Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výsledky sociologického šetření „Horní Jiřetín 2013 “ Praha, 26. února 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výsledky sociologického šetření „Horní Jiřetín 2013 “ Praha, 26. února 2014."— Transkript prezentace:

1 Výsledky sociologického šetření „Horní Jiřetín 2013 “ Praha, 26. února 2014

2 Obsah  Výzkumná koncepce a metodologie 3  Jak se žije v Horním Jiřetíně 8  Politika v Horním Jiřetíně19  Zastánci a odpůrci bourání města26  Okolnosti stěhování a vyjednávání s městem34  Názory na LUAS41  Podmínky prodeje nemovitostí45  Shrnutí49 2

3 Výzkumná koncepce a metodologie 3

4 Naplňování výzkumné koncepce Vzhledem ke komplexnosti problematiky byla zvolena kombinace výzkumných postupů. Smyslem kombinace postupů b ylo postihnout problematiku co do šíře i hloubky. Celý postup byl rozčleněn do tří výzkumných akcí:  Akce PŘEHLED – Provedeny hloubkové rozhovory  Akce ROZBOR – Provedeno dotazníkové šetření v celém městě  Akce PRŮZKUM – Provedeno dotazníkové šetření na reprezentativním výběrovém souboru Běžný průběh, žádné kalamitní situace. 4

5 Akce PŘEHLED Smyslem akce PŘEHLED bylo shromáždit maximum relevantních údajů a existujících podkladů.. Akce se zaměřuje na domy, byty, pozemky. Pozornost je věnována také životu v obci, činnostem zastupitelstva, občanským aktivitám a sousedským vazbám. Pracovali jsme s databází statistických obvodů, okrajově s katastrem nemovitostí. Základem bylo zjišťování na místě - formou hloubkových rozhovorů nebo zúčastněného pozorování (kvalitativně) - formou inventarizačního šetření v terénu (kvantitativně). Hloubkovými rozhovory byli dotázáni hlavní aktéři v lokalitě. Byli to členové městské samosprávy a představitelé zde působících firem, spolků a dalších organizací a vytipovaní místní opinion-lídři. Dotazováni i dva aktéři v regionálním měřítku. Provedeno bez problémů, dobré reference od tazatelů, rozhovory zajímavé a užitečné. S úspěchem využito pro formulaci dotazníku akce PRŮZKUM 5

6 Akce ROZBOR Cílem akce ROZBOR bylo co nejšíře shromáždit údaje o obyvatelstvu za rámec běžného statistického zjišťování. Jde především o vlastnické vztahy, skladbu rodin, domácností, charakter příbuzenských a sousedských vazeb, sociální problémovost, dále o zapojení do aktivit města, místo pracoviště a dojíždění za prací apod. Dotazníkové šetření ROZBOR proběhlo úspěšně v celém městě – vyčerpávající šetření. Podle SLDB 2011 tu je 749 hospodařících domácností. Navštíveno bylo 735 domů/bytů. Úspěšně provedeno 538 rozhovorů (vlastní návratnost 75 %) Nezastiženo v RD – 51 Nezastiženo ve vícebytových jednotkách – 27 Odmítnuto – 67 (kolem 9 %) Nenalezeno, opuštěno - 30 Přepočet na obyvatele v domácnostech – 1521 lidí / po korekci by to bylo 1900 lidí. 6

7 Akce PRŮZKUM Akce PRŮZKUM těsně navázala na akci ROZBOR, byla koncipována jako výběrové šetření.. Zaměřila se na to, jak obyvatelé hodnotí minulost, současnost a budoucnost města, jak vnímají různé varianty řešení, jaké jsou jejich preference a představy. PRŮZKUM byl proveden technikou standardizovaného rozhovoru, celkem bylo v několika vlnách uskutečněno N=407 rozhovorů. 7

8 Jak se žije v Horním Jiřetíně 8

9 Populace města  Počet domácností cca 705  Z toho domácnosti ekonomicky neaktivních cca 200  Počet obyvatel cca 1900  Počet ekonomicky aktivních cca 880  Počet dětí do 15 let cca 350  Počet studentů nad 15 let cca 120 9

10 Sociodemografické charakteristiky  Základní vzdělání 13 % (N=909)  Vyučeni49 %  Maturita 30 %  VŠ 8 %  Důchodci 36 %  Nezaměstnaní 7 %  Zaměstnanci 43 %  Živnostníci/podnikatelé 10 %  Práce na území Horního Jiřetína u ek. akt. 21 %  Dojížďka do Litvínova a okolí 52 %  Dojížďka dál než Most 27 % 10

11 Vazba k lokalitě  Žije tu od narození28 %  Více než 10 let52 %  Méně než 10 let20 %  Rodiče ve městě20 %  Dospělé děti27 %  Sourozenci a příbuzní 31 %  Nikdo příbuzný38 %  Velmi silný citový vztah52 %  Poměrně pevný vztah37 %  Nepříliš silný vztah11 % 11

12 Materiální podmínky a bydlení  Velmi dobře a solidně zajištěni30 %  Průměrně zajištěni62 %  Špatně zajištěni a chudí 8 %  Rodinný dům79 %  Bytový dům20 %  Vlastník, spoluvlastník66 %  Vlastník v rodině12 %  V nájmu, pronájmu22 % 12

13 Materiální podmínky a bydlení  Jednobytový dům57 % (registr 59 %)  Dvoubytový dům16 % (registr 16 %)  Tři a více 19 % (registr 23 %)  Nad polovinu obyvatel bydlí ve více než 4 místnostech (vč. kuchyně)  Medián celkové plochy domu/bytu cca 100 m2  Medián plochy pozemku mezi m2  Dům postaven před r – 75 % / po r – 5 %  Dům prošel rekonstrukcí v posledních 5 letech – 39 % / zatím neprošel 13 %  Centrální/etážové topení – 82 % 13

14 Kvalita života v Horním Jiřetíně „Označil(a) byste celkovou kvalitu života v Horním Jiřetíně za velmi dobrou?“ 14

15 Kvalita života v Horním Jiřetíně  Celkově ji lidé hodnotí příznivě, kromě větší nabídky pracovních příležitostí nic výrazně nechybí.  Dobře hodnocený občanský a kulturní život – sportovní a kulturní organizace a akce (oddíl moderní gymnastiky, spolek seniorů, divadelní soubor, …, akce v kulturním domě, na koupališti, atd.).  Kritika dopravní obslužnosti – zrušení zastávky u Chemopetrolu, tudíž „cesta autobusem do Mostu vyjde na hodinu“. 15

16 Vztahy ve městě „Řekl(a) byste, že mezi obyvateli města panují dobré sousedské vztahy?“ 16

17 Problémy města  Nejistota ohledně budoucnosti města, otázka přesídlení – 40 % (1.-3. pořadí 69 %)  Kriminalita, krádeže, nepřizpůsobiví občané – 23 % (1.-3. pořadí 59 %)  Nezaměstnanost – 13 % (1.-3. pořadí 35 %), mezi ekon. aktivními 1. poř. 23 %  Hluk, prašnost – 10 % (1.-3. pořadí 41 %)  Špatné vztahy s těžební společností – 5 % (1.-3. pořadí 23 %) Příčinu zvýšení kriminality v poslední době spatřují lidé zejména ve skupování nemovitostí realitní společností ProPolis a jejich obsazování sociálně slabými a „nepřizpůsobivými“ občany – „prostor pro slušné lidi se tu zužuje“. 17

18 Hodnocení situace města a regionu  Ti, kteří jsou pro zachování obce, hodnotí situaci příznivě a budoucnost vidí poměrně optimisticky. X  Zastánci bourání si spíše myslí, že celý region Litvínovska je „v agónii“ a potřeboval by „ránu z milosti“. 18

19 Politika v Horním Jiřetíně 19

20 O své lidi se vedení města stará „Řekl(a) byste, že vedení města dá na názory lidí a snaží se co nejlépe hájit jejich zájmy?“ 20

21 Sdružení Dialog  V zastupitelstvu má menšinu 4 hlasů z 11.  Odpůrci těžby je vnímáno jako „pátá kolona“, jako element, který má narušit jednotu obce.  I někteří odpůrci ale kvitují akce, které Dialog pořádá (Barevný podzim, Lampionový průvod).  Samotní někteří členové Dialogu si stěžují na to, že je těžební společnost před r ponechala bez podpory, „dělala mrtvého brouka“ – v té době se odpůrci těžby „vyzbrojili“ a starosta upevnil svou pozici. 21

22 Komunikace a soužití s těžební společností  Zastupitelstvo se rozhodlo s LUAS nejednat – většina jsou „Nezávislí pro zachování a rozvoj HJ“+SZ, proto ani nemají zájem, přijali k tomu usnesení.  Prostředky, které město dostává od těžařů, považuje zastupitelstvo za samozřejmost („ničí nám katastr, musí zaplatit, to je ze zákona“).  Vedení nepovažuje těžaře ani za spolupracujícího souseda, neboť městu i občanům údajně dává vždy záporné stanovisko k investičním záměrům, ke stavbám atd.  LUAS dnes nikoho nepřesvědčuje, jen omezeně informuje o svých záměrech, podle názoru pozorovatelů z vnějšku komunikuje ale více a lépe než Czech Coal. 22

23 Komunální volby Chování v minulých komunálních volbách  Účast71 %, z tehdejších možných účastníků 77 % (volby 68 %)  Neúčast21 %  Ještě v HJ nebydleli 7 %  Neměli volební právo 1 %  Sdružení + SZ 69 % (volby 63 %)  Dialog 21 % (volby 30 %) 23

24 Volební rozhodování a vyjednávání s LUAS „Mělo na Vaše rozhodování ve volbách do městského zastupitelstva v roce 2010 podstatný vliv to, jak se jednotlivé strany nebo sdružení stavěla k vyjednávání s uhelnou společností?“ 24

25 Zastánci a odpůrci stěhování, těžby a bourání města 25

26 Odpůrci bourání Jací jsou hlavní odpůrci bourání? Krajní názory, v závislosti na postoji mluvčího:  Idealisté, nadšenci, kteří se staví proti „zvůli“ státu a těžařů X  Vypočítavci, kteří chtějí odporem jen „zvýšit svou cenu“, a rádi si nechají za jeho ukončení zaplatit – k tomuto názoru se kloní celkem 58 %, určitě ano 27 % 26

27 Postoje k těžbě  Ti, kteří jsou pro zachování obce, si myslí, že těžba by nebyla ekonomicky rentabilní.  Zastánci těžby argumentují, že uhlí je potřeba, že „stát nemůže hazardovat s takovou zásobou uhlí“.  Dvě třetiny lidí (67 %) očekávají, že k prolomení limitů během 10 let dojde.  O „dobrovolném“ stěhování uvažovalo v posledních pěti letech 28 % lidí. 27

28 Kdo je pro a kdo proti těžbě  Za „zcela zásadní odpůrce těžby“ se určitě považuje 42 % obyvatel města, dalších 15 % „spíše“. Polovina obyvatel připouští, že pokud jde o těžbu a majetkové vyrovnání, „závisí to na okolnostech“.  V názoru na stěhování jsou obyvatelé města rozděleni na tři stejně početné tábory: Třetina jsou rozhodní odpůrci „přesídlení“ („stěhování jen přes mou mrtvolu“), třetina jasní stoupenci stěhování za předpokladu dostatečného finančního vyrovnání, třetina jsou nerozhodní.  Krajní skupiny se výrazně liší ve svých názorech na motivy těžařů, na jejich jednání, nikoli na „hlasité odpůrce těžby“. Ty považuje i polovina odpůrců stěhování za vypočítavce. 28

