Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PŘEDNÁŠKA 8 MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně 3.11.2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PŘEDNÁŠKA 8 MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně 3.11.2014."— Transkript prezentace:

1 PŘEDNÁŠKA 8 MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně

2 strana 2 MRAR: PŘEDNÁŠKA 8  Směrová navigace  Kruhová navigace  Kruhově – směrová navigace  Hyperbolická navigace  FM výškoměry  IM výškoměry  Inerciální Dopplerův systém

3 strana 3  Systémy směrové (kursové) navigace jsou založeny na měření směru (kursu) navigovaného objektu ke dvěma či více majákům současně. MRAR-P8: Směrová navigace (1/15)  Geometrickým místem konstantních směrů od daného bodu jsou polopřímky.  Pro navigaci, při níž je určována geodetická poloha je nutná znalost směru severu (nejčastěji kompasové určení).  Směrovou navigaci využívají systémy NDB, ILS, MLS.

4 strana 4 MRAR-P8: Směrová navigace (2/15)  Princip směrové navigace  Pro určení kursu se užívá závislost amplitudy vysokofrekvenčního signálu na měřeném směru k majáku.

5 strana 5 MRAR-P8: Směrová navigace (3/15)  Aktivní systém využívá směrové vyzařování elektromagnetické energie - amplitudový radiomaják.  Pasivní systém se směrovým příjmem - rádiový zaměřovač.  V obou případech může být indikace zaměření akustická nebo optická.  Úhlovou souřadnici zjišťujeme:  podle maxima nosné signálu, respektive podle maxima hloubky modulace - zaměření na maximum,

6 strana 6 MRAR-P8: Směrová navigace (4/15)  podle minima nosné signálu, respektive podle minima hloubky modulace - zaměření na minimum,   je úhel zaměření   je úhel necitlivosti  vzájemným porovnáním úrovní signálu zjišťovaných pro dvě natočení antény - srovnávací metoda.

7 strana 7 MRAR-P8: Směrová navigace (5/15)  Při zaměřovaní na maximum je výhodou, že zaměření se dosahuje při největším odstupu S/N. Nevýhodou je velký úhel necitlivosti daný malou křivostí vrcholu směrového diagramu antény.  Při zaměřování na minimum je výhodou možnost stanovení smyslu odchýlení antény od správného zaměření, nevýhodou pak je, že zaměření je dosahováno při nulové úrovni signálu, zatímco šum není potlačen.  Při zaměření srovnáváním je výhodou snadné zjištění smyslu odchylky od správného zaměření, nevýhodou je nutnost periodického "kývání" směrové charakteristiky antény.  V současné době se v praxi používá zaměřování na minimum.

8 strana 8 MRAR-P8: Směrová navigace (6/15)  Na přesnost zaměření mají vliv podmínky šíření.  Za reálných podmínek šíření v troposféře nastává výrazná změna polohového úhlu (měření se nepoužívá).  Azimutální úhel bývá většinou ovlivňován šířením nad ostře ohraničenými změnami prostředí - pobřežní lom. Chyba zaměření se projevuje zejména pro letadla v malých výškách.

9 strana 9 MRAR-P8: Směrová navigace (7/15)  Chyby deformací pole v blízkosti antény blízkými rozměrnými objekty - radiodeviace. Radiodeviace je funkcí úhlu zaměření  0 (KUR) a její vliv lze někdy potlačit kompenzací.  Chyby související s polarizací vysílaného a přijímaného signálu. Zaměřovač pro svou práci potřebuje vertikálně polarizovanou vlnu. Horizontálně polarizované složky zvětšují úhel necitlivosti .  Natáčení polarizační roviny se projevuje noční efektem. Má-li zaměřovací anténa rozměrné horizontální části může takto vzniknout chyba. Není na VKV a u přízemní vlny.

10 strana 10 MRAR-P8: Směrová navigace (8/15)  Směrové antény AM navigačních systémů  Pro DV, SV a KV se nejčastěji používají rámové antény (nebo s dvojice navzájem kolmo orientovaných rámových antén) konstrukčně upravených tak, aby byly otočené kolem svislé osy rámu nebo čtveřice vertikálních antén (tzv. Adcockova soustava).  Na VKV se pak používají nejčastěji antény typu parabolického válce, nebo Yagiho antény.

