Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Labour Administration and Policy: Responding to the Economic Crisis Editors: J. Heyes, L. Rychly.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Labour Administration and Policy: Responding to the Economic Crisis Editors: J. Heyes, L. Rychly."— Transkript prezentace:

1 Labour Administration and Policy: Responding to the Economic Crisis Editors: J. Heyes, L. Rychly

2 Dlouhodobe dopady soucasne krize na socialni politiku: hypoteza ci realita? Minule krize (politicke i ekonomicke) mely casto dlouhodobe/trvale dopady na socialni politiku i na jeji instituce. WWI, 1919, 1929; WW 2, a zmeny na narodni i mezinarodni urovni Soucasne masivni intervence vlad dokumentuji odpovednost statu, mimo jine i v oblasti socialni politiky. Navrat ke Keynesianismu (Nolan)? Zasadni rozdil ve srovnani s Velkou depresi: vlady pouzily automaticke stabilizatory a zasadne neomezily spotrebu (Bosch) Inovativni socialni politiky: docasne ci dlouhodobe (King)? Jak ukoncit nebo adaptovat uspesne protikrizove programy (Bosch)? Kapacita statni spravy v oblasti socialnich veci vystavena tezke zkousce v obdobi krize (nezamestnanost, socialni ochrana) i po ni (snizovani rozpoctoveho schodku). Obtize socialniho dialogu v soucasne fazi krize (Hyman, Rychly) Tlak na statni spravu s cilem omezit vydaje a soucasne zvysit efektivitu i kvalitu poskytovanych sluzeb. Navrat k « redukci velkeho statu », jako v 80.letech (Nolan)?

3 Struktura vyzkumu Poslani administrativy prace a jeji schopnost celit novym vyzvam (uvod) Regulace trhu prace ( 4 kapitoly) Prijmy, nerovnost a socialni ochrana (3 kapitoly) Ochrana pracovnich mist a zamestnatelnost (2 kapitoly) Mene konkurenceschopne kategorie pracovniku (2 kapitoly)

4 Statni sprava v oblasti prace Promenliva uloha a postaveni ministerstev prace. Odklon od puvodnich hodnot (ochrana pracovnika jakozto slabsiho partnera v zamestnanani, podpora zdravych pracovnich vztahu a vyvazeni ekonomickych a socialnich zajmu) k makroekonomickym ukolum. Dopady na institucionalni usporadani administrativy prace, zejmena postaveni ministerstev prace v ramci vlad (Heyes) Ztrata tradicnich portfolii i vlivu (Kuptsch). Prostredky a zpusoby vladnuti: « soft »nebo « hard » (Hyman, Nolan)? Z centra nebo v regionech (King)? Urady prace a aktivni politika zamestnanosti (King) v popredi zajmu. Posileni kapacit v mnoha zemich, nove trendy v aktivni politice zamestnanosti a podpore zamestnatelnosti (Heyes) Inspekce prace - vyzvy spjate s krizi i koncepcni zmeny (M-L Vega or Kuptsch) Kriticka uloha vlady (a ministerstev prace) pri podpore pracovnich vztahu a socialniho dialogu (Hyman, Rychly)

5 Regulace trhu prace: nove diskuse a politicka temata (New debates and policy agendas) Politicka reseni a vyhlidky trhu prace v globalni ekonomice (Peter Nolan, University of Leeds) Kriticka uloha statu pri reseni dusledku krize. Duraz prenesen z diskusi o globalizaci a o novych technologiich a z « pohodlneho konsensu » o uloze trhu na diskusi o uloze Statu. Tato krize je chapana jako jeden z dusledku « soft » regulace, zanedbavani realne ekonomiky a omezovani vlivu pracovniku na definovani prumyslove a socialni politiky. Komparativni pohled na aktivni politiku trhu prace (Christopher T. King, University of Texas) Srovnani trzne-liberalniho US modelu s modelem japonskym, kde nerovovaha na trhu prace se resi na urovni podniku.Snizeni vydaju na politiku zamestnanosti od 80.let, zejmena na APZ. Postupne prenaseni vykonu politiky trhu prace ze federace na jednotlive staty, mistni urady, soukrome firmy, rodiny i jednotlivce. Vykon politiky prenasen na soukrome institutice, omezovani vlivu statu a jeho agentur. Vetsi vyuzivani trznich mechanismu, napriklad poukazu na sluzby, zavadeni novych technologii a one- stop center. « Recovery Act » spoleha na existujici mechanismy. Podpora odborne pripravy a vzdelani, vyznamny, ale docasny vzrust prislusnych fondu. Duraz na mladou generaci a na « green jobs ». Dlouhodbe vsak nedostatek politicke vule investovat do odborne pripravy prostrednictvim verejnych fondu.

