Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Květa Stodolovská, Lucie Kroupová, Veronika Lhotská, Zuzana Hondlíková, Michaela Kolářová, Ilona Palátová, Tereza Hochová, Jana Jínová Zdravotně sociální.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Květa Stodolovská, Lucie Kroupová, Veronika Lhotská, Zuzana Hondlíková, Michaela Kolářová, Ilona Palátová, Tereza Hochová, Jana Jínová Zdravotně sociální."— Transkript prezentace:

1 Květa Stodolovská, Lucie Kroupová, Veronika Lhotská, Zuzana Hondlíková, Michaela Kolářová, Ilona Palátová, Tereza Hochová, Jana Jínová Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích Část II

2  Mořští měkkýši  Pavouci  Štíři  Hadi  Ptáci

3 Květa Stodolovská

4  asi 10 druhů  všechny chobotnice tohoto rodu velmi jedovaté  malá velikost, typické modré skvrny, prstence  velmi dobře známy jen 2 druhy – chobotnice skvrnitá, chobotnice kroužkovaná – nejjedovatější – severní Austrálie →Japonsko

5  jed – tetrodoxin a dále pak několik jedovatých sloučenin→neurotoxiny  jed se tvoří ve slinných žlázách chobotnic pomocí bakterií  dvě jedové žlázy:  první žláza produkuje jed, kterým omračuje kořist, kterou se pak živí  jed z druhé žlázy je používán jako obranný jed – prudce jedovatý

6  znecitlivění v ústech  zrak je zastřen→oslepnutí  ztrácí se dotykové vjemy, obtížné polykání  nausea, paralýza nohou, vyčerpanost, kóma  do tří minut smrt →oběť se udusí  neexistuje protijed!  umělé dýchání masáž srdce dokud jed nevyprchá – až 24 hodin

7

8

9  patří mezi dravé měkkýše (500 druhů)  homolice neumějí plavat  jedovaté všechny druhy homolic – nejjedovatější je homolice mapová, dále homolice síťkovaná a homolice mramorovaná  homolice síťkovaná – nejvíce lidských životů  teplé oceány a moře tropického a subtropického pásma

10  jed – conotoxin a dalších 50 biologicky aktivních látek  k produkci a aplikaci jedu homolic slouží specializovaný zub (harpuna)  jedna kapka jedu homolice mapové by usmrtila 20 lidí

11  působí na sval→způsobí paralýzu  bolest, zarudnutí postiženého místa  zvracení, teplota, průjem  nekontrolovatelné svalové pohyby  smrt do několika hodin – obrna bránice  protijed neexistuje!  umělé dýchání

12

13 Michaela Kolářová

14  Rod Latrodectus  ♀ mm, ♂ 20-30mm (s končetinami)  Vyskytuje se na tmavých místech  Útočí pouze v ohrožení  Černá vdova => samička zabíjí samečka

15  neurotoxický  V místě kousnutí vzniká otok (až 15cm)  Jed začne působit již po několika minutách  Po kousnutí svalové křeče, nevolnost, ochrnutí  Do r úmrtí 2-5 % (méně než úmrtí včelou) – oslabení jedinci, dnes protijed

16

17  Pochází z Austrálie  Velikost - ♀ 50 mm, ♂ 40 mm  7mm kusadla - prokousne bez problému nejen lidskou kůži, ale i oblečení či tenkou botu  Může zaútočit nečekaně, i když není v ohrožení

18  Neurotoxický  ♀ 0,31 mg a ♂ 0,28 mg jedu (jed samců pětkrát více toxický)  Po kousnutí – spasmy svalových skupin, křeče v břiše, zvýšené pocení, slzení, sekrece hlenu, náhlý vzestup TK  Stav trvá hodiny až 2 dny, bolesti hlavy a myalgie až týdny  Úmrtí v důsledku dechového nebo srdečního selhání – oslabení jedinci  R vytvořen protijed – do té doby zabíjel desítky lidí ročně

19

20  Rod Phoneutria  Jižní Amerika  Netká si sítě  žije ve stromech, termitištích („banánový“ pavouk)

21  Neurotoxický  Pavouk útočí okamžitě, je agresivní  U dětí, oslabených lidí může vyvolat nervový šok, smrt udušením  U dospělých – lokální bolest  Existuje protijed.

22

23 Ilona Palátová

24 Kmen – členovci, Třída – pavoukovci Přežijí radioaktivitu i zmrazení Vydrží nejíst rok a tři dny zadržovat dech Jedem disponuje každý štír Úzké, tenké prsty klepet = silnější jed

25  Neurotoxin  Lokální příznaky otravy  Celkové příznaky otravy  Léčba bodnutí

26  Tityus bahiensis  Štír tlustorepý  Štír smrtonoš

27  Nejjedovatější štír na světě  Brazílie, Argentina, Paraguay  Bodnutí nevyvolává žádnou reakci

28

29 Silně jedovatý Severní Afrika Způsobuje největší počet úmrtí (80%) Žije skrytým způsobem života Až 60 mláďat Dožívá se vysokého věku

30

31 Nejúčinnější jed Velice útočný a nevyzpytatelný Afrika, Asie, Turecko, SAE, Jemen Vyrábí se sérum Nejbolestivější bodnutí

