Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Autopoiesis a Enaction Jan Burian Denis Kostomitsopoulos
2
Autopoiesis „V kybernetice je to termín ražený Humbertem Maturanou pro zvláštní případ homeostáze, ve kterém je klíčovou proměnnou systému, jež je držena konstantní, samotná organizace systému.“ - Fontana Dictionary of Modern Thought
3
Autopoietická terminologie Organizace Organizace (nebo vzorec organizace) je konfigurace vztahů mezi složkami systému, která systém činí tím, čím je – dodává mu esenciální charakteristiky, které musí být přítomny, abychom ho rozpoznali Struktura Fyzikální vtělení tohoto abstraktního vzorce – molekulární procesy, které tuto organizaci manifestují
4
Autopoietická organizace Nový způsob jak chápat biochemické detaily buněčného fungování. Konceptuální uzavření systému, který je otevřen toku hmoty a energie, ale operačně uzavřen (operational closure) Operační uzavření znamená, že produktem systému je nový stav systému, tj. systém vytváří sám sebe Systém je autonomní, tj. funguje sám, podle svých pravidel, ale zároveň je zcela závislý na svém spojení s prostředím, jež mu dodává zdrojový materiál a ve kterém žije.
5
Autopoiesis a živá buňka Systém udržuje a vytváří sám sebe Systém vytváří svoji hranici
6
Autopoietický stroj: kruhová kauzalita
7
Autopoietická organizace Síť produkčních procesů (chemických reakcí), produkujících složky, které: 1. Rekurzivně participují na síti produkčních procesů, která je vytvořila 2. Udržují síť produkčních procesů coby jednotu v prostoru, kde složky existují
8
Operační uzavřenost vtěleného systému
9
Poznávání (cognition) Činnost autopoietických systémů Maturana: „Živé systémy jsou poznávající systémy a žití jako proces je procesem poznávání.“ Strukturální změny v systému jako výsledek opakovaných strukturálních spojování (structural coupling) s prostředím jsou poznáváním Poznávání je efektivní vtělená akce (enaction)
10
Život jako poznávání? Živý systém poznáváním určuje prostředí stejně jako prostředí určuje (poznává) poznávající živý systém Poznávání je neustálé vzájemné určování živého systému a prostředí K tomu není třeba nervového systému nebo mozku, ty ale dodávají systému mnohem větší plasticitu
11
Autopoietický systém a prostředí
12
Enaction Zobecnění autopoiesis na ostatní živé systémy – mnohobuněčné organismy a society Enaktivní poznávání znamená sebevytváření a udržování živého systému Poznávání je totožné s procesy v živém těle (procesy které selektují reakce na různé perturbace) Poznávání je vždy vtělené (embodied)
13
Enaction:Embodied cogntion Poznávání není centralizováno (např. v mozku) Poznávající systém je autonomní a situovaný Poznávání pramení ze zkušenosti „mít tělo“, vybavené sensomotorickým systémem Tělo je vnořeno do širšího biologického, psychologického, sociálního a kulturního kontextu Percepce a akce jsou spolu neoddělitelně spojeny díky společnému vývoji
14
Některé argumenty pro vtělené poznávání Kritika pojetí evoluce jako optimalizačního procesu Zrcadlové neurony Spojení schopností rozpoznávání předmětů a schopností zaměřovat a kontrolovat pozornost a motoriku Vizuální percepce barev a jasu
15
Chromatická indukce Které z polí A a B je světlejší? Percepce závislá na kontextu
16
Redefinice pojmu systém Původně: systém je ostře ohraničená struktura vztahů Enaktivní pojetí: systém je vzájemná struktura vztahů mezi živým tělem a prostředím Systém je schopen uchovávat svoji historii a reagovat podle ní Prostředí je také sociální prostředí
17
Klasická paradigmata kognitivní vědy Kogntitivismus (computacionalismus) Poznávání jsou lokalizované operace se symboly, které reprezentují stav vnějšího světa Konekcionismus (emergentismus) Poznávání jsou distribuované operace s (často rozsáhlými) strukturami vztahů, které reprezentují stav vnějšího světa
