ABY BYLO JASNO! Volby do Evropského parlamentu (EP)

Prezentace na téma: "ABY BYLO JASNO! Volby do Evropského parlamentu (EP)"— Transkript prezentace:

1

2 ABY BYLO JASNO! Volby do Evropského parlamentu (EP)
1962 poprvé použit termín EP 1976 – přijímá Rada ministrů (Rada EU) rozhodnutí o přímých volbách do EP červen 1979 – první volby do EP na základě přímého hlasování

3 Knihy

4 Politologie a státověda
Politické směry Stát Státní občanství Volby a volební systémy

5 Politologie Politiké – umění řídit stát Logos – slovo, výklad
Věda o politice Teorie politiky Historicky se vyvinula z filozofie Později se vyčlenila politická filozofie (zejm. Aristoteles) Rozvoj nastává hlavně ve 20.století

6 Politologie Rozvoj 20.stol Rozdíl Evropa x USA Evropa Hodnocení Popis
Ovlivnění empirickou sociologií (E.de Mayo – výzkumy General Electrics) Gallupův ústav Hlavní metody: výzkum veřejného mínění, sociometrie

7 Politologie V současnosti Politické vědy V rámci nich - vnitrostátní
- zahraničně politická Francis F. Fukuyama Henry Kissinger Jacques Rupnik Bohumil Doležal aj.

8 Liberalismus Lat. liberare (osvobodit) Počátky 19.stol. Španělsko
Baruch Spinoza John Locke Montesquie J.S. Mill Nejvyšší hodnotou jednotlivec Přirozená práva subjektů Nezávislé na politické moci ta by měla chránit

9 Liberalismus Tolerance (náboženská, morální)
Univerzalizmus (práva všem bez rozdílů) Soukromé vlastnictví Omezení státního intervekcionizmu Neoliberalizmus Milton Friedman – Svoboda volby F.A.Hayek – Cesta do otroctví N. Ovlivnil politiku Thatcherové a Reagana

10 Socialismus Lat. socialis (společný, družný)
Krédo - likvidace společenských tříd - zespolečenštění výrobních prostředků (podniky, stroje) Opak liberalismu Přednost kolektivu před jedincem Požadavek společného vlastnictví výr.prostředků Rovnost, sociální spravedlnost Plánovitost x tržní hospodářství Akcent na dělnickou třídu  převzetí moci

11 Socialismus Karel Marx dílo Kapitál
Bedřich Engels dílo Vývoj socializmu od utopie k vědě Rozpor vzniká v rozdílném vlastnictví výrobních prostředků (vykořisťovatel) x výrobních vztahů (vykořisťovaný) Tzv. ukradená nadhodnota SOCIÁLISTICKÁ REVOLUCE Stát = nástroj třídní nadvlády

12 Umírněný socialismus Vyvinuly se dva druhy stran
Komunistické (marxistické, agresivní) Sociálně demokratické (parlamentní, umírněné) Fabiánský socialismus Fabian Society – VB (G.B.Shaw, Quintus Fabius Maximus (porážka Kartága; záškodnické akce) Umírněný – vzdělání, reformy, parlamentní cesta Stát považovali za neutrální prvek Stáli u zrodu Labour Party

13 Fašismus Lat. fascis (svazek prutů – symbol moci římských úředníků tzv. liktorů) Otevřená diktatura Nacionalizmus Rasismus (ne vždy) Antiliberální, nedemokratická Itálie – 1919 Fasci di Combatimento 1921 Fašistická strana  pochod na Řím Německo – Hitler Portugalsko – Salazar Španělsko – Francova diktatura až do r.1975 Argentina – Peronismus

14 Fašismus Důvody vzniku Hospodářská krize Nestabilita
Demokracie „v plenkách“ Protiváha socializmu Klerofašismus – kombinace s katolickou církví SR Korporativismus – lat. corporatio – sdružení Sdružení na cechovním základě, skupiny si vzájemně nekonkurují – typické pro fašistickou Itálii, Jugoslávie po WWII

15 Konzervatismus Lat. conservare uchovat Opatrné, umírněné chování
Konvenční styl, odmítání radikálních změn, resp. obavy Tradiční hodnoty Ekonomické, Kulturní, Politické Základní přístup v politice PRAGMATIZMUS Pragma – jednání, přizpůsobení okolnostem, praktická hodnota USA – Demokraté z jihu, Republikáni VB – Konzervativní strana ČR - ODS

