Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví."— Transkript prezentace:

1 Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

2 Socioekonomické faktory působící na zdraví Socioekonomický status (SES) Sociální opora (SO) Životní události (ŽU) Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví

3 Socioekonomický status Pozice jedince (domácnosti) v sociálním zařazení (stratifikace, rozvrstvení). Komponenty stratifikace: třída/status Třída (úroveň materiálních prostředků, je charakterizována úrovní příjmů ) 1.otrokářství,feudalismus 2.kasty – náboženství,neprostupnost 3.stavy - privilegia ze zákona, 4.třídy – postavení na trhu práce

4 Sociální status Status vymezuje postavení jedince ve vztahu k ostatním jedincům – prestiž Člověk má určité postoje,práva, povinnosti, určité chování, které se od něho očekává Je spojen s charakteristickým životním stylem Vrozený status - člověk získá bez vlastního přičinění narozením (věk, pohlaví,rasa) ale také příslušností k rodině a další skupině příbuzných,dáno minulým vývojem Dosažený či získaný status, jehož úroveň je dána dispozicemi, schopnostmi a vlastním úsilím jedince. Je charakterizován úrovní vzdělání, profesí Připsaný status – získaný bez vlastního přičinění, dědictví, šlechtický titul

5 SES jako osobní zdroj SES, který umožňuje přístup k finančním prostředkům a ke vzdělání, je potřeba počítat mezi osobní zdroje zvládání stresu. Příklady: peníze jsou předpokladem k získání nejlepší medicínské péče a právní pomoci vzdělání rozšiřuje možnosti využití řešících přístupů ve zvládání života či stresu P. Thoitsová (1995)

6 SES a osobní rozvoj Osoby s nízkým SES (nižší třídy) vykazují: nižší pocit kontroly nad událostmi („perceived control“), nižší pocit zvládání situací („mastery“), nižší sebevědomí a úroveň aspirace více tíhnou k vnější lokalizaci kontroly – malé vedení sebe

7 Chudoba a vyloučení - definice Chudoba – absolutní, extrémní ( EU, definice 1995) : závažné strádání v zajišťování základních lidských potřeb ((jídlo, voda, bydlení, vzdělání, informace) Chudoba relativní ( 1975, Rada Evropy): „ Lidé jsou chudí, když jim jejich příjmy a zdroje nedovolují mít stejný životní standard typický pro společnost, ve které žijí.“ Sociální vyloučení: proces, kterým jsou jednotlivci tlačeni na okraj společnosti a jej jim bráněno se do ní začlenit, chybí jim prostředky ( finanční, znalostní, rozhodovací). Lidé nemohou dělat věci, které ostatní berou jako samozřejmost. Cítí se bezmocní a neschopní řídit svůj každodenní život.

8 Chudoba - příčiny Lidé v EU si myslí, že chudoba je způsobena: Nespravedlivou společností (37%) Vlastní leností a nedostatkem vůle ( 20%) Nešťastnou náhodou nebo shodou okolností ( 19%) Je to nevyhnutelná součást vývoje ( 13%) Studie Eurobarometru č. 237, 2007

9 Nerovnosti Ekonomické: příjem, disponibilní příjem Sociální: různé skupiny nemají stejný sociální status Zdravotní: rozdíly ve zdraví v různých skupinách populace způsobené různými soc.ek. faktory - podmínkami, ve kterých lidé žijí a pracují 1.Nerovnosti v příjmu 2.Nerovnosti ve spotřebě 3.Nerovnosti na trhu práce 4.Nerovnosti pohlaví 5.Nerovnosti menšin

10 Jak je na tom ČR? Jedna z nejvyrovnanějších zemí v EU v oblasti chudoby Pozitiva: - malý rozdíl mezi příjmy „nejchudších a nejbohatších“ - nejméně osob v riziku chudoby - nejvíce osob se středním vzděláním - nejméně dětí předčasně ukončujících vzdělání - vysoká zaměstnanost migrantů - nejmenší riziko chudoby pro 65+ ( zejména muže) - nejmenší riziko chudoby pro zaměstnané Negativa: - rozdíl v platech mezi muži a ženami - rozdíl v ekonomické zátěži rodin s jedním rodičem a dětmi oproti ostatním typům domácností - vysoká materiální deprivace a ekonomický stres

11 Sociální gradient Vliv úrovně soc.ek.faktorů (vzdělání,zaměstnání, výše příjmu, kvality bydlení, rodiny) na zdraví Nejedná se o jednoduchý rozdíl mezi zdravými bohatými a nemocnými chudými Jde spíše o gradient (stupeň), v jehož rámci je zdravotní stav každé sociální třídy lepší než zdravotní stav nižší třídy a horší než zdravotní stav vyšší třídy

12 Socioekonomický gradient - rozdíly Promítá se do: odlišností v úmrtnosti kojenců i dospělých, výskytu akutních i chronických infekčních a neinfekčních onemocnění, psychiatrické nemocnosti. Sociální nerovnosti ve zdraví se nejčastěji vyjadřují prostřednictvím nemocnosti, úmrtnosti a očekávané délky života (life expectancy).

