Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Význam rodiny pro raný psychický vývoj dítěte Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. Praha Konference na paměť prof. Matějčka – 12.5.2006.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Význam rodiny pro raný psychický vývoj dítěte Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. Praha Konference na paměť prof. Matějčka – 12.5.2006."— Transkript prezentace:

1 Význam rodiny pro raný psychický vývoj dítěte Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. Praha Konference na paměť prof. Matějčka –

2 Co bylo cílem česko-francouzského výzkumu? Naším cílem bylo a je odpovědět seriózně na otázku, zda pobyt dítěte v instituci před dosažením 3 let je pozitivním, neutrálním či negativním vlivem pro jeho další vývoj. Naším cílem bylo a je odpovědět seriózně na otázku, zda pobyt dítěte v instituci před dosažením 3 let je pozitivním, neutrálním či negativním vlivem pro jeho další vývoj.

3 Detailně jsem popsala důvody tohoto zájmu a výzkumy s tímto zaměřením realizované v naší republice v průběhu XX. století v kapitole "Position de l'enfant en République Tchèque et dans les crèches" v knize "L'enfant, acteur et/ou sujet au sein de la famille", která právě vyšla v edici ERES pod vedením profesorky Geneviève Bergonnier Dupuy.

4 V současnosti se lze odvolat na Národní zprávu 2000, kde se píše:“ Prodloužení mateřské dovolené až do 4 let věku dítěte se projevilo pozitivně tím,že zredukovalo jesle pro děti do 3 let spravované resortem zdravotnictví, které v současné době fungují v minimálním počtu na bázi soukromé, minimálně obecní. Základními veřejnými předškolními zařízeními jsou MŠ a speciální MŠ“ V současnosti se lze odvolat na Národní zprávu 2000, kde se píše:“ Prodloužení mateřské dovolené až do 4 let věku dítěte se projevilo pozitivně tím,že zredukovalo jesle pro děti do 3 let spravované resortem zdravotnictví, které v současné době fungují v minimálním počtu na bázi soukromé, minimálně obecní. Základními veřejnými předškolními zařízeními jsou MŠ a speciální MŠ“

5 První 3 roky česko – francouzského společného výzkumu Tříletý společný projekt vycházel z rozsáhlého výzkumu na francouzské straně, který byl publikován v ucelené podobě v roce 2000, « Les interaction meres-enfants –accueillantes », řešitelkou projektu ve Francii byla : Tříletý společný projekt vycházel z rozsáhlého výzkumu na francouzské straně, který byl publikován v ucelené podobě v roce 2000, « Les interaction meres-enfants –accueillantes », řešitelkou projektu ve Francii byla : prof. CH. Zaouche –Gaudron. prof. CH. Zaouche –Gaudron.

6 První fáze společného projektu V první fázi projektu jsme pracovali s dotazníkem (Zaouche-Gaudron et al., 2000) zaměřeným na představu výchovného působení v procesu socializace dítěte na straně matky a vychovatelky, který po určitých modifikacích sledoval 6 základních škál : V první fázi projektu jsme pracovali s dotazníkem (Zaouche-Gaudron et al., 2000) zaměřeným na představu výchovného působení v procesu socializace dítěte na straně matky a vychovatelky, který po určitých modifikacích sledoval 6 základních škál : Škála A - Výchovné kvality Škála A - Výchovné kvality Škála B - Výchovná funkce matky Škála B - Výchovná funkce matky Škála C - Výchovou zdůrazňované hodnoty pro dítě Škála C - Výchovou zdůrazňované hodnoty pro dítě Škála H - Charakteristiky dítěte v jeslích Škála H - Charakteristiky dítěte v jeslích Škála I - Představa role a funkce vychovatelky v jeslích Škála I - Představa role a funkce vychovatelky v jeslích Škála J - Vztah a komunikace mezi matkou a vychovatelkou Škála J - Vztah a komunikace mezi matkou a vychovatelkou

