Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Od historie EU k orgánům EU a fondům. Proč vznikla EU - Konsekvence vzniku EU sahají k 1. světové válce. Před válkou kvetl světový obchod jehož centrem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Od historie EU k orgánům EU a fondům. Proč vznikla EU - Konsekvence vzniku EU sahají k 1. světové válce. Před válkou kvetl světový obchod jehož centrem."— Transkript prezentace:

1 Od historie EU k orgánům EU a fondům

2 Proč vznikla EU - Konsekvence vzniku EU sahají k 1. světové válce. Před válkou kvetl světový obchod jehož centrem byl Londýn. USA těžily z vysoké poptávky během války, ušetřeny válečných škod (USA a Švýcarsko se staly novými centry světového obchodu a finančnictví). Po válce vyčerpané státy spustily přehnaný ekonomický nacionalismus, nastal rozklad mezinárodního obchodu. To vedlo k hospodářskému a měnovému chaosu (hyperinflace). Na ochranu domácích trhů zavádějí země extrémně vysoká cla. Důvod sporů – válečné dluhy. USA trvají na jejich úhradě. Koncem léta 1929 Evropa pociťuje napětí v důsledku zastavení amerických investic a následně i newyorská burza stagnuje. 24. října 1929 znají finanční dějiny jako „černý čtvrtek“ - panika na burze – vlna prodeje akcií stlačila cenu nebývale hluboko. Krachy významných bank. Začala finanční krize která přerostla ve světovou hospodářskou krizi 30tých let. Německo není schopno splácet válečné reparace, marka silně klesá pod vlivem splátek reparací – inflace připraví zdecimované obyvatele o úspory. Vzniká podhoubí pro extrémistické politiky - Hitler: „Konec otroctví úroků“.

3 Situace po 2. světové válce – Evropa poučena z důsledků hospodářské separace Evropa paralyzovaná: vítězové i poražení ve stejné bídě. USA již neopakují stejnou chybu (trvání na splácení dluhů). Okamžitá obnova a pomoc z USA a OSN – UNRRA. Později Marshallův plán (OEEC, nyní OECD). MMF - který měl odpovídat za řízení směnných kursů důležitých světových měn i za financování krátkodobé platební nevyrovnanosti mezi zeměmi. Evropské státy hledají nové uspořádání. Do roku 1914 měly dominující úlohu ve světě, ve dvou světových válkách se vzájemně zdecimovaly a mezitím USA a Sovětský svaz (hrozba komunismu) nabyly mocenských rozměrů. Myšlenka že sjednocením mohou znovu společně nabýt značnou část moci, kterou jednotlivě pozbyly. První realizace evropských sjednocovacích idejí tak vycházela z bezpečnostně politických pohnutek.

4 Evropské sdružení uhlí a oceli ESUO (strategické suroviny) – zárodek EU V r hrozila krize mezi Francií, USA a Velkou Británií v otázce mezinárodní kontroly Porůří, důležité uhelné a ocelářské oblasti Německa, které Francie chtěla pod svou kontrolu. Američané a Britové tlačí na politické řešení situace, které by umožnilo obnovu Německa a neohrozilo mír. Francie byla vyzvána, aby navrhla řešení. Ministr zahraničních věcí Francie Robert Shuman tuto výzvu přijal a vyhlásil projekt společné kontroly (slaven v Evropské unii jako „Den Evropy“ 9. května 1950). V r vzniklo na základě Pařížské dohody podepsané mezi Francií, Itálií, Německou spolkovou republikou, Nizozemím, Belgií a Lucemburskem na následujících 50 let Evropské sdružení uhlí a oceli – ESUO.

5 Úspěch ESUO Do r byla pak postupně ve Společenství zrušena vzájemná cla a další překážky obchodu s uhlím a oceli, do r se postupně vytvořila společná celní politika vůči třetím zemím. ESUO sehrálo důležitou roli nejen v poválečné obnově obou odvětví, ale i při jejich modernizaci a pozdější restrukturalizaci. Pro velký úspěch se v r se rozběhla další jednání na vysoké politické úrovni s cílem nalézt pokračování započaté sektorové integrace. V Římě v r podepsány na dobu neurčitou dvě smlouvy. Jedna o založení Evropského hospodářského společenství – EHS (European Economic Community – ECC) a druhá o založení Evropského společenství pro atomovou energii Euroatom. Zakladatelské listiny podepsalo stejných šest států jako v r smlouvu o ESUO.

