Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PEDOSFÉRA = půdní obal Země - vzniká přeměnou svrchní části zemské kůry (+ působení vody, vzduchu, slunečního záření, organismů) - leží na styku s geosférami.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PEDOSFÉRA = půdní obal Země - vzniká přeměnou svrchní části zemské kůry (+ působení vody, vzduchu, slunečního záření, organismů) - leží na styku s geosférami."— Transkript prezentace:

1 PEDOSFÉRA = půdní obal Země - vzniká přeměnou svrchní části zemské kůry (+ působení vody, vzduchu, slunečního záření, organismů) - leží na styku s geosférami (lito-, atmo-, hydro-, biosféra, SES) ▪ půda = trojrozměrný výřez pedosféry (od povrchu: humus - podloží - matečná hornina) - jedna z nejcennějších složek krajinné sféry, součást FGS - základní výrobní prostředek zemědělství a lesnictví složky: neživé → pevné anorganické (částečky jílu, hlíny, písku, úlomky nerostů a hornin) → kapalná (půdní roztok - půdní voda) → plynná (půdní vzduch; dusík, O 2, CO 2 ) → organická (humus) živé → edafon (půdní organismy, bakterie, prvoci, houby, dešťovky, brouci, krtci,…)→ mikro- a makroedafon (velikost)→ fyto- a zooedafon → kořenové systémy vyšších rostlin

2 = půda je přírodní útvar na rozhraní živé a neživé přírody vědy: pedologie (vznik, vývoj, vlastnosti půd) pedogeografie (studium, prostorová diferenciace) Půdy vznikají půdotvorným procesem vyvolaným půdotvornými činiteli. ▪ půdotvorní činitelé: - působí na vznik, vývoj, vlastnosti a geografické rozšíření půd matečná hornina podnebí (teplota, srážky, výpar) georeliéf (nadmořská výška, sklon a expozice svahů) voda (podzemní, povrchová) biota (živé organismy, mikroorganismy, rostlinstvo, živočišstvo) čas činnost člověka ▪ půdotvorný proces: matečná hornina + p.č. - zvětrávání → půdotvorný substrát (podklad, zvětralinový plášť) + p.č. - půdotvorné pochody → půda

3 ▪ půdotvorné pochody: = soubor fyzikálních, chemických a biologických pochodů - vznikají půdní horizonty (vrstvy, polohy) v půdním profilu (kolmý řez půdou) - liší se barvou, vlastnostmi - základní:A (nejsvrchnější, dokonale zvětrný, bo- hatý na humus = tmavá barva), B (iluviální, obohacený), C - subhorizonty (přechodné typy) A 1 (humózní), A 2 (eluviální, ochuzený o humus), C 1 (zvětralý půdotvorný substrát), C 2 (nezvětralá matečná hornina) - další G (glejový - glejový proces → glejové půdy), Ca (karbonátový) → rendziny Podle půdních horizontů rozlišujeme půdní typy.

4 ▪ půdní typ = základní klasifikační jednotka (působí stejní půdotvorní činitelé, stejné horizonty) ▪ vlastnosti půd: fyzikální:zrnitost (textura) - velikost převládajících pevných částic (minerál- ních zrn) → jemnozem (částice pod 2 mm) zrnitostní → drť (skelet; částice nad 2 mm) kategorie půdní druhy:zemědělská praxe ◦ půdy lehké (písčité) písčité - hlinitopísčité - písčitohlinité málo humusu a jílovitých částic) lehce obdělávatelné na vátých píscích a pískovcích

5 ◦ půdy středně těžké (hlinité) písek = jílovité částice středně obdělávatelné - nejúrodnější v nížinách ◦ půdy těžké (jílovité) jílovitohlinité - jílovité - jíly nesnadno obdělávatelné (zamokřují se, bobtnají, praskají) ◦ kamenité půdy přes 20 % skeletu (štěrk, kameny, balvany) lesní půda v horách Obecně se obsah skeletu v půdách zvětšuje od povrchu do hloubky).

6 struktura (sloh) = schopnost půdních částic spojovat se v hrudky (agregáty) tmelivé látky (jílovité materiály, kalcit, humus) velký vliv na úrodnost pórovitost - závisí na zrnitosti a struktuře póry = volné prostory mezi pevnými částicemi a jejich shluky (existence edafonu, proniká voda a vzduch) chemické složení (půdní reakce) ovlivněny chemickými vlastnostmi matečné horniny půdy:kyselé (pH pod 7) - vlhčí oblasti, vápnění neutrální (pH kolem 7)sušší zásadité (pH nad 7)oblasti

7 úrodnost nejcennější vlastnost → přirozená - bez zásahu člověka (lesní společenstva) → kulturní - kultivací přírodních půd (obdělávání, hnojení, melio- race, osevní postupy) ▪ planetární členění (rozšíření půd na Zemi): - projevuje se zeměpisná zonálnost → horizontální (vodorovná pásmovitost) - podnebí → vertikální (výšková stupňovitost) - georeliéf Azonálnost vyvolána geologickými a geomorfologickými poměry (pohyby zemské kůry, horská pásma, mezihorské kotliny, roviny)