11 strana 11 MRAR-P8: Směrová navigace (9/15)  Systém dvou vertikálních antén  Uvažujme příjem vertikálně polarizované vlny. Přijímač zpracovává rozdíl napětí indukovaných v obou anténách. Zdroj vysoko- frekvenčního signálu je daleko, proto budou napětí indukovaná do obou tyčí stejná. Budou však buzeny s časovým zpožděním  t, což je způsobeno dopadem vln na dvojici tyčových antén pod úhlem .

12 strana 12 MRAR-P8: Směrová navigace (10/15)  Z fázorového zobrazení je zřejmé, že přijímač zpracovává rozdílovou složku:

13 strana 13 MRAR-P8: Směrová navigace (11/15)  kde E A1 a E A2 jsou indukovaná napětí v obou tyčových anténách, h e je tzv. efektivní výška antény a E je intenzita elektromagnetického pole v místě příjmu. Zaměření se provádí na minimum měřeného napětí E p na vstupu přijímače. Pro d/ <<1 bude mít směrový diagram v polárních souřadnicích tvar daný mate-matickým vztahem:  Uvážíme-li, že obě svislé antény jsou vertikálními částmi obdélníkového rámu, je vidět, že rámová anténa shodných rozměrů se bude chovat stejně.

14 strana 14 MRAR-P8: Směrová navigace (12/15)  Směrová charakteristika v hori- zontální rovině:  Nevýhodou je nutnost mechanického otáčení rámů velkých rozměrů při zaměřování.

15 strana 15 MRAR-P8: Směrová navigace (13/15)  Systém s fixními čtyřmi (může být i více) vertikálními anténami = Adcockova anténa. Používá se sčítání fázorů z protilehlých antén – vyhodnocení směru příchodu signálu na minimum. Aplikace v ADF (Automatic Direction Finding).  Goniometrické anténní soustavy tvoří dvojice rámů mechanicky proti sobě natočených o 90°. Tyto rámy napájejí dvojici vzájemně kolmých cívek. Uvnitř cívek se pak vytváří pole, které je prakticky totožné s polem, které obklopuje oba rámy soustavy. Uvnitř pole cívek je umístěna otočně snímací cívka, připojená ke vstupu přijímače. Natáčení této snímací cívky je ekvivalentní k natáčení celé rámové antény.

16 strana 16 MRAR-P8: Směrová navigace (14/15)  Profesionální ADF systém se dvěma Adcockovými anténami pro různá pásma

17 strana 17 MRAR-P8: Směrová navigace (15/15)  Nesměrové majáky NDB (Non-Directional Beacon)  Pracují v pásmu 190 – 1750 kHz s AM modulací, identifikují se pomocí dvoj až trojpísmenného kódu v Morseově abecedě (mod. frekvence 400 nebo 1020 Hz).

18 strana 18  Systémy kruhové navigace jsou založeny na měření vzdálenosti navigovaného objektu od dvou, či více majáků současně. Toto měření se uskutečňuje pomocí vyhodnocení doby šíření dotazovacího signálu od palubního dotazovače k majáku a zpět. MRAR-P8: Kruhová navigace (1/2)  Geometrickým místem konstantní vzdálenosti od daného bodu je kružnice při 2D měření nebo kulová plocha při 3D měření.  Při měření vzdálenosti k několika majákům, je místem polohy objektu průsečík kružnic nebo kulových ploch (při malém počtu majáků více průsečíků = nejednoznačnost určení polohy)  Aplikace: systémy GNSS

19 strana 19 MRAR-P8: Kruhová navigace (2/2)  Princip kruhové navigace

20 strana 20  Systémy kruhově – směrové navigace jsou založeny na měření vzdálenosti a směru navigovaného objektu od jednoho, či více majáků současně. MRAR-P8: Kruhově - směrová navigace (1/2)  Systémy VOR-DME

21 strana 21 MRAR-P8: Kruhově - směrová navigace (2/2)  Princip kruhově - směrové navigace

22 strana 22  Systémy hyperbolické navigace jsou založeny na měření rozdílu vzdáleností navigovaného objektu od dvou dvojic, či více dvojic majáků současně. Toto měření se uskutečňuje pomocí vyhodnocení doby šíření nebo častěji rozdílů fází synchronních signálů majáku. MRAR-P8: Hyperbolická navigace (1/10)  Geometrickým místem konstantního rozdílu vzdáleností od daného bodu (ohniska) je hyperbola při 2D měření nebo hyperboloid při 3D měření.  Při měření rozdílu vzdáleností k několika majákům, je místem polohy objektu průsečík hyperbol nebo hyperboloidů (nejednoznačnost určení polohy je potlačena)  Systémy DECCA NAVIGATOR, OMEGA, LORAN

