Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ondřej Mlejnek 29. října 2013.  Přechodné období (IUP) – 46000-38000 BP cal  Počáteční období (EUP) – 38000-31000 BP cal  Střední období (MUP) – 31000-23000.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ondřej Mlejnek 29. října 2013.  Přechodné období (IUP) – 46000-38000 BP cal  Počáteční období (EUP) – 38000-31000 BP cal  Střední období (MUP) – 31000-23000."— Transkript prezentace:

1 Ondřej Mlejnek 29. října 2013

2  Přechodné období (IUP) – BP cal  Počáteční období (EUP) – BP cal  Střední období (MUP) – BP cal  Pozdní období (LUP) – BP cal

3  Asi před lety přicházejí první moderní lidé do Evropy (Pestera cu Oase, Mladeč).  Z období mezi cca 48 a lety se v Evropě nacházejí soubory ŠI se znaky typickými jak pro střední, tak pro mladý paleolit. Sedimenty, ze kterých tyto nálezy pocházejí ovšem neumožňují dochování kostí. Nevíme tedy, kdo byl tvůrcem těchto technokomplexů.  Teprve technokomplex aurignacienu můžeme s velkou pravděpodobností spojit s moderními lidmi (viz Mladečské jeskyně).  Mladopaleolitický balíček: technologie výroby ŠI založená na těžbě čepelí z prizmatických jader, převaha mladopaleolitických typů nástrojů (škrabadla, rydla) v souborech ŠI, první ozdobné předměty, parietální i mobilní umění, kostěné artefakty opracované po celém povrchu, nové technologie (broušení, hlazení, vrtání).

4

5  Moustérien: středopaleolitická kultura známá hlavně z jeskyní (Šipka, Švédův stůl), levalloiská technika, drásadla  Micoquien: středopaleolitická kultura známá také hlavně z jeskyní (Kůlna, Pekárna), zřejmě i povrchové lokality (Bořitovsko, Krumlovský les), klíny a klínky, drásadla a klínové nože, plošná bifaciální retuš  Vlivy z jihovýchodu - Boker Tachtit (emirien), Balkánu – Bačo Kiro, Temnata, Ukrajiny – Kuličivka, střední Asie – Kara Bom – snad souvislost s příchodem AMH

6  Asi před 45 tisíci lety se v Evropě objevuje několik tzv. přechodných technokomplexů (bohunicien, szeletien, jerzmanowicien, bačokirien, châtelperronian…)  Tyto soubory vykazují směs středopaleolitických a mladopaleolitických znaků.  Sedimentační poměry v tomto období (GI 11-12) neumožňují dochování organických materiálů (kostí, takže nevíme, kdo byl tvůrcem těchto industrií.  Ve stejném období, nebo mírně později se objevují také první aurignacké soubory (Willendorf II, Švábská jura).

7

8  V průběhu 70. let odkryl K. Valoch na lokalitě Bohunice-Kejbaly soubor, ve kterém se levalloiské produkty, listovité hroty a mladopaleolitické typy nástrojů nacházely pohromadě. K. Valoch nazval tento druh industrie szeletienem levalloiské facie.  V roce 1980 publikoval J. Svoboda křemencovou část industrie z lokality Želeč/Ondratice I a použil termín bohunický typ.  M. Oliva použil v roce 1979 a zejména při zpracování povrchového souboru z Podolí (Líšně) v roce 1981 pojem bohunicien.  Většina lokalit bohunicienu leží v Brněnské kotliny, případně v blízkém okolí (údolí Bobravy).

9  Většina artefaktů je vyrobena z rohovce typu Stránská skála a většina lokalit se nachází v blízkosti Stránské skály.  Plošně retušované nástroje jsou většinou vyrobeny z jiné suroviny (rohovec typu Krumlovský les, spongolit, radiolarit)

10  Bohunicienská technologie se nachází na pomezí mladopaleolitické čepelové a středopaleolitické levalloiské technologie  Dvojpodstavová prizmatická jádra jsou upravena do podoby levalloiského jádra. Po odbití série levalloiských produktů je opět obnovována konvexita jádra.

11  Kromě levalloiských produktů se v souborech objevují nízká i vysoká škrabadla, rydla, drásadla, moustérské hroty, listovité, jerzmanowické hroty a hroty typu Quinson (nejsou na Stránské skále) atd.

