Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost 1.1. Globální grant: Zvyšování kvality ve vzdělávání ve Zlínském kraji Projekt CZ.1.07/1.1.08/01.0009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost 1.1. Globální grant: Zvyšování kvality ve vzdělávání ve Zlínském kraji Projekt CZ.1.07/1.1.08/01.0009."— Transkript prezentace:

1 Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost 1.1. Globální grant: Zvyšování kvality ve vzdělávání ve Zlínském kraji Projekt CZ.1.07/1.1.08/ Rozvoj klíčových kompetencí v odborném vzdělávání na SOŠ Luhačovice Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

2 Před Kolumbem do Latinské Ameriky Luhačovice 18. října 2007 Aztécký kalendář

3 Text a fotodokumentace Text: PaedDr. Karel Milička Foto: Karel Milička Reprodukce: Zpracovala: třída 4. K

4 Předkolumbovská literatura Latinské Ameriky Nejstarší doložená civilizace – záhadní Olmékové (12. – 3. stol. př. n. l.)

5 Předkolumbovská literatura Latinské Ameriky zemědělci společnost řízená kněžími stavba měst – náboženská centra číselná soustava zárodek hieroglyfického písma tajemné zmizení v pralesích Socha olméckého bůžka zvaná „Babička“ Obřadní maska s hieroglyfy

6 Předkolumbovská literatura Latinské Ameriky 3. – 16. století – vzestup a pád čtyř velkých civilizací záhadně zmizelí Toltékové (8. – 13. století) - střední Mexiko Mayové (4. – 10. století) – Yucatán Aztékové (13. – 16. století) – střední Mexiko Inkové (13. – 16. století) – oblast And

7 Mayská kultura Jedno ze středisek mayské kultury – Palenque [palenk] Reliéf – velekněz z Palenque

8 Mayská kultura Mayské náboženské centrum v Chitzen Itzá [čicen icá] Mayská obřadní maska

9 Mayská kultura Pyramida v Tikalu Bůh deště a větru Chac [čak] Hierglyfy z Palenque

10 Mayská kultura Mayové - válečníci Mayové - hudebníci

11 Mayská kultura Mayské kodexy – madridský a drážďanský – popsané hieroglyfickým písmem, skládaly se jako leporelo, zůstaly jen 4 zlomky.

12 Mayská kultura Leydenská destička Mayů

13 Mayská kultura Mayskou literaturu může po zásahu křesťanských dobyvatelů reprezentovat pouze posvátné spisy Knihy proroka Jaguána (Chilam Balam) a Popol Vuh (snad Poradní kniha), zapsaný v novějším kičevském dialektu. Je výkladem mayské mytologie – stvoření světa. Popol Vuh [vu‘] – titulní listChilam Balam [čilam balam]

14 Inkové – synové Říše Slunce Machu Picchu [maču pikču]

15 Inkové – synové říše Slunce Velký Inca Atahalpa Incké hlavní město Cuzco [kusko] Kipu

16 Inkové – synové říše Slunce Inti (bůh Slunce, majitel veškeré půdy a bohatství) Stvořitel světa a člověka Virakocha [virakoča] Lidé jsou synové a dcery, vzývající svého otce Intiho

17 Inkové – synové říše Slunce Huaca Slunce Huaca Měsíce Inkové uctívali posvátná místa (huaca [vaka] ), kde sídlili duchové zemřelých předků.

18 Kořeny aztécké civilizace Mexická náhorní plošina – místo zrodu předchůdců a zakladatelů říše Aztéků Složitý vývoj velké civilizace završené roku 1325 založením ostrovního města Tenochtitlán [tenočtitlán]

