Veřejná spotřeba Zákon o státním rozpočtu České Republiky schvaluje parlament (součástí je usnesení o vypořádání schodku) Hrazení schodku : státní dluhopisy, dlouhodobé úvěry a změna stavu státních finančních aktiv.

6 Státní rozpočet Státní rozpočet je v zákoně definován jako finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Rozpočet se skládá z očekávaných příjmů a odhadovaných výdajů a sestavuje se vždy na nadcházející kalendářní rok. Konečná podoba rozpočtu vychází z tzv. střednědobého výhledu, což je období dvou let, které následují po roce, na který je konkrétní rozpočet předkládán. Mezi příjmy státu se řadí zejména daně, příjmy z pojistného a sociálního zabezpečení, výnosy z podílu na clech, příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací, správní a soudní poplatky, příjmy z prodeje a pronájmu majetku ČR, výnosy z cenných papírů nebo pokuty. K výdajům státního rozpočtu patří například náklady spojené s činností organizačních složek státu, činností příspěvkových organizací, dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, peněžní dary do zahraničí, nákup cenných papírů nebo výdaje na vládní úvěry. Pověřeným orgánem sestavujícím státní rozpočet je ministerstvo financí, které spolupracuje s určenými správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Výsledný návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě a vláda jej předkládá Poslanecké sněmovně. Státní rozpočet ČR je od roku 1996 trvale deficitní. Státní dluh ČR v současnosti činní více jak 1,3 bilionu korun a jen na úrocích je ČR povinna platit bezmála 50 miliard ročně. V souvislostech s vývojem hospodářství, představuje státní dluh a vysoký podíl mandatorních výdajů na rozpočtu pro stát nebývalou zátěž. Vláda se rozhodla předložit Poslanecké sněmovně návrh úsporných opatření a rozpočet s co nejmenším možným schodkem. 6

7 7 Cíle fiskální politiky Vyrovnaný, schodkový nebo přebytkový státní rozpočet (Zákon o SR viz )www.mfcr.cz Nástroje v praxi voleny v závislosti na ekonomické teorii Stimulace agregátní poptávky (dirigistická teorie) Stimulace agregátní nabídky (liberální teorie) Vyrovnaný – nevyvolává inflaci, nestimuluje poptávku, růst HDP je nízký Schodkový – deficitní převis výdajů nad příjmy, vyvolává poptávku, růst výroby a tvorbu bohatství, ale i inflaci a ekonomickou nestabilitu Přebytkový – přebytek daňových příjmů nad vládními výdaji, výjimečný, má protiinflační charakter, zpomaluje ekonomiku ztracenými příležitostmi

8 8 Lafferova křivka Daňová sazba Výnos z daní L = Lafferův bod Mezi mírou zdanění a výší příjmů do státního rozpočtu není lineární vztah. Komplikovaný vztah zachycuje Lafferova křivka. Za bodem L (který je pro každou ekonomiku na jiné úrovni zdanění podnikatelských subjektů) leží zakázané pásmo, které navozuje hospodářskou stagnaci – i pokles. Zakázané pásmo

9 9 Dirigistický X liberální přístup k ekonomii Nazírání na problém ekonomického růstu je chápáním nedostatků na straně Poptávky – nedostatečné poptávky Nabídky – nedostatečná úroveň konkurence Dirigistická teorie (J.M. Keynes, novo-keynesiánci) hospodářská resece vzniká vlivem nedostatečné poptávky a nevyužití výrobních kapacit (nedochází k výrobě optimálního množství s nejnižšími výrobními náklady). Nedostatečnou poptávku vyvolává nezaměstnanost a pokles kupní síly. Je nutný zásah státu – stimulace poptávky, stimulace koupěschopnosti, růst produkce (růst inflace) Oblast fiskální politiky – nástroj přerozdělování Oblast měnové politiky – snižování úrokových měr Oblast hospodářských aktivit – rozvoj státního podnikání Liberální teorie (M. Friedman) – státní zásahy jsou brzdou ekonomického rozvoje, preference autoregulace trhu, stěžejní je rovnováha na trhu peněz – monetarismus, ekonomická rovnováha posunem AS (protiinflační, soc.napětí) Oblast fiskální politiky – státní deregulace, snižování daňového zatížení (konkurence nutí výrobce ke snižování nákladů to vede ke zvýšení produkce a snižování cen) Oblast měnové politiky – růst, zvyšování úrokových sazeb brzdí poptávku po penězích a vede ke spořivosti a dostatku úvěrových prostředků pro investice Oblast hospodářských aktivit – zefektivňování fungování hospodářství cestou privatizace

10 10 Dirigistický X liberální přístup k ekonomii Dirigistická teorie Stimulace růstu koupěschopné poptávky Liberální teorie Stimulace růstu nabídky, eliminace zásahů státu do ekonomiky, které jsou považovány za brzdu rozvoje AS AD AD´ PIPI Q PIPI Q AD AS AS´ E E´ E

11 11 Fiskální ukazatele Vládní deficit (přebytek) mld. Kč -81,5 -135,0-166,8-170,6-83,3-106,7-84,9-23,9-100,3-210,3 -182,7 Vládní deficit (přebytek)/HDP % -3,7-5,7-6,8-6,6-3,0-3,6 -2,6-0,7-2,7-5,8 -4,8 Saldo státního rozpočtu (SR) mld. Kč-46,1-67,7-45,7-109,1-93,7-56,3-97,6-66,4-19,4-192,4 -156,4 Saldo SR/HDP %-2,1-2,9-1,9-4,2-3,3-1,9-3,0-1,9-0,5-5,3 -4,3 Vládní dluh mld. Kč 405,4 584,7695,0768,3847,8885,4948,31 023,81 104,91 280, ,7 Dluh sektoru vlády v procentech HDP % 18,524,928,229,830,129,729,429,030,0 35,3 37,6 Státní dluh mld. Kč289,3345,0395,9493,2592,9691,2802,5892,3 999, , ,1 Státní dluh/HDP %13,214,716,119,121,123,224,925,2 27,1 32,5 36,6 Vládní deficit (přebytek) je výše čistých výpůjček (-) nebo čistých půjček (+) včetně úroků ze swapových operací. Vyjadřuje schopnost sektoru vládních institucí v daném roce financovat (+) jiné subjekty nebo potřebu sektoru vládních institucí být financován (-). Vymezení je v souladu s mezinárodními standardy a nařízeními orgánů EU. Vládní deficit (přebytek)/HDP = podíl vládního deficitu (přebytku) k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kriterií by výše deficitu neměla překročit 3 % HDP. Saldo státního rozpočtu je výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Rozpočet skončí přebytkem, tj. příjmy jsou vyšší než výdaje nebo schodkem, tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji je záporný. Saldo SR/HDP = podíl salda státního rozpočtu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách [v %] Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček ke konci roku. Vymezení je v souladu s mezinárodními standardy a nařízeními orgánů EU. Dluh sektoru vlády v procentech HDP = podíl vládního dluhu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kriterií by výše vládního dluhu neměla překročit 60 % HDP. Státní dluh je tvořen souhrnem státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu). Státní dluh/HDP = podíl státního dluhu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %)


Stáhnout ppt "Zdroj:Kraft,J.: Ekonomie, TU Liberec, 20021 Fiskální politika, dirigismus, liberalismus a ekonomický růst Základy ekonomie Ing. Jana Holá,Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google