Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Systém financování územní veřejné správy. Fiskální federalismus zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi optimální.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Systém financování územní veřejné správy. Fiskální federalismus zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi optimální."— Transkript prezentace:

1 Systém financování územní veřejné správy

2 Fiskální federalismus zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi optimální přiřazení příjmů, rozdělení odpovědnosti za zabezpečování a financování veřejných statků mezi jednotlivými články, či úrovněmi fiskálního systému

3 Financování nižších správních úrovní ( zejména samospráva) centralizovaný model – velmi nízká míra soběstačnosti nižších vládních úrovní (závislost na dotacích)  do jisté míry ČSSR decentralizovaný model – úplná míra finanční samostatnosti nižších vládních úrovní (vlastní daně, příjmy z majetku apod.)  čistá podoba těžko dosažitelná

4 Poznámky k financování samospráv v ČR  do roku 2001: daňové příjmy obcí závisely na výnosech daní z příjmů vybraných od poplatníků se sídlem či bydlištěm na území obce, významnou roli v něm rovněž hrála vazba na celookresní daňový výnos, což způsobovalo velké rozdíly v příjmech mezi stejně velkými obcemi a výraznou nestabilitu příjmů obcí v čase. Negativním důsledkem tohoto systému byla např. velká daňová konkurence mezi obcemi, kdy obce vracely podnikatelům část vybraných daní, aby je udržely na svém území  od roku 2001: důležitější než úspěšní podnikatelé v obci počet obyvatel – koeficienty atp. („honba za více obyvateli“)  potřeba oba přístupy správně vyvážit a zohlednit další možné ukazatele – jako např.rozloha obce, starší obyvatelé, školní děti, nadmořská výška …..

5 Struktura příjmů obcí a krajů Vlastní zdroje - daňové příjmy – sdílené, výlučné - nedaňové příjmy - kapitálové příjmy Další zdroje - dotace – investiční, neinvestiční

6 Daňové příjmy procentický podíl na výnosech z daní upravuje Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní sdílené daně - jejich výše není podmíněná velikostí daňového výnosu na území vymezeném pro výkon územní samosprávy, uplatňuje se zde solidární princip výlučné daně - jsou dány výší výnosu z příslušného území samosprávy

7 Struktura daňových příjmů obcí – sdílené daně Sdílené daně jsou tvořeny 21,4% podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob (pokud není poplatníkem obec nebo kraje) daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání (do činil podíl obcí  20,59%)

8 Stanovení daňových příjmů ze sdílených daní pro konkrétní obec Součet tří položek: 1)podíl prostého počtu obyvatel obce na celkovém počtu obyvatel všech obcí v ČR – 3% 2)podíl výměry dané obce na celkové výměře všech obcí v ČR - 3% 3)podle počtu obyvatel obce upraveného koeficientem – 94% zvláštní koeficienty – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň  ostatní obce dle tabulky koeficientů postupných přechodů 

9  ad. 3) dle počtu obyvatel upraveného koeficientem pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň poměr násobku příslušného přepočítacího koeficientu připadajícího na obec (Prahu, Brno, Ostravu nebo Plzeň) a počtu obyvatel obce k součtu násobků přepočítacích koeficientů a počtu obyvatel připadajících na Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň a ostatní obce v ČR, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94. Přepočítací koeficienty Hlavní město Praha4,2098 Plzeň2,5273 Ostrava2,5273 Brno2,5273 Ostatní obce ČR1,0000

10  ad 3) ostatní obce poměr násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94 a dále násobeného celkovým %, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podílejí ostatní obce Obce s počtem obyvatel od – do obyvatel Koeficienty postupných přechodů Násobek postupných přechodů 0 – 3001,00001,0000 x počet obyvatel obce 301 – , ,0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících – , ,8+1,3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících – a více1, ,8 +1,7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících

11 Stanovení daňových příjmů ze sdílených daní pro obce od roku 2001 do podle počtu obyvatel – 100% přepočítáno podle koeficientů  kritizované prvky:  vysoká váha koeficientů velikostních kategorií při přerozdělování celkových daňových příjmů ze sdílených daní obcím - jednalo se o jediné kritérium pro přerozdělení sdílených daní  velký rozdíl v koeficientech velikostních kategorií mezi největšími a nejmenšími obcemi  skokové přechody mezi velikostními kategoriemi

12 Koeficienty velikostní kategorie obce (do )

13 Výnosy ze sdílených daní podle nového a starého přepočtu dle velikostních kategorií obcí Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

14 Přehled počtu obcí podle počtu obyvatel

15 Struktura daňových příjmů obcí – výlučné daně daně z nemovitostí daně z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušná obec Motivační prvky pro obce (výlučné části daní): (motivace pro podporu podnikání a zaměstnanosti ze strany obcí) 30% podíl na dani z příjmu fyzických osob z podnikání rozdělovaný podle místa bydliště podnikatele 1,5% podíl na dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. prosinci předcházejícího roku k počtu zaměstnanců ve všech obcích České republiky

16 Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny 8,92% podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušný kraj