7 Zkoumaný vzorek se skládal z 59 matek a vychovatelek ve Francii a z 50 matek a vychovatelek v ČR. Na české straně navíc proběhl předvýzkum kvůli nutným jazykovým úpravám a zjištění položek, které je nutno vyřadit vzhledem k odlišnému jazykovému kontextu. V ČR se do výzkumu v této fázi oproti Francii nezapojili otcové. Děti z úplných rodin ve věku 25 ± 1 měsíců ve Francii a 24 ± 2 měsíců v ČR. V obou zemích se jednalo o děti umístěné do kolektivních jeslí. Zkoumaný vzorek se skládal z 59 matek a vychovatelek ve Francii a z 50 matek a vychovatelek v ČR. Na české straně navíc proběhl předvýzkum kvůli nutným jazykovým úpravám a zjištění položek, které je nutno vyřadit vzhledem k odlišnému jazykovému kontextu. V ČR se do výzkumu v této fázi oproti Francii nezapojili otcové. Děti z úplných rodin ve věku 25 ± 1 měsíců ve Francii a 24 ± 2 měsíců v ČR. V obou zemích se jednalo o děti umístěné do kolektivních jeslí. Výsledky této části výzkumu byly prezentovány na Kongresu AIFREF-EUSARF, Leuven 2003 ( Šulová, Zaouche-Gaudron) a publikovány detailněji v článku « Etude comparative des pratiques éducatives des méres et des accueillantes en France et en République Tchéque «,Šulová,L.,Zaouche-Gaudron,CH,Espiau,G., Výsledky této části výzkumu byly prezentovány na Kongresu AIFREF-EUSARF, Leuven 2003 ( Šulová, Zaouche-Gaudron) a publikovány detailněji v článku « Etude comparative des pratiques éducatives des méres et des accueillantes en France et en République Tchéque «,Šulová,L.,Zaouche-Gaudron,CH,Espiau,G.,

8 Další fáze výzkumu V další fázi výzkumu jsme zaměřili pozornost na chování dvouletého dítěte.Jednalo se o detailní analýzu chování dítěte s matkou a vychovatlkou v jeslích. Každý záznam byl pořízen za stejných podmínek: natáčení probíhalo vždy v uzavřené místnosti, kam po dobu natáčení neměl nikdo, kromě aktérů, přístup. 44 českých dětí bylo natáčeno ve třech scénách při hře se 7 totožnými hračkami (omyvatelnou knížkou, obrázkovou knížkou, bubínkem, tamburínou, kostkami, kuličkami na drátku, telefonem). Pro natáčení byly k dispozici dvě kamery, jedna na stativu, která po celou dobu zabírala celkovou situaci a pohyblivá digitální kamera, která se zaměřila na dítě. V další fázi výzkumu jsme zaměřili pozornost na chování dvouletého dítěte.Jednalo se o detailní analýzu chování dítěte s matkou a vychovatlkou v jeslích. Každý záznam byl pořízen za stejných podmínek: natáčení probíhalo vždy v uzavřené místnosti, kam po dobu natáčení neměl nikdo, kromě aktérů, přístup. 44 českých dětí bylo natáčeno ve třech scénách při hře se 7 totožnými hračkami (omyvatelnou knížkou, obrázkovou knížkou, bubínkem, tamburínou, kostkami, kuličkami na drátku, telefonem). Pro natáčení byly k dispozici dvě kamery, jedna na stativu, která po celou dobu zabírala celkovou situaci a pohyblivá digitální kamera, která se zaměřila na dítě. Celkově bylo každé dítě filmováno a analyzováno 20 minut. V první scéně si dítě hrálo s matkou a vychovatelkou 8 minut, v druhé scéně dítě zůstalo v místnosti 6 minut samo s matkou a pokračovalo ve hře,ve třetí scéně dítě zůstalo samo v místnosti s vychovatelkou opět 6 minut. Pozorování a natáčení probíhalo v jeslích. Celkově bylo každé dítě filmováno a analyzováno 20 minut. V první scéně si dítě hrálo s matkou a vychovatelkou 8 minut, v druhé scéně dítě zůstalo v místnosti 6 minut samo s matkou a pokračovalo ve hře,ve třetí scéně dítě zůstalo samo v místnosti s vychovatelkou opět 6 minut. Pozorování a natáčení probíhalo v jeslích.