6 EHS a vývoj v Evropě Smlouva o EHS položila úplný právní základ integraci tak, jak existuje do dnešních dnů. Uzákonila odstranění administrativních omezení obchodu, včetně cel a všech dalších opatření. Na základě této smlouvy byl tudíž vybudován společný trh spočívající na volném obchodu uvnitř EHS a celní unii vůči vnějšímu světu. Postupně vstupují další státy: VB, Švédsko, Dánsko… 50tá a 60tá léta - nejrychlejší tempo růstu v dějinách (také díky EHS). V roce 1970 se země OPEC podílely jednou třetinou na světové produkci ropy. V sedmdesátých letech se dohodly na jednotném postupu a během deseti let zvýšily cenu surové ropy desetkrát. Konec 70.let a 80. léta – světová stagnace - Ropná krize Když vezmeme v úvahu tehdejší vysokou závislost světové ekonomiky na ropě, měla tato změna jak na průmyslově vyspělé země, tak na rozvojové země doslova zničující účinek.

7 Později se EHS přeměnilo na Evropské společenství a následně na EU Od r hovoříme souběžně o měnové unii, tzv. eurozóna, kde EURo je jedinou měnou – nyní je 17 zemí: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

8 Shrnutí Integrace členských států EU nejprve spočívala ve vybudování společného trhu, v sedmdesátých letech byla postupně rozšířena do oblastí podpory zaostávajících regionů, ochrany životního prostředí a podpory vědy. Následně vznikla měnová unie (EURo). Dnes hovoříme o cca 27 společných politikách členských států více či méně sdílených.

9 Struktura dotačních financí Rozpočet EU tvořen příspěvky členských států Je rozdělen do fondů, největší objem se přerozděluje do Strukturálních a investičních fondů, následuje „zemědělský fond: Strukturální a investiční fondy spotřebovávají cca 90 % rozpočtu Část peněz přímo vyčleněna do tzv. Komunitárních programů financovaných přímo Evropskou Komisí. Projekty řeší minimálně 5 řešitelů z různých členských států. (Frková – hodnotitel projektů COST) Z nich se převádí finance jednotlivým zemím do tzv. Operačních programů, které si země spravují samy. Ty se člení na Prioritní osy a ty na jednotlivé Oblasti podpory – na něž jsou vypisovány výzvy k předkládání projektů.

10 │ 10 Programovací období EU je sedmileté. Nyní se nacházíme na přelomu období. Struktur fondy.a fond soudrž. Zeměděl. a rozvoj venk. Námořní a rybářský

11 Pozice ČR vůči rozpočtu EU Zprávu každoročně vydává Ministerstvo financí Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 333,4 mld. Kč. Čistá pozice by měla zůstat kladná i v programovacím období , její výše ale bude závislá na výsledku vyjednávání o podobě celkové finanční perspektivy EU na zmiňované období. 11

12 Platby do rozpočtu a příjmy z rozpočtu EU – porovnáním vzniká hodnocení pozice vůči rozpočtu EU Pokles v r byl zapříčiněn zejména dvěma faktory. Prvním důvodem byla revize národních účtů provedená ze strany ČSÚ, na základě které musela ČR v prosinci 2011 dodatečně odvést téměř 5 mld. Kč. Revize se týkala období a s ohledem na zvýšení HDP (započtením tzv. šedé ekonomiky) musela ČR do rozpočtu EU doplatit rozdíl, který díky nižšímu vykazování HDP neodvedla. Druhý důvod představuje pozastavení certifikací a tím i plateb z evropského rozpočtu kvůli problémům u některých OP. 12

13 Platby do a příjmy z rozpočtu EU 13

14 Kam putovaly peníze z rozpočtu EU 14

15 „Evropské strukturální a investiční fondy“ (ESIF) je jich 5 První dva se označují jako strukturální fondy. Náplň těchto fondů se v progr. období příliš nezmění: 1) EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) - Cílem je posílení ekonomické, sociální a územní soudržnosti vyrovnáváním rozdílů mezi regiony. Určen na financování tzv. Hard projektů. 2) ESF (Evropský sociální fond) - podpora zaměstnanosti a kvalitního zaměstnání, mobilita pracovních sil, dosažení vyšší úrovně vzdělávání, podpora rovnosti pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace a podpora sociálního začleňování a boj s chudobou, tzv. Soft projekty; 3) FS (Fond soudržnosti) zacílen na investice do infrastruktury v oblastech životního prostředí, dopravní infrastruktury evropského významu a efektivního využívání energie;

16 „Evropské strukturální a investiční fondy“ (ESIF) pokračování 4) EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) - podpora konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelné nakládání s přírodními zdroji a vyvážený rozvoj venkovských území; 5) ENRF (Evropský námořní a rybářský fond) – v ČR zaměřen na podporu akvakultury (cílevědomé a plánované obhospodařování vodních ploch).

