OECD Thematic Review of Tertiary Education (2005-2007) Jan Kohoutek Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

Prezentace na téma: "OECD Thematic Review of Tertiary Education (2005-2007) Jan Kohoutek Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i."— Transkript prezentace:

1 OECD Thematic Review of Tertiary Education (2005-2007) Jan Kohoutek Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

2 Obsah Prezentace: a) Charakteristika projektu: Cíle a zaměření projektu Cíle a zaměření projektu Participace Participace Výstupy Výstupy b) Realizace projektu v ČR: Národní podkladová studie Národní podkladová studie Průběh hodnocení experty OECD Průběh hodnocení experty OECD Hodnotící zpráva OECD, hlavní doporučení Hodnotící zpráva OECD, hlavní doporučení Reakce (Národní konference), současnost Reakce (Národní konference), současnost

3 Vymezení terciárního vzdělávání: Všechny typy vzdělávání uznávané státem s teoretickým základem min. 2 roky, jež následují po středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou. Všechny typy vzdělávání uznávané státem s teoretickým základem min. 2 roky, jež následují po středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou. (viz. úrovně 5A, 5B a 6 Mezinárodních standardů klasifikace vzdělávání ISCED) (UNESCO, 1997) (viz. úrovně 5A, 5B a 6 Mezinárodních standardů klasifikace vzdělávání ISCED) (UNESCO, 1997) V ČR: VŠ (veř. 26, soukr. 43, státní 2), VOŠ (182), též 5. a 6. roč. konzervatoří (182), též 5. a 6. roč. konzervatoří a uměleckých škol a uměleckých škol

4 a) Charakteristika projektu: Cíle a zaměření projektu: Záměrem OECD je pomoci při analýze organizace a řízení terciárního vzdělávání v účastnických zemích tak, aby terc. vzdělávání účinně přispívalo k dosahování jejich ekonomických a sociálních cílů. V tomto kontextu OECD rovněž analyzuje vztah mezi národními politikami pro terciární vzdělávání a chováním jednotlivých institucí v dané zemi   Systémová analýza a hodnocení terciárního vzdělávání Projekt OECD THoTE se soustředí především na následující hlavní problémy:

5 Jaké jsou ekonomické a sociální cíle terciárního vzdělávání; Jaké jsou ekonomické a sociální cíle terciárního vzdělávání; Jak mohou jednotlivé země zajistit ekonomicky udržitelný systém terciárního vzdělávání s vhodnou strukturou, s efektivně propojenými součástmi a s příslušnými mechanismy pro zajištění jeho kvality; Jak mohou jednotlivé země zajistit ekonomicky udržitelný systém terciárního vzdělávání s vhodnou strukturou, s efektivně propojenými součástmi a s příslušnými mechanismy pro zajištění jeho kvality; Jak mohou jednotlivé země mobilizovat příslušné zdroje pro systém terciárního vzdělávání; Jak mohou jednotlivé země mobilizovat příslušné zdroje pro systém terciárního vzdělávání; Jaké mechanismy a jaká politika na národní úrovni mohou zajistit efektivní řízení systému jako celku. Jaké mechanismy a jaká politika na národní úrovni mohou zajistit efektivní řízení systému jako celku.

6 Participace: 24 zemí (kromě ČR m.j. Polsko, Chorvatsko, Estonsko, Grónsko, Austrálie, Nový Zéland, Čína, Japonsko…) na dvou úrovních: 1. úroveň: Vypracování národní podkladové studie (poměrně detailní osnova a metodika OECD) pro (poměrně detailní osnova a metodika OECD) pro potřeby meta-komparace a hodnocení OECD (všech 24 zemí) potřeby meta-komparace a hodnocení OECD (všech 24 zemí) 2. úroveň: Na základě 1. úrovně též hodnotící návštěva týmem 4-6 expertů OECD vč. vypracování hodnotící zprávy a systémových doporučení hlavním aktérům terc. vzdělávání dané země (13 zemí vč. ČR)

7 Výstupy: Národní podkladové studie; Národní podkladové studie; Systémové hodnotící studie expertů OECD v 13 zemích pořádajících národní peer-reviews; Systémové hodnotící studie expertů OECD v 13 zemích pořádajících národní peer-reviews; Vyžádané studie tematicky relevantní k 3 workshopům pořádaným v rámci projektu; Vyžádané studie tematicky relevantní k 3 workshopům pořádaným v rámci projektu; Souhrnná meta-hodnotící studie OECD zahrnující komparaci systémů terc. vzdělávání všech 24 participujících zemí (konec r. 2007). Souhrnná meta-hodnotící studie OECD zahrnující komparaci systémů terc. vzdělávání všech 24 participujících zemí (konec r. 2007).

