Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

J AK BY MĚLA VYPADAT PROFESIONÁLNÍ PORADENSKÁ SLUŽBA ŠKOLE Stanislav Štech Katedra psychologie Univerzita Karlova – pedagogická fakulta.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "J AK BY MĚLA VYPADAT PROFESIONÁLNÍ PORADENSKÁ SLUŽBA ŠKOLE Stanislav Štech Katedra psychologie Univerzita Karlova – pedagogická fakulta."— Transkript prezentace:

1 J AK BY MĚLA VYPADAT PROFESIONÁLNÍ PORADENSKÁ SLUŽBA ŠKOLE Stanislav Štech Katedra psychologie Univerzita Karlova – pedagogická fakulta

2 P ROČ JSOU PORADENSKÉ SLUŽBY ŠKOLE TŘEBA VÍC NEŽ DŘÍVE ? Socializace a sociální reprodukce už je možná prakticky jen prostřednictvím školy. Narůstá význam úspěšné školní docházky a role školy při prevenci či řešení problémových/patologických jevů. „Profiorientaci“,tj. harmonii s trhem práce dnes nelze ponechat živelnému vývoji či jen dílčímu/jednorázovému poradenství.

3 FAKTORY ROZVOJE PORADENSKÝCH SLUŽEB ekonomická úroveň země vyspělost vzdělávacích programů (včetně vzdělávání a statusu učitelů) úroveň služeb dětem vyžadujícím speciální péči (požadavek inkluze) rozvinutost pedagogiky a psychologie a jejích organizací

4 J AK VZNIKAL SYSTÉM ? První polovina 20.století: (1) demokratizace vzdělávání + (2) vyspělost pedagogiky a zejména psychologie (testy, výzkum učení) Psychologie do škol: poradny jako náhradní řešení (Stern, Stejskal, Ohera, reformní školy) – “oklika“ na 50 let? Dva poradenské pilíře systému: - Pedagogicko-psychologické poradny – přelom 60. a 70 let - Výchovný poradce jako komplement uvnitř školy První školní psychologové ve světě od 50.let

5 P OVÁLEČNÁ MYŠLENKA TZV. SOCIÁLNÍHO STÁTU Francouzská inspirace Klímové a rozvoj pedpsych diagnostiky Hrabala st. Poradny (PPP): diagnostika, SPU (Matějček, Žlab ad.), profiorientace,práce se školní třídou, první intervence Výchovní poradci: pedagogická diagnostika, preventivní práce, signalizace problémů, pomoc při profiorientaci Speciálně pedagogická práce ve škole (dyslektické třídy, logopedická péče …)

6 Charakteristiky poradenství v éře sociálního státu Zahraniční zkušenost: investice do školně psychologické služby se „vyplatily“ (efficacity, nikoli efficiency) a byly příznakem vyspělosti země: kvalita ne jako value for money, ale jako fit to purpose nebo jako transformative effect Vykazatelnost a odpovědnost (akontabilita) měla podobu „dobrého příběhu“ (account), nikoli účetního výnosu Vzdělání pro všechny převažovalo nad tlakem na excelenci (hra s nenulovým součtem nad hrou s nulovým součtem) Hlavní cíl - prospěch a rozvoj potenciálu klientů: žáka, rodiny, učitele, vztahy Psychologická služba škole (žákům, rodinám) se v řadě vyspělých zemí buduje jako systém ve veřejném zájmu (ideál): - poradny („clinics“), speciální centra, školní poradenská pracoviště jsou koordinovány, aby byly komplementární, nikoli duplicitní nebo proti sobě působící

7 ČR – VSTUP ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA NA SCÉNU (2005) A PROMĚNA SYSTÉMU – Š ANCE A RIZIKA Vzdělání – oborová Mgr SP psychologie (ne učitel, ne Sppg, ne učitelská psychologie, ne bakalář) Úvazek - ne nižší než 0,5 Náplň práce – ne redukce na vychovatele –až na výjimku (SPU pro udělení zařazení do IVP) může, ba musí diagnostikovat + krizové intervence, průběžná práce se školní třídou, práce s učiteli.. Další profesní profesní vzdělávání + metodické vedení a supervize

8 ŠPP A PROMĚNA SYSTÉMU – Š ANCE A RIZIKA Výchovný poradce: - změna náplně činnosti (profiorientace vs. Úřady práce; primární prevence vs. školní metodik prevence) – spojka k učitelům nebo pomocník v práci s třídou nebo depistáž žáků s problémy?; - vzdělání (kvalita specializačního vzdělávání?); - koordinace se školním psychologem a školním spec. pedagogem Školní metodik prevence: programy činností se třídami Rizika: řevnivost a překryvy

