Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ošetřovatelská péče po operaci žaludku Olga Bürgerová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ošetřovatelská péče po operaci žaludku Olga Bürgerová."— Transkript prezentace:

1 Ošetřovatelská péče po operaci žaludku Olga Bürgerová

2 Cíle:  Popsat medicínský management  Sestavit obecný plán ošetřovatelské péče  Sestavit edukační plán

3 ANF žaludku:

4

5 Funkce žaludku:  obsah asi 1000 – 2000 ml  curvatura ventriculi minor  curvatura ventriculi maior  omentum minus  omentum maius  jednovrstevným válcovým epitelem a složena v podélné řasy,

6 Funkce žaludku:  žaludeční šťávy za 24 h se vyprodukuje asi 2000 – 3000 ml  kyselina chlorovodíková (HCl)  pepsinogenu  žaludeční lipáza štěpí při slabě kyselé reakci neutrální tuky na glycerol a mastné kyseliny  mucin, který je produkován mucinózními žlázkami je součástí zásaditého hlenu, který vytváří ochranný povlak sliznice před samonatrávením (autodigesce).  vnitřní faktor umožňující vstřebávání vitaminu B12  gastrin  peristola  chymus

7 agresivní faktory :  acidopeptický účinek žaludeční šťávy  Helicobacter pylori (dále H. p.) –  Helicobacter pylori (dále H. p.) –  ulcerogenní vliv některých léků  ulcerogenní vliv některých léků  škodlivý vliv duodenálního sekretu při duodenogastrickém refluxu  kouření – škodlivý vliv je prokázán, ale v podrobnostech je nejasný  porucha cirkulace ve sliznici, zejména u stresového vředu  porucha cirkulace ve sliznici, zejména u stresového vředu

8 protektivní faktory :  normální skladba a přiměřené množství žaludečního sekretu  intaktní mikrocirkulace v žaludeční sliznici  alkalická sekrece hydrogenkarbonátů v žaludeční šťávě  regenerační schopnost buněk žaludečního epitelu  normální sekrece endogenních prostaglandinů, které ovládají a stimulují výše uvedené mechanismy

9 Patogeneze:  agresivní žaludeční sekret proniká k oslabené sliznici (např. Helicobacter pylori, ulcerogenní léky) a dochází ke zpětné difúzi iontů vodíku (H+). Tím se uvolňuje histamin, který ve spolupráci s dalšími látkami negativně ovlivňuje mikrocirkulaci a vznikají mikrotromby. Následuje tkáňová anoxie, sekundární natrávení a výsledkem je peptický vřed.  dalším aspektem jsou anatomické vlivy, v naprosté většině případů vzniká vřed na slizničních rozhraních (duodenum – žaludeční sliznice, antrum – tělo žaludku)

10 Klasifikace peptického vředu  primární peptický vřed (vředová choroba) - do značné míry platí rovnice „pH + H. p. = vřed“  sekundární peptický vřed - ulcerace vzniká v důsledku jiného onemocnění  stresové vředy – vznikají při lézi centrálního nervového systému (Cushingův vřed), rozsáhlých popáleninách (Curlingův vřed), polytraumatech nebo po operacích  endokrinní vředy – vznik je na podkladu Zollinger-Ellisonova syndromu, hypertyreózy  hepatogenní vředy – zapříčiněné jaterní cirhózou  vředy při těžkých bronchopulmonálních afektech – jsou často němé, projevují se až komplikacemi (perforace, krvácení)  lékové vředy – jde o již zmíněné ulcerogenní léky

11 Klinický obraz  bolest v epigastriu vyznačující se závislostí na jídle  nechutenstvím a ztrátou hmotnosti  pyróza, regurgitace, říhání a obstipace  zvracení kyselých šťáv s následným pocitem úlevy

12 Diagnostické metody  anamnéza  fyzikální vyšetření  endoskopie  u žaludečního vředu je biopsie nutná vždy  endoskopii horní části trávicího ústrojí lze provádět i jako akutní výkon ke zjištění zdroje, či léčení masivního krvácení

13 Vyšetřovací metody:  Endoskopická ultrasonografie – je kombinované ultrazvukové a endoskopické vyšetření, které se provádí endoskopem, jehož konec je vybaven malou echosondou. Zajišťuje velmi přesné posouzení stavu stěny vyšetřovaného orgánu  Počítačová tomografie (CT) - využívá se u chorob gastrointestinálního traktu málo, velký význam má spíše pro zjišťování procesů v retroperitoneální dutině.

