Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Aurignacien Ondřej Mlejnek Opava, 1.4.2014. Aurignacien První evropská kultura tvořená prokazatelně moderními lidmi (viz Mladečské jeskyně ). Pestera.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Aurignacien Ondřej Mlejnek Opava, 1.4.2014. Aurignacien První evropská kultura tvořená prokazatelně moderními lidmi (viz Mladečské jeskyně ). Pestera."— Transkript prezentace:

1 Aurignacien Ondřej Mlejnek Opava,

2 Aurignacien První evropská kultura tvořená prokazatelně moderními lidmi (viz Mladečské jeskyně ). Pestera cu Oase v Rumunsku je starší, ale bez kulturně signifikantních nálezů. Mladopaleolitická čepelová technologie. Kýlovitá škrabadla, obloukovitá polyedrická rydla, aurignacké čepele piškotovitého tvaru. KPI: Nástroje opracované po celém povrchu, hroty s rozštěpenou bází, mladečské hroty, šídla, spatuly, flétny… Umění: parietální (jeskyně Chauvet ) i mobilní (Achtal, Lonetal, Stratzing). Rozšíření od Pyrenejského poloostrova po Don. V Asii příbuzné kultury – např. ahmarien (levantský aurignacien) na Blízkém východě. Podobně ve střední Asii. Přírodní podmínky: Období interplenigleciálu přerušované několika stadiály. Nejchladnější období ( Heinrich event 4 ) následovalo po výbuchu sopky na Flegrejských polích u Neapole ( Campanian Ignibrite ) asi před lety. V této době končí přechodné kultury a nastává rozmach aurignacienu. Tvorba iniciálních půd - špatné dochování kostí.

3 Vznik pojmu Pojem aurignacen poprvé použili Henri Breuil a Émile Cartilhac roku 1906 podle jeskyně Aurignac (Haute-Garonne) zkoumané É. Lartetem v roce Mělo se jednat o industrii chronologicky mezi moustérienem a solutréenem s otupenými hroty a zabíhající retuší. Vydělili tři chronologické fáze (časný, střední, pozdní aurignacien). Denis Peyrony vyňal roku 1933 z aurignacienu větev s otupenými hroty a nazval ji périgordienem. Jím definovaný starší périgordien je dnes nazýván châtelperronienem a mladší périgordien gravettienem.

4

5 Materiální kultura Mladopaleolitická štípaná industrie – čepelová technika, kýlovitá a vyčnělá škrabadla, kanelovaná obloukovitá rydla, retušované čepele, odštěpovače, hroty typu Krems, čepelky typu Dufour. Kostěná industrie – hroty s rozštěpenou bazí, mladečské hroty, hladidla. Umění (mobilní i parietální, hudba) a ozdoby (provrtané zuby, mušle, korálky). Doklady obytných staveb (Tibavá – oválné objekty, Stratzing – dlažba kolem ohniště, Muralovka – dlažba). Domestikace psa – na základě genetických analýz asi před lety.

6

7 Datování Časný aurignacien (Willendorf AH3, Švábská Jura) a protoaurignacien (Francie, Itálie, Kantábrie, snad i Bačo Kiro) – ky BP. Nejrozšířenější je střední aurignacien (36-30 ky BP). Následuje epiaurignacien (Alberndorf, Langmannersdorf, j. Bockstein). Špatně datovaný, ale asi ky BP. Závěr aurignacienu je nejistý. Aurignacoidní industrie se v některých oblastech (Rumunsko, Moldávie, Mohelno-Plevovce) udržují zřejmě i po LGM. Nejistá je ale přímá vývojová souvislost mezi aurignacienem a těmito industriemi.

8

9 Střední Podunají

10 Umění Parietální umění: jeskyně Chauvet, uhlové malby nosorožců, koní a lvů. Akvitánské umění: hluboké rytiny na spadlých kamenech, symboly vulvy, zvířata – La Ferassie, Abri Cellier. Mobilní umění : Jeskyně Švábské Jury (Vogelherd, Hohefels, Geissenklösterle, Hohlestein-Stadel) – figurky zvířat, Löwenmensch z Hohlestein-Stadel, nejstarší venuše z Hohefels, řezby zvířat, flétny, malovaný oblázek z Geissenklösterle, ozdoby (provrtané zuby)… Stratzing v Rakousku – Tanzende Venus (Fanny). Abri Fumane – červeně malované kameny.

11

12

13

14

15 Balkán Řecko: Jeskyně Franchthi - Pelopones, mladší aurignacien, stratigrafie až do neolitu. Bulharsko: Jeskyně Temnata Dupka a Bačo Kiro. Bačokirien a časný aurignacien. Rumunsko: Mitoc (na řece Prut, bohatá stratigrafie), Ripiceni Izvor (objeví se i listovité hroty), Tincova (Banát, vysoká škrabadla, čepelky typu Dufour). Chorvatsko: Velika Pečina (mladečské hroty). Slovinsko: Potočka Zialka (mladečské hroty, S. Brodar). Lokality v Julských Alpách – Mokrička Jama, Vysoko Brdo.

16 Franchthi

17 Temnata Dupka

18 Bačo Kiro

19 Velika Pečina

20 Potočka Zialka

21 Východní Evropa Muralovka – Rusko. Epiaurignacien s čepelkami typu Dufour, 20 ky BP. Kostěnki I, vr. 3 – Rusko. Aurignacien, vysoká škrabadla, kostěná hladidla. Kuličivka – Ukrajina, aurignacien, velká vysoká škrabadla. Siuren – Převis na Krymu, 2 vrstvy, čepelky typu Dufour.