16 Jižní Amerika Vlády vojenských junt (čti chunta)
Rysy vlády – násilné svržení předchozí vlády Zpravidla pučem – coup d´etat (čti kudeté) – protiústavní svržení vlády Zpravidla diktatura Zpravidla vojenská diktatura Tradičně kult osobnosti – Peron, Pinochet, Salazar aj. Výjimka – Portugalsko dočasnost – Karafiátová revoluce 1974

17 Brežněvova doktrína označení pro politiku SSSR vůči Východní Evropě po roce Označována také jako doktrína omezené suverenity států sovětského bloku vycházela z teze, že SSSR je „ochráncem vymožeností socialismu a jednoty států socialistického tábora“. Podle této premisy měl SSSR právo zasahovat i do vnitřních záležitostí zemí Varšavské smlouvy (viz dále). Tohoto postupu mnohokrát použil, např. formou vojenské intervence v Československu v roce 1968.

18 Doktrína „budování mostů
zahraničněpolitická orientace USA vůči komunistickým zemím od 2. poloviny 60. let. Byla vyhlášena prezidentem USA Lyndonem Johnsonem v roce 1964 jako pokračování Kennedyho doktríny. Jejím cílem bylo cestou všestranného rozšíření vztahů mezi Západem a Východem, speciálně se státy sovětského bloku, dosáhnout zvýšení vlivu v těchto zemích a postupně je politicky oddělit od SSSR. Doktrína byla výrazem snahy o překonání studené války a rozdělení Evropy, předpokládala širší vzájemnou spolupráci, především kulturní.

19 Reaganova doktrína koncepce získání vojenské převahy USA nad SSSR. Zahraničněpolitická doktrína vycházející z plánu realizace kvalitativně nových zbraní, a především prostředků obrany, které by nejen snížily riziko napadení ze strany SSSR, ale také vyčerpávaly jeho hospodářský potenciál. Doktrína bývá někdy hodnocena jako vcelku úspěšná (i když projekt tzv. hvězdných válek (Star Wars jak se v originále označoval) se ukázal jako nereálný), neboť výrazně přispěla ke zhroucení hospodářského systému sovětského bloku a k jeho následnému rozpadu. Podle jiných názorů odložila ochotu SSSR vést odzbrojovací jednání i emancipaci států sovětského bloku

20 Kennedyho doktrína koncepce zahraniční politiky USA na počátku 60. let. Hlavním principem doktríny bylo přenesení konfrontace se SSSR z vojenské oblasti do oblasti ekonomické, diplomatické a především ideologické. Na rozdíl od předcházející doktríny „zadržování“ její hlavní metodou byla „pružná reakce“. Celkově přinesla Kennedyho doktrína velmi pozitivní snížení rizika vzniku jaderné války, omezení šíření jaderných zbraní a nové přístupy k demontáži komunistického bloku

21 Stupně integrace pásmo volného obchodu (volný pohyb zboží)- odstraňování celních a jiných bariér týkajících se obchodu; vůči třetím, nezúčastněným zemím každá země upravuje své vztahy samostatně (navenek vlastní celní sazby); př. CEFTA, EFTA, NAFTA celní unie - navíc také společná celní politika vůči třetím zemím; př. Benelux, ČR a SR společný trh - navíc volný pohyb výrobních faktorů (kapitálu a pracovní síly) - EU hospodářská a měnová unie - řada společných politik v hosp. oblasti, vrcholné stádium z ekon. hlediska = monetární unie – zřejmě již ukončené stadium ekon. integrace (liberalizace kapitálových toků, integrace bankovních a finančních trhů, centrální banka); př. EMU politická unie - fáze integračního procesu, v níž orgány unie provádějí nejen společnou hospodářskou politiku, ale rozšiřují aktivity do sféry zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky; může mít různé formy (federace, konfederace)

22 Angloamerický právní systém
Common law Equity Judge-made law Case law Doktrína precedentů Právní obyčeje Málo ovlivněno ŘP Statute law

23 Angloamerický právní systém
Prameny Obyčeje Precedenty Statute law – psané Právní literatura

24 Kontinentální systém Ovlivněno ŘP (resp. jeho recepcí)
Zákon, psané právo Code Civil 1804 ABGB Rakousko 1811 BGB Německo1900 Zivilgesetzbuch Švýcarsko 1907 členění na veřejné a soukromé právo