6 Regulace trhu prace: nove diskuse a politicka temata (New debates and policy agendas) Regulace trhu prace a ekonomicka krize ( M.Freedland, Oxford; Nikola Kontouris, University College of London) Ocekavani, ze krize prinese zasadni zmeny v pracovnim pravu a v regulaci trhu prace se naplnila jen v minimalni mire; pozornost je i nadale venovana financim trhum a neexistuje jasna vize. Reformy, prijate po ropnem soku v 70.letech, prezivaji: deregulace pracovnich vztahu, flexibilizace pracovnich podminek, decentralizace KV atd. Nicmene zacina diskuse o novych tematech. Ukazuje se, ze kontinentalni socialni model obsahuje radu protikrizovych prvku a ze ochranna legislativa je uzitecnym stabilizatorem, ktery nebrani flexibilite. Diskutuji se rovnez zasadnejsi otazky vztahu mezi flexibilitou a jistotou; otazky investic do lidskeho kapitalu; otazky diskriminace a nerovnosti. Strategie rozsireni rozsahu pracovniho prava na vsechny formy pracovnich vztahu. Uloha statu v pracovnich vztazich (Richard Hyman, London School of Economics) Pracovni vztahy a socialni dialog vyzaduji nejen vhodny pracovni ramec, ale i celou skalu intervenci a podpory ze strany statu, vcetne podpory kolektivniho vyjednavani, zapojenim partneru do spravy socialnich systemu, financni podpory dohodnutym programum (napr. zvysovani kvalifikace), reseni pracovnich sporu, vytvareni podnikovych rad a podpora narodnimu socialnimu dialogu. Tri mozna vychodiska: hledani kompromisnich reseni; konflikt a represe spojene s naklady krize; slaby a pasivni stat jako hrozba pracovnim podminkam i demokracii (oslabeni politiky ve prospech « expertnich » reseni).

7 Prijmy, nerovnost a socialni ochrana (Income, inequality and social protection) Snizeni ci zvyseni prijmove nerovnosti? (Carlo Fiorio, University of Milan, Catherine Saget, ILO) Jake jsou dusledky krize na mzdovou a prijmovou nerovnost? Mzdova nerovnost ovlivnena rozdilem mezi vysoko a nizko placenymi kategoriemi, rozdilnou nezamestnanosti v obou skupinach, poptavkou i institucemi trhu prace ( KS, minimalni mzdy, regulace manazerskych mezd atd.). Prijmova nerorovnost dale ovlivnena kaptalovymi prijmy. Zda se, ze prijmova nerovnost s v dusledku prize snizila, zatimco mzdova nerovnost se mirne zvysila. V UK a USA se zmirnila nerovnost a vyssich prijmovych skupin, zatimco vzrostla prijmova nerovnost u aktivniho obyvatelstva v dusledku propousteni nizkoprijmovych zamestnancu. Prijmova a redistribucni politika statu ma vyznamny vliv: napr, ve Finsku se prijmova nerovnost nezvysila i pres dramaticky rust nezamestnanosti, zatimco Asijska krize vedla k nahlemu a dlouhodobemu rustu nerovnosti z duvodu absence socialnich siti Socialni zabezpeceni (Krzysztof Hagemeyer, John Woodal, ILO) Socialni zabezpeceni zmirnilo dopady krize a stabilizovalo spotrebu. Soucasne vsak krize tvrde poznamenala financovani insitutuci socialniho zabezpeceni, zejmena solvabilitu duchodovych systemu a vyvolala diskuse o spolehlivosti podnikoveho penzijniho pripojisteni. Mozne dopady na diskuse o duchodovych reformach spojenych se starnutim obyvatelstva: v mnohych pripadech tyto reformy omezily stabilizacni efekty, ktere socialni zabezpeceni ma poskytnout v dobach krize. Pokryti socialnim zabezpecenim i stedrost davek v mnoha zemich zvyseny; v nekterych pripadech naopak omezeny (Irsko, Madarsko, Litva, Ukrajina). « Automaticke vyvazovani » systemu opusteno ve Svedsku ve prospech zvyseni duchodu. Hlavni duraz na pojisteni v nezmaestnanosti, na socialni pomoc a na politiku zamestnanosti, spjate se socialnim zabezpecenim. Potreba znovu zvazit nedavne penzijni reformy; prilis zranitelne prispevkove definovane systemy. Nutne lepe vyvazit vzajemny pomer mezi prispevkove/davkove edefinovanymi a fondovymi a PAYG systemy.

