Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KÓTOVÁNÍ ISO 129 ČSN 01 3130. KÓTOVÁNÍ – základní pojmy - Kóta je číselná hodnota, určuje bez ohledu na měřítko zobrazení, rozměry výrobku -Na technických.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KÓTOVÁNÍ ISO 129 ČSN 01 3130. KÓTOVÁNÍ – základní pojmy - Kóta je číselná hodnota, určuje bez ohledu na měřítko zobrazení, rozměry výrobku -Na technických."— Transkript prezentace:

1 KÓTOVÁNÍ ISO 129 ČSN

2 KÓTOVÁNÍ – základní pojmy - Kóta je číselná hodnota, určuje bez ohledu na měřítko zobrazení, rozměry výrobku -Na technických výkresech se délkové rozměry kótují v milimetrech, bez uvedení měřící jednotky - Výškové kóty v absolutních nebo relativních hodnotách se udávají v metrech na tři desetinná místa - Úhly kótujeme ve stupních, minutách a vteřinách se zapsáním příslušného označení: 10° 15´ 20´´. Je-li úhel menší než 1°, píše se před minuty 0° 45´.

3 KÓTOVÁNÍ – základní pravidla - Každý konstrukční prvek se kótuje pouze jednou x z y

4 KÓTOVÁNÍ – základní pravidla - Kóty jednoho prvku se umisťují do jednoho obrazu, v němž je prvek zobrazen nejzřetelněji

5 KÓTOVÁNÍ – základní pravidla -Zřejmé rozměry se nemusí kótovat vůbec: - pravé úhly hran, os apod. - úhly stěn těles se základnou pravidelných mnohoúhelníků - poloměry kružnic spojující např. dvě zakótované rovnoběžky 20

6 KÓTOVÁNÍ – základní pravidla - Souměrné prvky v částečném zobrazení se mohou kótovat pouze v jedné z obou souměrných částí

7 Kótovací a pomocné čáry - Kótovací a pomocné čáry se kreslí tenkou plnou čarou

8 Kótovací a pomocné čáry - Pomocné (vynášecí) čáry se prodlužují za kótovací čáry cca o 1 až 4 mm, dle velikosti kót (výkresu) 2

9 Kótovací a pomocné čáry - Protínající se pomocné kótovací čáry se prodlužují za jejich průsečík

10 Kótovací a pomocné čáry - Pomocné kótovací čáry se kreslí kolmé ke směru kótovaného prvku, v nezbytných případech šikmo, vždy spolu rovnoběžné

11 Kótovací a pomocné čáry - Kótovací čára se ukončuje na pomocných čarách, pokud není nutné ji prodloužit pro zapsání kóty nebo nakreslení vnějších hraničních šipek

12 Kótovací a pomocné čáry - Při kótování úhlů se kreslí pomocné kótovací čáry jako úsečky vycházející z vrcholu úhlu. Kótovací čáry jsou oblouky kružnic se středem ve vrcholech úhlů.

13 Kótovací a pomocné čáry - Kótovací a odkazové čáry se umisťují vně obrazů a nemají se vzájemně protínat. Delší kótovací čáry se umisťují postupně dále od obrazu.

14 Kótovací a pomocné čáry - Vzdálenost kótovací čáry od obrysu a vzdálenost mezi kótovacími čarami musí být taková, aby byla zřejmá příslušnost kóty ke kótovací čáře. 10

15 Kótovací a pomocné čáry -Kótovací čáry se nesmí ztotožňovat s: - obrysovými čarami -odkazovými čarami - osami -pomocnými kótovacími čarami a nesmí být jejich pokračováním

16 Kótovací a pomocné čáry - Je možné prodloužení kótovacích čar jako čar pomocných, pro kótování křivek

17 Kótovací a pomocné čáry - Lze využít os, nebo jejich prodloužení, jako pomocných čar

18 Kótovací a pomocné čáry -Lze použít zkrácené kótovací čáry s jednou hraniční značkou ke kótování: -průměrů -souměrných částečných obrazců - rozměrů od základny, která není na výkrese zobrazena

19 Hraniční značky - Kótovací čáry jsou zakončeny hraničními šipkami, nebo úsečkami. Na jednom výkresovém souboru se používá jen jeden způsob. U několika krátkých rozměrů lze dvě přilehlé šipky nahradit výraznou tečkou nebo úsečkou.