25 Islámský systém Označováno jako Šaría Platí vedle kodifikovaného práva
19.stol sekularizace práva islámských zemí Prameny Korán Sunna – tradice o výrocích Mohameda Idžma – právní principy v islámské spol. Kijás – analogie Taklíd – neměnnost – zjevené právo – Alláh vytvořil; zvěstoval Prorok Typické nerovné postavení M a Ž Tělesné tresty Vysoké trestní sazby Příslušnost k šíjítské x sunitské orientaci

26 Stát

27 Stát Georg Jellinek Obyvatelstvo Území Moc

28 Státní hranice

29 Státní občanství Časově trvalý, místně neomezený úzký vztah mezi osobou a státem Zpravidla nezrušitelný Právo na ochranu od státu Diplomatická ochrana Povinnost občana – věrnost, obrana, výkon fcí (svědek, porota, volit (do r.´89 povinnost) Bipolitismus – dvojí občanství

30 Státní občanství Nabývání občanství A) Narození filiace
Ius sanquinis (právo krve) odvozené od rodičů Ius soli (právo půdy) od místa, kde se narodil B) Naturalizace (na žádost) Splnění podmínek C) Ostatní Sňatek s cizincem Legitimace – uznání otcovství Hromadné udělení

31 Volby a volební systémy
Mandáty Imperativní (vázaný) Reprezentativní (volný) Volební systém ČR Upravují zákony o volbách… Victor d´Hondt – METODA PŘEPOČTU HLASŮ původně Hagenbach-Bishoffova (r. 2000) Systém největšího průměru Skrutinium

32 d΄Hondtova metoda Tato přepočítávací metoda je v současnosti v praxi nejpoužívanější a má řadu modifikací. V ČR se používá od roku 1990 k výpočtu rozdělení mandátů v obecních zastupitelstvech, od roku 2000 ve volbách do zastupitelstev krajů, od roku 2002 ve volbách do Poslanecké sněmovny a od roku 2004 ve volbách do Evropského parlamentu. d΄Hondtova metoda rozděluje všechny disponibilní mandáty v jednom skrutiniu. Příklad: Počet rozdělovaných mandátů: 4 Počet hlasů pro stranu A: Počet hlasů pro stranu B: Počet hlasů pro stranu C: Počet hlasů pro stranu D: Podstata metody spočívá v tom, že se počet hlasů pro každou stranu jednotlivě dělí postupně čísly ze stanovené číselné řady (tzv. „volební dělitel“), počet vypočtených podílů je limitován počtem kandidátů této strany. Blíže viz (Český statistický úřad)

33 Ústavní právo Ústavní právo Historický vývoj ústav v ČR Druhy ústav
Ústava ČR Listina základních práv a svobod

34 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č – Prozatímní ústava Symbolické postavení prezidenta Vláda volena Parlamentem (později novela 1919 prezident jmenuje vládu) Velmi stručná

35 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 121/1920 Sb. Ústava listina Československé republiky Přijata Revolučním národním shromážděním (vzniklo kooptací poslanců do Národního výboru dle výsledků voleb do Říšské rady 1911) Inspirováno Ústavou USA a Ústavou Fr. (např. sedmileté funkční období prezidenta a dvoukomorový Parlament); přejala katalog občanských práv z Prosincové ústavy Rakouska (1867) Parlament = Národní shromáždění – dvě komory – Poslanecká sněmovna (300) a Senát (150) Výrazná ochrana práv menšin

36 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 150/1948 Sb. Ústava Československé republiky (Ústava 9.května) Přijata po událostech v únoru ´48 Lidově demokratické zřízení Nová hospodářská soustava – znárodnění Zachovávala instituci náměstka prezidenta a další instituty předešlé demokratické ústavy ovšem realizace byla skutečně jen formální Vytvořeny Slovenské orgány – Slovenská národní rada a Sbor povereníkov

37 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb. Změna názvu státu na ČSSR Inspirována ústavou SSSR – Stalinova ústava 1936 Vedoucí úloha KSČ (čl.4) Vzdělávací a kulturní politika byla vedena ideou Marxismu a Leninismu Zrušen Sbor povereníkov

38 Ústava 100/1960 Sb.