19 Toltékové a jejich kultura Počátky kultury, tzv. toltecáyotlu – obecně se uvádí první Tollán – Teotihuacán [teotivakán]: - okupace oblasti kmeny Chichiméků - zrození boha Slunce (roku 751) - první známý král Mixcoamaztin - Chichimékové [čičimékové] se začínají nazývat Toltéky - 9. století – odchod z města (pouze centrum legend o vlastní stvoření) Význam druhého Tollánu – Tuly (100 km severně od Mexico City, v úrodné údolí řeky Tuly ) - zrození Topiltzina Quetzalcóatla [topilcin kvecalcóatl] (roku 843), který se roku 874 stává králem Toltéků - skutečné dějiště toltécké civilizace Teotihuacán - Pyramida Slunce Pyramida v Tule

20 Tollán - Teotihuacán Teotihuacán pohled z Pyramidy Měsíce Pyramida Měsíce

21 Tollán - Tula Toltécké hieroglyfy v Tule Pyramida Tlahuizcaloantecuhtli [tlavicaloantekuhtli] (Pána úsvitu) zasvěcená Quetzalcóatlovi Toltéčtí válečníci - Atlantové

22 Toltécká mytologie Hlavním božstvem byl bájný bůh-náčelník, který dal vzniknout národu Toltéků – Quetzalcóatl (Opeřený had) Jeho původ – stejně jako legendy o pěti kosmických obdobích (viz mayský Popol Vuh) – pocházejí z civilizace prvního Tollánu (metropole), města Teotihuacánu (4. – 9. století). Od Toltéků kult přebírají spolu s novou kulturou a mytologií loupeživí Chichimékové (polovina 7. stol.), jejichž jednou větví jsou i budoucí Aztékové (chichiméčtí Tenochtové [tenočtové]) po obsazení vylidňující se Tuly ve 12. století. Quetzalcóatl v Codexu Borbonicus

23 Quetzalcóatl - bůh z Teotihuacánu Quetzalcoátl v lidské podobě (Codex Borgia) Quetzalcóatl byl hadí bůh (pravděpodobně historicky doložitelný náčelník – velekněz). V legendách je oslavován jako dárce života: „stvořil člověka z vlastní krve a kukuřice, kterou mu dal za obživu…“ Dal lidem i kalendář. Po odchodu z Teotihuacánu měl v Tule protivníky. Aztécký kalendář

24 Další božstva z Teotihuacánu Tlaloc z Codexu Rios Tlaloc [tlalok] – bůh deště, úrody a světla

25 Domácí božstva původních kmenů z Tuly Itzpapalotl [icpapalotl] bohyně matka (doslova motýl černý jako obsidián), (Codex Borgia) Centeotl [kenteotl] (bůh zralé kukuřice)

26 Tezcatlipoca Tezcatlipoca - černý bůh, všemocný ochránce vládců, kouzelníků a bojovníků - největší protivník Quetzalcóatla (Codex Borgia). Dle legend jejich souboj (symbolika vnitřních rozbrojů) byl příčinou pádu Tuly a jejího opuštění v 11. století. Tezcatlipoca [tecatlipoka] jako jaguár – v této podobě se mu říkalo Tepeyollotl [tepejolotl] (Codex Rios)

27 Příchod Aztéků do Mexika Aztékové  záhadný původ národa – pravděpodobně jedna z posledních chichimeckých skupin (příchod mexickou plošinu ve 12. století)- jméno kmene  věří bezmezně vlastnímu bohu Huitzilopochtlimu  založení hlavního města – Tenochtitlánu (1325) – zpočátku nezdary Plovoucí město Tenochtitlán (doslova Místo, kde roste kaktus) mělo v době největší slávy obyvatel. Maketa Velkého chrámu

28 Huitzilopochtli Bůh války, ohně a Slunce Huitzilopochtli se podle legend živil lidskou krví. Aztékové mu obětovali dívky a chlapce. Španělské zdroje uvádějí (asi z propagandistických důvodů) obětí ročně. Huitzilopochtli a jeho oběti (Codex Borgia) Hrůzné počitadlo obětí

29 Vznik a rozvoj Aztécké říše Aztékové byli do roku 1427 vazalové sousedního Azcapotzalca Panovník Itzcóatl (1427 – 1440) se spojil s králem Tezcoka Nezahualcóyotlem [nesavalkojótl] Vznik aliance Tenochtitlán – Tezcoko – Tlapocan: nová Aztécká říše (konec 1521) Itzcóatl Nezahualcóyotl

