Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nacistické trestní právo a trestní řízení Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nacistické trestní právo a trestní řízení Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M."— Transkript prezentace:

1 Nacistické trestní právo a trestní řízení Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M.

2 2 OBSAH: 1. ÚVOD 2. CHARAKTER NACISTICKÉHO PRÁVA  2.1 Ideové základy nacistického práva  2.2 Charakter nacistického trestního práva 3. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ  3.1 Období míru (1933 – 1939)  3.2 Období války (1939 – 1945) 4. ODSTRANĚNÍ NEZÁVISLOSTI JUSTICE 5. PŘEHLED A ZMĚNY V ORGANIZACI TRESTNÍCH SOUDŮ 6. ZÁVĚR

3 3 1.ÚVOD Otázky pro zamyšlení, popř. další studium  Existovalo specifické nacistické trestní právo? Jak toto právo vypadalo?  Jak bylo možné, že se německá justice a němečtí právníci dali do služeb nacistickému zločinnému režimu a pomohli mu prosazovat jeho zločinnou politiku?  Jakou roli přitom hrál zákonodárce, právní věda, nacistická ideologie, stav justice ve Výmarské republice a další faktory, jako byla válka, řízení justice a osobnost soudce?  Jak se němečtí soudci sami podíleli na spáchaných zločinech a nakolik sami svou činností přispěli k likvidaci odpůrců nacistického režimu?  Jaký byl obraz soudce ve Třetí říši? Jakým způsobem byl soudce při své rozhodovací činnosti ze strany nacistického režimu ovlivňován?  Jak efektivní byla organizace německého trestního soudnictví mezi léty 1933 – 1945 především při stíhání odpůrců národně socialistického režimu?

4 4 2.CHARAKTER NACISTICKÉHO PRÁVA 2.1 Ideové základy nacistického práva Pojetí práva ovlivňovali a spoluvytvářeli:  Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler a další vrcholní straničtí představitelé,  ministři spravedlnosti a čelní právníci, např. říšský vůdce práva Hans Frank,  skupina právních teoretiků – např. Carl Schmitt či tzv. Kielská škola.

5 5 Hans Frank Roland Freisler Wilhelm Stuckart Otto Thierack Kurt Rothenberger Carl Schmitt

6 6 Hitler a právo  účel práva spočívá v ochraně národního společenství  prohlásil se za nevyššího soudce německého národa  sám korigoval příliš mírné soudní rozsudky Prominentní právníci Třetí říše:  Hans Frank  Roland Freisler  Otto Thierack  Helmut Nicolai  Wilhelm Stuckart  Kurt Rothenberger Proklamované fráze: „Právo je to, co slouží německému národu“ „Ty neznamenáš nic, tvůj národ znamená všechno“.

7 Charakter nacistického práva  zcela otevřeně popíralo zásadu rovnosti a další základní právní zásady  úkolem soudů nebylo hájit zájmy jednotlivce, nýbrž zájmy celku německého národa  nové prameny práva: Vůdcova vůle či národně socialistická ideologie  porušeny zásady „nullum crimen sine lege“ a „nulla poena sine lege“ a obecné zásady o zákazu zpětné účinnosti zákona

8 Charakter nacistického práva podle zdravého národního cítění  v trestním právu připuštěna analogie: „nebyl trestný jen čin, který zákon za trestný výslovně prohlásil, nýbrž i čin, který si podle základní myšlenky trestního zákona a podle zdravého národního cítění vyžaduje potrestání“  uložený trest byl v absolutním nepoměru k vině  byly zneužity tzv. neurčité pojmy, které umožňovaly výklad práva podle národně socialistických představ – př. zdravé národní cítění

9 HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ 3.1 Období míru  Fáze revolučního převratu 1933 – 1934  Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – Fáze revolučního převratu 1933 – 1934  Celá třicátá léta jsou úzce spjaty s osobou říšského ministra spravedlnosti Franze Gürtnera

10 10 a) Případ van der Lubbe  proces s pachateli požáru říšského sněmu – Marinus van der Lubbe  nařízení k ochraně národa a státu z 28. února 1933 možno uložit trest smrti za žhářství  nařízení o uložení a výkonu trestu smrti („lex van der Lubbe“) zpětná působnost  soudní proces probíhal před Říšským soudem

11 11 Marinus van der Lubbe před Říšským soudem

12 důležitá nouzová nařízení říšského prezidenta:  nařízení o poskytnutí beztrestnosti  nařízení k obraně proti úkladným útokům proti vládě národního pozdvižení  nařízení o zřízení mimořádných soudů (Sondergerichte)

