IV. Cti svého otce i matku

Prezentace na téma: "IV. Cti svého otce i matku"— Transkript prezentace:

1 IV. Cti svého otce i matku

2 IV. Cti svého otce i matku
Osnova Znění a) Patří čtvrté přikázání do dnešní doby? b) Autorita c) Přitakání vlastním dějinám

3 IV. Cti svého otce i matku
1. Žít jako křesťané v rodině a) Znaky dnešní rodiny b) Rodina jako místo přijetí a bezpečí c) Rodina jako místo výchovy a vzdělání d) Rodina jako „domácí církev“

4 IV. Cti svého otce i matku
2. Křesťané a politické společenství a) Základy a cíle moderního politického společenství b) Principy důstojnosti člověka, obecného blaha; princip solidarity a subsidiarity c) Církev a stát

5 IV. Cti svého otce i matku
d) Protest a odpor ve svobodném demokratickém státě e) Odpor proti nespravedlivé (státní) moci 3. Křesťané a jejich církev

6 IV. Cti svého otce i matku
Znění: „Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl na zemi, kterou ti dává Hospodin, Tvůj Bůh.“ (Ex 20,12) „Cti otce svého i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.“ (Dt 5,16)

7 IV. Cti svého otce i matku
Nepatří čtvrté přikázání již k přežitým normám? Neplatilo pouze v nomádských kulturách? Naše společnost – společnost individualit, vlastního rozvoje, důraz na osobní svobodu... Pedagogická forma k výchově dětí? Příslib země jako symbol spásy...

8 IV. Cti svého otce i matku
IV. přikázání se obrací k dospělým Izraelitům, kteří se staví proti rodičům a tedy proti jimi reprezentovanému právnímu řádu, mravům a tradicím.   Co je těmi tradicemi? "Étos Dekalogu" - viz I. přikázání... Já jsem Tě osvobodil... Pozn.: význam Ježíšových slov (Mt 10,35.37) v kontextu IV. přikázání.

9 IV. Cti svého otce i matku
Rodina tehdy a nyní a jejich zakotvení v tradici. Rodina dnes: Dochází ke změně kompetencí, kdy funkce které dříve plnila vícegenerační rodina, musejí nahrazovat instituce společnosti (výchova, vzdělání, duchovní kontinuita). Vzpoura proti autoritě, která nakonec zasáhla i rodinu vzešla právě ze vzpoury proti autoritě v těchto institucích. Tento protest pak pokračoval v představě rodiny jako modelu demokratického sebeuskutečnění každého člena.

10 IV. Cti svého otce i matku
Přenos generačního konfliktu v rodině do společnosti - společnost bez tradice, bez dějin a bez autority. Autorita a zdroj jejího vlivu: Otázkou však je, zdali se autorita podřizuje ještě vyššímu měřítku než je ona sama. Tak se kladou hranice i nároku autority a je možné se v případě útlaku proti autoritě odvolat. Kontrolovatelnost autority.

11 IV. Cti svého otce i matku
IV. přikázání znamená přitakání dějinám a tradici společnosti i dějinám vlastní osoby. Ve všem mezilidském jde o otevřenost vůči Boží vůli, o předávání Jeho slova. Boží vůle znamená spásu, záchranu, svobodu a lásku, jako tehdy při osvobození z Egypta, při zaslíbení země Kanaán a konečně ve smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V něm jsou zakotveni rodiče i další předcházející generace. Proto tvoříme Boží lid.  

12 IV. Cti svého otce i matku
„Dělejte svou práci ze srdce, jak by to ani neplatilo lidem, nýbrž Pánu (Kol 3,23). Kde se vytrácí toto Boží slovo, tam se také humánní cíl přikázání úcty k rodičům míjí smyslem. Kde je o pouhou „zákonnost“, tam přichází lidskost zkrátka.

13 IV. Cti svého otce i matku
IV. přikázání jako první přikázání druhé desky. IV. přikázání a poukaz na něj ve velikonoční liturgii Izraele. Tehdejší hospodářské poměry a jejich vliv na vztah rodičů a dětí. Otec jako hlava velko (rodiny) byl zároveň soudcem, vlastníkem a knězem.

14 IV. Cti svého otce i matku
1. Žít jako křesťané v rodině Znaky dnešní rodiny a) dnes je rodina většinou malé společenství (tzv. nukleární rodina – rodiče a děti) Rodinný život je oddělen od pracovního života. Děti se vstupu do manželství většinou stěhují od rodičů – význam prarodičů pro výchovu dětí.