39 Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon č. 143/1968 o čsl. federaci Dlouhodobá asymetrie; volání po federativním uspořádání Vznik tří státoprávních celků – ČSSR, ČSR a SSR Vznik dvoukomorového „federálního“ parlamentu – Federální shromáždění – Sněmovna lidu (200) a Sněmovna národů (150; 75 ČSR a 75 SSR) komory byly rovnocenné – nedělilo se na horní a dolní komoru Národní parlamenty – jednokomorové ČNR (200) a SNR (150) – ty poslaly 75 členů do Sněmovny národů Vytvoření vlád – federální, české a slovenské

40 Federální shromáždění

41 www.stránky.cz www.czech.cz oficiální stránky ČR
stránky Poslanecké sněmovny stránky Senátu oficiální stránky prezidenta stránky vlády stránky Ústavního soudu stránky Nejvyššího kon. úřadu stránky České nár. banky portál veřejné správy

42 Ústava ČR Předcházel ústavní zákon č. 542/1992 Sb. O zániku ČSFR
Přijala ČNR Účinnost od Ústavní zákon (změna jen ústavním zákonem) Součást ústavního pořádku

43 Typologie ústav Rigidní – nutnost zvláštního postupu při změně
Flexibilní – lex posterior derogat priori Psané – jeden, event. několik zákonů Nepsané – doprovází jí precedenty, usance, obyčeje FCE Právní – základní zákon Politická – boj o moc, pravidla politického boje Ideologická – světonázor, náboženství

44 Ústavní pořádek ČR Definuje čl. 112 Ústava LZPS Ústavní zákony
Ústavní zákony Národního shromáždění ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice Ústavní zákony přijaté ČNR po

45 Systematika Ústavy Hlava Základní ustanovení Hlava Moc zákonodárná
Hlava Moc výkonná Hlava Moc soudní Hlava Nejvyšší kontrolní úřad Hlava Česká národní banka Hlava Územní samospráva Hlava Přechodná a závěrečná ustanovení

46 Symboly Velký státní znak Malý státní znak Státní barvy Státní vlajka
Vlajka prezidenta Státní pečeť Státní hymna

47 Moc zákonodárná Náleží Parlamentu!!!
Parlament = Poslanecká sněmovna a Senát (komory) Poslanecká sněmovna – někdy označována jako dolní komora Senát – někdy označován jako horní komora

48 Poslanecká sněmovna 200 poslanců Voleni na 4 roky
Volby ve lhůtě počínající třicátým dnem před ukončením volebního období a končící jeho uplynutím Pokud rozpuštěna volby do 60 dnů po rozpuštění Volby na základě poměrného volebního systému s uzavírací klauzulí 5% pro stranu, event. pro koalici dle počtu stran (strana x 5% max. 20%) Pasivní volební právo (být volen) 21+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením Mandát reprezentativní

49 Senát 81 senátorů Voleni na 6 let, každé dva roky 1/3
Volby ve lhůtě počínající třicátým dnem před ukončením volebního období a končící jeho uplynutím Nelze rozpustit – ústavní pojistka, prameny práva tzv. zákonná opatření  věci, které nesnesou odklad a vyžadovaly by přijetí zákona na návrh vlády (nutná následná ratihabice) Volby na základě většinového volebního systému „vítěz bere vše“ – nadpoloviční většina v I.kole nebo většina v kole druhém Pasivní volební právo (být volen) 40+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením

50 Parlament Neslučitelnost inkompatibilita (prezident, soudce); člen vlády, který je zároveň poslancem/senátorem nemůže být předsedou, místopředsedou PS a S, členem výborů, komisí Usnášení schopnost komor – přítomnost alespoň 1/3 svých členů Přijetí usnesení nadpoloviční většina přítomných Důležité usnesení (válečný stav aj.) nadpoloviční většina(kvórum - proměnlivé) všech /101/ Ústavní zákony, mezinárodní smlouvy – 3/5 (kvalifikovaná většina) všech poslanců /120/a přítomných senátorů

51 Zákonodárná iniciativa
Právo podat návrh zákona Poslanec Skupina poslanců Senát (nikoliv jednotlivý senátor!) Vláda Zastupitelstvo vyššího územně samosprávného celku (jen kraje!!)