29 Zásadní odpůrci těžby mají navrch „Označil(a) byste se Vy osobně za zcela zásadního odpůrce prolomení limitů těžby?“ 29

30 Rozšířit těžbu? „Jaký máte názor na rozšíření povrchové těžby, majetkové vyrovnání LUAS s občany a jejich přesídlení?“ 30

31 Stěhování z Horního Jiřetína dělí město Rozdělení populace města podle názoru stěhování mimo Horní Jiřetín 31

32 Hlasití odpůrci jsou spíš vyděrači „Podle některých lidí jsou hlasití odpůrci těžby a bourání většinou vypočítavci, kteří si pak rádi nechají od Litvínovské uhelné dobře zaplatit, aby s odporem a protesty skončili. Sdílíte tento názor?“ 32

33 Okolnosti stěhování a vyjednávání s městem 33

34 Okolnosti prolomení limitů  Polovina lidí (51 %) v Horním Jiřetíně si myslí, že město má padnout jen proto, že těžaři chtějí postoupit k ložisku pod chemičkou.  Dvě pětiny (59 %) lidí sdílejí názor, že o prolomení limitů rozhoduje stát. Měl by tedy vyjednávat s městem on, a nikoli těžaři.  Více než polovina obyvatel města (56 %) považuje za zásadní okolnost pro své rozhodnutí, zda se stěhovat, znalost dlouhodobých záměrů s oblastí po ukončení těžby. 34

35 Lze postavit Nový Jiřetín?  Možnost postavit nové, dobře fungující město, které by vyhovovalo většině zájemců, je realistická podle menší části (38 %) obyvatel.  Problém by podle většiny lidí nebyl v tom, že by nové město nedostávalo „odškodné“ za těžbu.  Některým vadí předpokládaná lokalita (u Lomu), jiní nevěří v možnost přenést město jako organismus se všemi vazbami (např. pokud jde o ekonomiku, podnikání). 35

36 Lze se dohodnout?  V celkovém pohledu na to, zda je možné se v případě vysídlení města dohodnout ke spokojenosti všech stran (jako se stalo v Německu), převažuje skepse. V dohodu věří třetina (34 %) lidí. V možnost obecné spokojenosti věří polovina jasných zastánců stěhování a asi šestina kategorických odpůrců.  Za „katastrofu“ označila případné vystěhování čtvrtina obyvatel.  Strategii „jak tomu čelit“ mají jinou odpůrci těžby (budovat město a oddálit verdikt) a zastánci vyjednávání (co nejdříve jednat). 36

37 Vysídlení dobré pro všechny? Spíš ne. „Myslíte si, že by o v případě vysídlení Horního Jiřetína mohlo proběhnout ke spokojenosti všech stran, jako tomu bylo v obdobných případech třeba v Německu?“ 37

38 Dokázali by se s vystěhováním vyrovnat? „Představte si, že by stát ve veřejném zájmu rozhodl o pokračování těžby a na základě zákona by se všichni obyvatelé Horního Jiřetína museli přestěhovat. Jak byste přesídlení bral(a) Vy osobně?“ 38

39 Jak postupovat dál? „Podle některých lidí v Jiřetíně je v současné nejistotě nejlepší investovat do rozvoje města, posilovat vybavenost obce a stmelovat obyvatele při společenských akcích s cílem co nejvíce oddálit rozhodování o osudu obce. Jiní lidé říkají, že je třeba skončit s nejistotou a debatu o podmínkách přesídlení vést co nejdříve. Který z těchto názorů je Vám osobně bližší?“ 39

40 Názory na LUAS 40

41 Názory na LUAS a její aktivity  Asi dvě pětiny lidí (42 %) považují LUAS za solidní a odpovědný podnik.  Podle 45 % respondentů by LUAS v případě prolomení limitů jednala s obyvateli města poctivě, otevřeně a nabídla by solidní vyrovnání.  Většina lidí v Horním Jiřetíně se domnívá, že těžaři se podílejí na skupování domů ve městě, alespoň nepřímo. Jen 13 % respondentů jejich spoluúčast vylučuje. 41

