Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

P OČÁTEK MLADÉHO PALEOLITU Ondřej Mlejnek Opava, 1.4.2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "P OČÁTEK MLADÉHO PALEOLITU Ondřej Mlejnek Opava, 1.4.2014."— Transkript prezentace:

1 P OČÁTEK MLADÉHO PALEOLITU Ondřej Mlejnek Opava,

2 M LADÝ PALEOLIT ( BP) Mladopaleolitická revoluce: Proces probíhající před asi 45 – 35 ky BP. V Evropě aspoň částečně spojena s příchodem AMH. Čepelová industrie, mladopaleolitické typy nástrojů (škrabadla, rydla), kostěné nástroje opracované po celém povrchu, umění (mobilní i parietální), technologicky náročnější konstrukce obydlí… V období mezi 45 a 35 několik technokomplexů se znaky středo- i mladopaleolitických industrií. Interpleniglaciální půdy většinou neumožňují dochování kostí, proto většinou nevíme, kdo je tvůrcem těchto industrií, jestli poslední neandrtálci, nebo první AMH.

3

4 P ŘECHODNÉ KULTURY V období mez 45 a 35 tisíci lety BP se v celé Eurasii objevují technokomplexy stojící na pomezí středního a mladého paleolitu. Špatné dochování kostí vzhledem k tvorbě interpleniglaciální půdy – většinou nevíme, jestli tvůrci byli poslední neandrtálci nebo první AMH. St Cézaire – neandrtálec v prostředí châtelperronienu, podobně zuby v Arcy sur Cure. AMH z Combe Capelle (objevil O. Hauser) v roce 2011 datován AMS až na 9500 BP. Nově Kent´s Cavern – zlomek údajně čelisti datovaný na 41 ky BP. Podobně dva mléčné zuby z Grotta del Cavallo v jižní Itálii (uluzzien). Linie kultur s listovitými hroty (szeletien, lincombien- ranisien-jerzmanowicien), s čepelovitými levalloiskými hroty a mladopaleolitickými nástroji (emirien, bohunicien), s otupenými hroty (châtelperronien, uluzzien).

5

6 E MIRIEN, B OHUNICIEN V době před ca ky BP se na velkém území objevují industrie, ve kterých se spojuje středopaleolitická levalloiská technika s mladopaleolitickou čepelovou technikou v koncepční fúzi – leptolevalloiské industrie (IUP- T. Kuhn) – emirobohunicien (J. Svoboda). Jedná se o soubory s lokalit na Předním východě (emirien), na Moravě (bohunicien), Ukrajině (Kuličivka), ve Slezsku (Dzierżysław), Balkáně (Bačo Kiro vr. 11, bačokirien) nebo až na Altaji (Kara Bom). Nevíme, zde tvůrci těchto industrií byli ještě neandrtálci, nebo už AMH. Otázka je, zda mají tyto soubory ŠI něco společného (první vlna AMH), nebo jde jen o konvergentní vývoj.

7 B OHUNICIEN

8

9 K ARA B OM

10 LRJ LRJ – Lincombien-ranisien-jerzmanowicien – technokomplex s částečně plošně retušovanými hroty typu Jerzmanowice často na čepelových polotovarech. Rozšířen od Anglie přes Benelux, Německo po Polsko. Poslední neandrtálci, nebo již první AMH? Nietoperzowa jaskinia u Jerzmanowic v Ojcówském krasu u Krakówa: Ca. 40 ky BP, více čepelí, škrabadla, rydla, drásadla, hroty typu Jerzmanowice. Další lokality: Anglie: Lincombe Hill, Glaston, Kent´s Cavern (zlomek AMH čelisti přes 41 ky starý- T. Higham), Belgie: Spy, Německo: Ranis II …