13 Morbidita, mortalita Nemocnost je základním ukazatelem zdravotního stavu. Statistika nemocnosti - Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR), Nejčastěji se jedná o údaje epidemiologické, vztahující se k rozšíření onemocnění v populaci.Ústav zdravotnických informací a statistiky Úmrtnost je demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupiny za určité časové období Očekávaná délka života (life expectancy) Češky- ženy - narozené v roce 2009 by se měli dožít v průměru 80,5 roku (průměr v EU -82,4 roku) Češi - muži 74,3 roku (průměr v EU – 76,4 roku) Eurostat

14 Sociální opora- social support Sociální začlenění ovlivňuje významně psychickou pohodu a zdraví Sociální vazby – k druhým osobám, skupinám,společnosti = sociální opora, zdroj síly a pomoci v případě potřeby – buffer, tlumič stresu Jde o vztah přátelský (důvěra,důvěryhodnost, přilnutí, vzájemnost,sociální blízkost, solidarita, sdílení)

15 SO - definice Definice: Sociální opora je činnost poskytovaná ochotně a s dobrými úmysly osobou, s níž je příjemce v osobních vztazích. Tato činnost vyústí v pozitivní odezvu a příjemci sociální opory přináší zlepšení, ať již bezprostředně nebo s delším časovým odstupem. Zdroje sociální opory (support resources) Sociální síť (social network )

16 Sociální opora/sociální podpora Ve starší české literatuře je možno se setkat ještě s ekvivalentním pojmem "sociální podpora". Po vzniku nového systému sociálních dávek v ČR – dávky sociální podpory Nahrazeno v psychologii termínem "sociální opora".

17 Vliv SO na zdraví Lidé s rozvinutými sociálními vazbami žijí déle a mají lepší zdraví Opora pozitivních mezilidských vztahů pomáhá lidem zvládat nemoci, zatímco absence takové opory vytváří primární předpoklad horšího zdraví

18 Obsah SO Čtyři složky obsahu sociální opory: 1) Hodnotící (zpětná vazba) 2) Informační (zprostředkování informací nebo rad) 3) Emocionální (láska, víra, empatie), 4) Instrumentální (služby,praktické druhy pomoci, nebo hmotná materiální pomoc) J. House (1981) - KOGN,EM,INF,HELP

19 SO 1.Směr sociální opory -poskytována (provided) nebo přijímána (received) 2. Síť (network) - zdroje sociální opory kategorie: rodina, blízcí přátelé, sousedé, spolupracovníci, komunita, profesionálové 3.Uspořádání sociální opory - dosažitelná (available), a právně, ze zákona stanovená (enacted) Ch. Tardy (1985)

20 SO – poskytovatel/příjemce Dyáda: provider – receiver (person in need, social support seeker) 1.Přátelský vztah 2.Mentorování – rádce (učitel) a žák 3.Sociální asistence (psycholog, sestra, sociální pracovnice, linka důvěry) charakter profesionální pomoci, jde o vztah dočasný

21 Charakteristiky úspěšné SO 1.Nenutit – přitahovat příjemce opory 2.Ne charakter povinnosti od poskytovatele opory 3.Ne pocit přítěže či zátěže u příjemce opory 4.Charakter vzájemnosti vztahu, nikoliv charakteru vztahu poskytovatel – příjemce Výsledky: - zvyšování sebeocenění přijímajícího - pocit příjemce, že je schopen lépe zvládat těžké situace

22 Problémy v poskytování SO Existují lidí, kteří v situaci stresu chtějí být sami a svou situaci řešit vlastními silami. Přítomnost druhých lidí je pak zdrojem dalšího distresu. Lidé mají své představy o tom, jak by měla vypadat sociální opora a pomoc jim poskytovaná. Liší-li se skutečně poskytovaná opora od jejich představy, je možno se setkat s „rozčarováním“ a frustrací. Existují lidí, kteří očekávají sociální oporu a pomoc od druhých lidí, ale čekají marně. Tento zážitek se projeví na jejich celkovém stavu. Sociální opora může být poskytována nežádoucím způsobem (skupiny toxikomanů, gangů apod.)

23 Skupinová SO Skupiny vzájemné pomoci (peer-support groups) – skupiny lidí, kteří jsou postiženi stejným problémem (rakovina, diabetes atd.) Skupiny svépomocné (self-help groups) – skupiny lidí, kteří řeší stejný problém (péče o nemocné příbuzné, úmrtí dítěte atd.) Skupiny podpůrné (support groups) - systematická pomoc skupiny odborníků lidem s určitým zdravotním problémem (možnost i po telefonu, internetu)

24 Stanovení úrovně SO 1 - zcela souhlasí 4 - spíše nesouhlasí 2 - souhlasí 5 - nesouhlasí 3 - spíše souhlasí 6 - zcela nesouhlasí 1.Když jsem v nouzi, existuje člověk, který je mi nablízku, jemuž se mohu se vším svěřit. 2.Hlavním zázemím je pro mne rodina: poskytuje mi zázemí, je pro mne oporou a mohu se na ni spolehnout. 3.Moji přátelé jsou spolehliví, snaží se mi pomáhat, je-li to třeba a mohu se s nimi podělit o své starosti i radosti. 4.V nesnázích se mohu obrátit na své spolupracovníky: vím, že by mi v případě potřeby poskytli pomoc, radu a podporu. 5.Zdrojem pomoci a podpory jsou pro mne v obtížných situacích i moji nadřízení v zaměstnání.

