Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY ve světě MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3.LF UK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY ve světě MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3.LF UK."— Transkript prezentace:

1 ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY ve světě MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3.LF UK

2 Systémy zdravotní péče Všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systém Systém - komplex na sobě nezávislých prvků, které jsou ve vzájemné interakci - podle vztahu k okolí - otevřené - uzavřené - uzavřené

3 Zdravotnictví jako společenský systém  Sociální (společenské) systémy sestávají s plurality aktérů, kteří jsou při své interakci vedení snahou optimálně uspokojovat své potřeby. Zároveň však jsou nuceni respektovat danosti prostředí a zejména celý systém kulturních strukturovaných symbolů  Zdravotnickým systémem je označována ta část společenského systému, která sestává z opatření, institucí, organizací a činností, které usilují o léčení nemocí, o jejich prevenci a o posilování zdraví společnosti

4 Ukazatele zdravotnického systému  Ukazatele (indikátory)- určené k porovnávaní zdravotnických systémů jednotlivých států - počet lékařů na počet obyvatel - struktura specializací (obecně, nemocničních lékařů, lékařů v preventivních službách) - zdravotnická zařízení- struktura, počet, poměr ambulantní a stacionární péče, vybavenost nákladnou technologií - struktura primární, sekundární a terciární péče - lůžka- počet a struktura, průměrné využití, prům. délka hospitalizace - návštěvnost lékaře - struktura výkonů poskytované péče - struktura výdajů na zdravotní péči (prev., amb., komunitní, nemoc., terciární, rehab., LDN,...)

5 Co je to zdravotnický systém?  = souhrn formalizovaného úsilí, závazků, institucí, personálních a ekonomických zdrojů a výzkumných aktivit, které společnost věnuje problematice nemoci, předčasných úmrtí, neschopnosti, prevenci, rehabilitaci a jiným problémům spjatým se zdravotním stavem populace.

6 Čím je charakterizován?  pacienti jako spotřebitelé, konzumenti péče poskytované zdravotnickými pracovníky požívají této péče na základě jejího financování 3. stranou, kterou může být vláda, zaměstnavatel, zákonné nebo soukromé fondy

7 Specifické rysy systému zdravotnictví - Složitý a otevřený systém s problematickou predikcí chování - Jeden z činitelů, kteří mají vliv na zdravotní stav obyvatelstva - Postoje veřejnosti jsou velmi citlivé - Dlouhé rozpětí mezi strategickými rozhodnutími a výsledky ve zdravotním stavu obyvatelstva

8 - Zdroje nejsou v úměrném vztahu ke zdravotnickým ukazatelům - Je obtížné stanovit jednoznačná kritéria - Pro většinu diagnostických metod nejsou předepsány jednotlivé postupy - Důsledky špatných rozhodnutí se ve zdravotnictví projevují zvláště nepříznivě

9 Principy stejné pro všechny typy systému - Financování zdravotní péče vychází z tradičního principu sociální ekvity (rovnost, spravedlnost- právo pro všechny občany rozvíjet se a udržovat svůj plný potenciál zdraví, rovný stejný přistup k léčbě a aplikaci všech potřebných medicínských postupů pro pacienty všech sociálních skupin bez ohledu na jejich schopnost či sociální postavení) (rovnost, spravedlnost- právo pro všechny občany rozvíjet se a udržovat svůj plný potenciál zdraví, rovný stejný přistup k léčbě a aplikaci všech potřebných medicínských postupů pro pacienty všech sociálních skupin bez ohledu na jejich schopnost či sociální postavení)

10 Zdravotní péče- občanské právo garantované státem Horizontální rovnost = stejná péče osobám s různými zdravotními potížemi Vertikální rovnost = diferencovaná péče osobám s různými zdravotními potížemi Sociální ekvita = solidarita bohatých s chudými, zdravých s nemocnými, mladých se staršími, jedinců s rodinami, ekonomicky aktivních s ekonomicky neaktivními

11 Základní kritéria zdravotnického systému  Dostupnost péče: zohledňuje překážky při čerpání zdravotní péče - finanční: náklady na léčbu, pojištění, spoluúčast - geografické: distribuce zdr. péče v terénu - časové: čekací doba mezi vznikem subj. obtíží nebo odbornou indikací a provedením léčby - organizační (administrativní): např.: specializovaná péče na doporuč. praktick. lék., spádové oblasti,... - sociokulturní: vzdělání, etnická příslušnost, náboženské normy, jazykové bariéry (orientace v systému, poptávka po adekvátní péči)  Kvalita péče: odraz toho jak úroveň zdrav. služeb odpovídá poznatkům výzkumu a možnostem technologie - závisí na ekonomické situaci země, technologické a materiální vybavenosti zdrav. zařízení a na úrovni medicínského vzdělání a profesionálním dohledu nad výkonem lékaře. - projevuje se na ukazatelích zdravotního stavu populace a na spokojenosti pacientů

12  Ekonomická nákladnost- suma peněz vydaných na zdravotnictví / HDP * 100%, zohledňuje domácí cenové hladiny a demografickou strukturu  Výkonnost (EFFICIENCY)- % výdajů na zdravotnictví spotřebovaných na správu (GB 6%, USA 22%)  Rovnost (EKVITA, SPRAVEDLNOST)- jeden ze základních bodů programu WHO Zdraví pro všechny do roku rovný přístup k léčbě, aplikace všech potřebných medicínských postupů pro pacienty všech soc. skupin bez ohledu na platební schopnost nebo soc. postavení. - existují přípustné rozdíly- doplňkové a zvláštní služby, použití alternativních léků, vyšší luxus při hospitalizaci, vyšší míra svobodné volby lékaře a zdrav. zařízení. - zdroje nerovnosti- nerovnoměrné rozložení zdrav. služeb, vyšší hranice finanční spoluúčasti, výměra pojistného dle individuálního rizika.  Sociální akceptabilita- vyrovnanost mezi kvalitou a dostupností. Požadavek, aby „dostupná péče byla kvalitní a kvalitní péče dostupná“.

13 Typy zdravotnických systémů  Liberálně- tržní založen na převážně dobrovolném pojištění (USA, do r Švýcarsko)  Povinné zákonné veřejné pojištění (Německo, Francie, Holandsko, Belgie, Rakousko, ČR)  Státní zdravotnictví financováno především z daní (VB, Kanada, Švédsko, Norsko, Finsko)  Smíšené zdravotnické systémy

14 Zdravotní systémy dle účasti státu  Centralizované zdraví je státem dodávána služba zdraví je státem dodávána služba * charakteristika = zlepšení zdravotního stavu, zdravotní péče pro všechny obyvatele, administrativně náročné, nemožnost výběru lékaře, přiřazovací systém, státní vlastnictví, neefektivní čerpání prostředků, vznik byrokracie

15  Koordinovaně pluralitní zdraví je státem garantovaná služba zdraví je státem garantovaná služba * charakteristika = možnost výběru, profesní organizace, soukromé i státní vlastnictví, systém pojišťovací (Bismarck). Systém národní zdravotní služby (Beveridge)

16  Pluralitní zdraví je předmět prodeje a koupě zdraví je předmět prodeje a koupě * charakteristika = nákladný, kvalitní péče, nerovnost přístupu, zdůraznění úlohy jedince, tržní charakter, konkurence ve zdravotnictví, osobní odpovědnost za zdraví

17

18 Historické základy moderních zdravotnických systémů  Semaškův model  Beveridgeův model  Bismarckův model  Liberální model

19 Semaškův model - Všechna zdravotnická zařízení jsou majetkem státu - Zdravotnictví je financováno z příjmu státu prostřednictvím státního rozpočtu - Zdravotnictví se považuje za odvětví národního hospodářství a je centrálně plánováno - Zdravotnické služby se poskytují „bezplatně“ - Zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci a jsou placeni formou mzdy - Zdravotnictví se pokládá za neproduktivní odvětví- následek- nízká ekonomická priorita - Typický pro bývalé socialistické země

20 Beveridgeův systém - Rozpracován po II. světové válce, realizován v bývalých socialistických zemích - Obyvatelé odvádějí na financování zdravotní péče část svých příjmů v rámci daňového zatížení do státního rozpočtu, z něho je pak v systému státní (národní) zdravotní služby financována zdravotní péče * VB, nordické země

21 Beveridgeův systém- principy - Zajištění ZP pro všechny bez ohledu na platební možnosti - ZP je převážně financována z daní prostřednictvím státního rozpočtu - Významný vliv státu - Většina specializovaných ambulantních zařízení, laboratoře a RTG pracoviště jsou součástí nemocnic - Většina nemocnic je součástí národní zdravotní služby, soukromá lůžka jen omezeně

22 - Soukromé jsou ordinace praktických lékařů, zubařů, lékárny, ordinace specialistů, velká část sanatorií, zařízení ošetřovatelské péče - Lékaři v nemocnicích jsou honorování platem, primární zdravotní služby kapitací za registrovaného občana nebo platbou za výkon - Více než 90% výdajů na zdravotní péči je hrazeno z veřejných prostředků

23 Bismarckův model - Vytvořen a realizován již v průmyslovém Prusku, postupně pak v zemích R-U, do II. světové války fungoval prakticky ve všech vyspělých zemích Evropy - V rámci zákonně stanovených pravidel vytvářejí obyvatelé tzv. veřejné fondy, do kterých odvádějí účelové příspěvky určené na sociální a zdravotní potřeby, prostřednictvím voleného managementu tyto fondy spravují- zdravotní pojišťovny * Německy mluvící země, Francie, Benelux

24 Bismarckův model- principy - Zdravotní péče je hrazena z fondů zdravotního pojištění – příspěvky zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu - Obyvatelé jsou pojištěni u některé z pojišťoven, u které se registrují. V některých státech se pojištění vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou zaměstnáni. Pojišťovny jsou nestátní organizace, které spravují pojišťovací fondy. - Ambulantní zdravotnické služby jsou vykonávány soukromými lékaři na základě smluv se zdravotními pojišťovnami - Ambulantní lékaři jsou placeni kapitací nebo podle výkonů

25 - Nemocnice jsou v převážné míře veřejné nebo soukromé založené na neziskovém principu. Jen menší část nemocnic má komerční charakter. U fakultních nemocnic je zřizovatelem stát. - Přímé platby obyvatel nepřekračují 15% - jde o příplatky za léky, stomatologické služby, pomůcky, pobyt v nemocnici - Účast státu je legislativní, při finančním usměrňování ZP, při kontrole a dalších veřejně zdravotnických činnostech - Konkrétní formy tohoto systému jsou v různých státech odlišné

26 Liberální model - Zdravotnické služby jsou poskytovány volně strukturovaným rozdělovacím systémem organizovaným na místní úrovni - ZP je v tomto systému zboží nebo služba - Lékaři mají postavení samostatného podnikatele nebo člena sdružení - Role profesionálních asociací je velmi silná - Zdravotnická zařízení jsou převážně soukromá nebo veřejná - Platby ZP jsou přímé i nepřímé (30-40% přímých plateb)

27 - Volná tržní orientace dovoluje otevírat a zavírat nemocnice podle zdrojů obce a jejich preferencí - Důležitým prvkem systému je soukromé zdravotní pojištění - Důležitým prvkem je ale také nastolení „rovných příležitostí“ - Proto jsou předpokládány určité státní intervence v podobě veřejných zdravotních programů

28 Úkoly zdravotnických systému  strategické cíle státu v oblasti ochrany zdraví a rozvíjení zdraví (zdravotní politika státu)  Způsob zajištění dostupnosti základní zdravotní péče pro občany  Způsob financování zdravotní péče  Řešení vztahů mezi různými účastníky procesu poskytování zdravotní péče ( občany, poskytovatelé péče, správní a samosprávní instituce, plátci)

29 Současné trendy ve vývoji zdravotnických systémů  Růst nákladů na zdravotnictví- nutnost řízení zdravotnictví v návaznosti na součinnost s jinými společenskými subsystémy ( školství, sociální služby, péče o životní prostředí, )  Inflace zdravotní péče- vývoj technologií  Stárnutí populace- lidé nejvíc čerpají zdravotní péči půl roku přes smrtí  Změna role pacienta- pacient se stává lékaři partnerem

30  Důraz na prevenci a podporu zdraví v nejširším slova smyslu  Kladení důrazu na ambulantní péči- přesun těžiště ze strany nemocnic  Podpora rozvoje primární péče- významná role v realizaci preventivního zaměření zdravotní péče, rozvoj komunitní péče (poskytování služeb co nejblíže k bydlišti)  Důraz na sledování kvality poskytování zdravotních služeb- zavádění programů zvyšování kvality (akreditace)  Nutnost sledovat ekonomickou efektivnost zdravotní péče  Změna vzdělávání lékařů

31 Systémy zdravotní péče ve vyspělých zemích  USA - svobodně podnikatelský fragmentovaný typ - směs soukromého pojištění a financování zdravotní péče z veřejných zdrojů - nejvyšší výdaje na zdravotnictví na světě (13-15% HDP) - jedna z mála rozvinutých zemí, která dosud nemá zavedený zdravotnický systém zajišťující nezbytnou zdravotní péči pro celou populaci - dostupností nejmodernějších technologií, avšak jenom pro pojištěné občany - zdravotní stav americké populace je charakterizován velkými nerovnostmi, které kopírují sociální a etnickou skladbu obyvatelstva

32  Francie - Francie má vysoký standard zdravotní péče a její systém zdravotní péče je podle WHO nejlepší na světě - Zdravotní péče ve Francii je finančně zajišťována povinným národním pojištěním - Svobodná volba zdravotní péče bez doporučení lékaře - Náklady na ošetření nesou bezprostředně pacienti, mají proto svobodu výběru při rozhodování, kde obdrží zdravotnickou péči - Po zaplacení poplatků u doktora či zubaře je určitá část poplatku (75 až 85 %) zpětně nárokována

33  Německo - Decentralizovaný systém národního pojištění - Velké pravomoci a odpovědnost spolkových zemí - Německá vláda odpovídá za formulaci zákonů, zdravotní politiku, legislativu ale do organizování a financování zdravotnictví přímo nevstupuje - Spoluúčast pacientů na hrazení péče má dlouholetou tradici - Zdravotní pojištění je integrováno do komplexního sociálního zabezpečení - Zdravotní pojištění- povinné a dobrovolné

34  Holandsko - Systém zdravotní péče je fragmentován a přísně regulován - Oblast péče upravuje legislativa centrální a místní samosprávy - Za legislativu a kvalitu péče je odpovědná holandská vláda

35  Velká Británie, Itálie, Španělsko - Zespolečenštěná národní zdravotní služba - Zdravotnictví řízeno státem prostřednictvím této služby

36

37 Děkuji za pozornost!


Stáhnout ppt "ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY ve světě MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3.LF UK."

Podobné prezentace


Reklamy Google