Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hodnocení rizik v procesu EIA/SEA Část 4 DEMO-příklady rizikové analýzy v ČR v rámci EIA/SEA VYBRANÉ SEGMENTY.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hodnocení rizik v procesu EIA/SEA Část 4 DEMO-příklady rizikové analýzy v ČR v rámci EIA/SEA VYBRANÉ SEGMENTY."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení rizik v procesu EIA/SEA Část 4 DEMO-příklady rizikové analýzy v ČR v rámci EIA/SEA VYBRANÉ SEGMENTY

2 DEMO-příklad 1 „Analýza rizik - analytická studie rizik variant výstavby a provozování části Městského okruhu Pelc Tyrolka- Balabenka“ Fak. dopravní ČVUT, 11/2009 Fak. dopravní ČVUT, 11/2009 Vybraný segment  Algoritmus RPN ~ Risk Priority Numer  Nelineární stupnice závažnosti nebezpečí

3 Pelc Tyrolka-Balabenka

4

5

6

7

8 DEMO-příklad 2 „Přestavba železničního uzlu Brno“ CITYPlan spol. s r.o. Praha, 7/2007 CITYPlan spol. s r.o. Praha, 7/2007 Vybraný segment  Riziková matice

9 Hlavní nádraží Brno

10 Vítězný návrh pro nové nádraží Brno

11 Dopravní infrastruktura

12

13

14

15 Výsledek rizikové analýzy

16 Doporučený přístup k výsledkům rizikové analýzy

17 DEMO-příklad 3 „Riziková analýza vybraných scénářů Státní energetické politiky ČR“ (se zvláštním zřetelem na bezpečnost systému elektroenergetiky a časový horizont 2030), prof. Ing. Josef Říha, DrSc.-ECOIMPACT, 10/2008 Vybraný segment  Soubor indikátorů rizika  R(j)= 21  Kategorie přijatelnosti rizika

18 Specifikace posuzovaných scénářů SEP

19 V(A) Scénář aktivní politiky ochrany klimatu – „Scénář MŽP - fialový“ (2003) V(A) Scénář aktivní politiky ochrany klimatu – „Scénář MŽP - fialový“ (2003)  Vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů vedoucí ke snížení emisí o 30 % v roce 2020 a o 40 % v roce 2030,  Vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů vedoucí ke snížení emisí o 30 % v roce 2020 a o 40 % v roce 2030,

20 Charakteristika V(A) Stát neplánuje ani nestaví energetické zdroje. Definuje priority z pohledu zájmů, které chrání. Vytváří co nejstabilnější podnikatelské prostředí současně s regulací trhu směrem k dosažení stanovených cílů. Vývoj otevírání trhu bude harmonizován s požadavky EU. Stát neplánuje ani nestaví energetické zdroje. Definuje priority z pohledu zájmů, které chrání. Vytváří co nejstabilnější podnikatelské prostředí současně s regulací trhu směrem k dosažení stanovených cílů. Vývoj otevírání trhu bude harmonizován s požadavky EU. Snížení podílu pevných fosilních paliv v energetické bilanci země a jejich nahrazování rozvojem obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivnosti výroby distribuce a přeměny energie. Snížení podílu pevných fosilních paliv v energetické bilanci země a jejich nahrazování rozvojem obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivnosti výroby distribuce a přeměny energie. Jaderná energetika v dnešní konfiguraci (JEDU, JETE), jejich životnost se neprodlužuje, nové zdroje se neplánují. Jaderná energetika v dnešní konfiguraci (JEDU, JETE), jejich životnost se neprodlužuje, nové zdroje se neplánují. Neuvolnění územních omezení těžeb hnědého uhlí. Neuvolnění územních omezení těžeb hnědého uhlí. V rámci podílu PEZ, který bude nadále pokryt fosilními zdroji, preferovat při náhradě stávajících resp. povolování nových takové zdroje, které splní kritéria co nejvyšší účinností přeměny PEZ na užitečnou energii. V rámci podílu PEZ, který bude nadále pokryt fosilními zdroji, preferovat při náhradě stávajících resp. povolování nových takové zdroje, které splní kritéria co nejvyšší účinností přeměny PEZ na užitečnou energii. Struktura PEZ musí být taková, aby byly dodrženy stanovené kvantitativní cíle, především emise CO2 a dalších skleníkových plynů. Struktura PEZ musí být taková, aby byly dodrženy stanovené kvantitativní cíle, především emise CO2 a dalších skleníkových plynů. Snížit podíl kapalných paliv v dopravě jejich nahrazením biopalivem a alternativními palivy (zemní plyn, LPG, vodík) o 20 % do r Snížit podíl kapalných paliv v dopravě jejich nahrazením biopalivem a alternativními palivy (zemní plyn, LPG, vodík) o 20 % do r Vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů vedoucí ke snížení emisí o 30 % v roce 2020 a o 40 % v roce Vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů vedoucí ke snížení emisí o 30 % v roce 2020 a o 40 % v roce 2030.