22 Polsko a Maďarsko Polsko: Aurignacké vrstvy v Krakově – Spadzista ulice a v Mamutové jeskyni (mladečské hroty) pod gravettskými vrstvami. Dále Kraków – Zwierzinec, vr. 12 a 13 (převaha rydel nad škrabadly). Dílny v Piekarech u Visly. Maďarsko: Jeskyně Istállóskö v Bukových horách – spodní vrstva s hroty s rozštěpenou bází a čepelemi, horní vrstva s mladečskými hroty, flétnou a lebkou medvěda. Zkoumal J. Peskö.

23 Istállós-kő-barlang

24 Rakousko Willendorf II – AH2 – 45ky – nepočetná industrie, snad ještě konec středního paleolitu nebo některý z přechodných technokomplexů, AH3 – 41ky – časný aurignacien, AH4 – 35 ky - typický aurignacien s mladečskými hroty. Zkoumal J. Bayer, později P. Nigst. Krems-Hundsteig – radiolaritová industrie, starší aurignacien, mladečské hroty s protáhlou špičkou, čepelky Dufour, hroty Krems, kýlovitá škrabadla. Stratzing – ohniště obložené kameny, tančící venuše Fanny, zkoumala Ch. Neugebauer-Maresch. Alberndorf – loviště mamutů, 28 ky BP, vysoká škrabadla, rydla, rohovec KL3, zkoumal G. Trnka. Langmannersdorf – epiaurignacien, 22 ky BP, jáma se dvěma kostrami vlka (psa?), lebka mamuta.

25 Willendorf II

26 Strazing „Fanny“

27

28

29 Německo – Švábská Alba Jeskyně v údolích řek Lone a Ach ve Würtembersku. Časný aurignacien. Mezi středním paleolitem a aurignacienem je zde hiát. Mobilní umění. Zkoumá N. Conard z Tübingen. Vogelherd – Lonetal, vr. 5 – hroty s rozštěpenou bází, šídla, hladidla, vr. 4 – kýlovitá škrabadla, zvířecí řezby (koník), val z mamutích kostí. Geißenklösterle – Achtal, hroty s rozštěpenou bází, provrtané kosti, flétna, řezby zvířat. Hohle Fels – Lonetal, časný aurignacien, nejstarší venuše, řezba lvice, labutě, muže. Hohlenstein-Stadel – Lonetal, skulptura muže se lví hlavou – Löwenmensch. Silberstein – aurignacká škrabadla. Bockstein Höhle – Lonetal, epiaurignacien (25 ky BP) s převahou rydel.

30 Vogelherd

31 Geißenklösterle

32

33 Hohle Fels

34

35

36 Hohenstein - Stadel

37

38

39

40

41 Bockstein Höhle

42 Německo Breitenbach – aurignacká lokalita ve středním Německu (Sasko-Anhaltsko), kýlovitá škrabadla (L. Moreau). Lommersum – aurignacká lokalita s ohništěm, zkoumal J. Hahn. Wildscheuer – lokalita v Hesensku s mladečskými hroty Wildhaus – nález mladečského hrotu.

43 Breitenbach

44 Francie Ve Francii byl aurignacien popsán a periodizován. Eponymní lokalita- jeskyně Aurignac leží v dept. Haute-Garrone v jz. Francii. Zkoumal É. Lartet. Aurignacien se dělí na protoaurignacien ( aurignacien O ) v jz. Francii (ca ky BP); aurignacien 1 s hroty s rozštěpenou bází (bergeracký pazourek, piškotové čepele, kýlovitá škrabadla (ca ky BP); aurignacien 2 s mladečskými hroty (ca ky BP), aurignacien 3 a 4 – mladší aurignacien, nejednotné a aurignacien 5 (epiaurignacien) – dílna na ŠI v Laugerie Haute (mezi solutréenem a badegoulienem). Lokality: Aurignac, Castanet, La Ferassie (akvitánské umění), Pinet, Barbas (dílna), jeskyně Chauvet u Vallon – Pont d´Arc(parietální umění, objevena 1994)…

45 Aurignac

46 Aurignac

47 Abri Castanet

48 Chauvet

49 Španělsko Aurignacké osídlení hlavně na severu (Kantábrie) – na jihu přežívali neandrtálci? El Castillo – nejstarší aurignacien (až 43 ky BP), vysoká škrabadla, drásadla podobná charentienu. Další lokality : L´Abreda, El Pindo – interstratifikace châtelperronienu, Cueva Morin. Katalánsko – aurignacien v jeskyni Reklan.

50 El Castillo

51 Itálie Snad vývoj z ulluzienu (40 ky BP) přes protoaurignacien (38 ky BP) k vyvinutému aurignacienu (35 ky BP). Lokality: Osídlena hora Monte Circero, jeskyně La Fabrica a snad již i jeskyně Grimaldi v Ligurii. Abri Fumane (37 ky BP) – červené malby na kameni, malovaná postava.

52 Abri Fumane

53

54 Přestávka


Stáhnout ppt "Aurignacien Ondřej Mlejnek Opava, 1.4.2014. Aurignacien První evropská kultura tvořená prokazatelně moderními lidmi (viz Mladečské jeskyně ). Pestera."

Podobné prezentace


Reklamy Google