13 13 b) Personální změny  židovští zaměstnanci justice a židovští advokáti byli vystaveni nejrůznějším formám útoků  zákon o znovuobnovení úřednictva tvořil právní základ pro realizaci personálních čistek v celém státním aparátu včetně justice  v průběhu roku 1933 byly tedy rozpuštěny všechny právnické profesní organizace – nahrazeny Svazem národněsocialistických německých právníků Dr. Michael Siegel – mnichovský advokát – si na Gestapu stěžoval proti uvalení ochranné vazby na jeho klienta. Jednotky SA mu ustřihly nohavice u kalhot a vodily po městě s nápisem: „už si nikdy nebudu stěžovat“

14 Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – 1939  od roku 1935 už k přímým útokům na soudce většinou nedocházelo  ovlivňování ve svém rozhodování prostřednictvím pokynů nadřízených orgánů  Říšský soud měl od r povinnost, aby vzal při svém rozhodování v úvahu nové pojetí práva prosazované po roce 1933 změna dosavadní judikatury  mimořádné soudy základní nástroj pronásledování nárůst kompetencí – Lidový soudní dvůr  od r se stává nástrojem teroru – Lidový soudní dvůr (Volksgerichtshof)

15 15 Lidový soudní dvůr – Volksgerichtshof byl zřízen v roce 1934 jako reakce na neúspěšný proces s pachateli požáru říšského sněmu Lidový soudní dvůr byl příslušný pro: a) velezradu (§§ 80 – 84 t.z.), b) zemězradu (§§ 89 – 92 t.z.), c) útoky na Vůdce a říšského kancléře (§ 94 odst. 1 t.z.), d) těžké případy poškození branných prostředků a ohrožení branné moci spřátelených států (§§ 1, 5 nařízení k doplnění trestních předpisů na ochranu branné síly německého národa z 25. listopadu 1939 (RGBl. I., S. 2319), e) neoznámení osnovaného zločinu, pokud se jedná a velezradu (§ 139 odst. 2 t.z.), f) zločin dle § 5 č. 1 nařízení na ochranu národa a státu z 28. února 1933 (RGBl. I., S. 83), g) zločin dle § 1 odst. 1 zákona proti hospodářské sabotáži z 1. prosince 1936 (RGBl. I., S. 999).

16 16 Roland Freisler – předseda Lidového soudního dvora

17 17 Řízení před Lidovým soudním dvorem Filmové záběry řízení před Lidovým soudním dvorem (proces s atentátníky na Hitlera 1944)

18 Období druhé světové války  Období ministra Gürtnera (do ledna 1941)  Období ministra Schlegelbergera (leden 1941 – srpen 1942)  Období ministra Thieracka (srpen 1942 – květen 1945)  Trestní právo hmotné nebylo upraveno pouze v trestním zákoně, nýbrž charakteristické pro toto válečné období bylo vydávání tzv. vedlejších trestních zákonů, např.  nařízení o mimořádných opatřeních v souvislosti s poslechem rozhlasu z 1. září 1939 nařízení o válečném hospodářství ze 4. září 1939  nařízení proti škůdcům národa (tzv. Volksschädlingsverordnung) z 5. září 1939  nařízení k doplnění trestních předpisů k ochraně branné síly německého národa z 25. listopadu 1939  nařízení proti pachatelům násilných trestných činů z 5. prosince 1939

19 19  zavedení mimořádných opravných prostředků do trestního procesu: mimořádný odpor a zmateční stížnost (mohl podat pouze státní zástupce)  nařízení o trestním soudnictví vykonávané vůči Polákům a Židům v přičleněných východních územích ze 4. prosince 1941  Hitlerův výnos ze 7. prosince 1941 č.165/1941 (tzv. Nacht und Nebel Erlass)  zavedení systému předběžných a následných náhledů rozsudků  zavedení tzv. soudcovských dopisů

20 ODSTRANĚNÍ NEZÁVISLOSTI JUSTICE  Neexistence dělby moci - Zavedení vůdcovského principu do soudnictví  Odstranění některých základních zásad právního státu  Odstranění soudní samosprávy  Odstranění věcné nezávislosti soudnictví  Odstranění osobní nezávislosti soudnictví  Vzdělávání a školení soudců

21 ORGANIZACE TRESTNÍCH SOUDŮ K řádným soudům se řadily:  úřední soudy (Amtsgerichte)  zemské soudy (Landgerichte)  vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte)  říšský soud (Reichsgericht) K mimořádným soudům se řadily:  mimořádné soudy  Lidový soudní dvůr Graf přehledu uložených trestů smrti Lidovým soudním dvorem

22 ZÁVĚR  základním postulátem TP v tomto období byla ochrana národního společenství  neexistence jednotné kodifikace  v hospodářské oblasti se vycházelo z přednosti společného užitku před vlastním  degradaci práva vůbec představovalo používání analogie legis

23 23 Děkuji Vám za pozornost ! Případné dotazy směřujte na


Stáhnout ppt "Nacistické trestní právo a trestní řízení Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M."

Podobné prezentace


Reklamy Google