21 V(B) Scénář s důrazem na energetickou efektivnost a využití OZE, bez jaderné energetiky - „Scénář Občanského sdružení V havarijní zóně JE Temelín – udržitelný – oranžový“ (2008) V(B) Scénář s důrazem na energetickou efektivnost a využití OZE, bez jaderné energetiky - „Scénář Občanského sdružení V havarijní zóně JE Temelín – udržitelný – oranžový“ (2008)  Vysoké požadavky na energetickou nezávislost,  Vysoké požadavky na energetickou nezávislost, bezpečnost a spolehlivost energetického hospodářství bezpečnost a spolehlivost energetického hospodářství současně s naplněním požadavků udržitelného rozvoje. současně s naplněním požadavků udržitelného rozvoje. Zachování limitů pro HU, odstavení JE, Zachování limitů pro HU, odstavení JE, omezení importu energetických komodit. omezení importu energetických komodit.

22 Charakteristika V(B) Důraz na zvyšování energetické účinnosti včetně náhrady elektřiny tam, kde je zaměnitelná. Důraz na zvyšování energetické účinnosti včetně náhrady elektřiny tam, kde je zaměnitelná. Výrazné snížení podílu pevných fosilních paliv, jejich nahrazování rozvojem využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivnosti výroby, distribuce a spotřeby energie. Výrazné snížení podílu pevných fosilních paliv, jejich nahrazování rozvojem využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivnosti výroby, distribuce a spotřeby energie. Scénář umožňuje maximalizovat jadernou bezpečnost úplným výstupem z jaderné energetiky. Provoz JEDU a JETE končí před rokem Scénář umožňuje maximalizovat jadernou bezpečnost úplným výstupem z jaderné energetiky. Provoz JEDU a JETE končí před rokem Neuvolnění územních omezení těžeb hnědého uhlí. Neuvolnění územních omezení těžeb hnědého uhlí. Snížení podílu ropných paliv v dopravě, jejich nahrazení kapalnými biopalivy II. generace (biopaliva I.generace v případě momentálních přebytků) a plynnými alternativními palivy (bioplyn, vodík, zemní plyn), vyšší využití elektrických pohonů zároveň se zvyšováním efektivnosti dopravních prostředků i logistiky dopravy. Snížení podílu ropných paliv v dopravě, jejich nahrazení kapalnými biopalivy II. generace (biopaliva I.generace v případě momentálních přebytků) a plynnými alternativními palivy (bioplyn, vodík, zemní plyn), vyšší využití elektrických pohonů zároveň se zvyšováním efektivnosti dopravních prostředků i logistiky dopravy. Vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů. Vyšší požadavky na snížení emisí skleníkových plynů. Vyšší investiční náročnost bude vyvážena příznivými ekonomickými, Možnost kompenzace části utopených nákladů a ušlých zisků v důsledku změn v energetickém hospodářství. Vyšší investiční náročnost bude vyvážena příznivými ekonomickými, Možnost kompenzace části utopených nákladů a ušlých zisků v důsledku změn v energetickém hospodářství. Vysoká míra decentralizace energetického hospodářství, která znamená nižší nároky na elektrizační přenosovou soustavu. Vysoká míra decentralizace energetického hospodářství, která znamená nižší nároky na elektrizační přenosovou soustavu.

23 V(C) Scénář s důrazem na vyšší význam domácích zdrojů paliv závazně přijatý vládou, korigovaný, kompromisní s označením „Scénář zelený - upravený“ (2004). (Současný stav – tzv. „nulová varianta“ - dosud aktuálně platný dokument - viz usn. vl. ČR č. 211 ze dne 10. března 2004). (Současný stav – tzv. „nulová varianta“ - dosud aktuálně platný dokument - viz usn. vl. ČR č. 211 ze dne 10. března 2004).  Scénář vychází ze základních předpokladů: zvýšení disponibility domácích energetických zdrojů – hnědého uhlí (racionální přehodnocení územně-ekologických limitů těžeb), růstu energetické efektivnosti podle záměrů SEK, z vyšší podpory OZE, z možnosti výstavby nových JE zdrojů.

24 Charakteristika V(C) Počítá s 16,9 % obnovitelných zdrojů energie (OZE) k roku V původním „zeleném“ scénáři došlo k částečnému posílení role úspor, obnovitelných zdrojů a zemního plynu na úkor tuhých, kapalných a jaderných paliv, s příslušnými dopady do dalších výstupů. Jednalo se vesměs o pozitivní změny, příznivě ovlivňující vize a cíle SEK. Počítá s 16,9 % obnovitelných zdrojů energie (OZE) k roku V původním „zeleném“ scénáři došlo k částečnému posílení role úspor, obnovitelných zdrojů a zemního plynu na úkor tuhých, kapalných a jaderných paliv, s příslušnými dopady do dalších výstupů. Jednalo se vesměs o pozitivní změny, příznivě ovlivňující vize a cíle SEK. Konkretizace vstupních podmínek scénáře: stagnace demografického vývoje do roku 2010 a následný mírný pokles k roku 2030; stagnace demografického vývoje do roku 2010 a následný mírný pokles k roku 2030; meziroční tempa růstu HDP do roku 2030 v intervalu 3,22 – 3,99%; meziroční tempa růstu HDP do roku 2030 v intervalu 3,22 – 3,99%; standardní a nejpravděpodobnější vývoj dalších faktorů (další modernizace struktury tvorby HDP, nedramatický vývoj světových a domácích cen paliv a energie, intenzivní technologický rozvoj a dalších faktory) ; standardní a nejpravděpodobnější vývoj dalších faktorů (další modernizace struktury tvorby HDP, nedramatický vývoj světových a domácích cen paliv a energie, intenzivní technologický rozvoj a dalších faktory) ; podpora a zvýšené uplatnění obnovitelných zdrojů energie (v souladu s přípravou zákona o podpoře OZE a stanoveného národního indikativního cíle) ; podpora a zvýšené uplatnění obnovitelných zdrojů energie (v souladu s přípravou zákona o podpoře OZE a stanoveného národního indikativního cíle) ; zvýšení tempa růstu efektivnosti využití energetických zdrojů. zvýšení tempa růstu efektivnosti využití energetických zdrojů.

25 V(D) Scénář s důrazem na bezpečnostně přijatelný a ekonomicky únosný palivový mix pod označením „Scénář základní“ NEK (2008) – viz prof. Pačes a kol.  Za hlavní problém české energetiky se deklaruje náhrada podstatného podílu domácího uhlí bezpečnostně přijatelným a ekonomicky únosným palivovým mixem jako „palivová reforma“. Tato „palivová reforma“ váže na úbytek produkce uhlí po roce 2015 a nedostatek domácího uhlí po roce 2030.