15 IV. Cti svého otce i matku
b) změna postavení ženy a postoj manželů k dítěti Rovnost důstojnosti muže a ženy. Odklon od patriarchálního chápání manželství a rodiny, sociální a hospodářské změny, umožnily ženě větší samostatnost, nezávislost a účast na hospodářském, politickém a společenském životě. Spíše menší počet dětí. Náročnost ve výchově, vzdělání.

16 IV. Cti svého otce i matku
c) rodinní příslušníci jsou dnes ve větší míře než dříve formováni společností, jejími životními formami a představami hodnot. Dnes se rodina stává dílčím systémem společnosti. Zkušenosti a znalosti rodičů mají jen relativní význam. Význam společenského a kulturního zázemí v rodině pro úspěch dětí ve společnosti.

17 IV. Cti svého otce i matku
Diskuze o způsobech výchovy – direktivní, nedirektivní, emancipační... x „děti potřebují hranice – dr. Prekopová“. Relativizace manželství a rodiny „nemanželskými společenstvími“.

18 IV. Cti svého otce i matku
Rodina jako místo přijetí a bezpečí Vysoké hodnocení osobnosti a osobních vztahů. V rodině jsou děti konfrontovány s hodnotami a představami o hodnotách, se selháním a vinou, s rozdílnými názory a konflikty. Tak mohou růst a zrát. Problém smysluplného propojení rodinného života a práce.

19 IV. Cti svého otce i matku
Rodina jako místo výchovy a vzdělání Výchova není nekonfliktní proces. Rodiče však musejí svoje postoje zdůvodňovat, vysvětlovat a přibližovat chápání jejich dětí. Význam rodičovské autority pro dospělé děti: Předávat dějinné zkušenosti. Zprostředkovat hodnoty, tradice a mravy

20 IV. Cti svého otce i matku
Rodina jako „domácí církev“. Hlásání Božího slova Slavení svátostí – také se děje v kruhu rodiny Společná modlitba Život ve světle víry – reflexe toho, co děláme ve světle víry.

21 IV. Cti svého otce i matku
Křesťanská rodina má být otevřená k službě lásky vůči ostatním. Jako domácí církev přináší svou víru, své modlitby a své jednání do společenství a do celé církve.

22 IV. Cti svého otce i matku
2. Křesťané a politické společenství Čtvrté přikázání vede náš pohled přes řád rodiny k politickému společenství, k vykonávání politické moci a ke stanovisku lidí k politické autoritě.

23 IV. Cti svého otce i matku
Svým učením, které se orientuje na osvobozující vládu Boží, Ježíš relativizuje každé spojení s určitou pozemskou vládní formou. Tam, kde stát vykonává svou moc k prospěchu všech, stojí ve službách Božích a může si dělat nárok na respekt a poslušnost.

24 IV. Cti svého otce i matku
Základy a cíle moderního politického společenství Římská říše Konstantinovský obrat Moderní stát a idea lidských práv Rovnost všech občanů před právem. Křesťané žijí ve všech politických formacích. Vztah k člověku, jeho důstojnosti a lidským právům?

25 IV. Cti svého otce i matku
Vůdčími principy politického společenství a politické autority jsou důstojnost člověka a obecné blaho. Dále: Princip solidarity Princip subsidiarity.

26 IV. Cti svého otce i matku
Demokracie jako „nejlepší“ státní forma? Nebezpečí v rozhodování o oblastech, které nepatří do oblasti parlamentního rozhodování. Přehlížení a potlačování menšin. Absolutní suverenita v rámci nadstátních útvarů?

27 IV. Cti svého otce i matku
Církev a stát Dějiny světa a dějiny spásy. „Stát a církev každý ve své oblasti jsou jeden na druhém nezávislí a autonomní. Obě společenství, i když každé z různého titulu, slouží osobnímu i společenskému povolání člověka. Tuto službu pro dobro všech mohou tím účinněji vykonávat, čím lépe pěstují mezi sebou zralou spolupráci, ovšem s přihlédnutím k místním a dobovým okolnostem.“ (GS 76)

28 IV. Cti svého otce i matku
Poslání církve se jasně liší od poslání politiky. Církev žádný konkrétní politický program nepředkládá. Církev svědčí o transcendentálním horizontu, jak je zjeven v Ježíši Kristu. Tento horizont je pak východiskem pro působení církve ve světě. Tak vnáší ono teologické (theos-logos – mluví Bůh) do světa.

29 IV. Cti svého otce i matku
Proto je pro křesťana politická sféra velmi důležitou sférou jednání: Křesťan není dispenzován od politické odpovědnosti (to se však týká veškeré jeho činnosti tzv. „ve světě“).

