Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ A/ Sámova říše (623-658)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ A/ Sámova říše (623-658)"— Transkript prezentace:

1 PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ A/ Sámova říše ( )

2 Hunská říše se ve své době táhla od středoasijských stepí po oblast dnešního Německa, od Dunaje po Baltské moře. Rozšíření Slovanů v 6.-7 století, tmavě je vyznačena předpokládaná pravlast.  Sámo se vydal na cestu ke Slovanům, aby s nimi mohl obchodovat.  Slované byly ve válce s Huny.  Sámo se zůčastnil tažení a díky schopnostem byl poté zvolen králem.  Během své vlády se střetl s franckým králem Dagobertem roku 631 u hradu Wogastisburg, kde Sámo zvítězil.

3 rozsah Sámovy říše  Fedegar neurčuje přesněji, kde se tato říše rozkládá. Byla to kronika tzv. Fredegara Scholastika. Jediný pramen, který nám říká o Sámově říší.  Předpokládáme, že uvnitř také ležely Čechy. vrch Rubín u Podbořan v severních Čechách – domníváme se, že právě zde ležel Wogastisburg. kde se Sámo střetl s Franky.  V Čechách nalezen jeden avarský hrob.

4 B/ Velká Morava ( /7)

5 Mojmír I.  První dějinné počátky jsou spojovány s Mojmírem I. zakladatelem rodu Mojmírovců.  První písemná zmínka z roku 822. Kdy se „Moravani“ dostavili na říšský sněm do Frankfurtu.  Zdá se, že v tu chvíli již byly moravské kmeny pod mojmírovskou vládou sjednoceny.  Podobně rychle jako Mojmír při sjednocování říše postupoval i kníže Pribina (území západního Slovenska).  Záhy vypukl mezi nimi boj, v kterém zvítězil Mojmír a roku 833 dobyl Pribinovo sídlo (Nitru) a svého protivníka vyhnal k bavorskému vévodovy (dostal území u blat. jezera). Mojmír I., freska ve Znojemské rotundě.

6  Rostislav se rozhodl bránit dalším politickým tlakům sousední východofranské říše. Snažil se zřídit na území velké moravy samostatnou církevní organizaci, aby biskup, arcibiskup sídlil na jeho dvoře a ne v cizině (na území východofrancké říše) = eliminace zásahů cizích panovníků skrze církev  Druhým velkomoravským knížetem je Rostislav (846– 870). Byl synovcem Mojmíra I.  Za jeho vlády se uskutečnila cyrilometodějská misie.  Roku 863 byzantský císař Michal III. vyslal na Velkou Moravu na přání Rostislava Konstantina (Filozofa) a Metoděje. Konstantin (Filozof) a Metoděj Rostislav  Roku 870 umírá uvězněn v některých z bavorských klášterů za pokus zavraždit Svatopluka.  Rostislav pověřil panováním nad nitranským knížectvím (samosprávná lenní součást Velkomoravské říše) svého synovce Svatopluka.

7 hlaholice  Konstantin a Metoděj se věnovali překladům Bible a dalším církevním textům pro růst vzdělanosti (christianizace).  Vytvořili jednotné písmo - hlaholici. Nutnost vytvořit písmo pro zápis staroslověnštiny (bohoslužby). Původně 41znaků.  Metoděj umírá 6. dubna roku 885 (Velehrad, Morava)  Konstantin umírá 14. února roku 869 (pohřben v chrámu sv. Klimenta v Římě).

8 Papežská bula Industriae Tuae adresovaná knížeti Svatoplukovi. Svatopluk  V červnu roku 880 papež Jan VIII. vydal bulu Industriae tuae (Schválení slovanské liturgie a vytvoření moravské arcidiecéze).  V roce 870 nastoupil na knížecí trůn Svatopluk, ale i on se ocitl v zajetí Karlomana (francký král), který chtěl získat nadvládu nad Velkou Moravou.  Pověst o Svatoplukových prutech.  Za jeho vlády největší uzemní rozmach (cca až 1,5mil. obyvatel)

9  Význam Velké Moravy nelze spatřovat v kulturním odkazu cyrilometodějské misie, prostě proto, že toto dědictví v této části Evropy (nebo v Evropě vůbec, to záleží na tom jak ji vymezíme) žádnou svébytnou kulturu nezaložilo.  Skutečný význam Velké Moravy spočívá ve státu, v prvním experimentu nově příchozích Slovanů se státem (a tím i křesťanstvím) vůbec. Proti tomu lze namítnout, že tento pokus se nepodařil, protože Velká Morava přece zanikla, žádný ze středoevropských států nebyl jejím přímým následníkem.  Totéž platí i o národech, žádný současný národ nemá svého předchůdce v Moravanech 9. století. Dějiny jsou dějinami vítězů a Velká Morava prohrála, byla roku 906 roznesena na kopytech malých maďarských koníků, nemůže proto mít nějaké smysluplné dějiny.  Hlavním městem Velké Moravy byl Veligrad (Velehrad). Vedou se stále spory o tom, kde přesně toto město leželo, uvádí se že Staré Město u Uherského Hradiště a nebo Valy u Mikulčic.

10  Většinou se stavělo z lomového kamene pojeného více či méně kvalitní vápennou maltou.  Budovy byly oboustranně omítnuty. Zdi byly bohatě zdobeny malbami a freskami  Asi nejčastěji stavěnou kamennou stavbou byly ve velkomoravském období kostely(Staré Město, Modrá, Sady, Mikulčice…). Mikulčice

11 České dějiny naroda/ samova-rise/?backaddr=search&broad= naroda/ velka-morava/


Stáhnout ppt "PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ A/ Sámova říše (623-658)"

Podobné prezentace


Reklamy Google