17 Podíl krajů na % části celostátního výnosu

18 Zdroj:http://cds.mfcr.cz

19 Daňové příjmy krajů a obcí v ČR v roce 2006 Daňový příjem krajeobceCelkem Daň z přidané hodnoty19,645,264,8 Daň z příjmů právnických osob celkem13,335,849,1 Daň z příjmů právnických osob1330,143,1 Daň z příjmů právnic. osob plac. kraji a obcemi0,35,76 Daň z příjmů fyzických osob celkem11,734,145,8 Daň z příjmů fyzických osob -- zvláštní sazba0,61,42 Daň z podnikání celkem17,78,7 daň z podnikání -- sdílená část výnosů12,23,2 daň z podnikání % dle místa vzniku 5,5 Daň ze závislé činnosti celkem10,12535,1 daň ze závislé činnosti -- sdílená část10,123,333,4 daň ze závislé činnosti -- 1,5 % motivace 1,7 Daň z nemovitostí 5,3 Správní a místní poplatky 5,9 Poplatky za znečišťování životního prostředí 5,1 Daňové příjmy celkem44,6131,4176

20 Ostatní daňové příjmy místní poplatky (pouze obce) správní poplatky

21 Místní poplatky obdoba místních daní – mohou je vybírat pouze obce dle Zákona o místních poplatcích existuje devět druhů místních poplatků:  poplatek ze psů  poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt  poplatek za užívání veřejného prostranství  poplatek ze vstupného  poplatek z ubytovací kapacity  poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst  poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj  poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů  poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace stát stanoví maximální výši – obec rozhodne v jaké výši či zda vůbec bude poplatek vybírat

22 Správní poplatky vybírány za úkony spojené s činností správních orgánů (např. za vydání stavebního povolení). Kromě územních samosprávných celků je vybírají také orgány státní správy.

23 Nedaňové příjmy příjmy z vlastního podnikání ( příjmy z hospodářské činnosti organizací zřizovanými obcemi (kraji), pronájem majetku, přijaté úroky příjmy za pokuty a penále ostatní nedaňové příjmy – např. příjmy ze sdružování finančních prostředků, dary

24 Kapitálové příjmy význam kapitálových příjmů ve struktuře celkových příjmů územních samosprávných celků není zásadní patří sem např. příjem z prodeje majetku, příjmy z emise komunálních obligací

25 Dotační příjmy dotace jsou poskytovány dle celostátně platných pravidel běžné dotace - mají neinvestiční povahu - slouží k pokrytí běžných výdajů kapitálové dotace - mají investiční povahu

26 Dotační příjmy obcí dotace (příspěvky) v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí - slouží k částečným úhradám neinvestičních výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, ale je také příspěvkem na výkon státní správy ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa - jsou poskytovány obcím dle platných pravidel. Jsou poskytovány podle funkcí, které obce vykonávají. Jedná např. o účelové dotace na zachování památkových rezervací, na prevenci kriminality dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu – dotace k financování významných programů podporující místní rozvoj

27 Dotační příjmy obcí dotace ze státních účelových fondů - dotace přísně účelové. Fondy jsou zakládány v souvislosti s aktuálními potřebami - např. fondy životního prostředí, kulturní fondy, fondy dopravní infrastruktury nebo fond rozvoje bydlení dotace v rámci finanční pomoci z EU příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti – zvláštní typ dotace. Příspěvek je chápán jako satisfakce za výdaje obce spojené s výkonem přenesené státní správy

28 Dotační příjmy krajů finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů - výše a struktura dotací ze st. rozpočtu je dána potřebou prostředků na realizovanou správu. Patří sem např. příspěvek na dopravní obslužnost atd. ostatní dotace krajům - dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti - příspěvek na výkon přenesené státní správy

29 Struktura příjmů obcí v roce 2006 mld. Kč% Daňové příjmy130,754% Nedaňové příjmy 23,010% Kapitálové příjmy 15,5 6% Přijaté dotace 71,930% Příjmy celkem 241,1100% Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

30 Celkové příjmy krajů a obcí v ČR v roce 2006 Ukazatel Obce a hl. m. Praha Dobrovolné svazky obcíKrajeCelkem Daňové příjmy131,4044,6176 Nedaňové příjmy22,90,5326,4 Kapitálové příjmy13,50,50,414,4 Vlastní příjmy167, ,8 Neinvestiční přijaté dotace46,70,976,8124,4 Investiční přijaté dotace19,91,94,826,6 Přijaté dotace celkem66,62,881,6151 Příjmy celkem234,43,8129,6367,8 Běžné výdaje161,91,1113,1276,1 Kapitálové výdaje81,22,916,7100,8 Výdaje celkem243,14129,8376,9 Saldo-8,7-0,2 -9,1

31 Financování místní správy na Slovensku Financování obcí (od ): vlastní (výlučné) daně – 8 místních daní (daň z nemovitostí, za psa, za užívání veřejného prostranství atd. – obec rozhoduje o sazbách nebo úlevách) sdílená daň - 70,3% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se obcím rozděluje podle 4 kritérií – počet obyvatel obce kombinovaný s nadmořskou výškou, počet obyvatel obce vážený koeficientem, počet žáků škol ve zřizovatelské kompetenci obce, počet obyvatel nad 62 let) dále dotace a nedaňové příjmy rozpočet je sestavován na tři roky

32 Financování místní správy na Slovensku Financování samosprávných krajů (od ): vlastní (výlučná) daň – daň z motorových vozidel využívaných pro podnikání (o sazbách, úlevách nebo osvobození rozhodují krajská zastupitelstva) sdílená daň - 23,5% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se krajům rozděluje podle 6 kritérií – počet obyvatel kraje, počet obyvatel ve věku 15 – 18 let, počet obyvatel starších 62 let, délka silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje, hustota obyvatelstva, rozloha vyššího územního celku ) dále dotace a nedaňové příjmy rozpočet je sestavován na tři roky


Stáhnout ppt "Systém financování územní veřejné správy. Fiskální federalismus zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi optimální."

Podobné prezentace


Reklamy Google