20 Hraniční značky - Velikost hraniční značky se odvíjí od velikosti písma - Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných kótovacích nebo obrysových čar 30 15

21 Hraniční značky - není-li uvnitř pomocných nebo obrysových čar dostatek místa, kreslí se šipky vně pomocných nebo obrysových čar

22 Hraniční značky - střídají-li se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze šipky kratších kót vynechat

23 Hraniční značky - je-li na téže kótovací čáře v řetězci několik krátkých rozměrů, můžeme vnitřní šipky nahradit úsečkami, nebo výraznými tečkami. Doporučuje se však použít rozloženého kótovacího řetězce:

24 Hraniční značky -Hraniční šipky nemají být protínány žádnou čarou, proto se kreslí: -Přes obrysové čáry jen v nejnutnějších případech a pak se obrysová čára v místě protnutí přeruší -Vně ploch s šrafováním

25 Zapisování kót Kóty se zapisují tak, aby byly čitelné odspodu, nebo z pravé strany výkresu - Délkové rozměry: - Kóty úhlů:

26 Umisťování kót - Kóty se umisťují k nepřerušeným kótovacím čarám, přednostně uprostřed délky a přiměřeně vysoko - není-li mezi pomocnými nebo obrysovými čarami dostatek místa, umisťují se přednostně vpravo stranou nad prodlouženou kótovací čáru 2 x 45° 40 20

27 Umisťování kót - není-li dostatek místa pro vepsání kót nad, nebo stranou nad prodlouženou kótovací čáru, zapíše se kóta pod ní, nebo pomocí odkazové čáry:

28 Soustavy kót 1)Řetězcové kótování 2)Kótování od společné základny 3)Smíšené kótování 4)Souřadnicové kótování

29 Řetězcové kótování - Řetězce bezprostředně za sebou následujících kót lze použít tehdy, nevzniknou-li nesrovnalosti v součtech tolerancí rozměrů. Pokud ano, musí se zapsat některý rozměr do oblých závorek.

30 Řetězcové kótování Příklad: RozměrMezní úchylka 160 ± 0,5 70 ± 0,3 200 ± 0,5 30 ± 0,2 Celkem: ± 1,5 460 ± 0,8 Mezní úchylky netolerovaných délkových rozměrů dle ČSN : Z tabulky vyplývá, že součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů téměř dvojnásobně překračuje povolenou mezní úchylku celkového rozměru, a proto musí být některý rozměr uveden v oblých závorkách, a to ten, na který není z hlediska přesnosti kladen důraz.

31 Řetězcové kótování Větší počet shodných prvků lze kótovat součinem, v němž první člen udává počet roztečí prvků a druhý rozměr roztečí

32 Kótování od společné základny Má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku, kótují se délkové, popř. i úhlové rozměry od tohoto prvku, který označujeme jako společnou základnu pro kótování:

33 Zjednodušené kótování od společné základny Výchozí bod (počátek) se označí kružnicí a nulou, kóty se zapisují buďto vně kótovací čáry k pomocným čarám, nebo nad kótovací čáru k hraniční značce:

34 Smíšené kótování Kombinace řetězcového kótování s kótováním od společné základny

35 Souřadnicové kótování Pro strojní obrábění se polohy prvků udávají pomocí pravoúhlých souřadnic:

36 Kótování úhlů Kótovací čáry jsou oblouky kružnic se středy ve vrcholech úhlů, pomocné kótovací čáry jsou úsečky vycházející z vrcholů úhlů

37 Kótování oblouků Při kótování oblouků musí být vždy zakótován poloměr a jeden z následujících rozměrů: a)- středový úhel b)- délka tětivy c)- délka oblouku

38 Kótování poloměrů Kóta poloměru je složena z písmene R (Rádius) a číselné hodnoty velikosti poloměru. Kótovací čára je zakončena pouze jednou hraniční šipkou a vede se: a) z vyznačeného středu

39 Kótování poloměrů b) Ve směru do středu oblouku – používá se u malých poloměrů, někdy nemusí být ani vykreslené

40 Kótování poloměrů c) Ve směru do středu oblouku, který se nalézá mimo kreslící plochu Do skutečného středu oblouku směřuje ta část kótovací čáry, která je opatřena hraniční šipkou u oblouku. Lomí se k ose, obě části jsou rovnoběžné a spojovací rameno je na ně kolmé.