30 Největší sláva Tenochtitlánu Obrázkové symboly aliance Tezcoka, Tenochtitlánu and Tlacopanu Aztéčtí válečníci Jezero Tezcoco - Titicaca

31 Další panovníci Aztécké říše Moctezuma I. (1440 – 1469) Axáyácatl [ašájákatl] (1468 – 1481) Tízoc [tísok] (1481 – 1486)

32 Největší sláva Tenochtitlanu Hřiště pro míčové hry, které měly ovšem rituální charakter

33 Kultura Tenochtitlanu Ti, kdo ovládali písmo a byli vzdělaní, požívali úctu a byli obdivováni.. Aztécká škola – calmecac [kalmekak] (Codex Borgia)

34 Příchod Španělů Místo setkání Moctezumy a Cortése (1519) Hernando Cortés Moctezuma II. ve svém paláci

35 Pád Tenochtitlanu Poslední vládce Cuauhtemoc [kvautemoc] (definitivně poražen 1521) Zavraždění Moctezumy II. a jeho manželky Rozvaliny hlavního chrámu

36 Zachování aztécké kultury a literatury Codex Florentino Bernardino de Sahagún (1500 – 1590) Definitivní konec Tenochtitlánu neznamená zánik aztécké kultury – zachována díky péči španělských misionářů – za pomoci anonymních informátorů z řad nahuaské aristokracie.

37 Bernardino Sahagún V Codexu Florentino a v dalších sbírkách zachovali Sahagún a další misionáři kastilskou verzí španělštiny aztéckou kulturu a slovesné projevy.

38 Codex Borgia Velekněží používali pro svá liturgická vystoupení i drogy Panovníci a válečníci

39 Codex Borgia – náhuatl [návatl] Bohy, válečníky, ale i běžný život Aztéků (a výtvarnou zdatnost jeho umělců), najdeme zachycené jazykem náhuatl (iluminovaným obrázkovým písmem, které umíme číst) v původních (předhispánských) památkách, např. v Codexu Borgia, Codexu Rios a Codexu Borbonicus.

40 Výslovnost a transkripce náhuatlu  Citované texty náhuatlu jsou z doby conquisty – zapsány starošpanělskou verzí latinky  vnímány jsou dnes proto z hlediska tehdejší kastilštiny  proto zvláštní transkripce a výslovnost jazyka náhuatl Abeceda biskupa Diega de Landa Diego de Landa

41 Výslovnost a transkripce náhuatlu Samohlásky – srovnatelné s češtinou (pouze o = varianta u)  problematické je pojetí délky – ta se zapisovala zdvojením tam, kde byl rozdíl významový: meetzli [méctli] = měsíc metztli [metzli] = noha  v nahuatl je důležitý satilco (ráz) – (srovnejme v češtině do/okna) označuje se hláskou H (hrtanově vyslovená) tlapia [tlapja] = hlídá tlapiah [tlapja‘] = hlídají

42 Výslovnost a transkripce náhuatlu Polosouhlásky – komplikovanější  například, U (klasicky přepisováno HU) se nachází v pozici před samohláskou ( v moderních studiích přepisovány jako W) čte se jako anglické W [uo] – ale pozor, tak vyslovovali pouze muži, ženy jednoduché V Huexotzinco – jméno vyslovíme jako [uoešocinko] ale i [vešocinko]

43 Výslovnost a transkripce náhuatlu Souhláskový systém není komplikovaný, jen malé zvláštnosti – dvě svérázné hlásky:  TL - vyslovuje se jako jediná hláska (velmi blízké patlavému českému [tl] )  CU nebo i QU (před samohláskou), rovněž jediná hláska (velmi blízká výslovnosti českého [kv] cuícatl [kvíkatl] = píseň  ostatní hlásky čteme stejně jako španělštinu: CH [Č] Tenochtitlán [tenočtitlán], X [Š] xóchilt [šóčitl] = květina TZ [C]tzitzinquitzin [cicinkin] = malý Z [S]zoltic [soltik] = starý C [K]coyotl [kojotl] = kojot