9 Pro vyhodnocování jednotlivých projevů chování jsme použily tři základní kategorie: kategorie dítě kategorie dítě kategorie matka kategorie matka kategorie sestra. kategorie sestra.

10 Ke každé z těchto hlavních kategorií náleží sedm stejných podkategorií: Motorické projevy Motorické projevy Fyzický kontakt Fyzický kontakt Verbální projevy Verbální projevy Emoce Emoce Pozornost Pozornost Postoje Postoje Oční kontakt Oční kontakt Každá z těchto podkategorií je ještě dále členěna cca na 12 konkrétních projevů. Ještě jsme rozlišovali na obecnější úrovni na vztahy s osobou, vztahy s předmětem a absenci zájmu o aktivitu nebo přerušení aktivity na straně dítěte.

11 Základní cíl analýzy Sledovat specifické projevy dítěte s matkou a vychovatelkou. Sledovat specifické projevy dítěte s matkou a vychovatelkou. Sledovat rozdíly mezi chlapci a dívkami v jejich chování s matkou a vychovatelkou. Sledovat rozdíly mezi chlapci a dívkami v jejich chování s matkou a vychovatelkou. Sledovat kulturní specifika mezi českými a francouzskými dětmi. Sledovat kulturní specifika mezi českými a francouzskými dětmi.

12 Nyní představím na ukázku několik výsledků, které máme aktuálně zpracovaných počítačovým systémem Interact. Nyní představím na ukázku několik výsledků, které máme aktuálně zpracovaných počítačovým systémem Interact.

13 Motorika z hlediska jednotlivých sledovaných situací v triádě jasně převažuje motorika dítěte k matce a to bez rozdílu pohlaví, v následujících dyádách se poměry vyrovnávají z hlediska jednotlivých sledovaných situací v triádě jasně převažuje motorika dítěte k matce a to bez rozdílu pohlaví, v následujících dyádách se poměry vyrovnávají nejčetnější kategorií je zvedá se nejčetnější kategorií je zvedá se z hlediska pohlaví mírně převažuje motorická aktivita u chlapců z hlediska pohlaví mírně převažuje motorická aktivita u chlapců z grafů vyplývá, že matka je během sledované situace v pohybové oblasti a něco aktivnější, něž vychovatelka z grafů vyplývá, že matka je během sledované situace v pohybové oblasti a něco aktivnější, něž vychovatelka Kategorie „motorika“ dělí sledovaný vzorek do dvou skupin. Mezi aktivnější patří vychovatelky dívek, mezi výrazně pasivní patří vychovatelky chlapců. Motorická aktivita vychovatelek se projevuje především ve snaze nabízet dětem hračky, zaujmout jejich pozornost. Pasivní vychovatelky přenechávají iniciativu dětem a do hry se nezapojují. Kategorie „motorika“ dělí sledovaný vzorek do dvou skupin. Mezi aktivnější patří vychovatelky dívek, mezi výrazně pasivní patří vychovatelky chlapců. Motorická aktivita vychovatelek se projevuje především ve snaze nabízet dětem hračky, zaujmout jejich pozornost. Pasivní vychovatelky přenechávají iniciativu dětem a do hry se nezapojují.

14 Emoce –dominantní emocí a to bez rozdílu pohlaví je úsměv –výrazně je rovněž zastoupen pláč a to zejména u dívek, u chlapců pak protest –v triadické a obou dyadických situacích je nejrovnoměrněji zastoupen úsměv –největších rozdílů dosahuje pláč, který významně převažuje v dyádě dítě – sestra –Matky a vychovatelky se v této kategorii prakticky neprojevují.

