Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MECHANIKA KOLEJOVÝCH VOZIDEL Jízdní odpory Jízda po rovině Jízda do stoupání Urychlování Jízda v oblouku 1. Jízda po rovině Valivé tření Odpor vzduchu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MECHANIKA KOLEJOVÝCH VOZIDEL Jízdní odpory Jízda po rovině Jízda do stoupání Urychlování Jízda v oblouku 1. Jízda po rovině Valivé tření Odpor vzduchu."— Transkript prezentace:

1 MECHANIKA KOLEJOVÝCH VOZIDEL Jízdní odpory Jízda po rovině Jízda do stoupání Urychlování Jízda v oblouku 1. Jízda po rovině Valivé tření Odpor vzduchu Valivé tření F r je tažná síla potřebná k překonání valivého tření F p je váha vlaku vyjádřená v kN f r je měrná tažná síla potřebná k překonání valivého tření na 1 kN váhy vlaku r(rolling) jednotky: [N, kN, N/kN] Koeficient f r = 2,5 pro ocelové kolo na kolejnici = 3,5 pro tramvajové sandwich kolo = 12 pro pneumatiku na asfaltu

2 Odpor vzduchu. F v je tažná síla potřebná k překonání odporu vzduchu F p je váha vlaku vyjádřená v kN f v je měrná tažná síla potřebná k překonání odporu vzduchu na 1 kN váhy vlaku v je rychlost vlaku [km/hod] Δv je rychlost protivětru [km/hod] k vystihuje čelní plochu vlaku, pantograph řazení vlaku, vagony jednotky: [N, kN, N/kN] [km/hod] Koeficient k = 0,25 - 0,75 rychlíky = 0,33 - 0,99 osobní vlaky = 0,4 -1,2 spěšné nákladní vlaky = prázdné nákladní vlaky

3 2. Jízda do stoupání Stoupání se vyjadřuje v promile I [1 / 1000]. F I je tažná síla potřebná k překonání stoupání v N F p je váha vlaku vyjádřená v kN f I je měrná tažná síla potřebná k překonání stoupání na 1 kN váhy vlaku jednotky: [N, kN, N/kN, 1 / 1000] Příklady stoupání na tratích: ŠtrbaI = 16 [1 / 1000] SimmeringI = 25 [1 / 1000] Gotthard I = 27 [1 / 1000] Tramvaje v Praze: Stírka v PrazeI = 89 [1 / 1000] Barrandov I = 69 [1 / 1000] Zubačky: ZugspitzebahnI = 250 [1 / 1000] Vlečná kolej Panama kanál I = 500 [1 / 1000]

4 3. Urychlování F a je tažná síla potřebná k urychlování v N F p je váha vlaku vyjádřená v kN f a je měrná tažná síla potřebná k urychlování na 1 kN váhy vlaku a je urychlení vlaku v m/sec 2 ξ je přírůstek váhy vlaku s ohledem na urychlování rotujících hmot což jsou kola a motory g je urychlení zemské v m/sec 2 jednotky: [N, kN, N/kN] Příklady pro velikost ξ: ξ = 1,02 – 1,04 pro naložené vagony bez trakčních motorů ξ = 1,15 – 1,30 pro elektrické lokomotivy Obvyklá urychlení: a = 0,02 – 0,25 m/sec 2 pro nákladní vlaky a = 0,3 – 0,4 m/sec 2 pro osobní vlaky a = 0,4 – 0,7 m/sec 2 pro rychlíky a expresní vlaky a = 0,8 – 1,2 m/sec 2 pro tramvaje a = 1,0 – 1,3 m/sec 2 pro podzemní dráhy

5 4. Jízda v oblouku F o je tažná síla potřebná k projíždění oblouku v N F p je váha vlaku vyjádřená v kN K je konstanta závislá na rozchodu kolejí K = 750 pro rozchod 1435 mm R poloměr oblouku v m f o je měrná tažná síla potřebná k projíždění oblouku na 1 kN váhy vlaku jednotky: [N, kN, N/kN] Obvyklé poloměry oblouků: 3000 m pro rychlosti 200 – 300 km/hod 1200 m pro rychlosti 160 km/hod 300 m pro rychlosti 80 km/hod Odstředivé síly jsou nepříjemné pro cestující. Kompenzují se převýšením vnější kolejnice až o 150 mm. Nevykompenzované odstředivé urychlení nemá být větší než 0,8 m/sec 2. Proto oblouky s rychlostí vlaku rostou.

6

7


Stáhnout ppt "MECHANIKA KOLEJOVÝCH VOZIDEL Jízdní odpory Jízda po rovině Jízda do stoupání Urychlování Jízda v oblouku 1. Jízda po rovině Valivé tření Odpor vzduchu."

Podobné prezentace


Reklamy Google