Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PEDOSFÉRA (pedon = půda) půdní obal země - vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, za účasti vzduchu, vody a slunečního záření půdní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PEDOSFÉRA (pedon = půda) půdní obal země - vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, za účasti vzduchu, vody a slunečního záření půdní."— Transkript prezentace:

1 PEDOSFÉRA (pedon = půda) půdní obal země - vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, za účasti vzduchu, vody a slunečního záření půdní obal země - vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, za účasti vzduchu, vody a slunečního záření pedologie - věda o půdě pedologie - věda o půdě pedogeografie - zabývá se prostorovou diferenciací půdy pedogeografie - zabývá se prostorovou diferenciací půdy

2 PŮDOTVORNÝ PROCES zvětráváním zemské kůry (matečné horniny) vzniká půdotvorný substrát  který se postupně mění půdotvornými procesy  v půdu. zvětráváním zemské kůry (matečné horniny) vzniká půdotvorný substrát  který se postupně mění půdotvornými procesy  v půdu.

3

4 ? Která vlastnost odlišuje půdy od zvětralin? PŮDOTVORNÝ PROCES Úrodnost

5 ÚRODNOST PŮDY - základní vrstvy půdy: - základní vrstvy půdy: nahoře – ornice dole - podorniční vrstva - úrodnost - schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu - úrodnost - schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchupřirozenákulturní

6 SLOŽKY PŮDY 1.) pevná složka - zvětralé nerosty a horniny ( % půdy) 1.) pevná složka - zvětralé nerosty a horniny ( % půdy) 2.) kapalná složka (půdní voda) - rozpuštěné minerální a organické látky  půdní roztok 2.) kapalná složka (půdní voda) - rozpuštěné minerální a organické látky  půdní roztok 3.) plyny (půdní vzduch - N 2, O 2, CO 2 ) 3.) plyny (půdní vzduch - N 2, O 2, CO 2 ) 4.) neživá organická složka (humus) - zbytky odumřelých organismů 4.) neživá organická složka (humus) - zbytky odumřelých organismů 5.) živá organická složka 5.) živá organická složka - edafon - fytoedafon, zooedafon - kořenový systém

7

8 ZRNITOSTNÍ KATEGORIE a) částice menší než 2mm - jemnozem - jílovité částice, prach, písek a) částice menší než 2mm - jemnozem - jílovité částice, prach, písek b) částice větší než 2mm - skelet - krupnatý písek, štěrk, kamení b) částice větší než 2mm - skelet - krupnatý písek, štěrk, kamení

9 PŮDNÍ DRUHY 1.) písčité (lehké) - snadno obdělávatelné, vzdušné, dobře propouští vodu; málo jílu a humusu 1.) písčité (lehké) - snadno obdělávatelné, vzdušné, dobře propouští vodu; málo jílu a humusu 2.) hlinité (středně těžké) - stejný podíl písku a jílu  nejúrodnější 2.) hlinité (středně těžké) - stejný podíl písku a jílu  nejúrodnější 3.) jílovité (těžké) - špatně obdělávatelné, na horách; váží vodu - dlouho ji drží, málo vzduchu 3.) jílovité (těžké) - špatně obdělávatelné, na horách; váží vodu - dlouho ji drží, málo vzduchu

10 VZNIK PŮD ? Které faktory (půdotvorní činitelé) se podílejí na vzniku půd?

11 VZNIK PŮD půdotvorní činitelé 1.) podnebí - ovlivňuje rychlost chem. reakcí (déšť,teplota …) 2.) živé organismy – hlavní význam mikroorganismy 3.) matečná hornina - určuje zásobu živin, vlastnosti, barvu... 4.) podzemní voda - umožňuje pohyb složek půdy 5.) čas 6.) reliéf - nadm. výška (tlak, teplota) 7.) člověk - zvyšuje úrodnost (např. hnojením) nebo půdu degraduje

12 PŮDNÍ HORIZONTY A- svrchní pásmo půdního profilu; dokonale zvětralé částice, vysoký podíl humusu A- svrchní pásmo půdního profilu; dokonale zvětralé částice, vysoký podíl humusu - subhorizont A0 – surový humus - subhorizont A0 – surový humus - subhorizont A1 – humózní - subhorizonz A2 - eluviální = ochuzený prolínající vodou B- iluviální - obohacený o látky vyplavené z A B- iluviální - obohacený o látky vyplavené z A - barva podle hromadících se látek (šedá až černá) C- půdotvorný substrát C- půdotvorný substrát D rozrušená matečná hornina D rozrušená matečná hornina = vrstvy půdy; vznikly půdotvorným procesem z matečného substrátu

13 PŮDNÍ HORIZONTY - speciální typy G - glejový horizont; vzniká vlivem nadměrného množství podzemní vody  nedostatek kyslíku - redukční děje v podmáčené půdě = glejový proces, gleje a pseudogleje G - glejový horizont; vzniká vlivem nadměrného množství podzemní vody  nedostatek kyslíku - redukční děje v podmáčené půdě = glejový proces, gleje a pseudogleje Ca - karbonový horizont  vzniká ve vápencích a dolomitech, rendziny (vápenatky) Ca - karbonový horizont  vzniká ve vápencích a dolomitech, rendziny (vápenatky)

14 PŮDNÍ TYPY – rozložení ve světě

15 PŮDNÍ TYPY arktické půdy a půdy tunder arktické půdy a půdy tunder výskyt: sever Eurasie a Ameriky půdní profil: A, C permafrost = trvale zmrzlá půda  nevhodné pro zemědělství  nevhodné pro zemědělství - rostliny: mechy, lišejníky, zakrslé a odolné stromy - břízy

16 PŮDNÍ TYPY podzoly a podzolové půdy podzoly a podzolové půdy ? Vyhledejte na vhodné mapě světa rozšíření podzolů: ? Proč se podzoly vyznačují jen tenkou vrstvou nekvalitního humusu?