44 Lyrika Dělení – tři žánry: 1.náboženská – oslavy bohů Huitzilopochtliho, Tlacoka a jiných (rituální podoba) 2. heroická (válečnická) – připomíná slavné bitvy, slavné hrdiny a významné skutky vládců, např. založení Tenochtitlánu (legendární a historický pohled) 3. vlastní nahuaská lyrika - píseň květů (xóchicuícatl, užívání života) - píseň smutku – žalozpěv´(icnocuícatl, hledání přátelství) - filozofické básně (strach ze smrti, hledání boha) Texty se většinou zpívaly, dokonce máme zaznamenány jakési notové zápisy čísly. Socha Nezahualcóytla v Texcoku

45 Nezahualcóyotl (Postící se kojot) narozen v Tezcoku roku 1402 calmecac – široké vzdělání v duchu toltecáyotl r – Tezcoco vydrancováno, zabit otec a on sám utíká sbírá vojsko a poráží panovníka sousedního Azcapotzalcu 1431 korunován na krále Tezcoku 1433 se usazuje v Tenochtitlánu odpůrce lidských obětí - staví se proti kultu Huitzilopochtliho – chrám bohu Tloque Nahuaque (větru a noci) 1472 umírá Básně: Hle, darmo jsem se zrodil Kdo na zemi mluví Básníkova podoba v Codexu Borgia Osvícený panovník, zákonodárce, architekt a filozof, vznešený autor asi 30 básní v klasickém náhuatlu, které se dochovaly v předhispánských iluminovaných kodexech.

46 Aztécká epika – báje o Quetzalcóatlovi Osudy Quetzalcóatla symbolicky ztělesňují osudy toltéckého národa: jeho vítězství a prohry: - vítězství v Tule - pozdější prohra s nájezdníky i s vlastní roztříštěností - postupné vylidnění města a konec toltécké civilizace, její rozptýlení mezi ostatní mexická etnika. Prakticky každý náčelník se s ním ztotožňoval: byl zobrazován jako opeřený had nebo v lidské podobě jako vousatý stařec.

47 Quetzalcóatl a Tezcatlipoca Bojující Quetzalcóatl a Tezcatlipoca V aztéckých legendách Quetzalcóatla symbolicky porazil původní kmenový bůh Chichiméků Tezcatlipoca: Quetzalcóatl podlehl jeho svodům k tělesným hříchům a cítil se tak zahanben, že hledal podobně jako řečtí hrdinové (Oidipus) spásu v osobní oběti. Dvě verze konce: 1.Spolu se svými věrnými odešel z Tuly na pobřeží, kde se upálil – změnil se v planetu Venuši a dodnes zvěstuje úsvit 2.Rozšířenější legenda v aztéckém období – vzdálil se do moře s tím, že se jednou vrátí. Cyklus očekávání návratu boha a krále 52 let. Strašlivá shoda okolnosti pak způsobila, že:

48 Kdo přichází z moře? Právě v době očekávaného návratu se rozšířily zprávy, že se na pobřeží ve Veracruzu vylodili vousatí muži, kteří přiházejí po moři z východu. Kdo by to mohl být jiný, než dlouho očekávaní bohové, kteří mají přebrat moc jen dočasně zastávanou králem Moctezumou II. ? A tak se bílým vousatým mužům dostalo přijetí, darů a bohatství, jako dlouho očekávanému Quetzalcóatlovi. A tak začíná epilog aztéckého impéria, kultury i nadějně se rozvíjející literatury.


Stáhnout ppt "Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost 1.1. Globální grant: Zvyšování kvality ve vzdělávání ve Zlínském kraji Projekt CZ.1.07/1.1.08/01.0009."

Podobné prezentace


Reklamy Google