15 Manipulace nejčastěji používanou a tedy nejoblíbenější hračkou dětí bez rozdílu pohlaví a to během celé sledované situace jsou kostky a bubínek nejčastěji používanou a tedy nejoblíbenější hračkou dětí bez rozdílu pohlaví a to během celé sledované situace jsou kostky a bubínek z hlediska pohlaví si chlapci více hrají s matkou a dívky spíše s vychovatelkou z hlediska pohlaví si chlapci více hrají s matkou a dívky spíše s vychovatelkou z grafů rovněž vyplývá, že celkově vychovatelka si s dětmi hraje o něco více, než matka, i když v triadické situaci je o něco aktivnější matka z grafů rovněž vyplývá, že celkově vychovatelka si s dětmi hraje o něco více, než matka, i když v triadické situaci je o něco aktivnější matka pro všechny osoby je tato kategorie nejčetnější ze všech sledovaných pro všechny osoby je tato kategorie nejčetnější ze všech sledovaných

16 Postoje chlapci i dívky zaujímají postoj hlavně vůči matce chlapci i dívky zaujímají postoj hlavně vůči matce nejčastější kategorií dětí je sedí proti (u) a kategorie je zády nejčastější kategorií dětí je sedí proti (u) a kategorie je zády nejčastější kategorií v případě matky a sestry je sedí proti (u) a je obrácena nejčastější kategorií v případě matky a sestry je sedí proti (u) a je obrácena Všechny maminky jsou ke svým dětem obráceny čelem, většinou sedí proti nim na zemi, popř. leží vedle nich a sledují je při jejich aktivitách. Všechny maminky jsou ke svým dětem obráceny čelem, většinou sedí proti nim na zemi, popř. leží vedle nich a sledují je při jejich aktivitách.

17 Fyzický kontakt v triadické situaci jasně převažuje fyzický kontakt s matkou v triadické situaci jasně převažuje fyzický kontakt s matkou v dyadických situacích se tento poměr vyrovnává v dyadických situacích se tento poměr vyrovnává

18 Fyzický kontakt základní fyzickým kontaktem pro všechny osoby bez rozdílu pohlaví je dotek základní fyzickým kontaktem pro všechny osoby bez rozdílu pohlaví je dotek fyzický kontakt s matkou vyhledávají spíše dívky, chlapci se pak výrazněji obrací k vychovatelce fyzický kontakt s matkou vyhledávají spíše dívky, chlapci se pak výrazněji obrací k vychovatelce V kategorii „fyzický kontakt“ projevují vychovatelky zdrženlivost, většinou citlivě reagují na potřeby dítěte – buď nemají žádný nebo pouze minimální kontakt. V kategorii „fyzický kontakt“ projevují vychovatelky zdrženlivost, většinou citlivě reagují na potřeby dítěte – buď nemají žádný nebo pouze minimální kontakt.

19 Pohled pohledy patří k druhé nejčastěji se vyskytující kategorii a to u všech osob a bez rozdílu pohlaví pohledy patří k druhé nejčastěji se vyskytující kategorii a to u všech osob a bez rozdílu pohlaví

20 Pohled chlapci častěji sledují matku, dívky se spíše obrací k vychovatelce (souvislost s kategorií manipulace) chlapci častěji sledují matku, dívky se spíše obrací k vychovatelce (souvislost s kategorií manipulace)

21 Pohled tato kategorie vykazuje největší rozdíly mezi dítětem a matkou resp. vychovatelkou v jednotlivých situacích. Oční kontakt s dítětem vychází především ze strany matky, resp. vychovatelky. tato kategorie vykazuje největší rozdíly mezi dítětem a matkou resp. vychovatelkou v jednotlivých situacích. Oční kontakt s dítětem vychází především ze strany matky, resp. vychovatelky.