8 b) Realizace projektu v ČR: Projektový tým CSVŠ (národní koordinátorka Ing. H. Šebková, CSc.) z pověření MŠMT Národní podkladová studie (struktura, metodika OECD): 10 kapitol + závěr, shrnutí obsahu, 160 str. vč. příloh (tab., grafy k jednotlivým kapitolám). Kapitoly: 1. Národní kontext terc. vzdělávání 2. Celkový popis systému terc. vzdělávání 3. Terc. vzdělávání a trh práce

9 4. Regionální role terc. vzdělávání 5. Výzkum a vývoj v terc. vzdělávání 6. Rovnost v přístupu k terc. vzdělávání 7. Financování terc. vzdělávání 8. Řízení systému terc. vzdělávání 9. Zajišťování kvality terc. vzdělávání 10. Internacionalizace terc. vzdělávání 11. Závěr, shrnutí

10 Průběh hodnocení systému terc. vzdělání v ČR experty OECD : Hodnotící návštěva realizována 20.-28.3. 2006 Složení hodnotícího týmu OECD: Bente Kristensen (rektorka Copenhagen Business School, členka Norvegian Education Quality Council) Sabine Herlitschka (ředitelka Divize evropských a mezinárodních programů rakouské Agentury podpory výzkumu) Arthur Hauptman (nezávislý konzultant veř. politiky se specializací na HE policy analysis)

11 Thomas Weko (analytik, člen Direktoriátu OECD pro vzdělávání) John File (výkonný ředitel nizozemského Centra pro studium vysokoškolské politiky, University of Twente) Org. sl. státu, reprezentativní skupiny, instituce navštívené během peer-review visit: MŠMT, MF, MPSV, MPO, ČKR, RVŠ, ŠSVS, AVOŠ, AK VŠ, AK VOŠ, AV ČR, Rada VaV, UK, ČVUT,VŠCHT, MU, MZLU, BCES, ACSA, JČU, VŠJAK (UJAK), VŠ technická a ekonomická, Parlamentní a senátní výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu, ČMKOS, …

12 Hlavní doporučení: Systém terc. vzděl ČR (vyznačující se zejm. vysokou institucionální autonomií a financováním téměř výhradně z veř. zdrojů) je vhodné modernizovat ve smyslu: Integrace VOŠ s dostatečnou instit. kapacitou do VŠ sektoru pomocí transformace na profesní VŠ instituty (realizace profesních Bc. programů) Integrace VOŠ s dostatečnou instit. kapacitou do VŠ sektoru pomocí transformace na profesní VŠ instituty (realizace profesních Bc. programů) Reforma stávajících mechanismů zajišťování kvality vč. podpory vnitřního hodnocení, podpora syst. diverzifikace, změny výběru a složení AK VŠ, zrušení AK VOŠ … Reforma stávajících mechanismů zajišťování kvality vč. podpory vnitřního hodnocení, podpora syst. diverzifikace, změny výběru a složení AK VŠ, zrušení AK VOŠ …

13 Přehodnocení kariérního řádu: PhD. standard, Doc., Prof. „na dobu určitou“ – vázány na prac. kontrakt – za účelem vyšší orientace na Bc. stud. progr., eliminace fenoménu „létajících profesorů“ Přehodnocení kariérního řádu: PhD. standard, Doc., Prof. „na dobu určitou“ – vázány na prac. kontrakt – za účelem vyšší orientace na Bc. stud. progr., eliminace fenoménu „létajících profesorů“ Reforma řízení: mnohem vyšší participace externích zájm. skupin a jejich zapojení do voleb vedení VŠ a fakult (rektor, děkani), jim vyšší exekutivní pravomoci (  oslabení vlivu AS), rozšíření pravomocí Správní rady, RVŠ též zřídit komoru profesních zástupců Reforma řízení: mnohem vyšší participace externích zájm. skupin a jejich zapojení do voleb vedení VŠ a fakult (rektor, děkani), jim vyšší exekutivní pravomoci (  oslabení vlivu AS), rozšíření pravomocí Správní rady, RVŠ též zřídit komoru profesních zástupců Zvýšení podílu soukromých zdrojů v terc. vzděl. zavedením školného a užší spoluprací s prům. a podnikatel. sférou Zvýšení podílu soukromých zdrojů v terc. vzděl. zavedením školného a užší spoluprací s prům. a podnikatel. sférou

14 Zvýšení počtu prakticky zaměřených BC. absolventů s efektivním uplatněním na trhu práce Zvýšení počtu prakticky zaměřených BC. absolventů s efektivním uplatněním na trhu práce Implementace systému (dlouhodobého) monitorování uplatnění absolventů na trhu práce Implementace systému (dlouhodobého) monitorování uplatnění absolventů na trhu práce Úprava systému financování VaV: redukce počtu poskytovatelů podpory, proporcionální zvýšení podílu účelové podpory (též v souvislosti s EU projekty), dopracování systému hodnocení výsledků VaV Úprava systému financování VaV: redukce počtu poskytovatelů podpory, proporcionální zvýšení podílu účelové podpory (též v souvislosti s EU projekty), dopracování systému hodnocení výsledků VaV Vytvoření koordinační jednotky VaV (vč. projektové podpory) na úrovni instituce a jejích součástí za účasti externích expertů apod. Vytvoření koordinační jednotky VaV (vč. projektové podpory) na úrovni instituce a jejích součástí za účasti externích expertů apod.

15 Reakce (dle PPT prezentací z Národní konference, listopad 2006): Reprezentace VŠ (RVŠ, ČKR): opatrná MŠMT: kladnější Experti, analytici: velmi kladná Kolik doporučení OECD bude implementováno? Můj odhad: Valná menšina

16 Více informací pro zájemce na: www.csvs.cz (sekce projekty) www.oecd.org/document/9/0,2340,en_2649_3 4859749_35564105_1_1_1_1,00.html Díky za pozornost