Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph. D

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph. D"— Transkript prezentace:

1 Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph. D
Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M.

2 OBSAH: 1. ÚVOD 2. CHARAKTER NACISTICKÉHO PRÁVA
2.1 Ideové základy nacistického práva 2.2 Charakter nacistického trestního práva 3. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ 3.1 Období míru (1933 – 1939) 3.2 Období války (1939 – 1945) 4. ODSTRANĚNÍ NEZÁVISLOSTI JUSTICE 5. PŘEHLED A ZMĚNY V ORGANIZACI TRESTNÍCH SOUDŮ 6. ZÁVĚR

3 1.ÚVOD Otázky pro zamyšlení, popř. další studium
Existovalo specifické nacistické trestní právo? Jak toto právo vypadalo? Jak bylo možné, že se německá justice a němečtí právníci dali do služeb nacistickému zločinnému režimu a pomohli mu prosazovat jeho zločinnou politiku? Jakou roli přitom hrál zákonodárce, právní věda, nacistická ideologie, stav justice ve Výmarské republice a další faktory, jako byla válka, řízení justice a osobnost soudce? Jak se němečtí soudci sami podíleli na spáchaných zločinech a nakolik sami svou činností přispěli k likvidaci odpůrců nacistického režimu? Jaký byl obraz soudce ve Třetí říši? Jakým způsobem byl soudce při své rozhodovací činnosti ze strany nacistického režimu ovlivňován? Jak efektivní byla organizace německého trestního soudnictví mezi léty 1933 – 1945 především při stíhání odpůrců národně socialistického režimu?

4 2.CHARAKTER NACISTICKÉHO PRÁVA
2.1 Ideové základy nacistického práva Pojetí práva ovlivňovali a spoluvytvářeli: Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler a další vrcholní straničtí představitelé, ministři spravedlnosti a čelní právníci, např. říšský vůdce práva Hans Frank, skupina právních teoretiků – např. Carl Schmitt či tzv. Kielská škola.

5 Hans Frank Roland Freisler Wilhelm Stuckart
Otto Thierack Kurt Rothenberger Carl Schmitt

6 Hitler a právo účel práva spočívá v ochraně národního společenství prohlásil se za nevyššího soudce německého národa sám korigoval příliš mírné soudní rozsudky Prominentní právníci Třetí říše: Hans Frank Roland Freisler Otto Thierack Helmut Nicolai Wilhelm Stuckart Kurt Rothenberger Proklamované fráze: „Právo je to, co slouží německému národu“ „Ty neznamenáš nic, tvůj národ znamená všechno“.

7 2.1 Charakter nacistického práva
zcela otevřeně popíralo zásadu rovnosti a další základní právní zásady úkolem soudů nebylo hájit zájmy jednotlivce, nýbrž zájmy celku německého národa nové prameny práva: Vůdcova vůle či národně socialistická ideologie porušeny zásady „nullum crimen sine lege“ a „nulla poena sine lege“ a obecné zásady o zákazu zpětné účinnosti zákona

8 2.1 Charakter nacistického práva
v trestním právu připuštěna analogie: „nebyl trestný jen čin, který zákon za trestný výslovně prohlásil, nýbrž i čin, který si podle základní myšlenky trestního zákona a podle zdravého národního cítění vyžaduje potrestání“ uložený trest byl v absolutním nepoměru k vině byly zneužity tzv. neurčité pojmy, které umožňovaly výklad práva podle národně socialistických představ – př. zdravé národní cítění

9 3. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ
3.1 Období míru Fáze revolučního převratu 1933 – 1934 Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – 1939 3.1.1 Fáze revolučního převratu 1933 – 1934 Celá třicátá léta jsou úzce spjaty s osobou říšského ministra spravedlnosti Franze Gürtnera

10 a) Případ van der Lubbe proces s pachateli požáru říšského sněmu – Marinus van der Lubbe nařízení k ochraně národa a státu z 28. února možno uložit trest smrti za žhářství nařízení o uložení a výkonu trestu smrti („lex van der Lubbe“) zpětná působnost soudní proces probíhal před Říšským soudem

11 Marinus van der Lubbe před Říšským soudem

12 3 důležitá nouzová nařízení říšského prezidenta:
nařízení o poskytnutí beztrestnosti nařízení k obraně proti úkladným útokům proti vládě národního pozdvižení nařízení o zřízení mimořádných soudů (Sondergerichte)