26 Charakteristika V(D) Z hlediska budoucího palivového mixu české energetiky dochází v dlouhém období k substituci domácího hnědého a černého uhlí jaderným palivem, zemním plynem, rostoucím využitím OZE a v menším rozsahu i dovozovým černým uhlím. Značně však roste celková dovozní náročnost a peněžní náklady na dovoz energie. Z hlediska budoucího palivového mixu české energetiky dochází v dlouhém období k substituci domácího hnědého a černého uhlí jaderným palivem, zemním plynem, rostoucím využitím OZE a v menším rozsahu i dovozovým černým uhlím. Značně však roste celková dovozní náročnost a peněžní náklady na dovoz energie. Tuzemská výroba elektřiny má mírně stoupající tendenci s výjimkou období kolem roku 2015, kdy dojde k zastavení exportů a ke zpomalení celkové výroby. Tuzemská výroba elektřiny má mírně stoupající tendenci s výjimkou období kolem roku 2015, kdy dojde k zastavení exportů a ke zpomalení celkové výroby. Z hlediska struktury výroby podle paliv trvale klesá význam hnědého uhlí. Výroba elektřiny z černého uhlí klesá do roku 2030, po té stoupá a v roce 2050 dosáhne opět úrovně roku Do roku 2030 se výroba elektřiny ze zemního plynu zvyšuje a překročí současnou úroveň o 138 %, po té klesá, ale i tak je v roce 2045 o 10 % vyšší než v současnosti. Z ropných zdrojů je výroba v celém prognózovaném období velmi malá a ke konci období prakticky nulová. Zásadní roli přebírají jaderná energie a OZE; po roce 2020 se jaderné palivo stane dominantním zdrojem PEZ s podílem až 54 %, výroba z OZE má po celé období vzestupnou tendenci, zejména po roce 2025 je nárůst obzvláště rychlý a OZE se stávají druhou nejvýznamnější složkou výroby elektřiny – v roce 2050 s podílem přes 36 %. Z hlediska struktury výroby podle paliv trvale klesá význam hnědého uhlí. Výroba elektřiny z černého uhlí klesá do roku 2030, po té stoupá a v roce 2050 dosáhne opět úrovně roku Do roku 2030 se výroba elektřiny ze zemního plynu zvyšuje a překročí současnou úroveň o 138 %, po té klesá, ale i tak je v roce 2045 o 10 % vyšší než v současnosti. Z ropných zdrojů je výroba v celém prognózovaném období velmi malá a ke konci období prakticky nulová. Zásadní roli přebírají jaderná energie a OZE; po roce 2020 se jaderné palivo stane dominantním zdrojem PEZ s podílem až 54 %, výroba z OZE má po celé období vzestupnou tendenci, zejména po roce 2025 je nárůst obzvláště rychlý a OZE se stávají druhou nejvýznamnější složkou výroby elektřiny – v roce 2050 s podílem přes 36 %.

27 Soubor indikátorů rizika R(1) Riziko politicko-bezpečnostní situace v dodavatelských regionech pro teritoriální strukturu energetických toků (ukazatel: podíl kapalných paliv). R(1) Riziko politicko-bezpečnostní situace v dodavatelských regionech pro teritoriální strukturu energetických toků (ukazatel: podíl kapalných paliv). R(2) Riziko politicko-bezpečnostní situace v dodavatelských regionech pro teritoriální strukturu energetických toků (ukazatel: podíl plynných paliv). R(2) Riziko politicko-bezpečnostní situace v dodavatelských regionech pro teritoriální strukturu energetických toků (ukazatel: podíl plynných paliv). R(3) Riziko politicko-bezpečnostní situace v dodavatelských regionech pro teritoriální strukturu energetických toků (ukazatel: podíl importovaného jaderného paliva). R(3) Riziko politicko-bezpečnostní situace v dodavatelských regionech pro teritoriální strukturu energetických toků (ukazatel: podíl importovaného jaderného paliva). R(4) Riziko nadměrného využití jaderné energetiky a nevyjasněný konec palivového cyklu JE (demontáž zařízení po ukončení užívání, úložiště radioaktivních odpadů – nevyjasněné technologie a náklady) spojený s rizikem dovozní závislosti (ukazatel: podíl jaderného paliva). R(4) Riziko nadměrného využití jaderné energetiky a nevyjasněný konec palivového cyklu JE (demontáž zařízení po ukončení užívání, úložiště radioaktivních odpadů – nevyjasněné technologie a náklady) spojený s rizikem dovozní závislosti (ukazatel: podíl jaderného paliva). R(5) Riziko nadhodnoceného energetického potenciálu biomasy spojený s rizikem potravinové bezpečnosti (ukazatel: podíl biopaliv). R(5) Riziko nadhodnoceného energetického potenciálu biomasy spojený s rizikem potravinové bezpečnosti (ukazatel: podíl biopaliv).

