Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha."— Transkript prezentace:

1 Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

2 Role krajských rozpočtů ◦ Nastavení optimální míry finanční autonomie pro naplňování úkolů v rámci samostatné a přenesené působnosti ◦ Hospodaření kraje, rozpočet a závěrečný účet, peněžní fondy kraje ◦ Samostatná působnost  Péče a obnova památkové péče  Ochrana obyvatel, bezpečnostní management  Krajská zařízení a ústavy soc. péče  Střední školství, odborná učiliště, speciální ZŠ  Zařízení zdravotní péče, záchranné služby  Koncepce odpadového hospodaření kraje  Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 2

3 Přenesená působnost Povolování zvl. Užívání silnic II a III třídy Výkon státní památkové péče v oblasti národních KP Zprostředkování osvojení a pěstounské péče Rozhodování na úseku myslivosti, zařazení lesů do kategorie lesů, rybářství Agenda krajských živnostenských úřadů Ochrana ovzduší, přírody a zemědělského půdního fondu 3

4 Finanční autonomie Majetek Struktura příjmů, možnost ovlivnit strukturu příjmů 4

5 Majetek krajů hodnota nemovitostí, hotovosti a dalších aktiv po odečtení závazků Z. č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů Darování ze strany obcí a měst, i FO a PO, směna za jiný majetek, bezúplatné převody (Pozemkový fond ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Státní příspěvkové organizace státu a jejich majetek do vlastnictví krajů, později okresů (živnostenská agenda) Nemocnice, střední školy, komunikace, kulturní instituce, sociální zařízení … pozemky, budovy a stavby, movitý majetek + majetek vedený na účtech přísp. organizací Permanentní pokles hodnoty majetku (STC, OL, JMK), závazky › aktiva Dluhy krajů se rostly v 2011 o 17%, 22 mld. (hlavně díky půjčkám) 5

6 6 Majetek krajů Stavy vlastního kapitálu v jednotlivých krajích (v procentech) Kraj/Rok 2010/Rok 2011 Středočeský kraj 68,15 / minus 16,28 Jihočeský kraj 58,09 / 85,47 Praha hl. město 88,68 / 88,09 Moravskoslezský kraj 65,88 / 57,76 Vysočina kraj 83,81 / 77,25 Pardubická kraj 60,06 / 58,60 Zlínský kraj 75,64 / 66,82 Ústecký kraj 82,67 / 70,98 Karlovarský kraj 48,71 / 72,41 Královéhradecký kraj 72,18 / 68,49 Liberecký kraj 23,79 / 53,96 Plzeňský kraj 86,20 / 82,90 Jihomoravský kraj 39,40 / 23,78 Olomoucký kraj 34,94 / 11,80 Zdroj: Materiál Libora Michálka pro Oživení, Ministerstvo financí ČR

7 Struktura příjmů a výdajů krajů 7

8 8 Graf 4. Struktura příjmů krajských samospráv Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF

9 9

10 Nenávratné peněžní transfery Nejvýznamnější složku příjmů krajů tvoří dotace. Každoroční změna výše i zacílení dotací! Objem a cíle dotací – vliv na celkové příjmy krajů běžné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: ◦ účelových dotací, které převažují ◦ neúčelových dotací, o jejichž použití rozhodují kraje samy kapitálové(investiční) účelové dotace – jsou nepravidelné (financování investiční výstavby–výstavba školy apod., financování investic–silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů) 10

11 Dotace krajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF) ◦ to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných služeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. ◦ dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŽP ◦ na financování nákladů organizačních složek a příspěvkových organizací, u nichž jsou kraje zřizovatelem. 11

12 Kritéria přidělování dotací krajům 12

13 Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušný kraj Kraje nemají daňovou pravomoc!

14 Podíly krajů na sdílených daních 14

15 15

16 Regionální daně Belgie – silniční daň Španělsko, Itálie – regionální přirážka k základní sazbě daně z podnikání (přirážka k národní dani z příjmu) Daň ze záboru veřejných prostranství (Itálie) Daň na komerční a průmyslové vlastnictví (Irsko, úroveň hrabství, základ daně – tržní hodnota pronájmu definovaná centrálně, hrabství – úprava sazby daně) 16

17 Nedaňové příjmy krajů příjmy z vlastního podnikání ◦ podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem kraje, ◦ příjmy z pronájmu a prodeje majetku, příjmy z finančního investování příjmy z mimorozpočtových fondů kraje ◦ Převody finančních prostředků z účelových peněžních fondů, které kraj tvoří mimo rozpočet uživatelské poplatky za poskytování veřejných statků, pokud nejsou příjmem provozovatele, sankční pokuty (pokuta orgánů kraje v přestupkovém řízení) ◦ za znečišťování veřejného prostranství, za porušování předpisů k ochraně životního prostředí, za nedodržování nočního klidu ostatní příjmy ◦ příjmy ze sdružování finančních prostředků ◦ dary a výnosy z veřejných sbírek 17

18 Hospodaření krajů 18 Graf 3. Příjmy a výdaje krajských samospráv k Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF

19 Struktura výdajů Přes 92 % objemu dotací tvoří transfery z MŠMT - kraje tyto fondy dále převádějí na školy zřizované krajem a obcemi (dotace jako průběžná položka KR) ◦ Reforma regionálního školství Běžné výdaje krajských samospráv se na celkových výdajích v posledních pěti letech podílejí cca 90 %. A naprostou většinu z nich (více než 80 %) pak tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým, neziskovým organizacím Na dopravní obslužnost vydaly krajské rozpočty 1 % běžných výdajů Kapitálové výdaje – primárně na investiční nákupy, investiční transfery NO a přísp. Organ. krajů 19

20 Hospodaření krajů Přebytek ve výši 1,9 mld. Kč ( 2 % příjmů) Negativní trend hospodaření, kraje získaly více finančních prostředků v porovnání s obcemi (RUD, dotace) : přebytek i 20 % příjmů, výrazné snížení přebytků v roce 2011, ve kterém se přebytek rozpočtu podílel na příjmech 5 % Růst příjmů významný, růst výdajů daleko významnější, hlavně růst běžných výdajů Kapitálové výdaje se na celkových podílely 8 %, stejně jako v 2011, v roce 2010 to však bylo 11 % Dluh krajů – pravidelně roste, 22.7 mld Kč, pokles zůstatků krajů na běžných účtech 20

21 Shrnutí: Finanční potenciál obcí, měst a krajů Dotační politika státu Standardizace služeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst, resp. i u krajů 21

22 Aktuální problémy a trendy Decentralizace – růst možností obcí, měst a krajů ovlivňovat ekonomický rozvoj x finanční pravomoci Stanovení finančních strategií, které umožní ÚS podporovat inovační aktivity v území v dlouhodobé perspektivě : současný vnější rámec RUD, místní daně – nedostatečné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit (přenesená x samostatná působnost) 22


Stáhnout ppt "Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha."

Podobné prezentace


Reklamy Google