13 b) Personální změny židovští zaměstnanci justice a židovští advokáti byli vystaveni nejrůznějším formám útoků zákon o znovuobnovení úřednictva tvořil právní základ pro realizaci personálních čistek v celém státním aparátu včetně justice v průběhu roku 1933 byly tedy rozpuštěny všechny právnické profesní organizace – nahrazeny Svazem národněsocialistických německých právníků Dr. Michael Siegel – mnichovský advokát – si na Gestapu stěžoval proti uvalení ochranné vazby na jeho klienta. Jednotky SA mu ustřihly nohavice u kalhot a vodily po městě s nápisem: „už si nikdy nebudu stěžovat“

14 3.1.2 Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – 1939
od roku 1935 už k přímým útokům na soudce většinou nedocházelo ovlivňování ve svém rozhodování prostřednictvím pokynů nadřízených orgánů Říšský soud měl od r povinnost, aby vzal při svém rozhodování v úvahu nové pojetí práva prosazované po roce změna dosavadní judikatury mimořádné soudy základní nástroj pronásledování nárůst kompetencí od r se stává nástrojem teroru – Lidový soudní dvůr (Volksgerichtshof)

15 Lidový soudní dvůr – Volksgerichtshof
byl zřízen v roce 1934 jako reakce na neúspěšný proces s pachateli požáru říšského sněmu Lidový soudní dvůr byl příslušný pro: a) velezradu (§§ 80 – 84 t.z.), b) zemězradu (§§ 89 – 92 t.z.), c) útoky na Vůdce a říšského kancléře (§ 94 odst. 1 t.z.), d) těžké případy poškození branných prostředků a ohrožení branné moci spřátelených států (§§ 1, 5 nařízení k doplnění trestních předpisů na ochranu branné síly německého národa z 25. listopadu 1939 (RGBl. I., S. 2319), e) neoznámení osnovaného zločinu, pokud se jedná a velezradu (§ 139 odst. 2 t.z.), f) zločin dle § 5 č. 1 nařízení na ochranu národa a státu z 28. února 1933 (RGBl. I., S. 83), g) zločin dle § 1 odst. 1 zákona proti hospodářské sabotáži z 1. prosince 1936 (RGBl. I., S. 999).

16 Roland Freisler – předseda Lidového soudního dvora

17 Lidovým soudním dvorem
Řízení před Lidovým soudním dvorem Filmové záběry řízení před Lidovým soudním dvorem (proces s atentátníky na Hitlera 1944)

18 3.2 Období druhé světové války
Období ministra Gürtnera (do ledna 1941) Období ministra Schlegelbergera (leden 1941 – srpen 1942) Období ministra Thieracka (srpen 1942 – květen 1945) Trestní právo hmotné nebylo upraveno pouze v trestním zákoně, nýbrž charakteristické pro toto válečné období bylo vydávání tzv. vedlejších trestních zákonů, např. nařízení o mimořádných opatřeních v souvislosti s poslechem rozhlasu z 1. září nařízení o válečném hospodářství ze 4. září 1939 nařízení proti škůdcům národa (tzv. Volksschädlingsverordnung) z 5. září 1939 nařízení k doplnění trestních předpisů k ochraně branné síly německého národa z 25. listopadu 1939 nařízení proti pachatelům násilných trestných činů z 5. prosince 1939

19 zavedení mimořádných opravných prostředků do trestního procesu: mimořádný odpor a zmateční stížnost (mohl podat pouze státní zástupce) nařízení o trestním soudnictví vykonávané vůči Polákům a Židům v přičleněných východních územích ze 4. prosince 1941 Hitlerův výnos ze 7. prosince 1941 č.165/1941 (tzv. Nacht und Nebel Erlass) zavedení systému předběžných a následných náhledů rozsudků zavedení tzv. soudcovských dopisů

20 4. ODSTRANĚNÍ NEZÁVISLOSTI JUSTICE
Neexistence dělby moci - Zavedení vůdcovského principu do soudnictví Odstranění některých základních zásad právního státu Odstranění soudní samosprávy Odstranění věcné nezávislosti soudnictví Odstranění osobní nezávislosti soudnictví Vzdělávání a školení soudců

21 5. ORGANIZACE TRESTNÍCH SOUDŮ
K řádným soudům se řadily: úřední soudy (Amtsgerichte) zemské soudy (Landgerichte) vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) říšský soud (Reichsgericht) K mimořádným soudům se řadily: mimořádné soudy Lidový soudní dvůr Graf přehledu uložených trestů smrti Lidovým soudním dvorem

22 6. ZÁVĚR základním postulátem TP v tomto období byla ochrana národního společenství neexistence jednotné kodifikace v hospodářské oblasti se vycházelo z přednosti společného užitku před vlastním degradaci práva vůbec představovalo používání analogie legis

23 Děkuji Vám za pozornost !
Případné dotazy směřujte na


Stáhnout ppt "Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph. D"

Podobné prezentace


Reklamy Google