28 R(6) Riziko nadhodnoceného energetického potenciálu úspor energie (ukazatel: podíl úspor na celkové bilanci spotřeby). R(6) Riziko nadhodnoceného energetického potenciálu úspor energie (ukazatel: podíl úspor na celkové bilanci spotřeby). R(7) Riziko soběstačnosti na základě vlastních zdrojů (ukazatel: podíl uhlí, plynu, obnovitelných zdrojů a úspor energie). R(7) Riziko soběstačnosti na základě vlastních zdrojů (ukazatel: podíl uhlí, plynu, obnovitelných zdrojů a úspor energie). R(8) Riziko selhání dodávky elektřiny pro záchranu životně důležitých funkcí R(8) Riziko selhání dodávky elektřiny pro záchranu životně důležitých funkcí (ukazatel: podíl obnovitelných zdrojů energie a úspor energie). (ukazatel: podíl obnovitelných zdrojů energie a úspor energie). R(9) Riziko zvýšení zranitelnosti kritické infrastruktury (ukazatel: podíl jaderného paliva). R(9) Riziko zvýšení zranitelnosti kritické infrastruktury (ukazatel: podíl jaderného paliva). R(10) Riziko plynoucí z míry stupně decentralizace (ukazatel: RJ). R(10) Riziko plynoucí z míry stupně decentralizace (ukazatel: RJ). R(11) Riziko plynoucí z míry stupně regulovatelnosti (ukazatel: RJ). R(11) Riziko plynoucí z míry stupně regulovatelnosti (ukazatel: RJ). R(12) Riziko a potenciální dopady havárie v oblasti dominujícího palivového zdroje (ukazatel: RJ) R(12) Riziko a potenciální dopady havárie v oblasti dominujícího palivového zdroje (ukazatel: RJ) R(13) Riziko technické náročnosti a proveditelnosti, tzn. souhrn dílčích důvodů rizika zpoždění jako pravděpodobnost [p] realizace scénáře - např. nezájem investorů investovat kapitál, nepřipravenost vlastníků a managementu společností, dodávky technologie aj. (ukazatel: kumulativní multiplikátor pravděpodobnosti realizace [1-p] ). R(13) Riziko technické náročnosti a proveditelnosti, tzn. souhrn dílčích důvodů rizika zpoždění jako pravděpodobnost [p] realizace scénáře - např. nezájem investorů investovat kapitál, nepřipravenost vlastníků a managementu společností, dodávky technologie aj. (ukazatel: kumulativní multiplikátor pravděpodobnosti realizace [1-p] ).

