Želešice-Hoynerhügel: Nové poznatky o szeletienu na Moravě

Prezentace na téma: "Želešice-Hoynerhügel: Nové poznatky o szeletienu na Moravě"— Transkript prezentace:

1 Želešice-Hoynerhügel: Nové poznatky o szeletienu na Moravě
IAA# Želešice-Hoynerhügel: Nové poznatky o szeletienu na Moravě Petr Škrdla – AÚ AVČR v Brně, v. v. i.; Ladislav Nejman – PřF MU Brno, v. v. i.; Pavel Nikolajev – FF MU Brno, v. v. i.; Tereza Rychtaříková – FF UK Praha, v. v. i.; Lenka Lisá – GÚ AVČR Praha, v. v. i. Průzkumy a výzkumy byly podpořeny grantem GA AV ČR č. IAA © Obrázky v prezentaci jsou chráněny autorským zákonem. Jakékoliv kopírování nebo další využití je možné pouze s písemným souhlasem autorů.

2 Poloha Želešic a hlavní lokality szeletienu
1: Szeleta, 2: Vedrovice V, 3: Moravský Krumlov IV, 4: Želešice III, 5: Bratčice I, 6: Pod hradem, 7: Willendorf II, 8: Moravany-Dlhá a pro ilustraci jeskyně Nietopierzowa (9).

3 Želešice-Hoynerhügel (III)
7 km jižně od Bohunic, již mimo vlastní Brněnskou kotlinu, ale s výhledem do ní, v bočním údolí Bobravy, která je pravobřežním přítokem Svratky, nadmořská výška 268–276 m; Lokalitu objevili K. Valoch a V. Gebauer. Valoch (1956) popsal připravené patky čepelí a přiřadil lokalitu k ostatním lokalitám v oblasti, následně Oliva (1989) zmiňuje více aurignacký charakter nových povrchových nálezů; Nový intenzivní povrchový průzkum byl zahájen autory na sklonku roku 2009; Výzkumy byly realizovány v letech 2010–2013, předpokládáme ale, že budou pokračovat i nadále.

4 Želešice-Hoynerhügel
Průzkumy a povrchová kolekce. Nalezeno bylo dosud přibližně 1000 artefaktů, poloha 613 z nich byla zaměřena pomocí GPS.

5 Želešice-Hoynerhügel. Sondáž a výzkumy.
V roce 2009 provedena sondáž – pozitivní. Následovaly 4 výzkumné sezóny 2010–2013, prokopáno dosud bylo celkem 16,5 m2.

6 Želešice-Hoynerhügel: Technologie a typologie.
Stratifikovaná kolekce získaná v letech 2010–2013 čítá 1507 kusů. Pestrost používaných surovin. Nevýrazná jádra, spíše úštěpová a nepravidelná. Ojediněle fasetované patky, ale nikoliv bohunická technologie – fasetované hruběji, rovně, krátce, ne po celém obvodu. V typologickém spektru zaujmou jerzmanovické hroty a strmě retušovaná škrabadla, listovité hroty chybí.

7 Želešice-Hoynerhügel: suroviny
Jurské rohovce typu Krumlovský les (nelze určit přesný zdroj, mimo vlastní Krumlovský les byly doloženy na více místech Dyjskosvrateckého nebo Dolnomoravského úvalu, Drahanské vrchovině i Moravské bráně) Jurské rohovce typu Stránská skála (izolovaný výskyt na Stránské skále, případně štěrky v jejím bezprostředním okolí) Radiolarit (Bílé Karpaty) Rohovec typu Troubky/Zdislavice (Litenčická vrchovina) Moravské jurské rohovce (nelze určit zdroj, snad rudické vrstvy nebo Karpatská předhlubeň) Křídové spongiové rohovce (primární zdroje v Boskovické brázdě, sekundární zdroje ve štěrcich Dyjskosvrateckého úvalu a Drahanské vrchoviny) Křídový rohovec typu Olomučany (Moravský kras) Křemičité zvětraliny (místní zdroje) Křemen (lokální štěrky) Barviva (ojediněle malé kousky červeného barviva neznámé provenience).

8 Želešice-Hoynerhügel: stratigrafie
Zelesice_01: ± C BP Zelesice_02: ± C BP Zelesice_03: ± C BP

9 Želešice-Hoynerhügel: mikromorfologie

10 Želešice-Hoynerhügel: planigrafie

11 Datování szeletienu O. Jöris 2008: At the end of the 14C time scale

12 Nová data pro szeletien v kontextu EUP na Moravě
Tranzitní kultury – bohunicien a szeletien – se ve středním Podunají objevují v průběhu GIS-12. Mimo exploitační oblast rohovce typu Krumlovský les značná surovinová pestrost, kontakty s Moravským krasem i Stránskou skálou; Jerzmanowické hroty o 5 tisíciletí dříve než na eponymní lokalitě; P.R. Nigst: Diffusion and stimulus diffusion models. Szeletien je výsledek ovlivnění lokální neandrtálské populace příchozími AMH (Bohunicien).

13 Děkujeme za pozornost …
Více detailů o EUP projektu je k dispozici na našem webu: