Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Ilona Kostadinovová Web nový:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Ilona Kostadinovová Web nový:"— Transkript prezentace:

1 Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Ilona Kostadinovová Web nový: Web stávající: /www.sweb.cz/ilda / přesměrování: Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni

2 Osnova – Prameny pracovního práva Působnost pracovního práva Funkce pracovního práva Základní zásady pracovního práva

3 Prameny pracovního práva (formy, v nichž je právo obsaženo) lze členit následovně: MEZINÁRODNÍ SMLOUVY VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY KOLEKTIVNÍ SMLOUVY VNITŘNÍ PŘEDPISY VYBRANÉ TECHNICKÉ NORMY DOBRÉ MRAVY Nálezy Ústavního soudu? PRAMENY PRACOVNÍHO PRÁVA

4 Prameny práva Obsahují normy (obecná pravidla chování určená pro neurčitý počet subjektů) Jsou vnějšími nositeli a zprostředkovateli těchto pravidel, dávají těmto normám charakter právních norem

5 EU Nařízení, Směrnice Ústava, LZPS Zákony Nařízení vlády, vyhlášky ministerstev Kolektivní smlouvy, vnitřní předpisy pracovní smlouvy

6 MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Jejich význam vyplývá zejména z ustanovení čl. 10 a čl. 10a Ústavy České republiky a členství ČR v EU. Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. (čl. 10 Ústavy ČR) Jde zejména o desítky Úmluv Mezinárodní organizace práce. Většina jejich ustanovení již bylo do našeho právního řádu implementována. Úmluvy jsou publikovány ve Sbírce. Úmluvy stanoví mezinárodní standardy, které jsou pro státy závazné.

7 VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY Jde o typický a v praxi nejčastěji aplikovaný pramen pracovního práva. Tvoří jej zejména Ústava ČR, Listina základních práva a svobod, ústavní zákony, zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v pl.znění zákon č. 306/1992 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění řada dalších …

8 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY Kolektivní smlouvy představují tzv. normativní právní úkony, §§ 22 – 29 zákoníku práce. Jde o hybridní úkony, které mají na jedné straně právní povahu smlouvy, na druhé straně obsahují ustanovení s normativním obsahem. Ustanovení kolektivních smluv může stanovit odchylná práva od zákona, např. může stanovit delší výměru dovolené na zotavenou, nemůže však zhoršit právní postavení zaměstnance

9 Kolektivní smlouva §§ 22 – 29 ZP – postup při uzavírání kolektivních smluv podnikových a vyššího stupně stanoví zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb. Kolektivní smlouvy podle § 2 odst. 3 zákona o kolektivním vyjednávání: a) Podniková – uzavřená mezi příslušným odborovým orgánem (§ 32 odst. 1 zákona o kol. vyj.) a zaměstnavatelem b) Vyššího stupně – uzavřená pro větší počet zaměstnavatelů mezi příslušným vyšším odborovým orgánem a organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů Platnost a účinnost - § 4 zákona o kolektivním vyjednávání: - písemně - podepsané na téže listině - uzavřena na dobu, která je v ní výslovně určena, není-li sjednána na 1 rok (§ 6 odst. 1 zákona o kol. vyj. ) § 26 odst. 1 ZP – na dobu určitou nebo neurčitou s výpovědní dobou v délce 6 měsíců

10 VNITŘNÍ PŘEDPIS Upraven v §305 zákoníku práce, typicky jde o pracovní řád, mzdový předpis, prémiový řád, apod. K jeho realizaci je nutný souhlas odborové organizace Vnitřní předpis musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný. Nejde-li o pracovní řád, vydá se vnitřní předpis zpravidla na dobu určitou, nejméně však na dobu 1 roku; vnitřní předpis týkající se odměňování může být vydán i na kratší dobu.

11 VYBRANÉ TECHNICKÉ NORMY Obvykle jsou vydávány ústředním orgánem napříč jednotlivými rezorty. Pramenem pracovního práva jsou jen ty části, které se dotýkají bezpečnosti a obrany zdraví při práci. Typicky jde o právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

12 DOBRÉ MRAVY §12/5 ZP Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. §13/1 ZP Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. §261/1 ZP Za škodu odpovídá i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. §265 ZP Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

13 Prameny pracovního práva Zákoník práce, zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, více než 50X novelizován (účinnost do ) 2006 –Nový zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (nový zákoník práce odkazuje na základě principu delegace na konkrétní ustanovení občanského zákoníku/OZ) Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb., v platném znění Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., v platném znění Zákon o kolektivním vyjednávání, č. 2/1991 Sb., v platném znění Zákon o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., účinný od

14 Hlavní nové právní prameny pracovního práva a práva sociálního zabezpečení: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - účinnost od (nahradil stávající zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - účinnost od Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, platí i nadále, z. č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců - účinnost od , odloženo o 1 rok, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR)

15 Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 585/2006 Sb. (účinnost od 31. prosince 2006), zákona č. 181/2007 Sb. (účinnost od 1. července 2007), zákona č. 261/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), zákona č. 296/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), zákona č. 362/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. (účinnost od 14. dubna 2008), zákona č. 121/2008 Sb. (účinnost od 1. července 2008), zákona č. 126/2008 Sb. (účinnost od 1. července 2008), zákona č. 294/2008 Sb. (účinnost od 1. října 2008), zákona č. 305/2008 Sb. (účinnost od 1. ledna 2009), zákona č. 306/2008 Sb. (účinnost od 1. ledna 2010), zákona č. 382/2008 Sb. (účinnost od 1. ledna 2009).

16 Struktura zákoníku práce část první – všeobecná ustanovení část druhá – pracovní poměr část třetí - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr část čtvrtá – pracovní doba a doba odpočinku část pátá – bezpečnost a ochrana zdraví při práci část šestá – odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu část sedmá – náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce část osmá – překážky v práci část devátá – dovolená část desátá – péče o zaměstnance část jedenáctá – náhrada škody část dvanáctá – informování a p r ojednání část třináctá – společná ustanovení část čtrnáctá – přechodná a závěrečná ustanovení

17 Související předpisy Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v platném znění Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění Zákon č. 379/2005 Sb., o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění

18 Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v platném znění Zaměstnanec může požádat kterýkoliv úřad práce, místně příslušný je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel. Lze uplatnit mzdové nároky nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

19 Lex specialis Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění Zákon č. 218/2006 Sb., služební zákon, v platném znění Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 70 akademičtí pracovníci Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků

20 Prováděcí nařízení vlády k ZP N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě N. v. č. 600/2006 Sb., o stanovení tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastí pro účely dodatkové dovolené

21 Další právní předpisy Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti N. v. č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích Vyhláška Českého báňského úřadu č. 571/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi

22 Související prováděcí předpisy Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

23 Prováděcí předpisy k odměňování Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Vyhláška MPSV č. 451/2008 Sb., kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví průměrná cena pohonných hmot Vyhláška Ministerstva financí č. 417/2008 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2009 Vyhláška MPSV č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti

24 Předpisy k pracovním úrazům a nemocem z povolání Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) – podle § 390 odst. 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., a podle § 447 odst. 4 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. Vyhláška č. 53/2008 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb., a vyhlášky č. 250/2007 Sb. - podle § 16 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

25 Ústavní soud pozměnil zákoník práce - z. č. 116/2008 Sb. 116/2008 Sb. 166/2008 Sb.

26 Orgány státní správy činné na úseku zaměstnanosti, gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Správa služeb zaměstnanosti Úřady práce Oblastní inspektoráty práce Celní úřady Správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení, činnost okresních správ.

27 Inspekce práce, 251/2005 Sb. Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen poskytnout součinnost Namátkové kontroly Pravidelně plánované v kal. roce Na podnět Přestupky FO Správní delikty PO Pokuty

28 Úřad práce, 435/2004 Sb. Kontrolují dodržování zákona o zaměstnanosti Plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných Hlášení volných pracovních míst Zaměstnávání cizinců Evidence občanů EU pracujících na našem území

29 Vnitropodnikové předpisy.  Pr á vn í povaha vnitropodnikových norem. Jedn á se o pramen pracovn í ho pr á va, přestože se nejedn á o obecně z á vazný normativn í akt, m á s í lu platn é pr á vn í normy, kter á plat í pro v š echny zaměstnance konkr é tn í ho zaměstnavatele.  Konkretizace obecných pracovněpr á vn í ch předpisů na konkr é tn í podm í nky dan é ho zaměstnavatele. Možn á ře š en í organizačn í ho ř á du na pracovi š ti. Vnitřní předpis - pokyny hromadného charakteru. Příklad lze uvést: pracovní řád, oděvní řád, organizační řád, stájový řád, studijní řád.

30 Druhy vnitřních předpisů Vyd á v á ny jen v r á mci z á kona, pouze ke konkretizaci, proveden í pr á vn í ch aktů; např. lze upravit pracovn í dobu, mohu prodloužit dovolenou. Vnitřn í předpisy jsou zakotveny v § 305 z á kon í ku pr á ce. Podm í nkou platnosti je p í semn á forma a to, že v podniku nepůsob í odborov á organizace. Typick é vnitropodnikov é předpisy se týkaj í n á plně pr á ce, popisu pr á ce; někdy jsou př í mo individu á ln í (konkretizace činnosti ve vazbě na sjednaný druh pr á ce). U vedouc í ch funkc í bývaj í formulov á ny obecně.

31 Pracovní řád  Pracovní řád je vnitropodnikovou právní normou, vnitřním předpisem. Podle § 306 ZP jej mohou vydávat zaměstnavatelé, pokud orgán jim nadřízen nevydal pracovní řád pro organizace jim podřízené. Příkladem je pracovní řád pro soudy vydaný Ministerstvem spravedlnosti.  Vnitřní mzdový předpis neboli mzdový/platový řád je vydáván v rámci daném pravidly pro odměňování podle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády.  Zaměstnavatelé uvedení v § 303 odst. 1 ZP jsou povinni pracovní řád vydat.  Výjimečně se lze setkat s pracovn í m ř á dem, který jde nad z á kon.  Funkcí je konkretizace, rozvedení a aplikace obecných ustanovení ZP a jeho prováděcích předpisů na zvláštní podmínky u zaměstnavatele. Hmotně právní podmínkou je předchozí souhlas příslušného odborového orgánu.

32 Vnitřní předpisy § 305 zákoníku práce – písemně, zpravidla na dobu určitou § 306 pracovní řád § 307 vnitřní mzdový předpis Předpis k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků Předpisy k pracovním cestám Zásady použití sociálního fondu

33 Mzdové předpisy Vnitřn í mzdový předpis neboli mzdový/platový ř á d je vyd á v á n v r á mci dan é m z á koníkem práce a k němu vydaných prováděcích předpisů a stanov í pravidla pro poskytov á n í mezd. § 307 odst. 1 ZP – zakládá-li mzdový výměr právo na plnění v menším rozsahu než vyplývá ze smlouvy, popř. než stanoví vnitřní předpis, je v dotčené části neplatný § 307 odst. 2 ZP – přísluší-li zaměstnanci více stejných práv, přísluší mu jen jedno, a sice to, které zaměstnanec určí

34 PŮSOBNOST PRACOVNÍHO PRÁVA VĚCNÁ PŮSOBNOST (jaké vztahy?) Generální (vztahy, které se obecně řídí Zákoníkem práce) Subsidiární (Zákoník práce se vztahuje na vztahy, které neupravuje jiný speciální zákon) Delegovaná (Zákoník práce odkazuje na jiný předpis, např. u veřejných funkcí) PROSTOROVÁ PŮSOBNOST (na jakém území?) Území české republiky OSOBNÍ PŮSOBNOST (koho?) Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ČASOVÁ PŮSOBNOST (kdy?) Zákaz retroaktivity, přechodná ustanovení

35 Působnost zákoníku práce Vymezení pracovněprávních vztahů, § 1 ZP Vztahy při závislé práci - § 1 odst. 1 a) Vztahy kolektivní povahy související s výkonem závislé práce - § 1 odst. 1 b) Vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů - § 1 odst. 1 d) Subjekty pracovněprávních vztahů: Zaměstnavatel - §§ 7-11 Zaměstnanec - § 2 odst. 6, § 6 Agentury práce - § 2 odst. 5, § 39 odst. 6, § 308 Odborové organizace - § 15, § 22

36 Závislá práce, § 2 odst. 4 ZP Závislou práci lze vykonávat podle § 3 ZP výlučně v pracovněprávním vztahu, kterými jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Zaměstnanec práci vykonává osobně podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, v pracovní době, na pracovišti zaměstnavatele, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

37 Přechodná a závěrečná ustanovení nového ZP § 364 odst. 1 – podle nového zákoníku práce se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. Lednem 2007 § 364 odst. 2 – podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jakož i další právní úkony učiněné před 1. Lednem 2007, i když jejich účinky nastanou až po tomto dni. Příklad: Výpověď z organizačních důvodů dne Pracovní poměry na dobu určitou uzavřené před se budou rovněž řídit od novým zákoníkem práce, tj. maximálně 2 roky, pak zákaz řetězení. § 364 odst. 3 – pracovní poměry založené podle dosavadních právních předpisů volbou nebo jmenováním se považují za pracovní poměry založené pracovní smlouvou 395 – výčet zrušených právních předpisů