14 Terapie:  antagonistů H2receptorů. U nás se nejběžněji používá ranitidin (Ranisan, Ranital), délka léčby je 4 – 6 týdnů  inhibitory protonové pumpy (IPP), které představují skupinu nejúčinnějších antisekrečních léků. Jsou to omeprazol (Helicid, Losec, Ultop)  eradikace H. pylori. Nejvyššího procenta eradikace (95%) a tím i dlouhodobého léčebného úspěchu se dociluje 7 – 10 denní aplikací inhibitorů protonové pumpy v kombinaci se dvěma antibiotiky (claritromycin, amoxicilin, tetracyklin). Léčba se většinou dokončuje třítýdenní aplikací inhibitorů protonové pumpy.

15 Komplikace  perforace vředu  masivně nebo opakovaně krvácející vřed  stenózy  maligně zvrhlý vřed, každý  vřed podezřelý z malignity  duodenální vřed nereagující na interní léčbu nebo vřed s výraznou deformitou pyloru  gastroduodenální vřed s výraznou hyperaciditou  gastroduodenální peptický vřed s těžkou recidivou nebo značně velký vřed  vřed v anastomóze

16 Předoperační příprava Všeobecná předoperační příprava nemocného Zvláštní předoperační příprava  zavedení nazogastrické sondy  zavedení nazogastrické sondy  kanylace periferní nebo centrální žíly k předoperačnímu podání infúzí a výživy  transfúze při prokázané chronické anémii nebo při akutním krvácení z vředu  sledování základních fyziologických funkcí (tepová frekvence, krevní tlak, dechová frekvence)

17 Bezprostřední pooperační péče:  Lůžko, poloha,opatření  Stav vědomí  FF  Operační rána  Bilance tekutin  Odsávání sondy  Peristaltika – plyny  Bolest  Močení  Zvracení

18 Pooperační péče:  ATB  TEN

19  Sestra musí znát komplikace pooperačního stavu, aby mohla rozpoznat běžné pooperační potíže od závažných, život ohrožujících stavů, které vyžadují bezprostřední zásah lékaře

20 Komplikace: Komplikace bez organického nálezu:  Syndrom malého žaludku – při totální nebo 2/3 resekci dochází k tlaku až napětí v nadbřišku po nevelké dávce jídla, nemocný má pocit rychlého nasycení a nauzeu  Dumping syndrom – tlak v nadbřišku, nauzea, mdloby, slabost po přijetí tekutých a sladkých jídel  Porucha metabolismu jednoduchých cukrů – bušení srdce, bolesti hlavy, malátnost až bezvědomí za 2 – 3 hodiny po požití cukru v jakékoli podobě (v důsledku nerovnováhy glukózy v krvi); stav se většinou upraví po požití malého množství jídla  Častý je úbytek na váze a slabost, které jsou projevem poruchy metabolizmu, dále změny v krvetvorbě – anemie z nedostatku vstřebávání vitaminu B12 a železa, změny v kostech z nedostatečného vstřebávání vápníku, avitaminózy, zejm. skupin Komplikace s organickým nálezem:  dehiscence sutury, dehiscence operační rány, krvácení z anastomózy, stenóza anastomózy, uvolnění stomického drénu a zatékání obsahu do dutiny břišní

21 Operace:  Resekce I. typu = Billroth I– dvoutřetinová resekce (popř. ¾), při níž se odstraňuje vřed i část žaludku, ve kterém se tvoří gastrin a kyselina solná a po zúžení pahýlu se zakládá gastroduodenoanastomóza end-to-end. Zabraňuje vzniku recidiv.  Resekce II. typu = Billroth II) – odstranění stejné části žaludku jako u I. typu, ale zúžený pahýl se napojuje na první kličku jejuna (gastroenteroanastomóza – GEA), pahýl duodena se slepě uzavírá*. *  Gastrektomie = totální resekce žaludku je indikována buď u trvale zvýšené produkce gastrinu (sy Zollinger-Ellisonův), nebo při karcinomu. Po uzávěru pahýlu duodena se obnoví spojení trávicí trubice ezofagojejunoanastomózou  Vagotomie - resekce části bloudivého nervu (n. vagus), která se používá pro snížení sekrece žaludeční šťávy


Stáhnout ppt "Ošetřovatelská péče po operaci žaludku Olga Bürgerová."

Podobné prezentace


Reklamy Google