52 Moc výkonná - prezident
Hlava státu (spíše reprezentativní) Volen/na Parlamentem (PS i S!!) společná schůze Volitelný člověk, který je volitelný do Senátu (40+) Max. dvakrát tatáž osoba Návrh nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů Jmenuje soudce, rozpouští Poslaneckou sněmovnu, jmenuje členy rady ČNB

53 Prezidenti ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR

54 Moc Výkonná - Vláda Vrcholný orgán výkonné moci (kolegiální – rozhoduje ve sboru) Předseda, místopředseda, ministři – počet ministerstev dán tzv.kompetenčním zákonem Předsedu jmenuje prezident (kohokoliv) existuje usance (zvyklost – že je to předseda nejsilnější strany ve volbách) Postup: Prezident  jmenuje premiéra (1)žádost o důvěru PS (2) pokud ne znovu 1+2  pokud znovu ne jmenuje prezident premiéra na návrh předsedy poslanecké sněmovny

55 Moc soudní Soustava soudů v ČR Ústavní soudnictví Obecné soudy
Správní soudnictví

56 Moc soudní – Ústavní soud
15 soudců na 10let Jmenuje prezident se souhlasem Senátu Volitelnost  40+, VŠ právník, 10let praxe Negativní zákonodárce – je-li zákon v rozporu s Ústavou zruší část zákona Žaloba se nazývá – ústavní stížnost Sídlo Brno, Joštova 8 Předseda JUDr. Pavel Rychetský

57 Ústavní soud

58 Soustava obecných soudů

59 Soustava správního soudnictví

60 Podmínky na jmenování soudcem v ČR
Právní bezúhonost Způsobilost k právním úkonům Věk minimálně 30 let VŠ vzdělání právnického směru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce Jmenuje prezident

61 Nejvyšší kontrolní úřad
Nezávislý orgán Kontrola hospodaření se státním majetkem Kontrola plnění rozpočtu V čele prezident Ing. František Dohnal

62 Česká národní banka Ústřední (centrální) banka státu
Péče o cenovou stabilitu Nezávislá na státu!! Emituje bankovky a mince V čele guvernér a bankovní rada Doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc.

63 Územní samospráva Obce – základní územní samosprávné celky
Kraje – vyšší územně samosprávné celky (VÚSC) Vytvořit VÚSC jen ústavním zákonem ÚSC – veřejnoprávní korporace V čele zastupitelstvo voleno na 4 roky Mohou vydávat pramen práva obecně závazné vyhlášky

64 Ombudsman Původně Švédsko 18.stol (1713 – Král Karel XII. od 1809 zakotveno ve švédské ústavě) Ombud - zástupce Veřejný ochránce práv Volen PS – návrhy 2 prezident, 2 Senát 6 let, 40+ Sídlo Brno JUDr. Otakar Motejl

65 Listina základních práv a svobod
Usnesení ČNR č. 2/1993 Sb. Hl.I. Obecná ustanovení Hl.II. Lidská práva a základní svobody Hl.III. Práva národnostních a etnických menšin Hl. IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva Hl. V. Právo na soudní a jinou ochranu Hl. VI. Ustanovení společná Otázky se převážně týkají – kam by jste zařadili určité právo – např. právo na spravedlivou odměnu za práci je…. Práva hospodářská sociální a kulturní

66 Vysoké školy Rektor Správní rada (jen veřejná VŠ)
Prorektoři (věda, výzkum aj.) Kvestor ($) Vědecká rada Akademický senát Děkan Ředitel Tajemníki Proděkani Akademický senát fakulty Oddělení (např. aplikované matematiky aj.) Disciplinární komise Katedry (např.: Katedra ekonomie) Fakulta Ústav

67 Spojené státy americké

68 Spojené státy americké
Federativní stát Prezidentská republika 50 státu a 1 federální district – District of Columbia Rozloha km² Počet obyvatel Jazyk formálně není, de facto angličtina, regionálně španělština Náboženství protestantské (celkem 54 %), katolické (25 %), mormonské (5 %)

69 Spojené státy americké
Vznikly – vyhlášení nezávislosti na VB Významný dokument americké státnosti Podepsáno 13 koloniemi Tzv. Den nezávislosti