38 FUNKCE PRACOVNÍHO PRÁVA Funkce pracovního práva představují určitý soubor dlouhodobě působících stejnorodých úkolů. V doktríně pracovního práva o nich panuje poměrně všeobecná shoda. Teorie pracovního práva obvykle uvádí tři takovéto funkce, a to: 1) Funkci ochrannou (je nejčastější, případ většiny ustanovení, prioritou je zde ochrana zájmu zaměstnanců) 2) Funkci organizační (prioritou je organizace práce a ochrana zájmu zaměstnavatelů) 3) Funkce výchovná (prioritou je zvyšování kultury práce)

39 ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRACOVNÍHO PRÁVA  Dávají odvětví jednotné pojetí; zákonodárce by z nich neměl vybočit.  Je to právní postulát, na němž stojí právní odvětví (ne však filozofické nebo politické postuláty). Nemusí být uveden výslovně, ale musí být možné jej odhalit, např. vyčíst výkladem.  Nově jsou částečně upraveny v zákoníku práce,a to HLAVĚ III. v ustanoveních §13 a následujících. Jde o velmi významná ustanovení pro výklad řady pracovněprávních institutů pracovního práva

40 ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRACOVNÍHO PRÁVA Zásada zákazu přenášení rizika ze závislé práce na zaměstnance Zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace Zásada stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty Zásada zákazu sankcí (peněžitých postihů) Zásada zákazu zajištění závazku Zásada zneužívání práv Zásada svobody práce (zákaz nucené práce) Právo na informace a právo na projednání Právo na svobodnou volbu povolání a právo na práci Právo na odborové sdružování Právo na stávku Právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky Právo žen, mladistvých a osob zdravotně znevýhodněných na zvýšenou ochranu při práci

41 Základní zásady pracovněprávních vztahů, § 13 ZP Vznik jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. Zaměstnavatel – nesmí přenášet riziko výkonu závislé práce na zaměstnance. Zaměstnavatel: Rovné zacházení. Zákaz diskriminace. Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty. Poskytování informací a projednání se zaměstnanci. Seznamovat s kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy. Nesmí ukládat peněžité postihy za porušení povinností, § 13 odst. 2 písm. f) ZP. Nesmí sjednat zajištění závazku, výj. konkurenční doložka, srážky ze mzdy, § 13 odst. 2 písm. g) ZP.

42 Rovné zacházení, zákaz diskriminace, § 16 ZP Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu, § 16 odst. 1 NZP V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, § 16 odst. 2 NZP. Podrobnosti upravuje zvláštní právní předpis, z. č. 435/2004 Sb. (antidiskriminační zákon je ve fázi přípravy) Za diskriminace se podle § 16 odst. 3 NZP nepovažuje: Rozdílné zacházení, je-li důvodem podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, cíl musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Dočasné opatření směřující k dosažení rovnoměrného zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele.

43 Smluvní svoboda Vznik pracovního poměru. Ujednání o právech a povinnostech. Podle soukromoprávní zásady „co není zakázáno, je dovoleno“, nelze tedy kogentní ustanovení zákoníku práce vyloučit ani smluvním ujednáním. Funkce pracovního práva: a) Ochranná – minimální standard b) Organizační – organizace práce c) Výchovná – jednání v souladu s dobrými mravy

44 Kogentní ustanovení zákoníku práce, tj. ustanovení, od kterých se nelze smluvně odchýlit Podle § 2 odst. 1 ZP mohou být práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích upravena odchylně od zákoníku práce, jestliže to není výslovně zakázáno nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Odchýlení není možné, pokud se jedná o: a) Úpravu účastníků pracovněprávních vztahů b) Od ustanovení odkazujících na použití občanského zákoníku. c) V náhradě škody. d) Od ustanovení ukládajících povinnost (neplatí jde-li o odchýlení ve prospěch zaměstnance). Od ustanovení uvedených v § 363 zákoníku práce.

45 § 363 nového zákoníku práce § 363 odst. 1 – zapracované předpisy ES, lze se odchýlit ve prospěch zaměstnance. § 363 odst. 2 – taxativní výčet kogentních ustanovení, od kterých se nelze smluvně odchýlit v žádném případě. Například – rozvržení pracovní doby před zahájením práce, zákaz postihování či znevýhodňování zaměstnance……

46 Právo na přidělování práce, § 13 odst. 3 ZP Zaměstnanec má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec má rovněž právo na rozvržení pracovní doby před zahájením práce. Výj. Konta pracovní doby (§ 86, 87 ZP), Kratší pracovní doba (§ 80 ZP) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, § 74 odst. 2 ZP.

47 Aplikace smluvní volnosti - je možné se odchýlit od určitého ustanovení zákoníku práce? Odchylná úprava práv a povinností, § 2 odst. 2 ZP Zjistit, zda není ustanovení v § 363 odst. 2 nebo není výslovně zakázáno, že se od něj není možné odchýlit - § 2 odst. 1 NZP Zjistit, zda není v § 363 odst.1 nebo nejde o ustanovení ukládající povinnost Z textu ustanovení zjisti, zda umožňuje odchylnou úpravu, upravuje-li minimální nebo maximální hranici, pak ji nelze překročit. Mzdová, platová a ostatní práva nemohou být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, § 2 odst. 3 Jakým způsobem se lze odchýlit? Smlouvou – nepojmenované smlouvy Vnitřním předpisem - § 305 Kolektivní smlouvou - §§

48 Občanský zákoník Občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce použije tehdy, jestliže to tento zákon stanoví, typicky jde o: Právní úkony a jejích neplatnost, Počítání času (lhůty, doby, např. zkušební doba, doba určitá, apod.) Aplikace úprava ochrany osobnosti (§ 17) Smlouva o smlouvě budoucí Veřejný příslib (§ 850 OZ) Delegace/subsidiarita vyplývá řada dalších možností, které budou teprve doktrínou objeveny, resp. projudikovány (v současnosti existuje řada sporných možností – např. odstoupení od pracovní smlouvy…)

49 Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též OZ § 4 ZP – občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, jestliže to výslovně stanoví zákoník práce Princip tzv. delegace! Nález ÚS č. 116/2008 Sb. zrušil § 4 ZP, tj. občanský zákoník lze použít subsidiárně Pracovněprávní vztahy ve zvláštních případech, § 5 Příklad: Počítání času - § 333 zákoníku práce odkazuje na § 122 občanského zákoníku Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí § 10 OZ, § 6 odst. 2 ZP. Zastoupení v pracovněprávních vztazích se řídí §§ 22, 23, 24, 31, 32, 33, 33a a 33b OZ, § 12 ZP. Ochrana osobnosti, § 17 ZP. Smlouva o smlouvě budoucí, § 50a OZ. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, § 551 OZ. Veřejný příslib, § 850 OZ.

50 Počítání času Použije se občanský zákoník, § 333 odst. 1 ZP Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž se lhůta počítá. Není-li takový den v měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Př. Doručení odvolání, výkon práce končí následující den.

51 Stávka Stávka znamená přerušení plnění povinností zaměstnanců. V takovém případě se jedná o překážku na straně zaměstnance a zaměstnanci nepřísluší mzda ani náhrada mzdy. Odbory mohou ale poskytnou určité prostředky ze svých fondů za tuto dob. čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod - právo na stávku - čl. 41 odst. 1 LZPS - je možné se tohoto práva domáhat pouze v mezích zákona, které Listinu základních práv a svobod provádějí

52 Výluka Výluka je obdobným prostředkem, který má možnost využívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel přeruší plnění jeho povinností. Může jít o částečné nebo úplné hromadné zastavení práce zaměstnavatelem. Zaměstnancům není přidělována práce, nedostávají mzdu. Jedná se o prostředek řešení sporu mezi subjekty kolektivního vyjednávání. Přistoupí-li k tomuto řešení zaměstnavatel, jedná se o překážku na jeho straně a zaměstnancům náleží proto náhrada mzdy ve výši 50 % průměrného měsíčního výdělku, § 30 odst. 1 zák. o kol. vyj. Je-li výluka nezákonná, náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, § 130 odst. 1 ZP (§ 208 ZP).

53 Vážení posluchači, děkuji Vám za pozornost. Přeji příjemný zbytek dnešního dne. Ilona Kostadinovová


Stáhnout ppt "Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Ilona Kostadinovová Web nový:"

Podobné prezentace


Reklamy Google