32

33 Tereza Hochová

34 predátoři bez nohou, očních víček a boltců kořist usmrcují vstříknutím jedu nebo udušením potravu pohlcují vcelku (volné spojení lebky) vyjma Antarktidy osidlují veškerou pevninu velmi vyvinutý čich (Jacobsonův orgán), někteří tepločivná jamka X chabý zrak a sluch je známo cca 2700 druhů hadů (z toho asi 410 jedovatých) třída: plazi, řád: šupinatí, podřád: hadi

35

36  rozšíření: severní Austrálie, jih Nové Guineje  jde o neútočného a velmi plachého hada, obývá neosídlené oblasti -> ke střetům dochází výjimečně  barva: jednobarevný, tříslově nebo tmavohnědě zbarvený  uštknutí: jed usmrtí dospělého člověka někdy již za pár minut (neurotoxiny)  člověka může zabít i pouhé škrábnutí o vylomený a vysušený zub  jediné uštknutí může zabít až 100 lidí  účinný protijed(Kevin Budden†1950)  délka: 2 – 3,6 m  potrava: savci, ptáci, ještěři

37 jižní Asie obývá rýžoviště a okolí vesnic nejnebezpečnější indický had (10 000† za rok) barva: variabilní, hnědá až černá, na hřbetní straně krku světlý motiv „brýlí“ (brejlovci) potrava: savci, ptáci, ještěři a hadi jed působí neurotoxicky a velmi rychle (plivání jedu) dobře šplhají, plavou délka: 1,2 – 1,7 m >>

38 východní a jižní Afrika, nejčastěji obývá stromové porosty druhý největší jedovatý had na světě (až 4,5 m) patří mezi nejrychlejší hady (až 23 km/h) barva: olivově hnědá, šedivá až žlutozelená s věkem tmavne, název odvozen od barvy očí a vnitřku tlamy je plachá X v ohrožení agresivní útočník jed působí neurotoxicky, zhoršuje srážlivost krve a obsahuje trávící enzymy pro člověka je uštknutí téměř vždy smrtelné, nejrychleji působící jed (nosit u sebe protijed) Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

39  Indický oceán v oblasti Filipín, Thajský záliv, Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Timorské moře a severní pobřeží Austrálie  mělké vody pobřežních oblastí a ústí řek  patří mezi mořské hady (malá ostře zašpičatělá hlava a veslovitý z boku zploštělý ocas), pod vodou vydrží 7 – 8 hodin  jeho jed je jedním z nejjedovatějších, neobyčejně působivý neurotoxin (rychlé ochromení – smrt udušením)  v hejnech (stovky až tisíce) migruje na značné vzdálenosti  délka: 0,5 - 1 m

40

41  jih USA, sever Mexika  nejvíce smrtelných uštknutí v USA  délka: až 2 m  potrava: malí savci, ptáci a ještěři (překvapivý útok)  tepločivné jamky mezi očima a nozdrami  k lokalizaci teplokrevné kořisti  chřestidlo má varovat a odstrašovat  několik kroužků zrohovatělé kůže Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

42  jediný jedovatý had v severozápadní Evropě  oblíbené stanoviště smíšený les nebo prosluněné kamenité stráně, obývá i svahy ve výši 3000 m. n. m. a tundry  barva: hnědá, šedá, rezavá, černá  většinou charakteristická klikatá čára, šterbinovitá zornička, hlava  délka: 65 – 90 cm  délka dožití: 20 až 25 let  uštknutí: mírně jedovaté, většinou není smrtelné, pouze bolestivé otoky  vytvoří 15 mg = 60 % smrtelné dávky

43  složením i účinností podobný jedu chřestýšů  otok v oblasti kousnutí, zduření místních lymfatických uzlin, bolestivost (v místě až měsíce), nevolnost, zvracení, zvýšená teplota  nebezpečím je pokles tlaku, ztráta vědomí, šok a selhání oběhového systému  první pomoc: znehybnit, nezaškrcovat, nevypalovat, nevysávat ránu, zavolat záchrannou službu  mnohem větší význam a závažnost má alergická reakce  projevy:  svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání, pálení očí  zmijí jed má zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně)

44 Jana Jínová

45

46  Pitohui dichrous  říše - živočichové, kmen - strunatci, podkmen – obratlovci, třída - ptáci, podtřída - letci, řád - pěvci, čeleď - pištcovití, rod - pištec  velký asi 23 cm, váha asi 65 gramů  černé, oranžové a hnědé peří  všežravý

47  odchycen v roce 1989 na Papua-Nová Guinea zoologem J. P. Dumbacherem -) pták ho při odchytu poškrábal na ruce, Dumbacher si poškrábané prsty olízl, v ústech cítil silné pálení a náhle začal ochrnovat  peří a kůže obsahuje jedovatou neurotoxickou látku homobatrachotoxin -) ptáci sami jed netvoří, získávají ho potravou tvořenou z brouků rodu Choresine, čeledi Melyridae; ptákům slouží jed k obraně před predátory

48  steroidní alkaloid, který pomocí sodíkových iontů depolarizuje povrchové membrány nervových buněk a zabraňuje tak normálnímu šíření nervového vzruchu  v místě kontaktu s lidskou kůží vyvolává pálení a také dráždí dýchací cesty  jed byl známý už dříve z kožního sekretu jihoamerických pralesniček rodu Phyllobates

49


Stáhnout ppt "Květa Stodolovská, Lucie Kroupová, Veronika Lhotská, Zuzana Hondlíková, Michaela Kolářová, Ilona Palátová, Tereza Hochová, Jana Jínová Zdravotně sociální."

Podobné prezentace


Reklamy Google