17 PŮDNÍ TYPY podzoly a podzolové půdy – podzoly a podzolové půdy – Skandinávie, Rusko, Kanada - tajga podzolační proces = chemický rozklad nerostů vlivem silných organických kyselin  látky takto vzniklé putují s prosakující vodou do horizontu B, kde se hromadí. Vzniká světle šedý horizont A2 a rezavě hnědý horizont B Vzniká světle šedý horizont A2 a rezavě hnědý horizont B

18 PŮDNÍ TYPY hnědé lesní půdy (kambizemě) hnědé lesní půdy (kambizemě) nejrozšířenější ve střední Evropě pod listnatými lesy pod listnatými lesy mírně kyselá reakce horizont B zbarven do hněda nízký obsah živin  pěstování méně náročných plodin ? Které u nás pěstované plodiny patří mezi méně náročné?

19 PŮDNÍ TYPY hnědozemě hnědozemě horizont A asi 30 cm svahy pahorkatin lemující černozemě svahy pahorkatin lemující černozemě teplé, mírně vlhké podnebí horizont B má hnědou barvu proces mírné ilimerizace = mechanický přesun jílovitých částic z horní vrstvy půdy do spodní úrodné půdy vyskytující se na spraších

20 PŮDNÍ TYPY černozemě černozemě horizont A 60 – 100 cm stepi a lesostepi (malý úhrn srážek) vznikají na spraších a vápencích černozemní proces = hromadění humusu vznikají na spraších a vápencích černozemní proces = hromadění humusu nejúrodnější (obilnice světa) ? Proč mají černozemě v porovnání s ostatními půdními typy tak mocný humusový horizont?

21 PŮDNÍ TYPY kaštanové půdy kaštanové půdy suché stepi (nedostatek srážek) hromadění humusu je méně intenzivní  využití jako pastviny nebo se zavlažují lemují černozemě v teplejších oblastech

22 PŮDNÍ TYPY pouštní a polopouštní půdy pouštní a polopouštní půdy výskyt: tropy a subtropy výskyt: tropy a subtropy nutnost zavlažování hodně solí

23 PŮDNÍ TYPY žlutozemě a červenozemě žlutozemě a červenozemě tropy a subtropy vznikají intenzivním chemickým zvětráváním matečné horniny (půdní profil až 10m) zabarvení ze sloučenin Fe a Al proces ferralitizace (laterizace) = půda se obohacuje o oxid železitý a hlinitý  červenožluté zabarvení proces ferritizace = půda se obohacuje o volné oxidy Fe rostliny: cukrová třtina, kakao, tabák, tropické ovoce

24 ROZŠÍŘENÍ PŮD NA ZEMI - řídí se zákonitostmi geografické zonálnosti (pásmovitosti) - řídí se zákonitostmi geografické zonálnosti (pásmovitosti) a) horizontální zonálnost - souvisí se změnou geografické šířky, délky - podmíněno změnou makroklimatických podmínek - teplota, vlhkost.. b) vertikální zonálnost - výšková stupňovitost; v hornatých krajinách, kde dochází ke změnám podnebí vlivem nadmořské výšky - úbytek teploty a růst srážek s přibývající nadmořskou výškou azonalita - vyvolaná různorodostí geologicko(vlastnosti matečné horniny)-geomorfologických(typ krajiny) poměrů

25 ROZŠÍŘENÍ PŮD NA ZEMI

26 HLAVNÍ PŮDNÍ TYPY VE STŘEDNÍ EVROPĚ A – Půdy závislé na nadmořské výšce 3.) černozemě - nížiny 3.) černozemě - nížiny 4.) hnědozemě - okraje nížin 4.) hnědozemě - okraje nížin 5.) ilimerizované půdy - výše položené oblasti 5.) ilimerizované půdy - výše položené oblasti 6.) hnědé lesní půdy (kambizemě) - vysočiny 6.) hnědé lesní půdy (kambizemě) - vysočiny 7.) podzolové půdy – vyšší pohoří 7.) podzolové půdy – vyšší pohoří B - Půdy nezávislé na nadmořské výšce 1.) nivní půdy – podél vodních toků  říční naplaveniny díky dřívějším záplavám (různě vyvinuté horizonty ) 1.) nivní půdy – podél vodních toků  říční naplaveniny díky dřívějším záplavám (různě vyvinuté horizonty ) 2.) lužní půdy – dále od řeky; nebyly pravidelně zaplavovány, jsou úrodnější než nivní 2.) lužní půdy – dále od řeky; nebyly pravidelně zaplavovány, jsou úrodnější než nivní 3.) rendziny (vápenatky) – v krasových oblastech 3.) rendziny (vápenatky) – v krasových oblastech 4.) glejové půdy - v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody 4.) glejové půdy - v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody

27 ? Které půdy převažují v ČR a proč? Hnědé půdy (kambizemě), které pokrývají více než 50% území ČR. Jejich rozšíření souvisí s převažující nadmořskou výškou.


Stáhnout ppt "PEDOSFÉRA (pedon = půda) půdní obal země - vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, za účasti vzduchu, vody a slunečního záření půdní."

Podobné prezentace


Reklamy Google