8 Prijmy, nerovnost a socialni ochrana Minimalni mzda v podminkach krize ( Thorsten Schulten, Hans-Böckler- Schtiftung) Potreba zamerit pozornost na realnou ekonomiku: rychly vzrust prijmove nerovnosti vedl ke chronickemu nedostatku poptavky a nizkemu ekonomickemu rustu. Nerovnost nebyla dostatecne korigovana socialni a fiskalni politikou. I v dobe krize ruzne pristupy k minimalni mzde – expanzivni a restriktivni. Restriktivni pristup argumentuje snizenim nakladu na pracovni silu, zatimco expanzivni ( Brazilie, USA, Portugalsko, Kanada, Slovinsko) vyzdvihuje minimalni mzdu jako vyznamny zdroj soukrome poptavky a ochranu stit proti deflaci. V mnoha zemich minimalni mzda stanovena na velmi nizke urovni a pod oficialni hranici zivotniho minima. Vyssi minimalni mzda by napomohla k prekonani strukturalnich pricin soucasne krize a k udrzitelnejsim rustovym modelum, nez soucasny exportne orientovany model (Nemecko, Japonsko, Asie) ci model zalozeny na kreditu ( USA, UK, Spanelsko) Regulace manazerskych platu a odmen ( Thomas Prosser, Warwick University) Manazerske platy a odmeny predmetem zivych diskusi z hlediska socialni spravedlnosti i z hlediska podnikoveho rizeni. Uvadi se, ze nedostatecna vazba mezi temito platy a rozumym rizikem bylo jednim z faktoru, ktery zpusobil financni krizi. Existuje konsensus, ze manazerske platy vyzaduji regulaci, a to i na mezinarodni urovni. Tato diskuse neni nova – nicmene krize tento proces zrychlila. Tri formy regulace: “hard”- zavedeni limitu na manazerske platy; “soft”- napr. posileni prav akcionaru, omezeni vicerocnich zarucenych bonusu ci zverejnovani platu; mezinarodni regulacni politiky, zejmena v ramci G-20.

9 Ochrana pracovnich mist (Preserving jobs) Odborna priprava, zamestnanost a zamestnatelnost ( Jason Heyes, University of Birmingham) Zkracovani pracovni doby, ne omezovani zamestnanosti (Gerhard Bosch, University of Duisburg)

10 Znevyhodnene kategorie pracovniku (Vulnerable workers) Agenturni pracovnici (Astrid Sanders, University of Birmingham, Lucca Ratti, University of Bologna) Je ochrana AP adekvatni? Zmenila se v dusledku krizi?Doslo k vyvazeni flexbility a jistoty? Krize byl promarnenou prilezitosti. Pres navrhy formulovane vladami a socialnimi partnery, ve skutecnosti se zmenilo velmi malo a nedoslo k vyraznemu rozsireni ochranneho zakonodarstvi ani kolektivnich smluv na AP. Nadale vylouceni z mnoha prav, protoze chybi kontinuita s jednim zamestnavatelem, chybi pracovni smlouva nebo jsou ve zvlastni vyjednavaci jednotce. Legislativa casto chrani jen permanentni zamestnance nebo zvlastni legislativa vytvari novou kategorii, ne zamestnancu, ale pracovniku. Tri modely regulace: 1.Evropsky kontinentalni; 2. Deregulacni model US, UK ; 3. Flexicurity model – Nizozemi, ovsem prijaty pred krizi.Ani nova Direktiva EU neprinesla vyznamny posun. Zaver: pracovni pravo je nadale zalozeno na dlouhodobem zamestnani u jednoho zamestnavatele a je tak mimo realitu. Migrujici pracovnici (Christiane Kuptsch, ILO) Jeden z polstaru pro pripad cyklickych vykyvu zamestnanosti casto nestandardni pracovni pomer; obet xenofobie a diskriminace.Koncentrace v odvetvich postizenych krizi.Navrat do zemi puvodu zavisi na vyhlidkach (Polsko x Mexico) i kvalifikaci. Politicky tlak na navrat migrantu..Omezovani nelegalni migrace.Podpora dobrovolneho navratu. Zmena politik prostrednictvim novych pravidel, jejich uzpusobenim ci jinou aplikaci.Trvale migracni programy malo poznamenany a celkove krize nevedla k vetsim systemovym zmenam. Kriticka role administrativy prace pri zajisteni rovneho zachazeni. Nove prilezitosti :jiny pohled na stat i na migraci jakozto ekonomicky, ne bezpecnostni fenomen.


Stáhnout ppt "Labour Administration and Policy: Responding to the Economic Crisis Editors: J. Heyes, L. Rychly."

Podobné prezentace


Reklamy Google