12  Eponymní lokalita bohunicienu zkoumaná v 70. letech K. Valochem a později P. Škrdlou a G. Tostevinem (4 polohy).  Artefakty ležely ve spodní části hnědé půdy (půda typu Bohunice), zřejmě mírně přemístěná. Data přes 40 tisíc (44 tis cal).  Využíván byl hlavně rohovec typu Stránská skála, méně rohovec typu Krumlovský les, spongolit, radiolarit, křemen a křemenec. Listovité hroty hlavně z KL a spongolitu, proto M. Oliva uvažuje, že pocházejí z cízího (szeletského?) prostředí. Proti tomu svědčí nálezy BTF na lokalitě.  Početná levalloidní jádra a produkty. Atypická rydla mírně převažují nad škrabadly. Listovité hroty (5%) ojediněle doprovází hroty typu Quinson a Chatelperron. Častá jsou drásadla a zoubkované nástroje. Objevilo se i okrové barvivo.

13

14  Výchozy rohovce typu Stránská skála. Dílny na zpracování místního rohovce (starý paleolit?, bohunicien, aurignacien, KNP). Lze předpokládat i těžbu místního rohovce. Vrstvy s bohunicienem v polohách IIa, IIIb, IIIa, III na temeni kopce (310 m n. m.).  Technologická i typologická charakteristika industrie podobná jako v Bohunicích. Škrabadla (i vysoká) převažují nad rydly. Absence listovitých hrotů. Zkoumáno J. Svobodou a K. Valochem.  Bohunicienská industrie ležela ve dvou přemístěných půdních sedimentech v podloží aurignackých vrstev.  Zřejmě se jedná spíše o dílny na zpracování rohovce než o regulérní sídliště. Datování kolem 45 tis BP cal.

15

16  Lokalita asi 7 km východně od Stránské skály zkoumaná P. Škrdlem a G. Tostevinem (2008).  Povrchová kolekce zahrnuje stovky kusů, stratifikovaný soubor je chudší – retušovaný levalloiský hrot z limnokvarcitu, levalloiská jádra a úštěpy, nízké škrabadlo.  Vyrovnaný poměr rohovce typu Stránská skála a rohovce typu Krumlovský les.  Kosti ani uhlíky se nedochovaly. Na výsledky OSL datování se stále čeká. Výzkum snad bude pokračovat v příštích letech.

17

18  Nejbohatší polykulturní povrchová lokalita na Moravě. V souboru zřejmě převažuje bohunicienská složka.  Sondáž prokázala přítomnost aurignackých vrstev, na nedaleké lokalitě Líšeň-Hrubé podsedky (Podolí I podle M. Olivy) zachyceny i bohunicienské vrstvy.  V souboru zastoupeny levalloiské produkty, drásadla, škrabadla (i aurignackých typů) převažují nad rydly, zastoupeny jsou i listovité hroty (J. Svoboda).  V okolí méně bohaté polohy s paleolitickými nálezy (Lepiny, Hrubé podsedky, Kryčmusy, Kostelíček).

19

20

21 Některé lokality v okolí Ořechova (údolí Bobravy) vykazují znaky bohuniciénu (Ořechov IV – Kabáty). Bohuniciénské znaky nese také větší část industrie z lokality Hradsko v Čechách (středověké hradiště Kanina u Mšena, okr. Mělník). Levalloidní komponentu zde ovšem doplňují typicky aurignacké nástroje (kýlovitá škrabadla). Podle některých badatelů je mezi bohunicienské lokality řazen také soubor z hornoslezské Dzierżyslawi u Opavy. Podle jiných se jedná spíše o szeletien, podobně jako v případě souboru z blízké Třebomi. Otázkou je vztah bohunicienu k ostatním vzdálenějším lokalitám, odkud pocházejí podobné industrie (ukrajinská Kuličivka atp.).

22

23  Již od 80. let po vydělení bohunicienu ze szeletienu bylo zřejmé, že se na Moravě objevují soubory, které stojí na pomezí těchto dvou technokomplexů.  Z. Nerudová pro tyto industrie použila pojem szeletien levalloiské facie, toto označení ale dříve používal K. Valoch pro označení szeletienu. Proto O. Mlejnek navrhl pojem industrie ondratického typu.  Jedná se zejména o povrchové lokality z okolí Brodku u Prostějova (Ondratice, Drysice), z okolí Mohelna (Mohelno-Boleniska) a z údolí Bobravy (Ořechov I - Pisoňky a Ořechov II - Randlík). Bohatší stratifikovaný soubor zatím chybí, bude sem zřejmě ale spadat hlavní nálezový horizont na lokalitě Želeč.

24  V údolí říčky Bobravy se nachází mnoho povrchových lokalit z počátku mladého paleolitu (Modřice, Želešice, Hajany, Ořechov, Neslovice). Paleolitickému osídlení regionu se věnovali H. Freising, K. Valoch, M. Oliva a P. Škrdla.  Některé soubory mají blíže k bohunicienu, jiné k szeletienu a konečně třetí skupina nese znaky obou technokomplexů (levalloiské produkty vedle plošně retušovaných nástrojů). Zastoupen je KL i SS.  Otázka, zda se jedná o zvláštní typ industrie (ondratický typ) nebo jde o pomíchání obsahu více kulturních vrstev. Jedná se např. o soubory z Ořechova I nebo Ořechova II.