23 strana 23  Princip hyperbolické navigace MRAR-P8: Hyperbolická navigace (2/10)

24 strana 24  DECCA NAVIGATOR je dlouhovlnný hyperbolický navigační systém umožňující leteckou a lodní navigaci do vzdálenosti asi 500 km pro jednu síť. Sítí bylo realizováno velké množství (v roce 1982 jich bylo v provozu 50, nyní již odstaveny). Každá síť je tvořena jednou stanicí Master (M) a obvykle třemi stanicemi Sla-ve (S). Ty jsou hvězdicovitě rozmístěny kolem M ve vzdálenosti asi 200 km. Jsou označeny barvami jako červená S č, zelená S z, a fialová S f. Aby přijímač byl schopen rozlišit signály od jedno-tlivých pozemních stanic vysílá každá z nich signály na jiném kmitočtu. Tyto kmitočty jsou celistvými násobky základní frekvence f 0. V přijímači se pak tyto frekvence upravují násobením tak, že je umožněno měřit fázové posuvy mezi signálem M a postupně se signály S č, S z a S f. Jednotlivé sítě (chains) jsou označeny čísly a velkými písmeny, např. dánská síť 7B. MRAR-P8: Hyperbolická navigace (3/10)

25 strana 25  Vlastní vyhodnocování fázového posuvu se uskutečňuje na srov- návací frekvenci která je vždy pro M a příslušnou S stejná. Fázové rozdíly se změří a porovnávají s hyperbolami stejné barvy na navigační mapě. Protože je však vzdálenost mezi stanicí M a pří- slušnou S větší, než je /2 příslušející dané srovnávací frekvenci, opakují se stejné fázové údaje několikrát. Posune-li se například loď po základně hyperbolického svazku o /2 např. ke stanici M, změní se fázový posuv o 360°. Oblast ohraničenou dvěmi soused-ními hyperbolami (majícími mezi sebou fázovou vzdálenost 360°, tedy geometrickou vzdálenost /2) se nazývá opět pásem (decca lane). Počet těchto pásů závisí na konkrétní vzdálenosti stanic M a příslušné S a roste s klesající délkou vlny srovnávacího kmitočtu. Změřený fázový úhel určuje polohovou hyperbolu uvnitř pásu (tzv. jemná lokace), neurčuje ale konkrétní pás (tzv. Lane Identification - LI). MRAR-P8: Hyperbolická navigace (4/10)

26 strana 26  DECCA NAVIGATOR MRAR-P8: Hyperbolická navigace (5/10)

27 strana 27  OMEGA je americký globální hyperbolický navigační systém se základnami 5000 až 6000 NM. Sestává se z osmi vysílačů s výkonem 10 kW pracujících na velmi dlouhých vlnách a pro určení rozdílů vzdáleností se používá měření fázových posuvů. Přestože systém pracuje na velmi nízkých kmitočtech získáme soubor hyperbol s nulovým fáz. posuvem, které pak tvoří jednotlivé pásy (fázové zpoždění 0 – 360°, 360 – 720°, atd.). Hyperboly s nulovým fázovým posuvem (resp. 0°, 360°, 720° atd.) tvoří hranice mezi jednotlivými pásy. Vysílače jsou vhodně rozmístěny po zemském povrchu a jsou označeny písmeny A, B, C, D, E, F, G, H. Základní frekvence systému f 0 = 10,2 kHz. Jednotlivé majáky vysílají ra-dioimpulsy kterými se od sebe separují o délce trvání od 0,9 do 1,2 s včetně pořadí, v němž vysílají. Jedna sekvence trvá 10 s a kryje se s celými desítkami sekund světového času. MRAR-P8: Hyperbolická navigace (6/10)