9 PPP A PROMĚNA SYSTÉMU – Š ANCE A RIZIKA Poradnám se uvolňují kapacity a klientům zkracuje čekání na vyšetření Diagnostika: s výjimkou té pro individuální vzdělávací plán nutno koordinovat se školním psychologem – doplňovat se podle kompetence poradny i školního psychologa Intervence: prostor pro terapeutickou péči, pro práci s rodinou Podpora systémové péče v lokalitě: výzva pro poradny být jakýmsi centrem evidujícím potřeby a duplicity, nedostatky x riziko uchopení péče jako mocenské hry

10 Charakteristiky politického kontextu psychologické služby dnes Od výše nastíněného ideálu jsme bohužel daleko! Deregulace: pod heslem „méně státu a diktátu z centra“ mizí centrální garance odbornosti (“kvalifikace“) Se zvýšenou pravomocí samospráv (kraje) se vytváří „třaskavá směs“: potenciál neodpovědnosti a neodbornosti Nikdo neřeší systém jako celek a jeho koncepci (ŠPP – PPP – SPC/SVP) – v každé škole nemůže být školní psycholog!! - Např.: specifika a návaznosti činností ŠPP – PPP - nejen standardy práce, ale i povinná vzdělávací minima, metodická vedení, supervize, kontrola apod. výsledkem pasivity státu může být 14 poradenských systémů + outsourcování, resp. privatizace veřejné služby.

11 Charakteristiky poradenské (psychologické) služby dnes Nikoli budování nového systému, ale spíše jeho rozpad: Zrušení IPPP, nechuť MŠMT připravit koncepci systému a zajistit jeho financování a garance kvality: Chatrná, resp. absentující inspekce (stav inspekce psychologických a specpedagogických činností v ČŠI?). Př. otřesné zkušenosti s úpadkem psychodiagnostické expertnosti (BŽ a jiné) – mezi inspektory není žádný psycholog - důsledky: tendence inspektorů-laiků posuzovat odborná psychologická vyšetření nebo dokonce nástroje (testy) Svévole krajů, příp. ředitelů škol tam, kde nejde o školy zařazené do projektů ESF (VIP I, II a RAMPS), pokud jde o výběr, náplň práce, metodické vedení a vzdělávání školních psychologů a specpedů – riziko nekvalifikovanosti Tzv. rozvojové programy MŠMT = udržitelnost projektů VIP I – III: připravují neprofesionálové, bez odborné kontroly, a tedy i garance kvality (nedostatečné vzdělání, úvazky „létajících“ psychologů, metodické vedení opomenuto) Prosazující se praxe najímání soukromých psychologů (třeba i bez poradenských zkušeností a vzdělání – např. klinických) do škol na částečné úvazky Další vzdělávání jako „menu à la carte“ (neboli vyber si co chceš) a absence systematického vzdělávání (DVPP/kariérně navázaného) pracovníků PPP Trend deprofesionalizace a privatizace původně veřejné služby

12 Vybraná nová dilemata školní psychologie Jak rozvíjet prevenci a osvětu, když ji nelze vykázat současnými kritérii (jak vyčíslit něco, co nenastalo)? Jak rozvíjet dlouhodobou práci s aktéry, když je nutno výsledky vykazovat v periodách typických pro firmu (kvartál, pololetí, rok)? Jak prosadit finančně náročné metody a intervence v situaci „nedostatku“ prostředků Jak sladit inkluzi všech se SEN s výkonnostními kritérii aplikovanými na výsledky žáků (soutěž všech proti všem) - Viz nově připravovaná podpůrná opatření pro znevýhodněné žáky (příloha školského zákona)

13 POTENCIÁL ŠKOLNÍCH PORADENSKÝCH PRACOVIŠŤ PRO ZÁCHRANU SYSTÉMU A SLUŽBY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU ŠPP – psychologové i specpedagogové jako relikt veřejné služby všem? Ztratíme-li tyto profese v první linii, je cesta k privatizaci a outsourcování otevřená (nekvalitou, nedostupností a nekoordinovaností těchto služeb) Stát na ně musí najít prostředky – avšak po vypracování podložené koncepce celku systému (nutnost zařazení finančních prostředků do rozpočtové kap. MŠMT) Ohrožena je totiž i škola jako veřejná instituce poskytující stejně kvalitní základní vzdělávání všem


Stáhnout ppt "J AK BY MĚLA VYPADAT PROFESIONÁLNÍ PORADENSKÁ SLUŽBA ŠKOLE Stanislav Štech Katedra psychologie Univerzita Karlova – pedagogická fakulta."

Podobné prezentace


Reklamy Google