25  Povrchová lokalita nacházející se asi 2 km sv. od obce. Objevena byla V. Grossem, artefakty publikovali M. Oliva a později P. Škrdla.  Mezi surovinami výrazně převládá KL následovaný MJR, radiolaritem a rohovci typu Stránská skála.  V industrii je zastoupena levalloiská složka i listovité hroty. Zajímavé je, že i levalloiské hroty jsou většinou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les. V okolí se nachází více menších lokalit z počátku mladého paleolitu.

26

27  Další cluster povrchových lokalit z počátku mladého paleolitu se nachází na poli mezi Ondraticemi a Drysicemi. Artefakty zde sbírali H. Hostínek, J. Možný a později J. Ječmínek, jehož sběry publikoval K. Valoch.  Nejbohatší lokalita se nachází na hranici katastrů Ondratic a Želče na okraji ondratické pískovny (Ondratice I/Želeč) v tratích Velká Začaková a Holcase.  Mezi surovinami jsou zastoupeny MJR, sluňák, SGS, KL, spongolit, SS, T-Z a radiolarit. Levalloiská složka je více zastoupena mezi artefakty ze sluňáku a SS.  V souboru nástrojů výrazně převažují škrabadla nad rydly, početná jsou i drásadla a levalloiské produkty. Dále se objeví plošně retušované hroty (lisťáky a hroty typu Jerzmanowice), moustérské hroty, odštěpovače a kombinace (často škrabadla s hrotem). Přítomné aurignacké typy škrabadel a rydel mohou naznačovat aurignackou příměs.  V okolí se nachází více lokalit s podobnou industrií (Ondratice III-V, Drysice I-IV) a také několik epiaurignackých lokalit.

28

29  V roce 2009 jsme při obhlídce profilů ondratické pískovny na třech místech nalezli ojedinělé paleolitické artefakty. Proto jsme zde nechali vyhloubit asi 50 m dlouhou a 1 m širokou sondu bagrem. V profilu této sondy se vyrýsovalo několik uhlíkových čoček. V místě nejvýraznější čočky jsme v průběhu dalších 3 let provedli archeologický výzkum (sonda 4a).  Z dalších sond byla pozitivní zejména bagrem vyhloubená sonda 12, kde se na profilu vyrýsovaly další dvě uhlíkové čočky, které byly následně odkryty (sondy 12 a a 12b).  Na základě AMS datování se zdá, že lokalita byla osídlena minimálně ve dvou obdobích (před 43 a 36 tisíci lety).  Mezi nepočetnou ŠI, která se nacházela na rozhraní podložního miocenního písku a nadložního okrově hnědého půdního sedimentu, se objevily jak nálezy typické pro szeletien (listovitý hrot, BTF, drásadla), tak pro bohunicien (fasetované patky).  Mezi kamennými surovinami převažoval spongolit a radiolarit (!)  Antrakologická analýza prokázala v ohništích přítomnost uhlíků z modřínu, borovice, jalovce a vrby.

30

31

32

33

34

35  Pojem Szeletien použil již I. L. Červinka podle jeskyně Szeleta v Maďarsku. Později dal tomuto pojmu novou náplň F. Prošek. Středoevropskému szeletienu se věnoval P. Allsworth-Jones, moravskému szeletienu M. Oliva.  Szeletien definován jako technokomplex z počátku mladého paleolitu založený na technice bifaciální retuše. Mezi nástroji se objevují jak mladopaleolitické typy (škrabadla, rydla), tak i středopaleolitické typy (listovité hroty, drásadla). Typickou by měla být plošná retuš.  K. Valoch uvažoval o starém szeletienu (např. Krumlovský les - Jezeřany) s převahou středopaleolitických typů navazující na micoquien, dále o středním szelezienu s levalloiskou technikou (Ondratice) o mladém szeletienu s trojúhelníkovými listovitými hroty a mladopaleolitickými typy nástrojů (Moravany-Dľhá). Dnes koncept szeletienu vyžaduje revizi (viz Kaminská-Škrdla).