28 strana 28  Stanice A vysílá po dobu 0,9 s frekvenci 10,2 kHz, současně vysílá stanice D kmitočet 11,05 kHz, stanice G kmitočet 11,33 kHz a stanice H 13,6 kHz. Následuje sekvence dalších stanic. Přijímač vyhodnotí na rozdílovém kmitočtu, např. 13,6 - 10,2 = 3,4 kHz (p=4/3) příslušné fázové posuvy (vzniklé polohové čáry jsou identické s každou třetí polohovou čarou kmitočtu 10,2 kHz - pás široký 24 NM pro hrubou navigaci). Rozdílový kmitočet 11, ,2 = 1,13 kHz definuje pásy široké 72 NM a rozdílový kmitočet 11, ,2 = 0,85 kHz pásy široké 288 NM. Jemná navigace se určí pomocí fázových posuvů. Přesnost soustavy je  1 NM v noci (pro 95 % pravděpodobnost). Vyhodnocování se uskutečňuje tak, že každý pás (lane) je rozdělen na 100 dílků (odpovídající fázovému posuvu 3,6° a nazývají se centilane - cel). Obecná polohová čára je pak vyjádřena ve tvaru: číslo pásu, číslo cel. MRAR-P8: Hyperbolická navigace (7/10)

29 strana 29  LORAN je hyperbolický navigační systém s velkým dosahem pro navigaci lodí a letadel (Long Range Navigation). Dosah v noci je asi 4000 km. Princip byl v průběhu času postupně měněn (vyvinuty Loran A, Loran B, a Loran C – dnes aktivní). Systém stabilních stanic o známé poloze: Master – M a Slave - S v konstantních intervalech (20  300 krát za s) vysílají měřící impulsy. Loran C pracuje v pásmu 90  110 kHz. Systém využívá přímé (přízemní) vlny. Vysílače vysílají impulsy dlouhé 50  s s výkonem 100 kW. Poloha přijímače se vždy určuje vzhledem ke dvěma základnám jako průsečík dvou hyperbol. Jednotlivé základny jsou tvořeny samostatnými stanicemi S, stanice M je společná pro obě základny. Stanice M pracuje na dvou frekvencích - hyperbola "červená", druhá pak "zelená". Chyba v určení polohy letadla nebo lodi je při užití povrchové vlny cca 500 m. MRAR-P8: Hyperbolická navigace (8/10)

30 strana 30  LORAN MRAR-P8: Hyperbolická navigace (9/10)

31 strana 31  LORAN – C pokrytí MRAR-P8: Hyperbolická navigace (10/10)

32 strana 32 MRAR-P8: FM výškoměry (1/13)  FM radiovýškoměry malých výšek

33 strana 33 MRAR-P8: FM výškoměry (2/13)  Uvažujme, že modulační signál má trojúhelníkový průběh. Po odrazu od zemského povrchu si signál zachová uvedený tvar, bude však časově posunut o čas:  Záznějový kmitočet, rozdíl mezi odraženým a přímým signálem, je ve velké části modulační periody konstantní. Tato frekvence je měřena čítačem ocejchovaným přímo v jednotkách výšky. kde H je měřená výška.

34 strana 34 MRAR-P8: FM výškoměry (3/13)

35 strana 35 MRAR-P8: FM výškoměry (4/13)  Budeme-li vycházet z lineárního průběhu modulačního kmitočtu, pak podle obrázku  T m je perioda modulačního signálu,   f m = f max – f min je celkový modulační zdvih,  f 0 je kmitočet nosné bez modulace,  H je měřená výška,  2  H/c je časové zpoždění odraženého signálu,  f s je kmitočet přijímaného signálu a  f v je kmitočet vysílače.  Z obrázku je patrno, že záznějový signál, rovný f z = f v – f s má dvakrát menší periodu a je dvakrát nulový během periody T m modulačního signálu.

36 strana 36 MRAR-P8: FM výškoměry (5/13)  Vzhledem k tomu, že rychlost změny kmitočtu v lineární části signálu f v je: a záznějový kmitočet během časového intervalu, kdy je stálý, je roven výrazu: a pro výšku lze odvodit: kde F m = 1/T m.