22 Vokalizace Kategorie „vokalizace“ dělí sledovaný vzorek do dvou skupin: jednak maminky, které spíše nemluví (spíše matky dívek) a ty, které se snaží verbálně dítě zaujmout (matky chlapců). Kategorie „vokalizace“ dělí sledovaný vzorek do dvou skupin: jednak maminky, které spíše nemluví (spíše matky dívek) a ty, které se snaží verbálně dítě zaujmout (matky chlapců). během triadické situace dítě verbálně komunikuje především s hračkami, s velkým odstupem následuje komunikace s osobami během triadické situace dítě verbálně komunikuje především s hračkami, s velkým odstupem následuje komunikace s osobami v dyadické situaci se tento stav výrazně mění a to ve prospěch matky resp. sestry v dyadické situaci se tento stav výrazně mění a to ve prospěch matky resp. sestry ohledně kvality verbálního projevu jasně převažuje řečový projev nad zvukovým ohledně kvality verbálního projevu jasně převažuje řečový projev nad zvukovým kvalita verbálního projevu nezávisí na pohlaví kvalita verbálního projevu nezávisí na pohlaví kvantita verbálního projevu je jednoznačně na straně matky resp. sestry kvantita verbálního projevu je jednoznačně na straně matky resp. sestry

23 Závěrem Prezentované výsledky je třeba chápat jako ukázku rozpracovaného výzkumného materiálu, neboť analýza 1 dítěte vyžaduje cca 45 hodin práce u počítače a aktuálně jsme ve fázi statistického zpracovávání získaných výsledků. Litujeme též, že z finančních důvodů nelze zatím přesně srovnat výsledky natáčení na české a francouzské straně. Výsledky francouzských kolegů jsou detailně k dispozici ve výše zmíněné práci ”Les interaction meres-enfants- accueillantes”. Prezentované výsledky je třeba chápat jako ukázku rozpracovaného výzkumného materiálu, neboť analýza 1 dítěte vyžaduje cca 45 hodin práce u počítače a aktuálně jsme ve fázi statistického zpracovávání získaných výsledků. Litujeme též, že z finančních důvodů nelze zatím přesně srovnat výsledky natáčení na české a francouzské straně. Výsledky francouzských kolegů jsou detailně k dispozici ve výše zmíněné práci ”Les interaction meres-enfants- accueillantes”.

24 Současnost??? DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ sledování řečové stránky sledování řečové stránky úroveň motorického vývoje (preference hraček dle obtížnosti) úroveň motorického vývoje (preference hraček dle obtížnosti) sledování emočního vývoje (adaptace na neznámé prostředí a osoby) sledování emočního vývoje (adaptace na neznámé prostředí a osoby) sledování intelektového vývoje (např. adekvátnost užití hraček atd.) sledování intelektového vývoje (např. adekvátnost užití hraček atd.) stupeň motorické aktivity stupeň motorické aktivity vztahování se matek k dítěti versus vychovatelky k dítěti vztahování se matek k dítěti versus vychovatelky k dítěti adekvátnost celkového projevu dospělých adekvátnost celkového projevu dospělých

25 Aktuální pokračování výzkumu Provádíme pozorování dítěte s matkou, s otcem a se starším sourozence v prostředí domova Provádíme pozorování dítěte s matkou, s otcem a se starším sourozence v prostředí domova Chování dítěte s matkou doma srovnáváme s chováním dítěte s vychovatelkou v jeslích Chování dítěte s matkou doma srovnáváme s chováním dítěte s vychovatelkou v jeslích Sledujeme vývoj chování dítěte v 1,2, a 3 letech jeho vývoje Sledujeme vývoj chování dítěte v 1,2, a 3 letech jeho vývoje Stále sledujeme specifika chování českých a francouzských dětí Stále sledujeme specifika chování českých a francouzských dětí

26 Děkuji za pozornost a vážím si všech případných podnětů a připomínek


Stáhnout ppt "Význam rodiny pro raný psychický vývoj dítěte Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. Praha Konference na paměť prof. Matějčka – 12.5.2006."

Podobné prezentace


Reklamy Google