36  Lokalita nacházející se v nejvyšší části sprašového hřbetu stoupajícího od obce k lesu v místě neolitické lokality. Zkoumáno K. Valochem.  Artefakty vyrobeny převážně z rohovce typu Krumlovský les. Převažují vruby, drásadla a zoubkované nástroje. Zastoupena jsou také škrabadla, rydla a listovité hroty. Nelevalloiský charakter.  Radiokarbonové datování ukazuje na období kolem 43 tisíc BP cal (GI 11). Artefakty ležely v interpleniglaciálním půdním sedimentu.  Na dalších stratifikovaných lokalitách Moravský Krumlov IV a Maršovice II nalezeny archaické soubory (drásadla, bifasy) snad už středopaleolitického stáří (?). Bohaté povrchové sběry s listovitými hroty pocházejí také z okolí Jezeřan a z jiných míst v okolí Krumlovského lesa.

37

38

39  Lokalita zkoumaná v posledních třech letech P. Škrdlou se nachází u kapličky na ostrožně nad Hajanským potokem. Lokalitu znal již K. Valoch, ale až v roce 2009 zde P. Škrdla objevil stratifikované vrstvy.  Rohovec typu Krumlovský les převažuje nad rohovcem typu Stránská skála, dále se vzácně objeví spongolit a SGS.  Mezi nástroji jsou zastoupeny škrabadla, drásadla, jerzmanowické hroty, odštěpovače, rydla, retušované čepele a listovitý hrot.  Radiometrické datování se pohybuje mezi 43 a 46 tisíci lety (GI ).  V okolí (údolí Bobravy) se vyskytuje více povrchových lokalit s podobným inventářem, např. Želešice I (viz Škrdla: PV 52-1).

40

41  Povrchová lokalita asi 15 km jihovýchodně od Brna. K. Valoch zde roku 1960 vyhloubil tři sondy, ale nezachytil žádné artefakty v intaktních sedimentech.  Bohatý soubor z povrchových sběrů vyrobený hlavně z KL. Škrabadla převažují nad rydly. Dále zastoupeny listovité hroty a drásadla. Zajímavá je přítomnost obsidiánového škrabadla.  Další menší povrchové soubory pocházejí z lokalit v údolí Rokytné a Jihlavy (viz P. Škrdla).

42  Vincencov – Kamenice: Jediný z povrchových souborů ŠI z IUP na Prostějovsku, kde není levalloiská technologie. Rydla výrazně převažují nad škrabadly! Hojné listovité hroty a drásadla. Vzhledem k přítomnosti aurignackých typů nástrojů je možné uvažovat o smíšené kolekci.  Okolí Drnovic: Povrchové lokality objevené M. Daňkem. Publikováno J. Svobodou (1994) a O. Mlejnkem. Vzácně se objeví levalloiské produkty. Hojné plošně retušované artefakty. Nejbohatší lokality jsou Drnovice I – Končiny, Kněží háj, Drnovice III – Za Horkó a Opatovice I - Lány.  Rozdrojovice: Povrchový soubor na Brněnsku, sondáž K. Valocha nezachytila artefakty in situ, vysoké zastoupení křemene mezi surovinami.

43

44  Podle dřívějších představ mělo být szeletské osídlení západního Slovenska poměrně bohaté včetně stratifikovaných lokalit. V poslední době byla ale szeletské zařazení v případě většiny těchto lokalit zpochybněno (Kaminská et al. 2012).  Ivanovice – Skala: Lokalita na vápencové skalce nad Váhem zkoumaná F. Proškem a J. Bártou. Radiolaritová industrie pochází z interpleniglacální půdy mezi dvěma sprašovými horizonty. Podle revizního výzkumu Ľ. Kaminské z roku 2006 nelze vyloučit soliflukční smíchání středopaleolitického a mladopaleolitického horizontu.  Zamarovce-Skalka: Cihelna na jižním svahu Karpat na pravém břehu Váhu. Artefakty nalezeny v několika vrstvách. Plošně retušované nástroje nalezené F. Proškem mimo stratigrafický kontext jsou dnes řazeny k micoquienu (Chmielewski).  Plavecký Mikuláš – Dzeravá skála: Viz výše. Podle revizního výzkumu ( ) lze kostěné hroty přiřadit k aurignacienu a bifaciální opracované kamenné nástroje k micoquienu.  Radošina – Čertova pec: Viz výše. J. Bárta zde odkryl ohniště datované na 38 tisíc BP s údajně szeletskou industrií. Přiřazení k szeletinu bylo na základě nálezu dvou plošně retušovaných artefaktů, které podle revizního zpracování pocházejí z jiného místa jeskyně a náležejí snad moustérienu nebo micoquienu. Szeletské osídlení jeskyně není dobře zdokumentováno.

45


Stáhnout ppt "Ondřej Mlejnek 29. října 2013.  Přechodné období (IUP) – 46000-38000 BP cal  Počáteční období (EUP) – 38000-31000 BP cal  Střední období (MUP) – 31000-23000."

Podobné prezentace


Reklamy Google