29 R(14) Riziko nedostatku disponibilních finančních zdrojů na investice a nové technologie, neochota investorů vložit prostředky do projektu s dlouhou nebo nejistou návratností (ukazatel: investiční náklady). R(14) Riziko nedostatku disponibilních finančních zdrojů na investice a nové technologie, neochota investorů vložit prostředky do projektu s dlouhou nebo nejistou návratností (ukazatel: investiční náklady). R(15) Riziko vyvolaných nákladů na potřebná zmírňující a kompenzační opatření (ukazatel: náklady na potenciálně možná kompenzační opatření). R(15) Riziko vyvolaných nákladů na potřebná zmírňující a kompenzační opatření (ukazatel: náklady na potenciálně možná kompenzační opatření). R(16) Riziko cenové volatility – náhlé eskalace cen do závratné výšky - ve spojení s potlačením environmentálních zájmů (ukazatel: podílu kapalných a plynných paliv). R(16) Riziko cenové volatility – náhlé eskalace cen do závratné výšky - ve spojení s potlačením environmentálních zájmů (ukazatel: podílu kapalných a plynných paliv). R(17) Riziko nezájmu, strachu a nedůvěry veřejnosti k navrhované palivové reformě R(17) Riziko nezájmu, strachu a nedůvěry veřejnosti k navrhované palivové reformě (ukazatel: míra navrhované změny proti současnému stavu). (ukazatel: míra navrhované změny proti současnému stavu). R(18) Riziko vyplývající z předního palivového (výrobního) cyklu – těžba surovin, úprava, transport, vyvolané investice (před a po), R(18) Riziko vyplývající z předního palivového (výrobního) cyklu – těžba surovin, úprava, transport, vyvolané investice (před a po), R(19) Riziko vyplývající ze zadního palivového (výrobního) cyklu – demontáž výrobního zařízení, zacházení s odpady (obaly, skládky, úložiště ad.), transport, úprava lokalit do původního stavu (“zelená louka“), vyvolané investice (před apod.) R(19) Riziko vyplývající ze zadního palivového (výrobního) cyklu – demontáž výrobního zařízení, zacházení s odpady (obaly, skládky, úložiště ad.), transport, úprava lokalit do původního stavu (“zelená louka“), vyvolané investice (před apod.) R(20) Riziko vyplývající ze zajištění havarijní připravenosti energetického zařízení – potřeba, způsob a spolehlivost zajištění, nákladnost, akceptování veřejností a její účast na přípravě tak, aby bylo dosaženo optimální ochrany v případě havárie (ukazatel: RJ). R(20) Riziko vyplývající ze zajištění havarijní připravenosti energetického zařízení – potřeba, způsob a spolehlivost zajištění, nákladnost, akceptování veřejností a její účast na přípravě tak, aby bylo dosaženo optimální ochrany v případě havárie (ukazatel: RJ). R(21) Riziko vyplývající z omezené možnosti pojištění života, zdraví a majetku pro případ důsledků havárie energetického zařízení, vč. úvahy do jaké míry ručí provozovatel energetického zařízení za škody způsobené havárií (ukazatel: RJ). R(21) Riziko vyplývající z omezené možnosti pojištění života, zdraví a majetku pro případ důsledků havárie energetického zařízení, vč. úvahy do jaké míry ručí provozovatel energetického zařízení za škody způsobené havárií (ukazatel: RJ).

30 Obecně definované kategorie přijatelnosti rizika

31 Posouzení hodnoty dílčího rizika R(12) - Riziko plynoucí z možnosti a důsledků havárie výrobního zařízení

32 Četnost výskytu dílčího rizika podle třídy přijatelnosti

33 Hierarchizace scénářů SEP podle výsledků rizikové analýzy

34 DEMO-příklad 4 „STANDPOINT OF THE COMMISSION FOR THE TEMELIN NUCLEAR POWER PLANT ENVIRONMENTAL IMPACTS ASSESSMENT“ COMMISSION FOR THE TEMELIN NUCLEAR POWER PLANT ENVIRONMENTAL IMPACTS ASSESSMENT, Prague on July 15, 2001 Vybraný segment  Absurdistán procesu EIA na hotové dílo  Známkování rizika

35 JE Temelín

36 Pramen: „Posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, předložené v návaznosti na dobrovolný a nadstandardní postup podle části V. Protokolu z Melku“. Zpráva. Komise pro hodnocení vlivu JE Temelín na životní prostředí Praha, duben 2001, 238 stran.

37

38

39 Legenda ke grafu: Řada 1 (černé sloupce) vyjadřují hodnocení metodou “Verbálně-numerické stupnice s váženými průměry”. Řada 1 (černé sloupce) vyjadřují hodnocení metodou “Verbálně-numerické stupnice s váženými průměry”. Řada 2 (prázdné sloupce) vyjadřují hodnocení metodou “FUZZY-logiky a verbálních výroků”. Řada 2 (prázdné sloupce) vyjadřují hodnocení metodou “FUZZY-logiky a verbálních výroků”. Okruhy posuzování: 01 ovzduší a klima; 02 hydrologie; 03 půda a horninové prostředí; 04 obyvatelstvo; 05 příroda a krajina; 06 odpady; 07 možnost vzniku havárií.

40 Známkování JE Temelín v roce 2001

41


Stáhnout ppt "Hodnocení rizik v procesu EIA/SEA Část 4 DEMO-příklady rizikové analýzy v ČR v rámci EIA/SEA VYBRANÉ SEGMENTY."

Podobné prezentace


Reklamy Google