Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PEDOSFÉRA. PŮDA JE TVOŘENA ŽIVÁ SLOŽKA NEŽIVÁ SLOŽKA ANORGANICKÉ pevné částice hlíny (prach, jíl, písek, kamínky) půdní voda půdní vzduch kořeny živých.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PEDOSFÉRA. PŮDA JE TVOŘENA ŽIVÁ SLOŽKA NEŽIVÁ SLOŽKA ANORGANICKÉ pevné částice hlíny (prach, jíl, písek, kamínky) půdní voda půdní vzduch kořeny živých."— Transkript prezentace:

1 PEDOSFÉRA

2

3

4 PŮDA JE TVOŘENA ŽIVÁ SLOŽKA NEŽIVÁ SLOŽKA ANORGANICKÉ pevné částice hlíny (prach, jíl, písek, kamínky) půdní voda půdní vzduch kořeny živých rostlin mikroorganismy drobní živočichové (dešťovky, brouci, krtci) ORGANICKÉ odumřelé části rostlin zbytky těl živočichů Působením mikroorganismů vzniká HUMUS určuje úrodnost půdy

5 PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ MATEČNÁ HORNINA PODNEBÍ SRÁŽKY TEPLOTA ORGANISMY ČAS RELIÉF KRAJINY TYTO PROCESY VYTVOŘÍ JEDNOTLIVÉ VRSTVY V PŮDĚ

6

7

8

9 VZNIK PŮD Svrchní část zemské kůry je ROZRUŠOVÁNA ZVĚTRÁVÁ VZNIKAJÍCÍ ZVĚTRALINY POKRÝVAJÍ VĚTŠINU ZEMSKÉHO POVRCHU VODA VZDUCH ORGANISMY VZNIKÁ PŮDA PŮDOTVORNÉ PROCESY

10 chemické a fyzikální vlastnosti: složení-živiny, barva, zrnitost PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ MATEČNÁ HORNINA PODNEBÍ RELIÉF PODZEMNÍ VODA ČAS ŽIVÉ ORGANISMY ČLOVĚK teplota, srážky, výpar vody – rychlost reakcí nadmořská výška, sklon svahu, expozice přenos složek půdy – do spodních nebo svrchních vrstev rozklad látek zásahy do půdotvorného procesu 1 cm půdy se vytváří 100 i více let

11 PRŮBĚH VSAKOVÁNÍ VODY V SUCHÝCH OBLASTECH MÍRNÉM PÁSU TROPICKÝCH LESÍCH

12 Kořeny rostlin – v povrchové vrstvě p ů dní edafon organismy žijící v půdě houby, baktérie, prvoci, řasy drobní živočichové –kypří a provzdušňují půdu, zlepšují přívod vody krtci, brouci, žížaly, slimáci, stonožky, mravenci... Půdní mikroorganismy-bakterie rozklad látek a tvorba humusu

13 HUMUS VZNIKÁ ROZKLADEM ZBYTKŮ ORGANISMŮ V PŮDĚ PŮDNÍCH ORGANISMECH MNOŽSTVÍ PŮDNÍ VODY MNOŽSTVÍ PŮDNÍHO VZDUCHU SMĚS ORGANICKÝCH LÁTEK OVLIVŇUJE PŮDNÍ ÚRODNOST

14 P ů dní úrodnost nejcennější vlastnost půdy je to schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek živin, vláhy, vzduchu k životu zvyšuje se – obděláváním – hnojením – zavodňováním – odvodňováním Obdělávání půdy Půdní živiny  soubor chemických látek – sloučenin a prvků  jsou nutné především pro vývoj rostlin  vznikají zvětráváním a přeměnou matečného podkladu  nebo rozkladem organické hmoty

15 PŮDNÍ PROFIL Průřez půdou od povrchu až po nezvětralý horninový podklad Pro dané podmínky se vytvoří zákonitý sled vrstev HUMUSOVÁ VRSTVA MATEČNÁ HORNINA ZVĚTRALÁ MATEČNÍ (PODLOŽNÍ) HORNINU

16

17 VÝVOJ PŮD

18 TYPY PŮD podle úrodnosti ČERNOZEMĚ HNĚDOZEMĚ HNĚDÉ PŮDY PODZOLOVÉ PŮDY Úrodnost je určena velikostí humusové vrstvy nížiny Silná vrstva humusu Černá barva nížiny pahorkatiny Slabá vrstva humusu Tenká vrstva humusu Pod ní šedá vrstva hory Méně humusu než černozemě

19

20

21 DRUHY PŮD PODLE VELIKOSTI ČÁSTIC písčité hlinité jílovité kamenité Odlišná propustnost vody NEJVHODNĚJŠÍ PRO ZEMĚDĚLSTVÍ LEHKÉ, SYPKÉ, DOKONALE PROPUSTNÉ PRO VODU TĚŽKÉ, NEPROPUSTNÉ PRO VODU

22

23

24 studna pramen propustná vrstva nepropustná vrstva půda hladina podzemní vody „podzemní jezero“

25 vysoká hladina podzemní vody

26 Význam mok ř ad ů Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině. Mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek. Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů. Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech). Pro tyto a jiné důvody jsou mokřady považovány za vysoce cenné biotopy. Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však ubývá.