18
Mentální reprezentace
19
Enaktivní přístup Kritika reprezentacionalismu Existence vnějšího, na poznávání nezávislého světa je pouze ontologický předpoklad Poznávání není pasivní reprezentací, ale aktivní neustálá vzájemné utváření poznávajícího systému a prostředí Poznávání znamená zjednávání (enact, bringing forth) světa
20
Celulární automat - model enaction
21
Důsledné vtělení Poznávající systém je součástí prostředí, které utváří Utváří, modifikuje tedy sám sebe Schopnost sebemodifikace není principiálně omezena Tedy není principiálně omezena ani schopnost modifikace prostředí Nepředpokládáme žádnou základní rovinu poznávání, ať už na straně poznávajícího (subjekt) či poznávaného(objekt)
22
Poznávání a vědomí Poznávání obecně není zpracování informace, operace se symboly Pojem informace vzniká až na konceptuální, jazykové úrovni Lidské vědomí s konceptuálním myšlením vzniká strukturováním poznávání společného všem živým organizmům
23
Poznávání poznávání Vědomí je sebereflexí poznávání, poznávání poznávání Prostředkem této sebereflexe je jazyk a konceptuální myšlení Komunikace je koordinací chování spíše než přenos informací. Jazyk je koordinace koordinací chování Lidé jsou tak hluboce vnořeni do jazyka, že si ztěží uvědomují jak hlubokou roli hraje v námi konstruovaném světě
24
Subjekt a objekt Jazyk a konceptuální myšlení rozčleňuje a hierarchizuje svět Enaction - kritika subjekt/objektového chápání světa Vědomí není reprezentací daného vnějšího světa (materialismus, fyzikalismus) Vědomí zároveň není uprostřed prázdnoty (solipsismus, idealismus)
25
Mezi solipsismem a reprezentacionalismem
26
Střední cesta Poznávání bez ontologických předpokladů (groundless) Poznávání neznamená poznávání objektivního fyzikálního světa poznávajícím subjektem Subjekt a objekt není ani předpokladem poznávání, ani produktem poznávání, ale jedním ze způsobů poznávání (jazyk, konceptuální myšlen) Potřeba rozvíjení nekonceptuálních metod poznávání
27
Oblasti inspirované autopoiesis a enaktivním přístupem Neurovědy Neurofenomenologie Imunologie Umělý život Nanotechnologie Sociální dynamika Kognitivní etologie Psychoterapie Biologie a Evoluční biologie Metodologie vědy
28
Neurofenomenologie – naturalizace fenomenologie? Science of consciousness – potřeba synchornizace dat z pozice 1. a 3. osoby Chalmersův „hard problem“ Odpověd: Potřebujeme novou metodu a ne přidávat do současné vědy nové předpoklady, nové základní zákony apod. Touto metodou se podle Varely může stát fenomenologická redukce
29
Neurofenomenologie Neurofenomenologie je vyjádřena vzájemným vymezením (mutual constraint) metod poznávání prožívané zkušenosti a kognitivních věd Gallagher (odpověď Denettovi): „ How can we justify the idea of science without some way accounting for first person experience – at least the first-person experience of the scientist that allows scientist to do science“ Reformulace obtížnosti „hard-problemu“ Je obtížné naučit vědce nové metody zkoumající vědomou zkušenost
30
Animalismus Mind - body - body problem Mysl (consciousness) - živé tělo (Leib) - fyzikální tělo (Körper) Thompson & Hanna: “… subjective mind and material properties are nothing but dual aspects of an animal body” Nejde o řešení mind-body problému, ale o metodologický posun od ontologie k epistemologii
31
Neurovědy Neurovědy – metodologické problémy s interpretací a statusem neuronových korelátů vědomí (NCC) Kritika matching content doctrine No examples, incommesurability Kritika minimal substrate thesis Environment dependance of perceptual content (motor and attention capacities) Kritika supervenience a internalismu
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.