30 IV. Cti svého otce i matku
Ambice státu stát se všeobsahující a všerozhodující veličinou lidské existence. Takové zpolitizování všech oblastí lidského života znamená zúžení a ztrátu lidství. Křesťané přispívají k obecnému blahu Platí daně Jsou loajální vůči politickému společenství a demokraticky zvoleným členům parlamentu

31 IV. Cti svého otce i matku
Vztah státu a církve Církev má mandát veřejného činitele a plní úkol strážce a ochránce člověka ve státě. Církev není jen společenské zájmové sdružení, ale, svědkem transcendentálního horizontu.

32 IV. Cti svého otce i matku
Protest a odpor ve svobodném demokratickém státě Existence iniciativ proti státním zákonům. Prostředky legálního demokratického odporu. Právo na odboj.

33 IV. Cti svého otce i matku
Fenomén „občanské neposlušnosti“. Počítá se sankcemi za porušení zákona. Jsou morálně nepřípustné takové akty občanské neposlušnosti, které by vedly k závažným narušením svobody druhých a jejich legitimních nároků.

34 IV. Cti svého otce i matku
Odpor proti nespravedlivé (státní) moci Uzurpátor, tyran K oprávněnosti nutnost naplnění následujících podmínek (KKC 2243). v případě jistého závažného a dlouhotrvajícího porušování základních práv, když byly vyčerpány všechny pokusy dosáhnout změny jinými cestami, když se tím nevyvolají ještě horší nepořádky, když je oprávněná naděje na úspěch, není-li možné rozumně předvídat lepší řešení.

35 IV. Cti svého otce i matku
Podle instrukce Kongregace pro nauku víry je „plně oprávněné to, že ti, kteří trpí útisk od vlastníků bohatství nebo politické moci, mohou použít všechny morálně použitelné prostředky k tomu, aby dosáhli takových struktur a institucí, ve kterých budou skutečně respektována jejich práva.“ Konkrétní jednání se pak řídí hodnotami lidské důstojnosti a svobody. Neexistuje však skutečné osvobození, pokud nejsou od počátku respektována práva na svobodu.

36 IV. Cti svého otce i matku
O ozbrojeném odporu je možno uvažovat jen tehdy, jsou-li vyčerpány všechny ostatní možnosti pokojného odporu (nenásilí). Pavel VI., Populorum progressio: ozbrojený odpor by mohl být ospravedlnitelný tehdy, když se má ukončit zřejmá a dlouhá tyranie, která závažně porušuje základní lidská práva a poškozuje obecné blaho země.

37 IV. Cti svého otce i matku
3. Křesťané a jejich církev Mnozí křesťané však mají vůči církvi výhrady a kritický odstup. Otázkou je, jestli nebo nakolik lze od sebe oddělit ono božské a lidské. Ono božské: církev jako Boží tělo, s Kristem jako jeho hlavou, jako příbytek Ducha...

38 IV. Cti svého otce i matku
Ono lidské: nutno rozlišovat úřad, odpovědnost, kterou tento úřad nese a konkrétního člověka. Mnohdy, i přes mnohé výhrady vyjadřujeme úctu k úřadu, který jedinec zastává, i když je člověk, který tento úřad zastává je jakkoliv slabý a odborně nebo teologicky nekompetentní, přesto nese plnou odpovědnost za rozhodnutí, která koná; nese tak celou tíhu toho úřadu a z tohoto titulu si zaslouží naši úctu.

39 IV. Cti svého otce i matku
To však nevylučuje kritiku jak lidských slabostí tak i odborné a teologické nekompetentnosti. Je však nutno rozlišovat mezi kritikou, která napadá podstatu úřadu a kritikou oněch lidských slabin a odborné nebo i teologické nekompetentnosti. Kritika má být věcná, nikoliv osobní. Nutná je velká citlivost a jemnost, snaha chránit se bulvarizace, skandalizace, jak místní – např. farní, tak mediální...

40 IV. Cti svého otce i matku
Osnova Znění a) Patří čtvrté přikázání do dnešní doby? b) Autorita c) Přitakání vlastním dějinám

41 IV. Cti svého otce i matku
1. Žít jako křesťané v rodině a) Znaky dnešní rodiny b) Rodina jako místo přijetí a bezpečí c) Rodina jako místo výchovy a vzdělání d) Rodina jako „domácí církev“

42 IV. Cti svého otce i matku
2. Křesťané a politické společenství a) Základy a cíle moderního politického společenství b) Principy důstojnosti člověka, obecného blaha; princip solidarity a subsidiarity c) Církev a stát

43 IV. Cti svého otce i matku
d) Protest a odpor ve svobodném demokratickém státě e) Odpor proti nespravedlivé (státní) moci 3. Křesťané a jejich církev