Ústava prizmatem českých médií Štědronín prosinec 2008.

Prezentace na téma: "Ústava prizmatem českých médií Štědronín prosinec 2008."— Transkript prezentace:

1 Ústava prizmatem českých médií Štědronín prosinec 2008

2 Státoprávní ohrazení Neutralita

3 Klaus, BBC 25. 2. 2005 Našel jsem v článku šedesát dva následující pasáž: "Prezident republiky za a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi. Odvolává vládu a přijímá její demisi." Konec citátu. To znamená, že vy de facto můžete sáhnout k odvolání premiéra, což, když jsem studoval tu ústavu, mě překvapilo. No, tak, já teď nechci šahat našim právníkům na zoubek a říkám každému, že tu ústavu psali právníci. (…) trvám na tom, že my hloupí ekonomové jsme tu ústavu opravdu nepsali. (…) A na to musím já říci, že tam je celá řada takových věcí, kdy, tam je napsáno odvolává, ale nejsou tam specifikovány podmínky a okamžitě vzniká obrovský spor, za jakých podmínek to ten prezident smí udělat, nesmí, nemůže to být absolutní svévole, nemůže v libovolný den čtyřletého volebního období říct: "Odvolávám premiéra nebo členy vlády." Je to složitější. (Václav Moravec, BBC, 25.2.2005)

4 Klaus, BBC 25. 2. 2005 Čl. 74 Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. (…)To jsou zase spekulace. Nechtějme to říkat. Nechtějme to říkat. Prostě prezident je člověkem z masa a krve. Není naprogramovaným robotem, do kterého se vložily slova používaná v ústavě a normálně počítačový program zmáčknutím knoflíku řekne, teď má někoho odvolat. Ne. Prezident je člověk z masa a krve. Je účastník politického systému a v tomto smyslu musí reagovat v konkrétní, dané situaci, kterou si nemoderuje, nevytváří sám, na kterou musí reagovat a má potom tu obrovskou zodpovědnost, aby reagoval dobře.

5 Klaus, BBC 25. 2. 2005 Únorový převrat. Dneska máme 25. února, padesáté sedmé výročí něčeho, co se u nás stalo, nestalo dobře, no, a tam přeci je slavná scéna, kdy lidovečtí a ještě někteří další ministři podali demisi. Očekávali, že prezident Beneš buď tu jejich demisi nevezme a bude to jenom signál k nějaké další obměně té vlády a vládnutí, anebo že naopak spolu s nimi padne vláda celá a dojde k úplně novému pokusu uspořádat naší politickou scénu. Tehdy se strašně přepočítali a prezident Beneš tuto jejich demisi přijal, jak si, myslím, ještě kdekdo u nás pamatuje. Tak já, když jsem si uvědomil ten dnešní den a o demisi či odvolání lidoveckých ministrů se mluví, tak jsem říkal: "To je neuvěřitelné, jak se ta historie neskutečným způsobem opakuje." Tak jsem tak přemýšlel, co by se dneska stalo, kdyby mi lidovečtí ministři přinesli demisi a já bych řekl: "Já ji nepřijímám dneska." To byste udělal? No, to bych určitě udělal.

6 Události 13.11. (1) Železný

7 Události 13.11. (2) Payne Horáková

8 Události 13.11. (3) část

9 Události, 13. 11. (4) ratifikace

10 Vláda práva dle FvH Friedrich von Hayek charakterizoval vládu práva ve své slavné knize Cesta do otroctví takto: "vláda je ve všech svých činnostech vázána pravidly, která jsou stanovena a vyhlášena dopředu - pravidly, která umožňují s dostatečnou určitostí předvídat, jak budou příslušné orgány za daných okolností vykonávat svoje donucovací pravomoci, a každému tak umožnit plánovat své kroky na základě této znalosti."

11 Ústavnost Vláda zákona (práva) (viz FvH) Zdrojem moci lid, smluvní teorie, převrácená pyramida, (revoluce v dějinách) Ústava – katalog práv a rozdělení mocí ve státě Omezení moci místo hledání dobrého krále (Platón) Ztráta ctnosti jako předpokladu společenského života,instituce místo morálky Dělba moci (zákonodárná, výkonná a soudní) Oslnění mechanikou (hodinky) Relační způsob čtení ústavy

12 Konstrukce české ústavy Lid = každý občan (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. (4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

13 Ústavnost Základní relace české ústavy VLÁDA SNĚMOVNA SOUDNICTVÍ LID ČNB NKÚ SENÁT PREZIDENT

14 Vláda- reprezentant většiny Vláda Čl. 67 (1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Čl. 68 (1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. (2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky(↑Γ) a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. (…) (5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Čl. 74 Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.

15 Článek 54 (1) Prezident republiky je hlavou státu. (2) Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor. (3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný. Důsledky: Stát – celek, politicky nediferencovaný. Od hlavy státu se očekává nestrannost. Nepřímá volba => slabší pozice než přímo volený Parlament Není odpovědný => nemá (mít) vlastní agendu mimo vládu, absence aparátu Ceremoniální funkce (náhrada panovníka), zdůraznění odpovědnosti vůči celku Trade-off nejvýznamnější pozice ve státě nezasahování, viz britský model

16 Článek 59 (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".