17 Praha je více rozvinutý region …… Rozdělení regionů EU s ohledem na míru podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj 3 kategorie regionů < 75 % průměru v EU HDP na obyvatele* *index EU27= %> 90 % Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Více rozvinuté regiony © EuroGeographics Sdružení pro správní hranice  Kanárské ostrovy Francouzská Guyana Réunion Guadeloupe/ Martinik Madeira Azory Malta

18 18 NUTS (Nomenclature des Unites Territoriales Statistique NUTS (Nomenclature des Unites Territoriales Statistique) V EU existuje 27 různých systémů správního členění. Proto pro statistické sjednocení za účelem analýzy ekonomické a sociální situace v regionech a systému dotací byla zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) - tři hlavní úrovně regionálního členění území (NUTS I, NUTS II a NUTS III.

19 19 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II) 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II)

20 GDP per capita NUTS 2 Zdroj: CZ01Praha 172,4 CZ02Střední Čechy 74,2 CZ03Jihozápad 68,1 CZ04Severozápad 62,2 CZ05Severovýchod 64,7 CZ06Jihovýchod 73,6 CZ07Střední Morava 64,2 CZ08Moravskoslezsko 69,5 Hrozí, že Střední Čechy přesáhnou hodnotu 75 % a nedosáhnou na podporu

21 21

22 │ 22

23 │ 23

24 │ 24

25 Schválená nová struktura tématických operačních programů včetně řídících orgánů (v minulosti jich bylo 25) na období (8): OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) – MPO OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (EFRR+ESF) – MŠMT OP Doprava (EFRR+FS) – MD OP Životní prostředí (EFRR+FS) – MŽP OP Zaměstnanost (ESF) – MPSV Integrovaný operační program (EFRR) – MMR OP Praha – pól růstu ČR (EFRR+ESF) – Praha OP Technická pomoc (EFRR či kombinace všech fondů) – MMR V gesci MZ zůstávají nadále programy financované z prostředků zemědělského fondu: Program rozvoje venkova (EZFRV) OP Rybářství (ENRF)

26 Struktura institucí EU – 1. Evropská komise, 2. Rada, 3. Parlament Ad 1) Evropská komise (EK, Komise) – „vláda“ - Pracuje v zájmu EU jako celku. Kolegium 27 komisařů, každý řídí „vlastní“ Generální ředitelství – „ministerstva“. Jako jediná tvoří a předkládá návrhy evropského práva. Komisaři jsou původně významnými politickými anebo akademickými představiteli svého státu. Po svém jmenování nesmí přijímat nebo žádat instrukce odnikud a musí se řídit jen potřebami EU jako celku.

27

28 Oblasti politiky – řídí Generální ředitelství (analogie ministerstev) komisaři Cla a daně Doprava a cestování Hospodářství a finance Kultura, vzdělávání a sport Podnikání – hospodářská soutěž, obchod, podniky a průmysl, vnitřní trh Regiony a místní rozvoj - regionální politika Rozšíření EU a zahraniční věci – byl eurokomisař Štefan Füle Rozvoj a humanitární pomoc Spravedlnost, ochrana spotřebitele a rovnost pohlaví – od r Eva Jourová Věda a technika Zaměstnanost a sociální věci Zdraví Zemědělství, rybolov, potraviny Životní prostředí, energetika, změna klimatu …. Karmenu Vella z Malty Životní prostředí, energetika, změna klimatu …. Karmenu Vella z Malty ……………. …………….

29 Generální ředitelství pro životní prostředí

30 Ad 2) Rada (Rada ministrů nebo Rada EU). Každý ministr z členské země, který jednající v Radě, je zástupcem svého členského státu a jeho zájmy také hájí. Rada nemá stálé členy. Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána, např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí. Toto zasedání pak ponese název „Rada pro životní prostředí“. Rada má 28 členů – vždy 1 zástupce země

31 Ad 3) Evropský parlament (EP, Parlament) Legislativní orgán – schvaluje legislativu Zastupuje občany EU prostřednictvím přímo volených europoslanců, 736 poslanců volených na 5 let (22 českých), počet poslanců za každý stát je podle počtu obyv. (min. počet poslanců za zemi je 6 a max. 96), jsou sdruženi do politických frakcí a pracují ve Výborech (podle odbornosti, které rozumí).

32 Ukázka jak probíhá proces schvalování legislativy Komise pošle návrh legislativního aktu do Parlamentu Parlament projedná a vydá stanovisko (1. čtení) a pošle do Rady Rada hlasuje o stanovisku a pošle zpět do Parlamentu do 2. čtení. Parlament buď akt schválí, odmítne (jde do Dohodovacího výboru), navrhne změny (vše se vrací do Komise).