42 Lidé těžařům příliš nevěří „Myslíte si, že Litvínovská uhelná v případě povolení těžby uhlí v oblasti Horního Jiřetína bude jednat s obyvateli města poctivě, otevřeně a nabídne solidní vyrovnání?“ 42

43 Ve skupování domů jedou i těžaři „Podle některých lidí se těžební společnost snaží znechutit lidem život v Horním Jiřetíně tím, že přímo či nepřímo podporuje skupování domů a pozemků a nastěhovává do těchto domů problémové nájemníky. Podle jiných lidí za to mohou spekulanti a realitky. Jaký je na to Váš osobní názor?“ 43

44 Podmínky prodeje nemovitostí 44

45 Jaká má být nabídka LUAS?  Lidé musí mít důvěru v to, že nebudou ožebračeni.  Lidem by se měla nabídka vyplatit – nesmí mít pocit, že se těžaři snaží „ušetřit“ (parafráze údajného výroku V. Pačese: „ kdyby uhelná společnost nebyla „nenažraná“ a lidem místo 5 mil. Kč dala 15 mil., tak to může klidně zbourat a lidi budou mít finanční výhru – ale takhle to jen zkouší za co nejnižší cenu a váhá; lidi musí oslnit“).  Většina lidí (69 %) chce vyjednávat o ceně „každý sám za sebe“.  Nejpřijatelnější možností při přesídlení je plná platba za dům (43 %), je to lepší než „naturální vyrovnání“.  Pokud se stěhovat, pak nejlépe neopustit území okresu (66 % lidí). 45

46 Nejlepším vyrovnáním jsou peníze „Představte si, že by stát rozhodl o přesídlení a Vy byste přemýšlel(a) o tom, jakou nabídku přijmout. Které z následujících vyrovnání byste si vedle odškodného nejspíše vybral(a) Vy?“ 46

47 Za kolik?  Kupní cena vlastní nemovitosti odhadují lidé většinou na částku kolem 3 milionů (medián mezi 2,5 a 3 mil. Kč).  Náhradu a cenu nové srovnatelné nemovitosti staví lidé podstatně výš – medián je něco přes 5 mil. Kč.  Cena 4-5 mil. Kč jako vyrovnání připadá většině lidí (59 %) jako férová.  Za férové považuje víc než polovina lidí (54 %) i vyrovnání pro nájemníky ve výši 200 tisíc korun. 47

48 Shrnutí 48

49 Situace a perspektivy  Obec a obyvatelé se nacházejí, dle vlastních slov, v jakési „mezifázi“, období čekání.  Čekání pravděpodobně eroduje odhodlání a rezistenci odpůrců. Některým odpůrcům těžby se zdá, že v poslední době, po referendu a komunálních volbách, se „ vytrácí nadšení“ a poněkud narůstá „ únava a lhostejnost“ k osudu obce.  V otázce, zda vyjednávat nebo rozhodnutí oddalovat, jsou obyvatelé rozděleni „půl na půl“.  Třetina se zásadně nechce stěhovat, kategorických odpůrců těžby je cca polovina.  V případě vyjednávání by 70 % preferovalo osobní jednání každého majitele s těžaři, téměř polovina by za nejlepší způsob vyrovnání považovala finanční.  Většina nevěří v existenci životaschopného Nového Jiřetína. 49

50 STEM, s.r.o. Sabinova 3, , Praha 3 Telefon: Fax: Web: IČO: , DIČ: CZ Bankovní spojení: ČS a.s. Číslo účtu: /800 Spolupráce: V případě jakýchkoliv otázek nás, prosím, kdykoliv kontaktujte. Na spolupráci s Vámi se těší, Jan Hartl ředitel STEM, s.r.o. Mob: Fax: Petr Václavík výkonný ředitel STEM, s.r.o. Tel: Fax:


Stáhnout ppt "Výsledky sociologického šetření „Horní Jiřetín 2013 “ Praha, 26. února 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google