Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. DĚTI NA CESTĚ Vliv náhradních forem péče na vývoj dětí VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. DĚTI NA CESTĚ Vliv náhradních forem péče na vývoj dětí VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T."— Transkript prezentace:

1 PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. DĚTI NA CESTĚ Vliv náhradních forem péče na vývoj dětí VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T

2 Řešitelský tým Hlavní řešitel: PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Národní institut pro děti a rodinu Řešitelský tým dospělé studie: PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy RNDr. Hana Kuželová, Ph.D. Ústav lidské biologie a genetiky, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Mgr. Lucie Myšková Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Mgr. Hana Novotná Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Mgr. Jakub Onder Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Řešitelský tým longitudinální dětské studie: RNDr. Hana Kuželová, Ph.D. Ústav lidské biologie a genetiky, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Doc. MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy MUDr. Bc. Rostislav Čevela, Ph.D. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Mgr. Terezie Pemová Národní institut pro děti a rodinu

3 Poděkování Autoři projektu děkují Nadačnímu fondu J&T, který umožnil realizaci této mimořádné studie. Poděkování patří též všem účastníkům – dospělým, dětem, jejich rodičům i pěstounům, kteří se projektu účastnili. Mimořádné poděkování patří všem ředitelům dětských domovů, kteří umožnili realizaci druhé fáze testování a vychovatelům, kteří na tomto spolupracovali. Poděkování dále náleží velkému počtu spolupracovníků, kteří se podíleli na různých fázích realizace tohoto projektu

4 ÚVOD DO PROBLEMATIKY

5 Východiska • Raná sociálně emoční zkušenost, vzájemnost, stimulace, pozitivní postoj a emoční podpora jsou rozhodující pro další sociální, emoční a kognitivní vývoj, předpovídají pozdější sociální a mentální dovednosti, podporují vývoj důstojnosti a sebeúcty (např. Avierzer et al., 2002; Bradley et al. 2001; Landry et al., 2006). • Nejistota, neuspořádanost a nedostatek těchto zkušeností jsou spojovány se změnami ve vývoji a např. také s pozdějším nárůstem problémů v chování (Crittenden, 2001; Stams et al., 2002).

6 Východiska • Většina vývojových teorií zdůrazňuje důležitost rané sociálně emoční zkušenosti a možnosti zažít lidské vztahy pro zdravý duševní i somatický vývoj (Langmeier a Matějček, 1974; Matějček, 1989). • Děti, které neměly možnost prožít ranou zkušenost individuálního emočně vřelého vztahu, vykazují ve všech následných fázích svého života vyšší nemocnost, nižší sociální uplatnění, vyšší výskyt závislostí, vyšší míru nezaměstnanosti a častěji se dopouštějí trestné činnosti (Matějček, 1989, 1996). • Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, a forma péče a výchovy mají zásadní vliv na všechny oblasti dalšího vývoje dítě a obecně i na celoživotní úspěšnost a výskyt duševních i somatických onemocnění. (Matějček, 1989, 1996).

7 Metodika a realizace studie

8 • Longitudinální studie navazuje na výzkumný průřezový projekt zadaný Ministerstvem práce a sociálních Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK a VFN s cílem zmapovat vývojovou úroveň dětí v náhradních formách péče, které byly vyšetřeny v tomto přechozím výzkumné projektu. Tento tzv. longitudinální přístup umožňuje porovnat vývojové trajektorie dětí v daných formách péče a hodnotit možné kauzální vlivy dané formy výchovy na jejich vývoj. Longitudinální studie

9 Zkoumaná otázka • Liší se vývoj dětí v různých formách péče: dětských domovech, pěstounské péči a biologických rodinách a eventuálně jak?

10 Soubor • Děti z vlastních biologických rodin - B • Děti v dětských domovech - D • Děti v pěstounské péči - P

11 Počty subjektů DĚTSKÉ DOMOVY PĚSTOUNSKÉ RODINY BIOLOGICKÉ RODINY 1. Fáze Fáze5070

12 Hodnocené oblasti • Kognitivní vývoj, • Socioemoční a sociální vývoj, • Přítomnost vývojových poruch nebo symptomů duševních poruch, • Specifické oblasti jako např. symptomy možné traumatizace apod.

13 Intelektový vývoj • Děti z dětských domovů byly z intelektového hlediska skupinou nejslabší a tou i zůstávají. Ve všech parametrech intelektového výkonu dosahují též nejmenšího posunu. • Nejvyšší pozitivní posun v celkovém intelektovém výkonu a zvláště oblasti verbální inteligence u skupiny dětí z pěstounských rodin. • Posun v této oblasti je i velmi výrazně vázán na intenzivní individuální sociální interakci s pěstouny – dospělými pečujícími osobami, která není v ústavním prostředí možná.