37 strana 37 MRAR-P8: FM výškoměry (6/13)  Vztah pro výšku H je pouze přibližný, neboť předpokládá maximální hodnotu záznějového kmitočtu, aniž se počítá s jeho změnou v blízkosti okamžiků, kdy záznějová frekvence klesá k nule.  Uvedený vztah platí jen při  << T m.  Počet vzestupných, resp. sestupných průchodů  z nulou během periody modulace je vstupem pro měřící čítač. Jejich počet je za čas T m :

38 strana 38 MRAR-P8: FM výškoměry (7/13)  Pokud se počet měřených průchodů nezmění o víc než o  1, údaj čítače se nezmění.  Za dobu T m dostaneme:  Chyba měření je pak definována výrazem:

39 strana 39 MRAR-P8: FM výškoměry (8/13) Dosazením kmitočtového zdvihu do rovnice získáme:  Nevýhodou uvedeného principu je nespojitost měření výšky. Ukazatel zobrazuje výšku po přírůstcích  H a dochází k diskretizaci hodnoty měřené výšky. Příklad 21: Určete chybu určení výšky pro FM radiovýškoměr s  f m = 40 MHz

40 strana 40 MRAR-P8: FM výškoměry (9/13)  FM radivýškoměr s potlačenou diskrétností odečtu výšky  Nejednodušší cestou k potlačení diskrétnosti údaje výškoměru je úprava frekvence vysílače před jejím přivedením do balančního detektoru kmitočtovým měničem.  Přímý signál (referenční) je upraven tak, aby jeho střední kmitočet f 0 byl změněn na f 0 +F p, avšak aby absolutní hodnota kmitočtového zdvihu zůstala nezměněna.  Tuto kmitočtovou změnu lze provést vhodným vlnovodným frekvenčním měničem.  Pokud bude F p <

41 strana 41 MRAR-P8: FM výškoměry (10/13)

42 strana 42 MRAR-P8: FM výškoměry (11/13)  Napětí za balančním detek-torem se tvaruje a přemění na impulsy, jejichž počet se čítá za časovou jednotku.  Impulsy jsou generovány vždy v těch okamžicích, kdy časový průběh prochází osou 0-0. Body 1, 3, 5 atd. odpovídají okamžikům generování impulsů (nástupní hrany), body 2, 4, 6 atd. od-povídají okamžikům jejich ukon-čení (sestupné hrany). Pro U 0 (t) nulové platí rovnice: kde k je celé číslo.

43 strana 43 MRAR-P8: FM výškoměry (12/13)  Velikost diskrétních skoků napětí snižuje k-krát ve srovnání s napěťovými skoky klasického výškoměru.  Uvedený vztah může být řešen graficky nebo analyticky. Oba způsoby jsou poměrně náročné. Označíme-li poměr  0 /  0 = , pak platí:

44 strana 44 MRAR-P8: FM výškoměry (13/13) Chyba určení výšky pro předešlý příklad byla  2 m. Při poměru F m /F p = 100 je k = 100/4 = 25 a chyba určení výšky u systému s potlačením diskrétnosti bude  2/25 m =  8 cm. F m bylo 40 MHz, F p pak bude 400 kHz. O tuto hodnotu bude třeba provést posuv srovnávací frekvence před přivedením do balančního detektoru. Příklad 22: Určete chybu určení výšky pro FM radiovýškoměr z předchozího příkladu při potlačení diskrétnosti odečtu výšky s poměrem F m /F p =

45 strana 45 MRAR-P8: IM výškoměry (1/2)  Systémy s impulsní modulací se nejčastěji využívají pro měření vzdálenosti. Mohou pracovat s pasivním odrazem např. od zemského povrchu (typickým použitím je radiovýškoměr velkých výšek), nebo s aktivní retranslací (pak se jedná o typické dálkoměrné letecké systémy).  Systémy s aktivními odpovídači mohou pracovat buď jako standardní měřiče vzdálenosti letadla od retranslátoru, nebo v soustavách s několika retranslátory - v soustavách kruhové nebo hyperbolické navigace. Při uvažování rychlosti šíření elmag. vln v přirozeném prostředí je nutno neopomenout vliv stavu atmosféry a výšky objektu nad zemským povrchem. Relativní přesnost měření je

46 strana 46 MRAR-P8: IM výškoměry (2/2)  Impulsní výškoměr je jednoduchý málovýkonový radar jehož odrazovou plochou je zemský povrch. Je vhodný pro měření středních a velkých výšek.

47 strana 47 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (1/10)  Navigační systém využívající Dopplerův jev  Systémy jsou určeny pro měření traťové rychlosti a úhlu snosu a patří mezi nezávislé navigační systémy větších nákladních, civilních i vojen- ských letadel bez jakékoli spoluúčasti pozemních zaří- zení.  Dopplerova frekvence, jež vzniká pohybem letadla s traťovou rychlostí TR vůči zemskému povrchu je:  Dopplerův systém pracuje na cm vlnách.