25 Životní události Katastrofy - traumatické události, které se obvykle vymykají běžné lidské zkušenosti Life events: Distres - zátěžové životní události - přinášejí velký žal, je však pravděpodobnost, že nás postihnou vyjímečně nebo několikrát za život Eustres – radostné životní události) Drobné denní příhody: Denní obtíže (daily hassless) /denní radosti (daily uplifts)

26 ZŽU – Holmes Rahe - test Začátek 70. let minulého století Stres vyvolaný důležitými změnami v životě je indikátorem budoucího onemocnění Přiděleny body od 1 do 100 podle síly stresu Seznam 43 pravděpodobných událostí Sečíst počet bodů těch událostí, které se vás v průběhu minulého roku týkaly Součet vyšší než 150, je 50% pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde ke změně vašeho zdravotního stavu. Při součtu vyšším než 300 je tato pravděpodobnost 80 %. Thomas Holme a Richard Rahe

27 Událost Počet bodů Smrt partnera100 Rozvod 73 Rozchod s partnerem65 Pobyt ve vězení63 Smrt příslušníka rodiny63 Osobní úraz nebo nemoc 53 Svatba 50 Propuštění z práce47 Manželské usmiřování45 Odchod do důchodu45 Zdravotní změny příslušníka rodiny 44 Těhotenství 40 Sexuální problémy39 Příchod nového člena rodiny39 Změny ve finančním postavení38 Smrt blízkého přítele 37 Přechod na nový způsob práce36 Přibývání manželských hádek35 Větší zadlužení 31 Ztráta velkého obnosu peněz30 Změny odpovědnosti v práci29 Syn nebo dcera opouštějí domov29 Potíže s příbuzenstvem s partnerovy strany 29 Mimořádný osobní úspěch28 Partner/ka začíná nebo končí s prací 26 Začátek nebo konec školy26 Změny životních podmínek25 Změny v osobních návycích24 Potíže se šéfem 23 Změny v pracovních hodinách nebo podmínkách 20 Změna bydliště 20 Změna školy 20 Změna v rekreování 19 Změny v náboženských aktivitách 19 Změny ve společenských aktivitách 18 Zadlužení 17 Změny ve spánkových návycích 16 Velké změny v počtu rodinných příslušníků15 Změny v návycích v jídle 15 Prázdniny, dovolená 13 Vánoce 12 Drobná porušení zákona 11

28 Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví Každý člen lidské společnosti má stejné právo žít zdravý a dlouhý život. (WHO 1999, 2001,, zakotveno i v ústavách EU) Všichni lidé nemají stejné předpoklady,mezi lidmi existují rozdíly a odlišnosti. Mnohé jsou jen málo (vůbec) ovlivnitelné (věk, pohlaví, etnická příslušnost).

29 "Zdraví 21" Zdravotní politika WHO a EU vytváří strategie snižování rozdílů v životních podmínkách = sociální spravedlnost První dva cíle Zdraví 21: "Solidarita pro zdraví v evropském regionu„ a "Spravedlnost ve zdraví“ zaměřeny na nerovnosti ve zdraví v EU

30 "Zdraví 21" Stav extrémně nízkého SES (chudoba) je nejvýznamnějším zdravotním rizikovým faktorem Rozdělení společnosti podle příjmů je závažnou nespravedlností a jedním z nejdůležitějších momentů, ohrožujících zdraví. Finanční deprivace má podstatný vliv na stoupající kriminalitu a násilí.

31 „Překonání rozdílů“ Closing the Gap: Strategies for Action to tackle Health Inequalities“.Na realizaci se podílí 22 evropských zemí (zde SZÚ). Cílem je oslovit a získat pro řešení tohoto problému co nejširší oblast odborného, společenského a politického života. (www.health-inequalities.eu)www.health-inequalities.eu DETERMINE: Evropské konsorcium pro sociálně - ekonomické determinanty zdraví – (Janatová) GRADIENT ve zdraví: Využití nástrojů veřejné zdravotní politiky k efektivnímu snížení nerovností ve zdraví u rodin a dětí (Kebza) ENGENDER. Podpora rovnosti mužů a žen (Janatová) Shrnuto: nelze předpokládat úplné odstranění nerovností mezi lidmi;přijetí proklamativní zásady rovnosti všech lidí je do značné míry fiktivní.


Stáhnout ppt "Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví."

Podobné prezentace


Reklamy Google