Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
USA a EU: několik srovnání Ivan VLČEK Smilovice prosinec 2004
2
I. Opožďuje se EU-15 ? Ano, zejména eurozóna …
3
…a v ní hlavně Německo, jehož růst je plochý
4
To neplatilo vždy Zejména ne v 50. a 60. letech pro Německo, v 60.-80. pro Japonsko
5
Vliv rychlejšího populačního růstu v USA…
6
…způsobuje, že v dynamice růstu HDP na hlavu se USA a Evropa příliš neliší
7
Neliší se ani v růstu produktivity a zaměstnanosti
8
Eurozóna – obdobná produktivita, jako v USA, ale méně odpracovaných hodin
9
… a znovu stejná historie Odhaduje se, že průměrný Američan v životě odpracuje asi až o 40 % víc času než průměrný Němec, Francouz či Ital. A jak se zdá, nejproduktivnější pracují nejméně hodin.
10
Blanchard: evropské elity, vlády a ekonomové si zoufají, ale věci nejsou ve skutečnosti tak špatné. Za posledních 30 let produktivita v EU rostla mnohem rychleji než v USA a dnešní úroveň je zhruba stejná. Evropané využili část růstu produktivity a prodloužili si volno, Američané udělali opak. V Evropě začaly rozsáhlé reformy. Nakonec povedou k cíli, a to i na trhu práce. Třenice s tím spojené jsou výrazem změny, ne nehybnosti. Tři slabiny Evropy: Růst: střednědobě není obav, ale v krátkém horizontu je třeba ho nastartovat. Nevýkonná veřejná správa. Školství: kvalita vyššího školství je jen průměrná.
11
Gordon: jak je to s blahobytem? HDP p.c. není vhodným ukazatelem blahobytu: Po korekci o některé specifičnosti amerického života (klima, vězeňství, zdravotnictví, nedostatek veřejné dopravy), které přispívají k HDP, ale ne k blahobytu obyvatel upravil rozdíly v životní úrovni mezi Evropou a USA na méně než 10 % (a ne okolo 30 % jak napovídá HDP p.c.) Růst americké produktivity v posledních letech spíše než IT ovlivnily biotechnologie, a tradiční výhody americké ekonomiky (university, prodejní řetězce a brain drain z okolního světa). Evropa zaostala v posledních 8 letech v produktivitě, ale to je jen krátká doba. Za deset let to může být naopak. Evropské dohánění USA: spíš příběh politický a historický, než čistě ekonomický.
12
EK Také Evropská komise se zapojila do diskusí o komparativní produktivitě a blahobytu. Její názory v podstatě nevybočují z načrtnutého rámce. V posledních letech se úroveň produktivity práce (vůči US) mírně zhoršila; zlepšila se míra participace. Momentálně je HDP p.c.asi na 70 % US, přičemž asi 1/3 rozdílu jde na vrub rozdílu v produktivitě a zbylé 2/3 na rozdíl v počtu celkem odpracovaných hodin; Při interpretaci současných trendů ve vývoji produktivity je třeba opatrnosti, mohou odrážet vliv cyklu i růstu participace v EU.
13
I. Opožďuje se… ?
16
I. Opožďuje se Evropa? Závěr (podle The Economist) Pověst o nadřazené americké ekonomické výkonnosti v poslední dekádě je značně přehnaná. V desetiletí 1994-2003: produktivita rostla v eurozóně stejně rychle jako v USA; HDP na hlavu rostl o trochu pomaleji: hlavně však proto, že Evropané dávají přednost delšímu volnu před vyšším příjmem; zaměstnanost v eurozóně rostla rychleji než v USA; v americké ekonomice vznikly silné nerovnováhy, které jí (ale nejen jí) mohou zkomplikovat budoucnost.
17
II. Udrží USA svou pozici? Lze o tom vážně pochybovat, mj. i z těchto důvodů: Vyrůstají nové mocnosti: Čína, Indie, „Evropa“ (ta dokonce má možnou rezervní měnu). Vrací se také Rusko, stále disponující velkým potenciálem vojenské technologie. Globalizace vytváří nové tlaky a přerozděluje nově výrobu i bohatství.
18
II. Čína a Indie nastupují… Top ten Zdroj: Thomson DataStream
19
Made in China … Zdroj: The Economist
20
Probl é mem hegemona je pr á vě hegemonie: ostatn í maj í tendenci se proti němu spojovat To, co nakonec zabránilo habsburskému Španělsku a později Francii Ludvíka XIV., Napoleonovi a Německu ustavit univerzální monarchii, byl základní rys mezinárodního systému: kdykoliv se jeden národ snaží dosáhnout světové nadvlády, tlačí všechny ostatní do protikoalice. P rávě tato dynamika, a ne láska k Saddámovi, stojí za německým a francouzským odmítnutím plánu Bushovy administrativy vést válku proti Iráku. Ta také tlačí ostatní, včetně Ruska, k podpoře Francouzů a Němců William S. Lind, 4th Generation Warfare, Spring 2003
21
USA byly proti tomu dlouho chr á něny vět ší obavou ze druh é supervelmoci; od 90. let v š ak už nejsou vn í m á ny jako „ benevolent superpower “
22
Political and intellectual leaders in most countries strongly resist the prospect of a unipolar world. At a 1997 Harvard conference, scholars reported that the elites of countries comprising at least two-thirds of the world's people -- Chinese, Russians, Indians, Arabs, Muslims, and Africans -- see the United States as the single greatest external threat to their societies. They do not regard America as a military threat but as a menace to their integrity, autonomy, prosperity, and freedom of action. They view the United States as intrusive, interventionist, exploitative, unilateralist, hegemonic, hypocritical, and applying double standards, engaging in what they label "financial imperialism" and "intellectual colonialism," with a foreign policy driven overwhelmingly by domestic politics. S. Huntington, The Lonely Superpower (Foreign Aff,, Mar/Apr 99 )
23
Vojenskopolitická dimenze Nejsilnější armáda světa. USA vydávají na armádu tolik, jako 19 následujících zemí dohromady. Přesto je armáda připravena jen na některé druhy konfliktů. USA dosáhly relativní dominance v leteckých a námořních silách. Pozemní armáda čelí krizi plynoucí z doktríny profesionální armády (krizi záloh). Ekonomicky jsou vysoké výdaje na výzbroj druhem dotace americkému průmyslu. (Boeing). Západní Evropa není přesvědčena, že tento sortiment, i výše výdajů odpovídá aktuálním hrozbám. Vojensky, politicky i diplomaticky by USA potřebovaly znovuzískat odcizené evropské spojence. M ísto toho nastala zásadní neshoda v ocenění hrozeb (Kissinger).
24
Soft power Soft power ( == kultura, ideologie, kvalita elit, ale taky třeba peace forces místo hard-power) Tady jsou škody utrpěné v posledních letech nejhorší, počínaje skvrnami na obrazu liberální Ameriky (Guantánamo, Abú-Ghrajb) a konče omezováním přistěhovalectví, a to i u intelektuálních elit. To se např. projevilo bezprecedentním fanděním zbytku světa ve volbách (Spectator). (Otevřené narušení vztahů s CP). Stejně jako „štípnutí“ transatlantické vazby ( nedostatek jak zemí dodávajících „pěchotu“, tak platících), bylo krajně nešikovné i sehnání sunitů a šíítů do jednoho houfu. Roste nebezpečí proliferace jaderných zbraní. Vyjádřeno běžnou frází – svět je nebezpečnější.
25
Ekonomická dimenze Bezprostřední úkoly nového prezidenta (F. Bergsten, ředitel IIE ve Washingtonu) Tři z pěti hlavních rizik pro světovou ekonomiku pocházejí z USA: obnovení ostrého nárůstu deficitu BÚ, hrozící pádem $ ; rozpočtový deficit se vymkl kontrole; propuknutí obchodního protekcionismu. [ Čtvrté riziko - přehřátá Čína, které hrozí hard landing ]
26
Ekonomická dimenze Dlouhodobá rizika ( či spíš „sea changes“ ) : R.Gilpin: Amerikou vedené politické uspořádání stálo na dvou pilířích: roli dolaru a americkém bezpečnostním deštníku. P. Samuelson: Globalizaci nemůžeme nechat volný průběh. Is America Losing Its Edge? Technologická převaha je ohrožena – nejvíc z Asie.
27
Demografie tiká
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.