17 Výlučné kompetence Nezvykle široké samostatné kompetence Čl. 62 Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, (…) e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, (…) h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

18 Kontrasignované kompetence (1) Prezident republiky dále a)zastupuje stát navenek, b)sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, (…) g)jmenuje a povyšuje generály, i)jmenuje soudce, j)má právo udělovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. (4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra. (§ 73 zákona 111/1998) PROČ PREZIDENT?

19 Kauzy porušení ústavy-Langer Soudní čekatelé (Langer) Odmítl jmenovat čekatele mladší než 30 let MS nařídil prezidentovi, aby o Langrovi rozhodl Klaus podal kasační stížnost: soudy nesmějí podle ústavy přezkoumávat rozhodnutí hlavy státu I když KS nemá odkladný účinek, rozhodl se čekat na rozsudek NSS

20 Dodatek ke kasační stížnosti  Ve své poslední kasační námitce žalovaný označil rozsudek Městského soudu v Praze za jiný zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno základní právo občana Václava Klause, zaručené ústavním pořádkem, proti kterému je přípustná ústavní stížnost.  Napadený rozsudek brání občanu Václavu Klausovi ve výkonu ústavní funkce prezidenta republiky v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky. Rozsudkem Městského soudu v Praze je dále zasahováno do základních práv všech občanů České republiky, neboť prezident republiky vykonává svůj Ústavou vymezený podíl na správě věcí veřejných ve jménu všech občanů České republiky.  Žalovaný uzavřel, že v případě bránění v tomto výkonu má nejenom občan Václav Klaus, ale i každý občan České republiky, právo postavit se na odpor dle čl. 23 Listiny.

21 Rozsudek NSS Nejvyšší správní soud: Úvaha prezidenta republiky omezuje na kontrolu splnění zákonných podmínek nezakládá ani povinnost jmenovat všechny kandidáty vládou vybrané; nevylučuje úvahu při hodnocení charakteristik jednotlivých kandidátů. Úvaha při jmenování se však musí odehrávat výlučně v rámci zákonných podmínek. Prezident republiky proto nemůže v prostoru daném pro jeho uvážení další kritéria nad rámec kritérií zákonem výslovně stanovených vytvořit, tj. vyžadovat splnění kritérií, které zákon neobsahuje.

22 Rozsudek NSS S ohledem na namítané porušení ústavních práv občana Václava Klause Nejvyšší správní soud uvádí, že Václav Klaus nevznáší tuto námitku z titulu postavení občana, ale z titulu postavení prezidenta republiky (státního orgánu). NSS v tomto směru odkazuje na setrvalou judikaturu ÚS, podle které orgány veřejné moci, ochrany žádných základních práv nepožívají. Pozitivněprávní zakotvení práva na odpor v české Listině je ústavodárným počinem svým způsobem unikátním (…). Nezvyklost pozitivního vymezení práva na odpor je dána skutečností, že občanský odpor typicky ústící do přeměny ústavního systému je svým charakterem mimoprávní skutečností, která stojí z povahy věcí mimo rámec platné ústavy.

23 Rozsudek NSS Využití práva na odpor je tak spojeno se splněním dvou kumulativních podmínek: je odstraňován demokratický řád lidských práv a základních svobod a zároveň se jedná o situaci, ve které jsou činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků znemožněny. NSS konstatuje, že ani jedna z podmínek uplatnění práva na odpor není v projednávaném případě splněna. Z argumentace žalovaného není patrné, jakým způsobem dochází k „odstraňování demokratického řádu lidských práv a základních svobod“. Předmětem sporu a obsahem rozsudku MS v Praze v konkrétní kauze byl způsob výkonu jedné z kompetencí žalovaného.

24 Prezident po volbách 2006 Postup vytvoření vlády, cesta k předčasným volbám Jmenování Topolánka premiérem po několikaměsíčním vyjednávání (pověření – Havel), výhrady proti Schwarzenbergovi, odmítnutí jmenování vlády Požadavek na vládu bez přeběhlíků

25 Ústavnost Podpis prezidenta pod zákony (Beneš), Zahraničně-politické aktivity prezidenta (marketing v rámci mezinárodních cest, ) Postoj k Lisabonské smlouvě, ratifikace Vracení zákonů politicky motivované (náhradní výživné) Bankovní rada -> mimořádná kompetence (Rakousko) Řešení vládní krize v době premiéra Grosse (poukaz na únor, prezident z „masa a krve“) Podpora kandidátů jedné politické strany vs. ústavní slib Prezidentská veta

26 BBC Návrat k interview v BBC

27 Veto zákona o náhradním výživném Prezident Klaus se opět vyznamenal. Neodvolatelně vetoval další zákon schválený Poslaneckou sněmovnou, a to zákon o náhradním výživném, který měl pomoci dětem z neúplných rodin v jejich složité životní situaci, kdy jeden z rodičů odmítá platit výživné. Prezident své veto zdůvodnil tím, že „Přijatá právní úprava...snižuje odpovědnost rodičů za jejich závazky a přenáší je na společnost a na daňové poplatníky“. Miroslav Prokeš, předseda české sekce DCI - Sdružení zastánců dětských práv