70 Deklarace nezávislosti

71 Spojené státy americké
Federace Spojení státu na základě společné ústavy, která zřizuje společné nejvyšší orgány, jak pro vnitřní tak pro vnější vztahy (federální orgány) zpravidla obrana, finance, zahraniční věci a orgány členských států Vznik sloučením původně nezávislých států rozdělením unitárního státu Tvoří ji 50 států A District of Columbia – území, které je vzato z Marylandu a Virginie – nepatří žádnému státu (177km2)

72 Ústava Nejdůležitější dokument United States Constitution
Nejstarší a nejkratší Přijata Ústavním konventem v r.1787 (1788 – účinnost přijetí 9. státem dle čl. VII.) Skládá se ze 7 článků, preambule a 27 dodatků Prvních 10 dodatků se označuje Bill of Rights – Listina základní práv a svobod Právo na náboženskou svobodu, právo nosit zbraň, ochrana osobní svobody, listovní svoboda, podání řádné žaloby aj.

73 Ústava

74 Principy Omezená vláda Republikánský princip Princip dělby moci
Princip federalismu

75 Princip omezené vlády Limited government
Zahrnut už v Deklaraci nezávislosti J.Madison – otec ústavy Ve státě, kde mají vládnout lidé nad lidmi, je velkým problémem toto – je nutné, aby stát dohlížel nad těmi, kterým vládne a hned poté, aby dozíral sám nad sebe…

76 Republikánský princip
Forma vlády Zastupitelská demokracie Přímá účast občanů na konstituování zastupitelských orgánů

77 Princip dělby moci Checks and balances Systém brzd a vyvažování
Požadavek zákazu kumulace moci v jedněch rukou Dělba na Moc zákonodárnou - KONGRES Moc výkonnou – PREZIDENT (nikoliv vláda!) Moc soudní – NEJVYŠŠÍ SOUD

78 Princip federalismu Rozdělení moci mezi jednotlivé vlády
Federální x vlády států Kontrola vlády jedné druhou a navzájem

79 Ústava Rigidní Formální
Revize možné jen prostřednictvím dodatků – ty nejsou revizí textu 26 v roce 1971 rozšiřující volební právo (snížení aktivního volebního práva) 27 v roce 1992 zákaz zvyšování platů členů Kongresu před volbami Rozhodující je role Nejvyššího soudu

80 Moc zákonodárná - Kongres
Bikamerální systém Sněmovna reprezentantů Senát Většinový volební systém Vůdce většiny Vůdce menšiny Systém politický ch stran!

81 Sněmovna reprezentantů
435 členů Voleni každé dva roky Počet zástupců dán počtem obyvatel Aktivní VP – 18+ Pasivní VP – 25+; 7+ občan USA Trvalé bydliště v obvodu, kde kandiduje V čele předseda – speaker; představitel strany, která má většinu

82 Senát 100 členů Voleni každých 6 let Aktivní VP – 18+
Pasivní VP – 30+; 9+ občan USA V čele předseda – virilní fce  viceprezident Mimo to má i předsedu pro tempore (dočasný) zastupuje viceprezidenta, když je mimo Hlasuje jen při rovnosti hlasů

83 Prezident Volen na 4 roky nepřímo prostřednictvím 538 volitelů 35+
Občan USA narozením Bydlí v USA alespoň 14 let Max dvě funkční období Vláda je odpovědna přímo prezidentovi (de facto sbor poradců) Poselství o stavu unie – prezentace politické linie Má právo suspenzivního veta (lze přehlasovat 2/3 většinou)

84 Prezident

85 Prezident – nominace?

86 Moc soudní - Nejvyšší soud
Supreme Court Skládá se z 9 sodců Chief justice – John G. Roberts Associate justices – 8 Jmenováni doživotně prezidentem + schválení a doporučení Senátem Judicial review – od r spor Marbury vs. Madison – právo soudů prohlašovat akty zákonodárné i výkonné moci za protiústavní – je právem soudu určovat co je právo Do 60.let 19.stol – federální otázky, do 30.let 20.stol politiku a ekonomiku, a nyní občanská práva 6: 3 rep : dem.