11

12 N IETOPERZOWA JASKINIA

13 K ENT ´ S C AVERN (D EVON )

14 S ZELETIEN Středoevropský komplex s listovitými hroty (Morava, Slovensko, Maďarsko) pojmenovaný podle jeskyně Szeleta u Miskolce v Bukových horách, kde však zřejmě žádný szeletien není (Gy. Leygyel, Zs. Mester). Szeletské nálezy na Moravě (Vedrovice V, Želešice), snad i na Slovensku, Ukrajině (Korolevo), ve Slezsku (Třebom), v Polsku (Mamutowa jaskinia) a v Maďarsku. V poslední době zpochybňováno. Snad ještě poslední neandrtálci – konečná fáze micoquienu (babonyienu), podobně jako altmühlien v Bavorsku. V případě povrchových lokalit snad často pomíchané s bohunicienem. Listovité hroty se vyskytují i v jiných obdobích (konec středního paleolitu, gravettien).

15 S ZELETA ( NENÍ ZDE SZELETIEN !)

16 V ÝCHODNÍ E VROPA Streleckaja – Sungir – technokomplex s trojúhelníkovými listovitými hroty někdy s vkleslou bází. ŠI: list. Hroty, drobná škrabadla, odštěpovače. Starší fáze: Kostěnki-Streleckaja. Střední fáze: Kostěnki I – vr. 5 (kruhové struktury), Mladší fáze: Sungir. Další lokality z počátku mladého paleolitu: Brindzeny vr. 3 v Moldávii – listovité hroty i hroty s otupeným bokem, kultura Lipa na Volyni, Kormaň IV na Podolí, Molodova – vysoká škrabadla, otupené čepele, Gorodcovská kultura (Kostěnki 12, 15, 14, 16) – bez listovitých hrotů, drásadla, škrabadla, odštěpovače, KPI – lopatky, závěsky. Spicynská kultura (Kostěnki 17) –první kultura s otupenými hroty ve východní Evropě (32 ky BP), rydla, škrabadla, provrtané liščí zuby.

17 S TRELECKAJA - S UNGIR

18 K OSTĚNKI NA D ONU (A. S INICYN )

19 C HÂTELPERRONIEN Châtelperronien (původně perigordien I) pojmenován H. Breuilem podle Grotte de Fées v Châtelperron v Allier. Nově definován F. Bordesem. Zřejmě tvořen ještě neandrtálci (St Césaire). Jihozápad a střed Francie a Kantábrie. Mladopaleolitické typy nástrojů převažují nad středopaleolitickými. Časté otupené hroty typu Châtelperron. Znaky moderního chování – provrtané zuby, kostěné nástroje, okr… St Césaire – pohřeb neandrtálce v mělké depresi. Arcy sur Cure – snad neandrtálské zuby, KPI – šídla, tyčinky, mezikruží, provrtané zuby a mušle – moderní chování – akulturace? Oválná struktura – obydlí? Zkoumal A. Leroi-Gourhan. Cueva Morin – Kantábrie, voskovitá hmota – zřejmě pozůstatky lidského těla (cirizace). Další lokality – La Ferassie, Isturitz…

20 C HÂTELPERRONIEN

21 S T C ÉSAIRE

22 A RCY SUR C URE – G ROTTE DU R ENNE

23 A RCY SUR S URE – G ROTTE DU R ENNE

24 C UEVA M ORIN

25 U LUZZIEN Podobný technokomplex ve střední a jižní Itálii a snad i v Řecku. Původně chápán jako doklad akulturace neandrtálců moderními lidmi. V jeskyni Cavallo ale nález zubů AMH – bude to asi jinak. Stratigraficky mezi moustérienem a aurignacienem. Lov koní a jelenů. Grotta del Uluzzo v Apulii – eponymní lokalita Grotta del Cavallo – Nález 2 mléčných zubů, snad AMH. KPI – šídla, provrtané mušle, okr. Otázka kontaktů s aurignacienem. Další lokality: La Fabrica, Grotta de Civota, San Romano…

26 G ROTTA DEL C AVALLO

27 P ŘESTÁVKA


Stáhnout ppt "P OČÁTEK MLADÉHO PALEOLITU Ondřej Mlejnek Opava, 1.4.2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google