27

28

29 VLIVY Č LOV Ě KA NA P Ů DU Půda patří mezi základní zdroje života na Zemi. Obnovitelný a zdánlivě nevyčerpatelný zdroj však díky činnosti člověka podléhá rychlé zkáze. Je to způsobeno tím, že destrukční činnost člověka je rychlejší než tvorba nové půdy, která probíhá velmi pomalu. Centimetrová vrstvička půdy vzniká přibližně 100 let. hlavní zdroje znečištění půdy :  zemědělství – hlavní znečišťovatel půdy (důsledky agrotechnických procesů a používání pesticidů a hnojiv)  různá odvětví hospodářství – zejména energetika (spalování fosilních paliv – emise), doprava (emise uhlovodíků)  odpady z lidských sídel – vytápění lidských sídel a neřízené skládky odpadů

30 EROZE PŮDY eroze = odnos půdy vodou, větrem, urychluje ji špatné zacházení člověkem V Evropě ohroženo 40% půdy

31 P ů dní eroze vzniká při intenzivním zemědělství tam, kde je ničena vegetace (půda není zpevněna kořeny rostlin) tam, kde není ochrana před větrem a vodou Ochrana před erozí:  meze a remízky  orba po vrstevnici  budování teras

32 EROZE PŮDY ZÁVISÍ NA PŮDNÍM KRYTU MALÁ EROZE STŘEDNÍ EROZE VELKÁ EROZE

33 DESERTIFIKACE = ROZŠIŘOVÁNÍ POUŠTÍ ZPŮSOBENO  Nadměrným spásáním  Kácením zeleně  Odčerpáváním podzemní vody  Těžbou půdy

34 OBLASTI OHROŽENÉ DESERTIFIKACÍ Žluté – pouště Oranžové a červené oblasti jsou ohrožené desertifikací

35 Zem ě d ě lská p ů da je to půda využívána k pěstování zemědělských plodin její největší část tvoří pole s ornou půdou Ornice je to nejsvrchnější část zemědělské půdy, která se obdělává nakypřená  snadná eroze nutná orba podle vrstevnic + pásy keřů a stromů jako protierozní opatření Kompost dobré prostředí pro mikroorganismy, houby, hmyz, žížaly,… zrychlený rozklad organické hmoty na humus obsahuje půdotvorné látky výborné hnojivo

36 ochrana p ů d - půdy, zejména zemědělsky hodnotné, musí být chráněny před:  neuváženou zástavbou;  nevhodným způsobem obdělávání (příliš těžká mechanizace vede k nadměrnému zhutnění, k snížení pórovitosti a schopnosti držet vodu);  přehnaným užitím průmyslových hnojiv, pesticidů a herbicidů (znehodnocují půdu i podzemní vody);  půdní erozí (závisí nejen na morfologii terénu, geologickém podkladu a rostlinném pokryvu, nýbrž i na způsobu obdělávání).

37 Rekultivace sledovaný proces obnovy krajiny poškozené těžbou nebo jinou intenzívní průmyslovou činností aktivní obnova půdního fondu rekultivací zrychlujeme přirozený proces obnovy krajiny. Mezi nejčastější typy rekultivací patří rekultivace : o těžebních ploch o uzavřených čených skládek o oblasti kontaminovaných ploch

38 Rekultivace

39 Pedosféra Pedosféra – půdní obal Země Půdu tvoří neživá složka = půdní částice, voda, vzduch, humus + živá složka = mikroorganismy, houby, drobní živočichové, kořeny rostlin. Půdotvorní činitelé: matečná hornina, podnebí, voda, reliéf krajiny, organismy + člověk, čas. Matečná hornina ovlivňuje zásobu živin a chemické složení půdy. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy (kvalitní půdy vznikají na sopečných popelech, gabru či čedičích). Rozkladem zbytků organismů – humus. Na množství humusu a dusíkatých látek závisí úrodnost půdy. Půdní profil – příčný řez půdou od povrchu po matečnou horninu. Jednotlivé vrstvy půdního profilu = půdní horizonty. Podle půdních horizontů – půdní typy – černozemě (nejvíc humusu – nejúrodnější), hnědozemě, hnědé půdy (málo humusu), podzoly (neúrodné, šedé). Podle velikosti půdních částic – půdní druhy – kamenité, písčité (sypké, propustné), hlinité (vhodné k zemědělství) a jílovité půdy (těžké, nepropustné pro vodu) a jejich přechody. Mokřady – půda je prosycena vodou – význam pro krajinu (rezervoár vody, schopnost zadržovat vodu v krajině). Devastace půdy – poškození člověkem: a)znečistění - zemědělství (hnojiva, pesticidy), průmysl (hlavně fosilní paliva), odpady b)eroze – odnos půdy - špatná orba, rušení mezí a remízků, vytváření velkých polí c)desertifikace – rozšiřování pouští – nadměrným spásáním, kácením zeleně Rekultivace půdy – aktivní obnova člověkem poškozené půdy (těžbou, skládkou)

40

41

42

43


Stáhnout ppt "PEDOSFÉRA. PŮDA JE TVOŘENA ŽIVÁ SLOŽKA NEŽIVÁ SLOŽKA ANORGANICKÉ pevné částice hlíny (prach, jíl, písek, kamínky) půdní voda půdní vzduch kořeny živých."

Podobné prezentace


Reklamy Google