33

34 Míra spolufinancování projektů Maximální míra příspěvku EU na jednotlivé akce (projekty): Nepřesáhne 50 % celkových nákladů na konkrétní akci. Ale! V členských státech s HDP méně než 90 % EU průměru - tj. týká se i ČR), se příspěvek Unie zvyšuje na 75 %. Přitom: 5 % musí vždy přispět státní rozpočet U některých projektů (výzkum, vzdělávání, ….) dotace pro příjemce může činit až 100 % znovuzavedení pravidla N+3 pro časovou způsobilost výdajů │ 34

35 Nadále pokračují programy v rámci územní spolupráce OP Česká republika – Polsko OP Svobodný stát Sasko – Česká republika OP Svobodný stát Bavorsko – Česká republika OP Rakousko – Česká republika OP Slovensko – Česká republika OP Nadnárodní spolupráce OP Meziregionální spolupráce

36

37

38 STRUKTURA OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ve starém programovacím období ●

39 39 Institucionální zabezpečení operačních programů v ČR Institucionální zabezpečení operačních programů v ČR V rámci decentralizovaného systému řízení strukturálních a investičních fondů EU spočívá celková odpovědnost za implementaci a monitorování na jednotlivých členských státech. V České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU. Pro každý operační program je určen: - Řídící orgán/zprostředkující subjekt - Monitorovací výbor Platební a certifikační orgán zajišťuje profinancování prostředků z fondů EU

40 40 Operační programy řídí tzv. Řídící orgán (ministerstvo) nebo zastupující orgán (např. Czechinvest) Úkolem řídícího orgánu je zajistit provádění programů: Vyhlásit výzvu k předkládání projektů Projekty ohodnotit Vybrat kvalitní projekty Uzavřít smlouvy s realizátory vybraných projektů a profinancovat Kontrolovat realizaci projektů Veškerou tuto práci provádějí tzv. „řídící orgány“.

41 Komunitárlní programy – jsou přímo řízeny a financovány z odpovídajících GŘ z Bruselu, jsou to např.: 7. rámcový program financuje Výzkum a inovace (končí v r. 2013), nově Horizon (2014 – 2020) Celoživotní učení – např. Erasmus – program zaměřený na výměnu vysokoškolských studentů a pedagogů nebo Leonardo da Vinci – program zaměřený na podporu odborného vzdělávání a přípravy Jean Monnet - program podpory vzdělávání v oblasti evropské integrace Galileo – vytvoření a provoz globálního družicového navigačního systému Galileo. COST – fond na koordinaci výzkumu a vzájemnou spolupráci na tomto poli IEE (Intelligent Energy Europe Programme) – podpora udržitelné Energie Life + podpora životní prostředí CIP-EIP končí v r. 2013, nově program CESME na podporu MSP

42 Komunitární programy jsou vždy víceleté Cílem komunitárních programů je podpora a prohloubení spolupráce mezi členskými zeměmi v různých specifických oblastech přímo souvisejících s politikami Společenství. Obecným pravidlem pro získání podpory je vytvoření partnerství mezi subjekty z různých států projekty podané v rámci komunitárních programů musí mít několik spoluřešitelů z různých zemí (i mimo EU). Projekty úspěšných žadatelů musí v případě komunitárních programů obstát v mezinárodní konkurenci, zatímco v případě operačních programů mezi sebou soutěží pouze subjekty z dané členské země.

43 Příklad výzvy k předkládání projektů v programu CIP Eco-innovation - When business meets the environment Call for proposals CIP-EIP-ECO-INNOVATION-2013 EK vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na eko-inovativní projekty. Spolufinancování do výše 50 %. Podniky musí pocházet ze zemí EU a EHP. Koordinující (hlavní) příjemce je jediným kontaktem pro EK Přednost bude dána MSP. Projekty by měly být zaměřené na recyklaci materiálů, potravinářský sektor (jídlo a pití), vodu, ekologizaci podniků a udržitelné stavební produkty. Délka trvání projektu: max. 36 měsíců Průměrná výše dotace: € (není dáno min ani max) Zahájení projektu: květen 2014 Podávají se v angličtině na on-line formuláři - online submission

44


Stáhnout ppt "Od historie EU k orgánům EU a fondům. Proč vznikla EU - Konsekvence vzniku EU sahají k 1. světové válce. Před válkou kvetl světový obchod jehož centrem."

Podobné prezentace


Reklamy Google