41 Kótování průměrů Součástí kóty průměru je značka Ø, umístěná před číselnou hodnotu. Průměr, zobrazený jako kružnice, se kótuje: a) Kótou umístěnou v obraze:

42 Kótování průměrů b) Kótou umístěnou vně obrazu:

43 Kótování průměrů c) U kružnic malých průměrů kótou na prodloužené kótovací čáře:

44 Kótování průměrů d) U kružnic velmi malých průměrů kótou umístěnou na odkazové čáře:

45 Kótování průměrů e) U nezobrazených kružnic kótou ke kótovací čáře ukončenou šipkou k průsečíku os.

46 Kótování průměrů Průměr, zobrazený jako úsečka, se kótuje délkou této úsečky:

47 Kótování průměrů Kružnice, které nejsou zobrazeny celé, kótujeme pomocí neúplných kótovacích čar s jednou hraniční šipkou:

48 Kótování koulí Kulová plocha se kótuje: a)průměrem, je-li zobrazena více jak polovina koule b)poloměrem, je-li zobrazena méně jak polovina koule Při kótování průměru nebo poloměru kulové plochy, předchází značce průměru Ø nebo poloměru R, písmeno S (Sphere)

49 Kótování kuželů Pro kótování rotačních kuželů používáme výraz kuželovitost, označovanou písmenem C. Platí C = D/L (D – průměr, L – délka kuželové plochy) Pro komolý kužel D nahrazujeme rozdílem průměrů (D-d)

50 Kótování kuželů C = (D – d) : L = (40 – 30) : 50 = 10 : 50 = 1 : 5 h = velikost písma Značka kuželovitosti: Je dán kužel dvěma průměry a délkou. Urči jeho kuželovitost.

51 Kótování kuželů Komolý kužel je určen vždy třemi rozměry: -Dvěma průměry a délkou -Jedním průměrem, délkou a kuželovitostí

52 Kótování kuželů V případě, že komolý kužel tvoří přechod mezi dvěma válci, může být určen jedním průměrem, délkou a polovičním vrcholovým úhlem

53 Kótování kuželů Jedním průměrem, délkou a polovičním vrcholovým úhlem

54 Kótování kuželů Dvěma průměry a vrcholovým úhlem – vzájemné uložení dvou kuželů – kuželové zahloubení díry pro kuželovou hlavu zápustného šroubu

55 Kótování kuželů Hodnota kuželovitosti se udává: - poměrem – např. 1 : 5; 1 : 50 apod. - v procentech – např. 20 %, 2 % apod. - vrcholovým úhlem – ve stupních, minutách a vteřinách Zapisuje se: Na odkazovou čáru za značku kuželovitosti, která se kreslí tlustou čarou, shodně orientována s označeným kuželem

56 Kótování jehlanů Platí obdobná pravidla a výpočty jako pro kuželovitost

57 Kótování sklonu (úkosu) Sklon (úkos) plochy kótujeme: a) Udáním všech tří rozměrů H, h, L:

58 Kótování sklonu (úkosu) b) Dvěma rozměry H, L a úhlem sklonu β:

59 Kótování sklonu (úkosu) c) Dvěma rozměry H, L a značkou sklonu:

60 Kótování sklonu (úkosu) Velikost sklonu je dána poměrem 1 : X X = (H – h) : L = tg β

61 Kótování sklonu (úkosu) Sklon se zapisuje: a) Na praporek odkazové čáry zakončené na skloněné obrysové čáře šipkou:

62 Kótování sklonu (úkosu) b) Značkou sklonu umístěnou rovnoběžně se skloněnou hranou předmětu:

63 Kótování sklonu (úkosu) U profilových polotovarů, šikmých podložek apod. se sklon předepisuje také v procentech. Údaj v procentech určíme ze vztahu: p = 100/X. Např. úkosu 1 : 5 odpovídá sklon v procentech p = 100/5 = 20 %

64 Kótování zkosených hran a) Na plochých součástech dvěma délkovými rozměry, nebo jedním délkovým a jedním úhlovým rozměrem:

65 Kótování zkosených hran b) U rotačních součástí délkovým rozměrem ve směru osy a úhlovým rozměrem

66 Kótování zkosených hran c) Pouze hrany zkosené pod úhlem 45° se kótují součinem velikosti zkosení a úhlu 45°

67 Kótování zkosených hran d) Malá nezobrazená zkosení se kótují na nebo k odkazové čáře, zakončené v místě zkosení šipkou, směřující proti zkosení:

68 Kótování zkosených hran e) není-li zkosení hrany na výkrese předepsáno a není-li u hrany nápis OSTRÁ HRANA, zkosí se hrana při výrobě zkosením 0,4 x 45°, nebo se zaoblí poloměrem R 0,4

69 Kótování přechodů Zaoblené přechody se kótují k myšleným průsečíkům obrysových čar:

70 Kótování hranolů Pravidelný čtyřboký hranol (čtyřhran), nebo díra čtvercového průřezu, se kótují za grafickou značku čtyřhranu: V průčelné poloze: V nárožní poloze:

71 Kótování hranolů Pravidelný šestiboký hranol (šestihran), nebo šestihranná díra se kótují za grafickou značku šestihranu, vzdáleností rovnoběžných stěn (velikost stranového klíče) 30

72 Pozor ! Pro konstrukci šestiúhelníku využíváme kružnici opsanou, pro kótování = určení rozměru šestihranu, kružnici vepsanou. r ρ ρ = ½r. √ 3 = ½r. 1,732 r = 1,1547. ρ.

73 Kótování tloušťky desek Tloušťka plochých součástí tvaru desek, zobrazených v jednom pohledu, nevyžadujících dalších údajů, se uvádí na odkazové čáře za písmeno T T 3,5

74 Označování profilů a tyčí – ČSN EN ISO 5261 ( ) Grafická značka PopisVýznam

75 KÓTOVÁNÍ DĚR - Průchodná díra – kótujeme průměr a polohu:

76 KÓTOVÁNÍ DĚR - Neprůchodná díra – kótujeme průměr, polohu a hloubku: a) hloubka vrtané díry se kótuje bez kuželového zakončení od šroubovitého vrtáku, které se zakreslí s vrcholovým úhlem 120°

77 KÓTOVÁNÍ DĚR b) u díry ukončené kuželem s jiným vrcholovým úhlem než 120 ° se vrcholový úhel kótuje

78 KÓTOVÁNÍ DĚR c) Při nebezpečí možného provrtání stěny součásti se kótuje hloubka neprůchodné díry včetně kuželového zakončení:

79 KÓTOVÁNÍ DĚR d) Nezobrazená průchodná díra malého průměru se kótuje na odkazovou čáru. Hloubka neprůchozí díry se zapisuje součinem průměru a hloubky:

80 KÓTOVÁNÍ DĚR Poloha děr se kótuje: -a) vzdáleností os a pomocnými rozměry -b) vzdáleností os a úhlem 15

81 KÓTOVÁNÍ DĚR - c) souřadnicemi od vhodné základny:

82 Kótování opakujících se prvků Stejné prvky kótujeme pouze jednou, uvedeme jejich počet a zakótujeme rozteče :

83 Kótování opakujících se prvků Stejné prvky není nutno zobrazovat všechny, stačí zakreslit jeden prvek (díru), zakótovat a uvést počet. Ostatní se vyznačí pouze osami a kótují se jejich rozteče:

84 Kótování opakujících se prvků U pravidelně rozložených shodných prvků na roztečné kružnici se úhlové rozteče nekótují:

85 Kótování opakujících se prvků Při pootočení soustavy shodných prvků s pravidelnými roztečemi musí být poloha soustavy vztažena k vhodné základně:

86 Tabulkové kótování Pro výrobu geometricky shodných součástek, lišících se pouze rozměry, není nutno kreslit samostatné výkresy, ale součástka se zakótuje písmeny a skutečné hodnoty se uvedou do tabulky:

87 Kótování křivek Jednoduché křivky v tvaru součástí (např. vačky) kótujeme pomocí úhlového rozměru a poloměru:

88 Příklad konstrukce:...

89 Kótování rozměrů dané plochy Plocha omezené velikosti, jako část povrchu předmětu, se v obraze vyznačí tlustou čerchovanou čarou. Poloha a velikost se okótují běžným způsobem: CEMENTOVÁNO DO HL. 0,5 mm 52, x 45° Ø 120 Ø 80


Stáhnout ppt "KÓTOVÁNÍ ISO 129 ČSN 01 3130. KÓTOVÁNÍ – základní pojmy - Kóta je číselná hodnota, určuje bez ohledu na měřítko zobrazení, rozměry výrobku -Na technických."

Podobné prezentace


Reklamy Google