14 Intelektový vývoj (p<0,01)

15 Vývoj expresivní řeči

16

17 Socioemoční vývoj • Děti v pěstounských rodinách se v oblasti schopnosti rozeznávání a regulace emocí, ale též porozumění sociálním situacím přibližují dětem, které žijí v biologických rodinách. • Děti v dětských domovech dosahují v této oblasti též určitého vývoje, ale zcela nedostatečného. • V této oblasti zvláště je patrné chybění silných osobních a vzájemně uspokojivých vztahů s dospělou osobou. • Důležitou informací je též, že mentální reprezentace budoucí rodiny, tzn. jak děti vnímají model rodiny, se u dětí v pěstounské péči přibližuje modelu obvyklé rodiny (tzn. rodiče a děti, event. další osoby). U dětí v dětských domovech se ovšem v kresbách budoucí rodiny začíná projevovat více samoty a více osob, se kterými sdílí svůj osud aktuálně – např. vlastní sourozenci.

18 Sociemoční vývoj

19

20 Porozumění sociálním situacím Sociálně kompetentní jednání

21 Sociemoční vývoj

22 Sociální vývoj • Socioemoční vývoj úzce souvisí s vývojem sociálním a pocity osamělosti. • U dětí ve všech sledovaných skupinách dochází k mírnému nárůstu pocitů osamělosti. Jedná se o vývojově typický projev v daném věku. • Nejvíce osamělé se při prvním testování cítily děti v dětských domovech a jejich pocity osamělosti, přestože vykazují jistým způsobem specifický vývoj, který dále může v budoucnu vést k povrchním vztahům, zůstávají nejsilnější. • Pocity deprese a projevy traumatu byly při prvním testování nejvýraznější u dětí v dětských domovech a u nich zůstávají nejvýraznějšími i při testování druhém. Určité projevy špatné nálady lze sice hodnotit u dětí ve všech skupinách a opět to souvisí s vývojovým obdobím nastupující puberty. Ovšem u dětí z dětských domovů tyto projevy jsou nejvýraznější.

23 Hodnocení traumatu

24 Sebehodnocení • Při prvním testování v roce 2011 byly statisticky významné rozdíly nalezené především ve škálách agresivity, sebehodnocení a emoční lability, překvapivě u dětí z biologických rodin, ihned poté u dětí z pěstounských rodin, které dle těchto výsledků měly nejhorší sebehodnocení. • U obou skupin došlo k významnému poklesu skórů na těchto škálách a tedy zlepšení celkového sebehodnocení. • U skupiny dětí z pěstounských rodin jsou aktuálně skóry nejnižší, tedy došlo k výraznějšímu zlepšení sebehodnocení. • Naopak u dětí z dětských domovů došlo k výraznému nárůstu skórů u většiny položek – tedy dochází k nejvýraznějšímu snižování sebehodnocení. • Tato skutečnost může částečně souviset opět s nastupujícím obdobím puberty, kdy tento jev lze označit za vývojové očekávatelný.

25 Špatná nálada

26 Nízké sebeocenění BDP Agresivita -2,91-0,02-3,28 Závislost -1,18-2,68-0,08 Nízké sebeocenění -3,411,64-4,26 Nízké sebehodnocení -1,662,16-2,70 Emoční inhibovanost -3,900,58-2,12 Emoční labilita -1,692,04-5,10 Pesimismus -2,400,66-8,40

27 Sebedůvěra

28 Pocity osamělosti Graf : Rozdíly ve skórech pro škálu osamocenosti s vrstevníky Graf : Rozdíly ve škále sklonu k osamělosti

29 Co jsi dělal v neděli?

30 Dívka 15 let, biologická rodina

31 Co jsi dělal v neděli? Dívka 15let, pěstounská rodina

32 Co jsi dělal v neděli? Dívka 14 let, dětský domov

33 Nakresli svoji budoucí rodinu

34 Moje budoucí rodina Dívka 13 let, biologická rodina

35 Moje budoucí rodina Chlapec 12,5 let, pěstounská rodina

36 Moje budoucí rodina Dívka 12 let, dětský domov

37 HLAVNÍ NÁLEZY • Děti vyrůstající v pěstounské péči prakticky ve všech oblastech „dohánějí“ děti v biologických rodinách, • děti v dětských domovech zdaleka nedosahují takového pokroku v žádné oblasti vývoje jako děti v těchto formách péče.

38 HLAVNÍ NÁLEZY • Nejvýraznější nedostatečný pokrok je patrný v oblasti sociemočního vývoje, tedy schopnosti chápat a regulovat emoce, rozumět sociálním situacím.

39 HLAVNÍ NÁLEZY • Projevuje se nejvýrazněji: – smutná nálada, – pocity osamělosti, – pocity emočního zneužívání a zanedbávání, – problémy v sebehodnocení.

40 ZÁVĚRY • Výsledky studie přinášejí důležitou informaci o tom, že ať se jedná o prostřední „ústavní“ (dětské domovy) nebo pěstounské péče, děti oproti předpokladům některých dostupných studií ve vývoji nezaostávají, ale vyvíjejí se v očekávaném směru. • Přesto je patrný velmi významný rozdíl mezi vývojem dětí v dětských domovech a pěstounské péči. • Najdeme řadu závažných a velmi významných rozdílů v oblasti psychického a sociálního vývoje. • Návazně též budoucího života těchto dětí v dospělosti.


Stáhnout ppt "PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. DĚTI NA CESTĚ Vliv náhradních forem péče na vývoj dětí VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T."

Podobné prezentace


Reklamy Google