48 strana 48 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (2/10)  Pro měření složek rychlosti podélné, příčné a vertikální a úhlu snosu je třeba uspořádání vyzařovacích svazků antén podle tzv. Janusovy úpravy.

49 strana 49 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (3/10)  Při Janusově způsobu rozmístění svazků budou Dopplerovy kmitočty v jednotlivých svazcích následující: kde TR p, TR b a TR v jsou složky traťové rychlosti podélné, boční a vertikální, f d1, f d2 a f d3 jsou Dopplerovy frekvence v jednotlivých svazcích,  p,  b a  v jsou úhly mezi dopřednou TR p, boční TR b a vertikální složkou traťové rychlosti TR v a osou jednotlivých svazků

50 strana 50 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (4/10) a cos  p, cos  b a cos  v jsou směrové kosíny rovné: kde  je depresní úhel svazků s rovinou antény, vyjádřený pro všechny tři svazky z rovnice:   je úhel mezi podélnou osou letadla a projekcí jednotlivých svazků na zemský povrch. Vztah mezi jednotlivými úhly vyjadřuje vztah cos  = sin  cos .

51 strana 51 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (5/10)  Odečtením rovnic pro f d1 a f d3 získáme dopřednou složku traťové rychlosti TR p z rovnice:  Odečtením rovnic pro f d1 a f d2 získáme boční složku traťové rychlosti TR b z rovnice:  Sečtením rovnic pro f d2 a f d3 získáme vertikální složku traťové rychlosti TR v z rovnice:

52 strana 52 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (6/10)  V palubním počítači se tyto složky zpracovávají na výslednou traťovou rychlost: a úhel snosu:  Dopplerův navigační systém poskytuje pouze informace o traťové rychlosti a úhlu snosu.  Aby bylo možné pomocí něj provádět kompletní navigaci, tj. obdržet souřadnice polohy letadla, musíme tento systém doplnit o palubní počítač a o údaje z palubního kurzového systému.

53 strana 53 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (7/10)  Dráha letu se počítá v různých souřadnicových soustavách.  Obvyklá je pravoúhlá soustava souřadnic, kde osy jsou rovnoběžné se směry N - S a E - W. Při jejím využití se dráha letu rozkládá na integrály vektorů rychlosti ve směru těchto os.

54 strana 54 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (8/10)  Aby bylo možné tyto složky určit je nutné do počítače zavést údaje o kurzu letadla. Podle obrázku dostaneme: kde K z je zeměpisný kurz získaný z palubního kompasu,  je úhel snosu určený Dopplerovským palubním systémem a TR je traťová rychlost určená rovněž palubním Dopplerovským systémem.

55 strana 55 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (9/10)  Palubní počítač vyhodnocuje zeměpisné souřadnice momentální polohy letadla ze složek drah letu do poledníku a rovnoběžky:  Ze souřadnic pak navigační palubní počítač odvozuje uraženou dráhu a jiné potřebné navigační informace.  Při použití tohoto navigačního systému se projevují některé chyby dané chybami samotného Dopplerovského systému, chybou palubního kursového systému a chybami palubního počítače.

56 strana 56 MRAR-P8: Inerciální Dopplerův syst. (10/10)  Vliv mají rovněž konstrukce anténních systémů, povaha terénu pod letadlem, vliv tvaru Země a výška letu.  Např. vliv tvaru Země se potlačuje tak, že se při cejchování volí délková míra odpovídající délce oblouku poledníku o hodnotě jedné úhlové minuty ve středu jeho křivosti.  Výška letu způsobuje chybu tím že systém měří vzdálenost prolétnutou letadlem a nikoliv vzdálenost, kterou projdou svazky elmag. energie při jejich pohybu po zemském povrchu.  Typická velikost chyb systému při výšce použití do m a rozsahu traťových rychlostí mezi 220 až 1300 km/h a do snosu  30° je u traťové rychlosti 2 km/h  0,4 %TR a u snosu 18'.

57 strana 57 Děkuji za vaši pozornost Názorný přehled dosažitelné přesnosti určení 2D polohy pro různé navigační systémy


Stáhnout ppt "PŘEDNÁŠKA 8 MRAR – Radiolokační a radionavigační systémy Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně 3.11.2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google