8 horizontální zonálnost půd - změna klimatických podmínek (rovník → póly) → změna půdních typů:červenožluté půdy vlhkých (deštných) tropických lesů - rovník = Amazonská nížina - Konžská pánev - teplo + vlhko = rychlý rozklad velkého množství biomasy - úrodné (odlesnění = velmi rychle klesá úrodnost) - pochod ferralitizace (laterizace) - obohacování půdy o volné oxidy (železitý - hlinitý) → barva - při intenzivním hnojení: cukrová třtina, kakaovník, tropic- ké ovoce červené půdy = savany Afriky a JA (mezi 10° z.š. a obrat- níky) - období dešťů - chemické zvětrávání - pochod ferritizace (oželeznění) - obohacení o oxid železitý + oxidy hliníku - období sucha - vzlínající voda k povrchu se vypařuje, že- lezitá kůra (červenohnědá barva) - poměrně úrodné, bez zavlažování = pastviny

9 pouštní, polopouštní půdy = subtropy, mírný a tropický pás - sucho roční úhrn srážek mm - málo humusu (1 %) = chudé pastviny - hlinité, písčité, štěrkovité, kamenité → solná kůra (vzlíná- ní vody) - při zavlažování: bavlník - rýže - ovoce - vinná réva žlutozemě, červenozemě = vlhké subtropické lesy (jv. USA stř. a jv. Čína) - pochod ferritizace - barva červenohnědá, červená až žlu- tá - kyselé, chudé na živiny = intenzivní hnojení: bavlník, čaj, tabák, podzemnice olejná, sója černozemě = stepi a lesostepi mírného pásu až 300 mm/rok; léto teplé - zima studená = Ukrajina, jih Ruska; Kanada(Alberta, Saskatchewan), USA (Dakota, Nebraska, Kansas) - černozemní pochod - dlouhodobé hromadění humusu z kořenů stepních - rostlin v A1 - zůstává (málo srážek), cm mocný, 3-15 %

10 humusu (šedočerný) - půdní profil: A, C = spraš - vápnité sedimenty - neutrální reakce, drobně hrudkovitá struktura, vysoký obsah živin = nejúrodnější - světové obilnice kaštanové půdy - suché stepi ( mm/ rok) - mělčí, méně humusu - zavlažování - úrodné x nezavla- žované = pastviny podzolové půdy (rus. zola = popel) - šedá barva - vlhčí a chladnější podnebí = lesní společenstva (tajga) Eurasie - SA (Skandinávie – sever Ruska a Kanady) - podzolizační pochod - rozklad nerostů působením silných organických kyselin - živiny prosakují vodou do hloubky - horizont A2 eluviální (ochuzený) - světle šedý - horizont B iluviální (obohacený) - rezavě hnědý - nekvalitní humus - kyselá reakce (jehličí) - nedostatek ži- vin = málo úrodné = jehličnaté lesy

11 tundrové půdy = subarktický pás na severu Eurasie a SA - horizonty A, C - léto rozmrzá ( cm - permafrost) - glejový pochod - prosycené vodou - chudé pastviny pro soby vertikální zonálnost půd (výšková stupňovitost) - změna klimatu s rostoucí nadmořskou výškou - hlavní půdní typy střední Evropy (nížiny - hornatiny) nivní půdy (fluvizemě) - podél řek na říčních náplavech - zaplavovány - štěrkovité až jílovité - pole, louky, pastviny; lužní lesy

12 lužní půdy (černice) - dále od vodních toků (Polabí - Podunajská nížina) - humusový horizont cm = k nejúrodnějším černozemě - do 300 m n.m., sucho, teplo, na spraších hnědozemě - na svazích pahorkatin - lemují černozemě (do 450 m n.m.) na spraších a sprašových hlínách - úrodné - více srážek - pochod mírné illimerizace = mechanický přesun jílovitých částic vodou z A do B

13 illimerizované půdy (luvizemě) - navazují na hnědozemě - vlhčí podnebí = intenzivnější pochod illimerizace - A1 - tmavošedý humusový - A2 eluviální světle hnědý - B iluviální rezavě hnědý - kultivované = středně úrodné hnědé lesní půdy (kambizemě) - vrchoviny - převládají ve střední Evropě - C = skelet křemičitanových hornin (žula - andezit - písko- vec)- A1 hnědošedý, malá mocnost; B obohacen sloučeninami železa - proces brunifikace - chemické zvětrávání - jíl bohatý na křemík a uvolňuje se železo - lesy, méně náročné plodiny podzolové půdy - vyšší hornatiny při horní hranici lesa

14 Zemědělská půda využívána v zemědělství= pěstování kulturních plodin → orná půda (pole), → trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice, zahrady) = chov hospodářského zvířectva → zelené plochy (louky, pastviny) nebezpečí ohrožující půdu: půdní eroze nadměrné hnojení úbytek zástavbou ukládání nebezpečných odpadů


Stáhnout ppt "PEDOSFÉRA = půdní obal Země - vzniká přeměnou svrchní části zemské kůry (+ působení vody, vzduchu, slunečního záření, organismů) - leží na styku s geosférami."

Podobné prezentace


Reklamy Google