87

88 Spojené království Velké Británie a Severního Irska

89 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA (United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland) Státní forma : konstituční monarchie Počet obyvatel : Rozloha : km2 Hlavní město : Londýn (London) Členství v EU : 1958 Územně-správ. struktura : unitární stát (fakticky však posílená autonomie zřízením Skotského parlamentu, Shromáždění Walesu a Shromáždění Severního Irska ) Úřední jazyk: angličtina (ve Walesu velština, v částech Skotska gaelština)

90 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
Představuje unii 4 států Anglie Wales Skotsko Severní Irsko Ústava NEJDE O ÚSTAVU V MATERIÁLNÍM SMYSLU – systém zákonů, obyčejů, konvencí, soudních rozhodnutí a historických dokumentů Nepsaná Flexibilní nejsou předepsány procedury pro změnu ústavy Tvoří ji: statutární právo (statute law) zvykové právo (common law) ústavní konvence (conventions of the constitution) práce odborníků (works of authority)

91 Statutární právo Zákony parlamentu (Acts of Parliament)
Zákon o parlamentu (Parliament Act) z r.1911 a 1949 změna práv horní sněmovny ve prospěch dolní Habeas Corpus Act 1679 – zákaz uvěznění bez soudního příkazu (lat. Měj tělo) European Communities Act 1972 Magna Charta Libertatum 1215 (Velká listina svobod – základ britského parlamentarismu) Jednací řady komor

92 Zvykové právo, ústavní konvence, práce odborníků
Zvyková a precedenční pravidla, vč. královských prerogativ (vyhlášení války) Souhlas monarchy s návrhy zákonů schválených parlamentem, individuální a kolektivní odpovědnost ministrů aj. Něco jako komentáře k zákonům – podstatné je přesvědčení o autoritě komentátora May, Dicey, Bagehot aj.

93 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
Moc výkonná: královna VB je konstituční monarchie, dědičná hlava státu titulární hlava státu, formálně je: nejvyšším nositelem moci výkonné vrchním velitelem ozbrojených sil světskou hlavou anglikánské církve hlavou Commonwealthu Její prerogativa: osobní suverenita (osobní, politická a trestní nepostižitelnost) uděluje šlechtické tituly používá čestné znaky právo na apanáž (důchod) přednesení první řeči při otevření Dolní komory právo vyhlásit válku - formálně

94 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
Vláda: Specifická oproti vládám jiných zemí celá vláda má cca 112 členů, ale nikdy se jako celek neschází, jedná za ni Kabinet ( členů) (inner cabinet 6-7 členů zásadní věci) Ministerský předseda - vždy vítěz voleb (oficiálně jmenován královnou) požádán o vedení vlády jejím/jeho jménem – Her Majesty´s Government Součástí ústavního systému je Her Majesty´s Shadow Cabinet – stínová vláda; resp. Oficiální opozice Ústřední orgány státní správy Ministerstva nebo státní úřady (v čele ministři nebo státní sekretáři) Nezávislé agentury - přenesen výkon státní správy

95 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
Zákonodárná moc Parlament – Dolní sněmovna (House of Commons) a Horní sněmovna (House of Lords) Dolní sněmovna přímo volení zástupci (MPs – Members of Parliament) na dobu 5 let (celkem 650 poslanců) jednomandátové volby; většinový systém delegované zákonodárství - poskytnutí pravomoci vládě vydávat nařízení s mocí zákona vedle zákonodárné činnosti, také debaty o běžných záležitostech dny opozice (Opposition Days) 20dní – 17 dní 2. strana 3 dny 3. strana – celkem 3 strany dny hodnocení půlhodinová odročovací debata – určeno tzv.back-benchers čas otázek – obdoba interpelací – nejvýznamnější jsou Prime Minister´s Questions ranní návrhy V čele sněmovny Speaker – volený předseda - nestraník

96 Prime Minister´s Questions

97 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
Horní sněmovna (sněmovna lordů) slabší postavení - nemůže zabránit aby se návrh stal zákonem pokud na tom Dolní komora trvá (suspenzivní veto) tvořena: dědiční peerové 88 dle zákona z r.1949 doživotní peerové arcibiskupové a biskupové anglikánské církve (virilní) 20 lordů práva Od roku 1958 i ženy – dnes 142 žen v čele lord Speaker – nyní Baroness Hayman (žena!) Nejvyšší odvolací orgán - Soud Sněmovny Lordů

98 Vtip na závěr Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému pověřila konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů Američané mají pera schopná psát v jakékoliv pozici a v rozmezí teplot 0 až 300 Kelvinů. Rusové používají tužky.