REÁLNÁ A NOMINÁLNÍ KONVERGENCE - NĚKOLIK POZNATKŮ Petr Čermák Smilovice 23. května 2006 Seminář Ministerstva financí.

Prezentace na téma: "REÁLNÁ A NOMINÁLNÍ KONVERGENCE - NĚKOLIK POZNATKŮ Petr Čermák Smilovice 23. května 2006 Seminář Ministerstva financí."— Transkript prezentace:

1 REÁLNÁ A NOMINÁLNÍ KONVERGENCE - NĚKOLIK POZNATKŮ Petr Čermák Smilovice 23. května 2006 Seminář Ministerstva financí

2 Na základě empirického pozorování je reálná konvergence doprovázena konvergencí nominální

3 HDP v PPS per c. versus CPL (2004, EU25 = 100) bez Lucemburska Zdroj: databáze Eurostatu

4 Estonia EU25 = 100

5 Latvia EU25 = 100

6 Lithuania EU25 = 100

7 Hungary EU25 = 100

8 Poland EU25 = 100

9 Slovenia + (linear) EU25 = 100

10 Slovakia EU25 = 100

11 Czech Republic EU25 = 100

12 HDP na obyvatele a CPL ve vybraných nových členských zemích EU 2004, EU25 = 100

13 Proč je CPL v ČR nižší než v ostatních zemích? – Několik možných vysvětlení I.Regulace - nájemné II.Nízké mzdy ve veřejném sektoru III.Dlouhý pracovní týden IV.Statistický efekt

14 GDP v PPS per c. versus CPL (1995, EU25 = 100) bez Lucemburska

15 GDP v PPS per c. versus CPL (2000, EU25 = 100) bez Lucemburska

16 GDP v PPS per c. versus CPL (2004, EU25 = 100) bez Lucemburska

17 Náhrady zaměstnancům versus CPL v PPS per c. (2004, EU25 = 100) mimo Lucembursko (extrém) Francie, Polsko, Portugalsko (nedostupná data)

18 Náhrady zaměstnancům procento EU25 (přepočteno přes nominální kurs)

19 Nominální konvergence po přijetí eura Pozitivní inflační diferenciál Posilování n. kursu Kč Pozitivní inflační diferenciál CZKEUR€ PŘIJETÍ EURA

20 Co můžeme očekávat? Za předpokladu, že se nezmění tempo nominální konvergence, pravděpodobně dojde po přijetí eura k nárůstu míry inflace. Míra inflace ČR potom převýší míru inflace v ostatních zemích EMU.

21 Jak ovlivnil vstup do eurozóny vybrané (konvergující) členské země? HICP – všechny položky

22 Ireland EU25 = 100

23 Spain EU25 = 100

24 Greece EU25 = 100

25 Portugal EU25 = 100

26 Potenciální rizika 1.Vyšší míra inflace 2.Nárůst inflačních očekávání 3.Nižší reálné úrokové sazby Ovšem bez možnosti zvýšení referenčních úrokových sazeb.

27 Ad 1. V případě, že pozitivní inflační diferenciál bude tažen rychlejším růstem domácí konkurenceschopnosti, pak by saldo zahraničního obchodu neměl výrazně ohrozit Ad 2. Pokud se rychlejší růst produktivity domácích výrobců vytratí, mohou vyšší inflační očekávání zkomplikovat rychlost cenového přizpůsobení a ohrozit konkurenceschopnost exportu. - Nárůst mezd plynoucí ze vysokých inflačních očekávání může překonat růst produktivity práce. Ad 3. Čím víc se bude vývoj českých fundamentů odlišovat od vývoje v EU – tím více citelná bude ztráta autonomní měnové politiky (nízká míra reálných úrokových sazeb  riziko přehřátí ekonomiky) Měli bychom mít obavy?

28 Ad 1 Není problém Ad 2 Zlepšit institucionální prostředí tak, aby tržní mzdové a cenové přizpůsobovací mechanismy fungovaly rychle a efektivně. Zvýšit mobilitu výrobních faktoru – zejména práce Ad 3 Zlepšit flexibilitu a akceschopnost fiskální politiky, jež by neměla být procyklická a měla by se pohybovat ve stanovených mezích – „safety margins“ Výzvy pro hospodářskou politiku

29 Děkuji za pozornost

30

31 Balassa-Samuelson effect: P – price level W – wages D – domestic F – foreign N/T – non/tradable sector y – production per employee (1-α) – the deal of production per employee given to the employee

32 Prerequisites: w N = w T and Balassa-Samuelson effect: P – price level W – wages D – domestic F – foreign N/T – non/tradable sector y – production per employee (1-α) – the deal of production per employee given to the employee